Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 160/2026-90
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zavadilovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 200 293 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 89 028 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 89 028 Kč od 27. 5. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 86 033 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 175 061 Kč od 30. 12. 2025 do 26. 5. 2026, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 86 033 Kč od 27. 5. 2026 do zaplacení, co do částky 25 232,52 Kč, s úrokem ve výši 68,82 % ročně z částky 145 597,15 Kč od 30. 12. 2025 do 20. 1. 2026 ve výši 5 878,18 Kč, s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 145 597,15 Kč od 21. 1. 2026 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 30. 12. 2025 dosáhne částky 532 108,80 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 89 028 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 89 028 Kč od 27. 5. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do částky 86 033 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 175 061 Kč od 30. 12. 2025 do 26. 5. 2026, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 86 033 Kč od 27. 5. 2026 do zaplacení, co do částky 25 232,52 Kč, s úrokem ve výši 68,82 % ročně z částky 145 597,15 Kč od 30. 12. 2025 do 20. 1. 2026 ve výši 5 878,18 Kč, s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 145 597,15 Kč od 21. 1. 2026 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 30. 12. 2025 dosáhne částky 532 108,80 Kč, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 200 293 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s ním uzavřela dne 6. 3. 2025 smlouvu o úvěru č. hodnota (dále též jen „smlouva“), na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 150 000 Kč, k jehož vyplacení došlo dne 10. 3. 2025. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši 68,82 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách po 10 162 Kč. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě údajů z registru SOLUS a z dokladů o příjmech žalovaného. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. V důsledku prodlení se splátkami vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč (2 × 499 Kč) a právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 800 Kč (4 × 200 Kč). Žalovaný za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil žalobkyni celkem 60 972. K datu 28. 12. 2025 došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru, přičemž podle bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru. Tuto novou jistinu ve výši celkem 170 491,65 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru, tedy dne 28. 12. 2025. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení, a v bodě 6.5 smlouvy bylo ujednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 30. 12. 2025 až do jejího úplného zaplacení. Žalovaná částka se skládá z částky odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 170 491,65 Kč, smluvní pokuty 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 800 Kč a smluvní pokuty ve výši 25 232,52 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku a úroku z prodlení v zákonné výši a přiznání náhrady nákladů řízení. Žalovaný ničeho neuhradil ani poté, co mu žalobkyně zaslala předžalobní upomínku.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Nařízeného jednání se žalovaný bez omluvy nezúčastnil, ačkoli byl řádně předvolán, odročení jednání nežádal. Soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.
4. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav.
5. Žalobkyně uzavřela s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku k návrhu žalovaného ze dne 6. 3. 2025 smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které měla žalovanému poskytnout 150 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 68,82 % ročně. Návrh smlouvy byl podepsán elektronicky jedinečným kódem. Totožnost žalovaného byla ověřena z občanského průkazu a zasláním ověřovací platby ve výši 1 Kč z účtu žalovaného na účet žalobkyně dne 6. 3. 2025. Celkovou částku ve výši 443 424 Kč se žalovaný zavázal žalobkyni splácet v 48 měsíčních splátkách po 10 162 Kč, splatných nejpozději do 22. dne každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byl úvěr vyplacen. V bodu 6. 1. smlouvy byla sjednána pro případ prodlení žalovaného s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, maximálně však 2 999 Kč za každý kalendářní rok. V bodě 6. 2. bylo sjednáno právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč, vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného s úhradou splátky o délce 15 dnů. V bodě 6.3. bylo sjednáno zesplatnění úvěru v případě prodlení žalovaného s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů a v bodě 6. 5. pro případ nezaplacení nové jistiny v den zesplatnění úvěru smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s jeho úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení (návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru ze dne 6. 3. 2025, dodatek č. 1 ke smlouvě o úvěru ze dne 6. 3. 2025, příloha č. 1 k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru – pojištění schopnosti splácet úvěr ze dne 6. 3. 2025, přihláška do pojištění skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry, pojištění schopnosti splácet úvěry, předsmluvní formulář, informace pro klienta, listina nazvaná „Podpis na dálku“, důkaz o odeslání 1 Kč a o zaslání SMS, fotokopie občanského průkazu, oznámení o schválení úvěru ze dne 11. 3. 2025 včetně splátkového kalendáře).
6. Úvěr byl žalovanému vyplacen dne 10. 3. 2025 na účet č. č. účtu, který byl uveden ve smlouvě (doklad o vyplacení úvěru).
7. Žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry (úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu).
