Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 266/2026-14
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pražákem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o 39 670,36 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 28 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 28 000 Kč od 28. 4. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 11 670,36 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 39 670,36 Kč od 11. 3. 2026 do 27. 4. 2026 a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 11 670,36 Kč od 28. 4. 2026 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 716,77 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 28 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 28 000 Kč od 28. 4. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 11 670,36 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 39 670,36 Kč od 11. 3. 2026 do 27. 4. 2026 a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 11 670,36 Kč od 28. 4. 2026 do zaplacení.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 716,77 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru č. anonymizováno ze dne datum uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, se sídlem adresa, IČO IČO, na jejímž základě poskytla tato žalované úvěr v původní výši 28 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 10. 3. 2026. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Žalovaná se dostala prokazatelně do prodlení s vrácením úvěru. Žalovaná se ve smlouvě zavázala také uhradit smluvní úrok ve výši 11 670,36 Kč. Předmětem žalobního návrhu je tedy pohledávka v celkové výši 39 670,36 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 28 000 Kč a ze smluvního úroku 11 670,36 Kč nejpozději splatných dne 10. 3. 2026, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru. Původní věřitel úvěr žalované vyplatil dne 8. 11. 2025 převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. účtu. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně ze dne 21. 4. 2026. V případě, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované.
2. Žalovaná se k projednávané věci žádným způsobem nevyjádřila. Žalovaná tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. neprokázala, že by dlužná částka za vymezené období byla uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.
3. Účastníci řízení dali svým postojem najevo, že souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Ze smlouvy o úvěru č. anonymizováno uzavřené dne datum, má soud za prokázané, že touto smlouvou se právní předchůdkyní žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr nejprve ve výši 28 000 Kč s tím, že žalovaná se tyto prostředky zavázala splácet ve dvanácti splátkách ve výši 3 976,12 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 112 % ročně, RPSN činilo 191,80 %. Ve smlouvě byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně v případě porušení povinnosti žalované zaplatit jakoukoli část závazku podle této smlouvy řádně a včas. Výpisem z účtu žalobkyně vedeného u právnická osoba bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla dne 8. 11. 2025 žalované částku 28 000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2025 vč. příloh a seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Výzvou k úhradě ze dne 18. 4. 2026, kterou dle podacího lístku dne 21. 4. 2026 právní zástupkyně žalobkyně prokazatelně odeslala žalované, bylo doloženo, že žalovaná byla vyzván k vrácení poskytnutých prostředků ve lhůtě tří dnů.
5. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
7. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
11. Shora zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil následovně. Soud shledal, že předmětná úvěrová smlouva je absolutně neplatná, neboť se zjevně příčí dobrým mravům. V předmětné smlouvě si smluvní strany sjednaly úrok ve 112 % ročně, přičemž RPSN činilo 191,80 %. Dle názoru soudu se jedná o výši nepřiměřenou a tedy zjevně odporující dobrým mravům, přičemž se jedná o takovou výši úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (7,91 % p. a., dle ČNB 11/2025). Soud proto došel k závěru, že uzavřená úvěrová smlouva je pro rozpor s dobrými mravy dle § 580 a 588 občanského zákoníku absolutně neplatná. Soud aplikoval korektiv dobrých mravů na celý obsah smlouvy s tím, že je nutno přihlížet i k celkovým dopadům, jež jednání právní předchůdkyně žalobkyně má. Požadování placení neúměrně vysokých částek po dlužnících se totiž podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což obecně vzato zatěžuje celou společnost. Roste tak šedá ekonomická sféra, zvyšuje se počet osob padajících do insolvence a kráceni jsou další věřitelé, a to i ti, kteří úvěr poskytli za daleko přiměřenějších podmínek. Pro úplnost lze dodat, že ke stejnému závěru došel i Krajský soud v Plzni v rozhodnutí ze dne 4. 11. 2020, č.j. 25 Co 279/2020 -47, jež se týká poskytování úvěrů za obdobných podmínek.
12. Soud tedy dospěl k závěru, že vztah účastníků by bylo možné posoudit dle ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. Žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně částku 28 000 Kč a nezaplatila dle negativního tvrzení žalobkyně ničeho. Její povinností je tedy vrátit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši uvedené ve výroku I. Žalobkyni vzniklo rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku , neboť se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Soud proto žalobě vyhověl i co do úroku z prodlení, který žalobkyni přiznal ve výši stanovené právním předpisem dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , za dobu od 28. 4. 2026 do zaplacení. Žalobkyně totiž prokázala, že dne 21. 4. 2026 zaslala žalovanou výzvu k plnění, přičemž tato byla žalované doručena v souladu s § 573 občanského zákoníku třetí pracovní den po odeslání, tedy 24. 4. 2026. Ve výzvě byla žalované poskytnuta lhůta k plnění v délce tří dnů, která počala běžet dnem následujícím po obdržení výzvy. S přihlédnutím k § 607 občanského zákoníku tak dne 28. 4. 2026 nastalo prodlení na straně žalované, proto byl žalobkyni přiznán úrok z prodlení od tohoto data. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 716,77 Kč, přičemž tato částka představuje 39,16 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 69,58 % a úspěchu žalované v rozsahu 30,42 % s přihlédnutím k příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 984 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 39 670,36 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.