Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
71 C 22/2026-21
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Denisou Lieskovan ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně. zahraniční osoba registrovaná pod č. Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
pro 636 549,36 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 636 549,36 Kč, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 27 148,13 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 92 195,05 Kč, úrokem ve výši 12,99 % ročně z částky 636 549,36 Kč od datum do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 636 549,36 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 66 517,30 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 636 549,36 Kč, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 27 148,13 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 92 195,05 Kč, úrokem ve výši 12,99 % ročně z částky 636 549,36 Kč od , datum, do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 636 549,36 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 66 517,30 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhala po žalované zaplacení částky 636 549,36 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno uzavřené dne datum. Tvrdila, že žalované poskytla úvěr ve výši částka, který žalovaná přestala řádně splácet, v důsledku čehož došlo k zesplatnění celého dluhu ke dni datum. Ke dni podání žaloby za žalovanou evidovala nesplacenou jistinu ve výši 636 549,36 Kč a další uplatněné příslušenství. Současně tvrdila, že před poskytnutím úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Výzva k úhradě v souladu s § 142a o. s. ř. byla žalované zaslána. Na tuto výzvu žalovaná přiměřeně nereagovala a dlužnou částku neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) za použití § 101 odst. 4 o. s. ř., když se nevyjádřila na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.
3. Soud se nejprve zabýval otázkou mezinárodní příslušnosti a rozhodného práva. Žalobkyně je bankou se sídlem v Anonymizováno Anonymizováno vykonávající bankovní činnost na území České republiky prostřednictvím své organizační složky, zatímco žalovaná je spotřebitelkou s bydlištěm v Anonymizováno Anonymizováno. Jedná se proto o občanskoprávní spor s mezinárodním prvkem. Mezinárodní příslušnost českých soudů je dána podle čl. 18 odst. 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (dále jen „Brusel I bis“), neboť podnikatel může spotřebitele žalovat pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Žalovaná měla v době zahájení řízení bydliště na území České republiky, české soudy jsou proto k projednání a rozhodnutí věci mezinárodně příslušné. Pokud jde o rozhodné právo, soud zjistil, že čl. 1.15.3 Všeobecných obchodních podmínek pro zakládání a vedení účtů fyzických osob stanoví, že veškeré smluvní vztahy mezi žalobkyní a žalovanou se řídí právním řádem České republiky. Účastníci si tak sjednali volbu českého práva. Soud rovněž vzal na vědomí ustanovení čl. 1.15.7 uvedených všeobecných obchodních podmínek, podle něhož mají být spory mezi žalobkyní a žalovanou řešeny obecným soudem místně příslušným podle sídla žalobkyně. Toto ustanovení však nemá v projednávané věci význam pro určení mezinárodní příslušnosti, neboť jde o spotřebitelský spor, u něhož je příslušnost soudů upravena přímo použitelným právem Evropské unie. Příslušnost českých soudů proto soud posuzoval podle pravidel ochrany spotřebitele obsažených v nařízení Brusel I bis, nikoliv podle uvedeného smluvního ustanovení.
4.AnonymizovánoNa základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 656 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet ve 120 měsíčních splátkách ve výši 11 102,92 Kč splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce, přičemž sjednaná roční úroková sazba činila 12,99 % a RPSN 13,80 % (zjištěno ze smlouvy o úvěru č. Anonymizováno). Ze smlouvy soud dále zjistil, že účastníci sjednali pojištění schopnosti splácet s měsíčním pojistným 1 312 Kč a oprávnění žalobkyně odstoupit od smlouvy při prodlení žalované se splácením úvěru. Současně bylo ujednáno, že v případě odstoupení od smlouvy a zesplatnění úvěru je žalobkyně oprávněna požadovat úhradu dosud neuhrazených smluvních úroků. Smlouva dále obsahuje ujednání o povinnosti žalované hradit v případě prodlení zákonný úrok z prodlení. (zjištěno ze smlouvy o úvěru č. Anonymizováno vč. Všeobecných obchodník podmínek pro zakládání a vedení účtů fyzických osob). Z žádosti o poskytnutí úvěru soud zjistil, že žalovaná uvedla čistý měsíční příjem ve výši částka, náklady na bydlení ve výši částka měsíčně, rodinný stav Anonymizováno a nulový počet vyživovaných osob (žádost o poskytnutí hotovostního úvěru mPůjčka Plus č. Anonymizováno). Žalobkyně uvedla, že před poskytnutím úvěru ověřovala údaje o příjmech a závazcích žalované, provedla kontrolu v bankovních a nebankovních registrech klientských informací, insolvenčním rejstříku, Centrální evidenci exekucí a dalších databázích a vyhodnotila úvěruschopnost žalované prostřednictvím interních hodnoticích modelů. Při posouzení úvěruschopnosti vycházela z měsíčního příjmu žalované ve výši částka, životních nákladů ve výši částka a dalších úvěrových závazků ve výši částka měsíčně. Žalobkyně vyčíslila maximální možnou měsíční splátku ve výši 15 181,23 Kč, přičemž sjednaná splátka úvěru činila 8 150,92 Kč bez pojistného. Celkové měsíční úvěrové zatížení žalované po poskytnutí úvěru žalobkyně vyhodnotila ve výši přibližně Anonymizováno % jejích příjmů a uzavřela, že žalovaná je schopna sjednaný úvěr řádně splácet. Z výpisu z účtu vedeného žalovanou soud zjistil, že v období před uzavřením úvěrové smlouvy byly na účet žalované připisovány příjmy zejména od společností právnická osoba. a právnická osoba. a další příchozí platby. (výpis Anonymizováno 2023-2024). Dne datum byla ve prospěch žalované vyplacena sjednaná částka úvěru 656 000 Kč. Žalovaná následně úvěr splácela, přičemž podle historie úvěru uhradila na jistině celkem 19 450,64 Kč, na smluvních úrocích celkem 52 262,54 Kč a na pojistném celkem 13 120 Kč. Ke dni zesplatnění evidovala žalobkyně vůči žalované nesplacenou jistinu ve výši částka, když z celkově poskytnuté částky částka bylo na jistinu započteno částka. (zjištěno z výpisu z úvěrového účtu č. Anonymizováno, výpis Anonymizováno 2023–2024) Z oznámení o odstoupení od smlouvy soud zjistil, že žalobkyně z důvodu prodlení žalované se splácením úvěru využila smluvního oprávnění k odstoupení od smlouvy ke dni datum. (zjištěno z listiny Poslední výzva k uhrazení dlužné částky / odstoupení od smlouvy ze dne datum vč. dodejky) Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou (zjištěno z předžalobní výzvy vč. podacího archu).
5. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud dále posoudil předmětnou smlouvu o úvěru jako vztah spotřebitelský ve smyslu § 1810 a násl. o.z., neboť žalobkyně vystupovala při uzavírání smlouvy v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná jako fyzická osoba mimo rámec podnikání. Současně se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Soud proto primárně z úřední povinnosti přezkoumal, zda úvěrová smlouva netrpí vadami, které by vedly k její neplatnosti, případně zda neobsahuje nepřiměřená smluvní ujednání. Takové skutečnosti však z provedeného dokazování nevyplynuly. Ze smluvní dokumentace soud zjistil, že smlouva obsahuje všechny podstatné náležitosti vyžadované právními předpisy, zejména určení výše úvěru, dobu splatnosti, výši jednotlivých splátek, úrokovou sazbu, roční procentní sazbu nákladů i celkovou částku splatnou spotřebitelem. Sjednaná úroková sazba ve výši 12,99 % ročně ani sjednaná RPSN ve výši 13,80 % nevybočují z obvyklých podmínek poskytování nezajištěných spotřebitelských úvěrů. Soud proto neshledal důvod pro závěr o absolutní neplatnosti smlouvy podle § 588 o.z. Soud se dále zabýval splněním povinnosti žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalované podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z provedených důkazů vyplynulo, že žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovanou v úvěrové žádosti, z údajů získaných z bankovních a nebankovních registrů klientských informací a z dalších interních postupů hodnocení úvěrového rizika. Žalovaná v žádosti uvedla výši svých příjmů, nákladů na bydlení i další skutečnosti významné pro posouzení její schopnosti úvěr splácet. Žalobkyně současně doložila, že tyto údaje vyhodnotila a na jejich základě dospěla k závěru o dostatečné úvěruschopnosti žalované. Soud proto neuzavřel, že by žalobkyně poskytla úvěr bez řádného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo v rozporu s požadavky zákona o spotřebitelském úvěru.
6. V projednávané věci byla mezi účastníky uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 656 000 Kč, sjednané peněžní prostředky byly žalované skutečně poskytnuty a žalovaná úvěr po určitou dobu řádně splácela. Ze skutkových zjištění dále vyplynulo, že žalovaná následně přestala plnit své smluvní povinnosti řádně a včas a dostala se do prodlení se splácením sjednaných splátek. Žalobkyně proto využila svého smluvního oprávnění a přistoupila k zesplatnění celého úvěru. Soud má za prokázané, že v důsledku zesplatnění se celý dosud neuhrazený dluh stal splatným. Pokud jde o jistinu pohledávky z poskytnuté částky 656 000 Kč bylo na jistinu započteno celkem 19 450,64 Kč, přičemž nesplacená jistina činila ke dni zesplatnění částku 636 549,36 Kč. Žalobkyně současně uplatnila nárok na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 27 148,13 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 92 195,05 Kč, přičemž tyto částky představují příslušenství pohledávky vzniklé v souladu se smlouvou a v návaznosti na průběh úvěrového vztahu a zesplatnění úvěru. Žalobkyně dále požadovala smluvní úrok ve výši 12,99 % ročně z částky 636 549,36 Kč od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ze stejné částky a za stejné období. Soud vyšel ze sjednaných smluvních podmínek a z právní úpravy prodlení dlužníka s plněním peněžitého dluhu v souladu s § 2935 o. z. (úrok z úvěru) § 1970 o. z. (úrok z prodlení), přičemž výše zákonného úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaná nesplnila svou povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky ani po zesplatnění úvěru, trvá její povinnost hradit sjednaný smluvní úrok. Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.
7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení představují soudní poplatek ve výši 25 462 Kč a náklady právního zastoupení sestávající z odměny za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) po 10 860 Kč podle § 7 a § 11 advokátního tarifu, náhrady hotových výdajů ve výši 1 350 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a DPH ve výši 7 125,30 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady právního zastoupení tak činí 41 055,30 Kč. Celková náhrada nákladů řízení proto představuje částku 66 517,30 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
8. Lhůty k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť neshledal důvod pro její prodloužení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.