8. Žalovaný při uzavření smlouvy o úvěru uvedl, že je v invalidním důchodu, je zaměstnán u společnosti právnická osoba., má příjem ve výši 24 900 Kč měsíčně, splácí Jméno žalobkyně. půjčku ve výši 613 Kč měsíčně, jeho celkové měsíční výdaje činí 10 173 Kč, je ženatý, žije ve vlastním bydlení, je vyučen (hodnocení klienta ze dne 6. 3. 2025).
9. Žalovanému byl na bankovní účet č. č. účtu vedený u právnická osoba. zasílán invalidní důchod 1. stupně ve výši 11 124 Kč (výpis z běžného účtu za období 1. 1. 2025 do 1. 2. 2025 a za období od 6. 2. 2025 do 6. 3. 2025).
10. Dále žalovaný pobíral průměrný čistý měsíční příjem od společnosti právnická osoba. ve výši 15 150 Kč (potvrzení příjmu ze dne 5. 3. 2025 a ze dne 7. 3. 2025, výplatní páska za měsíc 12/2024 a 1/2025).
11. Žalovaný nebyl evidován jako dlužník s dlužnou částkou po splatnosti (výpis záznamů z registru SOLUS a NRKI).
12. Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nehradil, ač byl žalobkyní k jejich úhradě vyzván výzvami ze dne 24. 11. 2025 a 23. 12. 2025 s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru (výzva k zaplacení ze dne 24. 11. 2025 a výzva k zaplacení ze dne 23. 12. 2025).
13. Žalovaný uhradil celkem 60 972 Kč (karta klienta ze dne 26. 5. 2026).
14. Jelikož byl žalovaný i nadále v prodlení s úhradou splátek úvěru, žalobkyně měla oznámením ze dne 28. 12. 2025 závazek žalovaného ze smlouvy o úvěru zesplatnit a žalovaného vyzvat k okamžitému zaplacení celkové dlužné částky ve výši 175 061 Kč, avšak již neprokázala, že by zesplatňující dopis žalovanému odeslala (oznámení ze dne 28. 12. 2025).
15. K zaplacení žalované částky do 15 dní od odeslání výzvy byl žalovaný vyzván dopisem zástupkyně žalobkyně ze dne 7. 5. 2026 odeslaným téhož dne. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil (předžalobní upomínka ze dne 7. 5. 2026 včetně podacího archu z téhož dne).
16. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.
17. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalovanému částku ve výši 150 000 Kč, přičemž žalovaný žalobkyni vrátil celkem 60 972. Žalobkyně neprověřila řádně možnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr, sice ověřila historií pohybů na běžném účtu příjmy žalovaného za období 1. 1. 2025 do 1. 2. 2025 a od 6. 2. 2025 do 6. 3. 2025, potvrzením o příjmu a výplatními páskami za měsíc 12/2024 a 1/2025, avšak již nedoložila, že by zkoumala skutečné výdaje žalovaného.
18. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
19. Věc byla soudem posuzována podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdy smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
20. Podle § 2 odst. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
21. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
22. Podle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
23. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
24. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
25. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
26. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
27. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.
28. Mezi žalobkyní a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně podle smluvního ujednání žalovanému částku 150 000 Kč skutečně poskytla. Soud však dospěl k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti nebylo řádné. Z výsledků zkoumání úvěruschopnosti vyplynulo, že žalovaný má sice stálé příjmy ze zaměstnání a z invalidního důchodu, ale stran výdajů žalovaného se žalobkyně spokojila s pouhým tvrzením žalovaného o jeho měsíčních výdajích, které žádným způsobem neověřila (např. výpisy z účtu, smlouvami s dodavateli energií apod.).
29. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva v souladu s § 87 ZoSÚ neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost OPR-právnická osoba. proti GK, nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18).
30. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy žalobkyně poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalovaného v posuzovaném případě představuje částka 89 028 Kč, tj. rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyně žalovanému poskytla (150 000 Kč), a částkou, kterou jí žalovaný uhradil (60 972 Kč). Soud proto výrokem I. v této části žalobě vyhověl. Splatnost nároku žalobkyně (speciální bezdůvodné obohacení) soud stanovil v souladu s § 87 ZoSÚ ve lhůtě 3 dnů od právní moci výroku I. rozsudku.
31. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl poprvé prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou dle § 142a odst. 1 o. s. ř. ze dne 7. 5. 2026, která mu byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 7. 5. 2026 (doručena třetí pracovní den po jejím odeslání – tedy 11. 5. 2026), uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny ve výši 89 028 Kč i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 27. 5. 2026, tedy po uplynutí patnáctidenní lhůty stanovené v předžalobní upomínce.
32. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když úspěšnější byl žalovaný, kterému v řízení žádné náklady nevznikly.
33. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.