Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
36 C 116/2026-40
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Petrželkovou, LL.M., ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
pro zaplacení 17 531 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 7 531 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 17 531 Kč od 21. 11. 2024 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 322 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky 7 531 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 17 531 Kč od 21. 11. 2024 do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 322 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky sestávající z jistiny ve výši 10 000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 531 Kč s příslušenstvím, a to z titulu nesplaceného úvěru dle uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.
2. Žalobkyně v návrhu uvedla, že mezi její právní předchůdkyní, společností právnická osoba (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným došlo dne 31. 10. 2024 k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč zasláním na jeho bankovní účet dne 31. 10. 2024. Žalovaný uvedené peněžní prostředky do dne splatnosti úvěru, tj. do dne 20. 11. 2024 nevrátil a dostal se tak do prodlení úhradou celého úvěru. Žalobkyně nabyla předmětnou pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 12. 2025 od společnosti právnická osoba. I přes předžalobní výzvu zaslanou žalovanému, tento žalobkyni ničeho neuhradil.
3. Soud vyzval žalovaného, aby se k žalobě vyjádřil. Dále soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá tvrzení obsažená v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, písemně označila důkazy k prokázání těchto tvrzení a předložila soudu relevantní listin y. Žalobkyně se k této výzvě nevyjádřila. Soud následně vyzval účastníky řízení, aby sdělili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil, žalobkyně v žalobě uvedla, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “) ve věci rozhodl, aniž k jejímu projednání nařídil jednání.
4. Soud má za prokázaný tento skutkový stav.
5. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2023, Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 12. 202 a seznamem postoupených pohledávek. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován přípisem ze dne 27. 12. 2025. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota plyne, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho účet č. účtu částku 10 000 Kč, žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit dále smluvní úrok ve výši 40,00 % ročně a poplatek za poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 2 881 Kč po slevě nebo 7 531 Kč před slevou. Dle smlouvy činí RPSN 13 901,40 %. Dle Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru je žalobkyně v případě, že žalovaný nezaplatí řádně a včas jakoukoli platbu ze smlouvy oprávněna požadovat po žalovaném poskytnutou jistinu úvěru, smluvní úrok v plné výši beze slevy, úrok z prodlení ve výši stanovené právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, účelně vynaložené náklady, které žalobkyni vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. Žalovaný se do prodlení dostal den následující po dni zesplatnění celého úvěru, tj. dne 21. 11. 2024. Z toho důvodu žalobkyně požaduje výši poplatku „před slevou“. Z potvrzení o platbě ze dne 17. 12. 2025 a výpisu z běžného účtu Air Bank soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na účet žalovaného č. účtu částku 10 000 Kč. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, tudíž se dostal do prodlení s úhradou úvěru. Z předžalobní výzvy ze dne 27. 12. 2025 a potvrdenia o podaji doporučenej zásielky ze dne 30. 12. 2025 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění.
6. Dle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2395 a násl. o. z. (ustanovení o smlouvě o úvěru) a zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Soud má ze smlouvy za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému převodem částku 10 000 Kč.
9. Dle smlouvy měl žalovaný uhradit celkem 17 750,18 Kč před slevou, přičemž částka je nad rámec jistiny tvořena poplatkem za čerpání spotřebitelského úvěru. Dále se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni smluvní úrok z prodlení ve výši 40,00 % ročně; RPSN dle smlouvy činí 13 901,40 %. Výši úroků a poplatků považuje soud v jejich souhrnu za nepřiměřenou a rozpornou s dobrými mravy. Soud má za to, že výše úroků neodpovídá sjednanému protiplnění a jejich účelem je pouze navýšit zisk žalobkyně. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje např. na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2021, č.j. 58 Co 100/2021 -126. Dle něj soudní judikatura dovodila již v době před účinností současného občanského zákoníku , že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. K těmto závěrům dospěl rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , přičemž v daném případě, kdy byl sjednaný úrok téměř čtyřikrát vyšší než nejvyšší bankovní úroková sazba, soud dovodil, že se jedná o ujednání v rozporu s dobrými mravy. Ohledně obvyklé míry úrokových sazeb soud odkazuje např. na databázi České národní banky ARAD, z níž vyplývá, že v říjnu 2024, kdy byla smlouva uzavřena, činila obvyklá úroková sazba u korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR 8,53 % ročně. Je tak zřejmé, že žalobkyní požadovaná úroková sazba 40,00 % ročně přesahuje běžnou úrokovou sazbu téměř pětinásobně. Obdobný hrubý nepoměr platí i ohledně roční procentní sazby nákladů 13 901,40 %.
