Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 309/2025-38
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Šemíkem ve věci
žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce, Anonymizováno
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zrušení výživného pro zletilého
takto:
I. Vyživovací povinnost stanovená žalobci rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne 23.10.2017, č.j. spisová značka vůči žalovanému se ke dni 30.8.2025 zrušuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vyživovací povinnost stanovená žalobci rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 23.10.2017, č.j. , spisová značka, vůči žalovanému se ke dni 30.8.2025 zrušuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou (návrhem na zrušení vyživovací povinnosti) podanou zdejšímu soudu dne 20.11.2025 domáhal soudního rozhodnutí, kterým by byla žalobci jako otci zrušena vyživovací povinnost uložená mu rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne ze dne 23.10.2017, č.j. spisová značka vůči žalovanému jako jeho synovi. Žalobu odůvodnil tím, že syn již ukončil studium a pracuje v Německu.
2. Žalovaný se k návrhu na zrušení vyživovací povinnosti vyjádřil tak, že otec byl upozorněn na zrušení výživného, do 30.8.2025 měl statut studenta, od 1.10.2025 pracuje jako OSVČ.
3. K výzvě soudu žalobce sdělil, že souhlasí se zrušením výživného k 30.8.2025 bez jednání soudu. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, soud tedy dle poučení účastníka předpokládal, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Soud ve věci vycházel ze skutečností uvedených účastníky a dále z listin založených do spisu. Z výpisu živnostenského rejstříku plyne, že žalovaný začal podnikat k 30.9.2025, z faktury plyne, že fakturoval stavební práce fakturou ze dne 1.10.2025. Z rozsudku Okresního soudu v adresa ze dne 23.10.2017, č.j. spisová značka plyne, že žalobci byla stanovena vyživovací povinnost vůči žalovanému ve výši 3500 Kč měsíčně.
5. Podle § 910 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v aktuálním znění (dále jen OZ) platí, že předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.
6. Podle § 911 OZ platí, že výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.
7. Podle § 913 odst. 1 OZ platí, že pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.
8. Podle § 923 OZ platí, že změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. Dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací. Nevrací se ani dávka výživného, která na takové dítě byla splněna na měsíc dopředu, ale dítě před uplynutím měsíce zemřelo.
9. Návrh žalobce byl s ohledem na výše uvedené shledán důvodným a soud návrhu vyhověl, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku, když shledal, že žalovaný již je zletilý a je schopen se sám živit, když aktuálně pracuje jako OSVČ. Vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému, stanovenou naposledy výše uvedeným rozsudkem soudu, tak soud zrušil, tím tedy došlo ke změně výše uvedeného rozsudku. Výživné lze v budoucnu mezi účastníky přiznat jen tehdy, pokud budou splněny podmínky dle zákona.
10. Soud vyživovací povinnost žalobce k žalovanému zrušil k 30.8.2025, tj. k datu, kdy žalovaný, jak sám uvedl, měl naposledy status studenta. Následně se již mohl živit sám, případně být na úřadu práce, od 30.9.2025 již měl i živnostenské oprávnění. Vyživovací povinnost žalobce k žalovanému tedy zanikla, a to již k 30.8.2025, kdy žalovaný přestal být studentem.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když zcela úspěšný žalobce náhradu nákladů řízení nepožadoval.
12. Ohledně soudního poplatku je řízení ve věci výživného osvobozeno (§ 11 odst. 1 písm. c) z. č. 549/1991 Sb.), soud proto povinnost k jeho úhradě neukládal ani neúspěšnému žalovanému.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.