Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 30/2026-41

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Klementovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 14 693 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 693 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 336,45 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 503,71 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 742,67 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 5 742,67 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 693 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 336,45 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 503,71 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 742,67 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 5 742,67 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 14 693 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne 3. 4. 2023 právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO IČO uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Na základě smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 10 000 Kč v hotovosti. Žalovaný celkem na dlužnou částku uhradil 10 700 Kč. Žalovaný měl dlužnou částku uhradit nejpozději do 1. 4. 2024, marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně měla možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Žalobkyně nyní požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 14 693 Kč a příslušenství. Žalovaný již nadále na dlužnou částku ničeho neuhradil, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání podle , (dále jen „ “), neboť oba účastníci s tímto postupem projevili souhlas, resp. žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, přičemž byl upozorněn, že v takovém případě bude mít soud za to, že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí ( ).

4. Z listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění:

5. Ze smlouvy o úvěru včetně produktových podmínek soud zjistil, že spolu právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na základě které, se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč v hotovosti, poplatek byl sjednán ve výši 8 469 Kč, žalovaný se dlužnou částku zavázal vrátit ve splátkách, úrok činil 86 % ročně. Z protokolu o prověření úvěruschopnosti soud zjistil, že žalovaný uvedl příjem ve výši 17 172 Kč, výdaje ve výši 6 000 Kč. Žalovaný si s předchůdkyní sjednal i pojištění, výše měsíční úhrady za pojištění. Celková dlužná částka pak činila 20 393 Kč.

6. Z tabulky umoření je zřejmé, že žalovaný celkem načerpal 10 000 Kč.

7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 10. 2025 soud zjistil, že na jméno žalovaného byl vystaven dopis o postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel uzavřela s žalobkyní jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, předmětem této smlouvy byla i pohledávka za žalovaným, což plyne z přílohového přehledu pohledávek.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 16. 1. 2026 včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.

10. Z předložených listin soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný mezi sebou platně uzavřeli smlouvu, jíž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr 10 000 Kč v hotovosti a žalovaný se jí tento úvěr zavázal vrátit v pravidelných splátkách, spolu s úrokem ve výši 86 % ročně. Předchůdkyně žalobkyně svou smluvně stanovenou povinnost splnila, když žalovanému finanční prostředky poskytla. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku.

11. Soud z hlediska hmotného práva danou věc posuzoval podle , (dále jen „o. z.“) a , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “).

12. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

13. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

14. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Ve smlouvě je uvedena zápůjční úroková sazba 86 % ročně, když tento úrok byl nepochybně v rozporu s dobrými mravy. K tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , v němž Nejvyšší soud uzavřel, že pokud dohodnutá výše úroků podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici obvyklé úrokové míry, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy neplatné ve smyslu ustanovení Podle věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle databáze ARAD dostupné na internetových stránkách České národní banky obvyklá výše úroků u úvěrů poskytovaných bankami domácnostem na spotřebu činila v dubnu 2023 9,43 % ročně. Fakticky sjednaná úroková sazba 86 % ročně tedy v dané věci přesáhla obvyklou úrokovou míru. Soud tak uzavřel, že příslušenství pohledávky, jakož i o veškeré sankce spojené s prodlením žalovaného, ve svém souhrnu natolik nepřiměřeně zatěžují žalovaného, že jsou ve zjevném rozporu s dobrými mravy, a tudíž absolutně neplatná ve smyslu o. z. Proto soud za absolutně neplatnou považuje celou smlouvu o úvěru, nikoliv pouze ujednání o úroku.

18. Z důkazů současně vyplynulo, že žalovaný na svůj dluh hradil, nelze tak uzavřít, že úvěr byl poskytnut nikoli úvěruschopnému spotřebiteli (blíže rozhodnutí NS ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. ).

19. Dle § 576 o. z. platí, že týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Soud dospěl k závěru, že ujednání o úroku není od ostatního obsahu předmětné smlouvy oddělitelné.

20. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy by tak částka 10 000 Kč představovala bezdůvodné obohacení, žalovaný však na svůj dluh uhradil již 10 700 Kč. Proto soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobu v celém rozsahu zamítl.

21. Uložení povinnosti k náhradě nákladů řízení se řídí zásadou procesního úspěchu ve věci, srov. Úspěch účastníka v řízení o zaplacení peněžité pohledávky se poměřuje i co do úspěchu ohledně příslušenství, tj. uplatněných úroků, včetně úroků z prodlení, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. , či ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. . Soud pak vezme v úvahu jejich výši ke dni vyhlášení svého rozhodnutí, viz nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. .

22. Žalovaný byl ve věci plně procesně úspěšný, měl by proto právo na náhradu nákladů řízení dle Žalovaný nicméně byl v řízení pasivní a žádné náklady řízení mu nevznikly. Proto soud výrokem II. tohoto rozsudku rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím Okresního soudu v Havlíčkově Brodě.