10. Soud proto uzavřel, že úročení sjednané účastníky ve smlouvě vysoko přesahuje přijatelnou hranici úrokových sazeb a smlouva o úvěru z tohoto důvodu odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouva je tak absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Vztah stran se proto řídí pravidly pro bezdůvodné obohacení dle § 2991 o. z. Žalovaný se na úkor žalobkyně obohatil o částku 10 000 Kč. Z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru se (nad rámec bezdůvodného obohacení) nelze domáhat jakýchkoliv sjednaných plnění včetně smluvního úroku, neboť tento nebyl ujednán platně.
11. Pokud se týká posouzení schopnosti žalovaného řádně splácet poskytnutý úvěr, pak ani zde právní předchůdkyně žalobkyně nedostála svým povinnostem. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.creditportal.cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů vč. svého telefonního čísla a emailové adresy. Právní předchůdkyně ověřila schopnosti žalovaného splácet úvěr lustrací ve veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI a EUCB, a dospěla k závěru, že na základě zjištěných skutečností zde nejsou důvodné pochyby ohledně platební schopnosti a žádosti o úvěr vyhověla. Právní předchůdkyně žalobkyně zcela rezignovala na zkoumání výdajové stránky žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy zjevně nezkoumala řádně úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele a neměla k dispozici podklady pro závěr, že nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného dluh splatit.
12. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru tak má žalobkyně nárok pouze právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., jehož výše činí částku 10 000 Kč představující částku poskytnutou žalovanému, na jejíž vrácení žalovaný (dle tvrzení žalobkyně, která nebyla žalovaným sporována) žalobkyni neuhradil ničeho. Co do této částky je žaloba důvodná. Z uvedené částky pak nelze žalobkyni přiznat úrok z prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení ani v zákonné výši, nýbrž je nutno uložit žalovanému úhradu dlužné částky ve lhůtě stanovené za obdobné aplikace ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Jinak by totiž soud zvýhodňoval žalobkyni za situace, kdy řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného.
13. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Z citovaného ustanovení vyplývá, že se v tomto případě zákon cíleně odchyluje od obecné právní úpravy vydání bezdůvodného obohacení v případě plnění z neplatné smlouvy a spotřebitel se může ocitnout v prodlení teprve po uplynutí určené přiměřené lhůty k vrácení jistiny poskytnutého úvěru. Vzhledem k absenci tvrzení i důkazních návrhů k této otázce ze strany žalovaného, který mohla argumentovat pro určení jiné lhůty, soud určil jako přiměřenou lhůtu 3 dny od právní moci rozsudku.
14. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. částečně vyhověl co do výše bezdůvodného obohacení. Ve zbývající části soud žalobu výrokem II. zamítl.
15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení byla částka 17 531 Kč. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu jistiny ve výši 10 000 Kč, naopak ve zbytku úspěšná nebyla. Byla tedy úspěšná v rozsahu přibližně 57 % a neúspěšná v rozsahu přibližně 43 %, tedy rozdíl úspěchu a neúspěchu představuje částka 2 469 Kč, což je po zaokrouhlení 14 %.
16. Celkové účelně vynaložené náklady žalobkyně činí 2 300 Kč a sestávají ze soudního poplatku ve výši 800 Kč dle položky 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích; z odměny advokáta, jež činí 400 Kč za 3 úkony právní služby (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. výzva k plnění, 3. podání žaloby) dle § 14b odst. 1 bod 2 . vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif (dále jen „a. t.“), neboť žalobkyně vede u zdejšího soudu množství dalších řízení s obdobným předmětem sporu zahájených návrhem podaným na ustáleném vzoru a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Soud dále přiznal žalobkyni náhradu hotových výdajů po 100 Kč za úkon dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. za tři úkony právní služby. Přiznaná náhrada nákladů žalobkyně ve výši 14 % z částky 2 300 Kč činí po zaokrouhlení 322 Kč.
17. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
18. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna řádně a včas v uvedených lhůtách, lze se po právní moci tohoto rozsudku domáhat jejího splnění návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekuce.