Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 147/2026-58
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Scheuerem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované
o 13 673 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá ve zbývající části požadující po žalované zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 3 673 Kč a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 673 Kč od 17. 5. 2025 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 732 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá ve zbývající části požadující po žalované zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 3 673 Kč a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 673 Kč od 17. 5. 2025 do zaplacení.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 732 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalobkyně.
1. Žalobkyně se dle obsahu žaloby domáhá zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím (smluvní úrok a úrok z prodlení), jakožto nevrácených peněz, které byly žalované poskytnuty na základě smlouvy č. hodnota uzavřené s obchodní společností právnická osoba., IČO: IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 14. 12. 2024.
2. Uvedla, že úvěruschopnost žalované byla hodnocena na základě informací z databází (ISIR, CEE, BRKI, NRKI) a na základě dokladů o příjmu. Všechny uplatňované nároky byly na žalobkyni postoupeny.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
4. Soud rozhodoval v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v rozhodném znění (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání a na základě provedených důkazů učinil následující relevantní skutková zjištění.
5. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná se dohodly na obsahu smlouvy ze dne 14. 12. 2024, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 10 000 Kč; žalovaná se zavázala uvedenou částku prostřednictvím splátek společně s úrokem vrátit (zjištěno ze smlouvy a z potvrzení o platbě).
6. Žalovaná uvedla v žádosti měsíční příjem 31 298 Kč a měsíční výdaje 4 860 Kč a právní předchůdkyně žalobkyně z těchto údajů vycházela (zjištěno z žádosti o úvěru).
7. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě uvedených dluhů (zjištěno z předžalobní výzvy).
8. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni písemností ze dne 30. 5. 2026 (zjištěno z oznámení).
9. Z ostatních doložených důkazů soud relevantní zjištění nečinil.
10. Soud učinil následující relevantní závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná se dne 14. 12. 2024 dohodly na obsahu smlouvy, na základě které byla žalované poskytnuta finanční částka 10 000 Kč, žalovaná se zavázala k jejímu vrácení společně s úrokem. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy neověřovala faktické příjmy a výdaje žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni písemností ze dne 30. 5. 2026. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě požadovaných dluhů.
11. Při právním posouzení věci soud vycházel zejména ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění (dále jen „občanský zákoník“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Zejména aplikoval ustanovení upravující smlouvu o úvěru (§ 2395 a násl. občanského zákoníku); ustanovení o zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru); ustanovení o neplatnosti právního jednání (§ 580 a násl. občanského zákoníku); ustanovení upravující bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku).
12. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku. Žalovaná smlouvu uzavírala v postavení spotřebitele (§ 419 občanského zákoníku), tudíž se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.
13. U vymáhaných nároků došlo k platné změně věřitele na žalobkyni (§ 1879 a násl. občanského zákoníku), jelikož právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že došlo k jejich postoupení na žalobkyni. Žalobkyně se proto předmětných nároků může domáhat soudní cestou.
14. Soud úvěrovou smlouvu vyhodnotil jako neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, jelikož právní předchůdkyně žalobkyně při prověřování úvěruschopnosti žalované porušila odbornou péči, když se nijak nezabývala jejími příjmy a faktickými výdaji (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2024, čj. 33 Cdo 656/2024-380, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2024, sp. zn. 33 Cdo 1017/2024, bod 24).
15. Za takové situace ani nelze přijmout závěr, že by faktická majetková situace žalované nevzbuzovala jakékoliv pochybnosti o její schopnosti splatit poskytnutý úvěr (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2026, sp. zn. 33 Cdo 1056/2025).
16. Vzhledem k neplatnosti úvěrové smlouvy je žalovaná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinna vrátit pouze poskytnutou jistinu jakožto bezdůvodné obohacení v době přiměřené jejímu možnostem. Žalovaná je v tomto případě povinna vrátit celou jistinu 10 000 Kč. Ostatní nároky, které žalobkyně dovozuje ze smlouvy (úrok), nejsou pro neplatnost smlouvy důvodné. Nedůvodný je i požadavek na úrok z prodlení, jelikož prodlení žalované s vrácením jistiny nastane až uplynutím doby k jejímu vrácení, která bude stanovena rozhodnutím soudu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, čj. 33 Cdo 3675/2021). Vzhledem k tomu, že žalovaná nespecifikovala svoje finanční možnosti (byla v řízení pasivní), soud stanovil dobu k vrácení jistiny analogicky podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle zásady úspěchu (§ 142 o. s. ř.), přičemž při stanovení poměru úspěchu přihlížel ke kapitalizované hodnotě příslušenství (v případě běžícího příslušenství „do zaplacení“ vycházel z kapitalizace ke dni vydání rozhodnutí). Úspěch žalobkyně je v rozsahu 10 000 Kč a úspěch žalované je v rozsahu cca 5 866,70 Kč (z toho 2 193,70 Kč představuje běžící úrok z prodlení). Po odečtení poměru úspěchu žalované (cca 37 %) od poměru úspěchu žalobkyně (cca 63 %) vychází právo na částečnou náhradu nákladů řízení ve výši 26 % ve prospěch žalobkyně.
18. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1 000 Kč a nákladů advokátního zastoupení, které byly určeny s přihlédnutím k vyhlášce č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v rozhodném znění (dále jen „advokátní tarif“), jako odměna za 3 úkony právní služby ve výši 3 x 400 Kč a paušální náhrada hotových výdajů ve výši 3 x 100 Kč plus DPH (21 %). Celkem náklady žalobkyně představuje částka 2 815 Kč, soud přiznal poměrnou část. Podmínky pro aplikaci § 14b advokátního tarifu (návrh na ustáleném vzoru podávaný opakovaně ve skutkově a právně obdobných věcech) jsou soudu známy z úřední činnosti (spisová značka, spisová značka, spisová značka).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je odvolání přípustné. Odvolání je třeba podat u Okresního soudu v Olomouci do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.
Nebudou-li povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím soudu splněny dobrovolně, může se oprávněná strana domáhat výkonu rozhodnutí prostřednictvím soudu nebo soudního exekutora.