Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 133/2026-55

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Mělníku rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Pirklovou, LL.M. ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 17 610 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku:

 částku 10 000 Kč,

 zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá co do:

 částky 4 000 Kč

 zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 000 Kč od datum do datum,

 zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 4 000 Kč od datum do zaplacení,

 zákonného úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení a

 smluvní pokuty ve výši 3 610 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 394,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku: částku 10 000 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 000 Kč od , datum, do zaplacení.II. Žaloba se zamítá co do: částky 4 000 Kč zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 000 Kč od , datum, do , datum, , zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 4 000 Kč od , datum, do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 10 000 Kč od , datum, do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 3 610 Kč.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 394,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 610 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že společnost právnická osoba., IČO IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne datum se žalovaným prostřednictvím internetové stránky Anonymizováno smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet č. č. účtu. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně, přičemž jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy a úrok byl povinen splácet každý měsíc nejpozději k 6. dni v měsíci. Před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně ověřil úvěruschopnost žalovaného na základě výpisů z bankovního účtu žalovaného, případně výplatních listů, a dále lustrací ve veřejných databázích ISIR, CEE, NRKI a BRKI. Žalovaný se však následně ocitl se splacením úvěru v prodlení, pročež právní předchůdkyně žalobkyně úvěr upomínkou ze dne datum zesplatnil a vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni. Žalobkyně se pak v tomto řízení po žalovaném domáhá zaplacení částky 10 000 Kč představující dlužnou jistinu, částky 4 000 Kč představující smluvní úrok za první měsíc čerpání úvěru a dále částky 3 610 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, a to ode dne prodlení (tj. od datum) do data odeslání předžalobní výzvy (tj. datum).

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se nedostavil, z jednání se neomluvil, soud proto postupoval podle , (dále jen „“), když jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, přičemž žalobkyně, která se z jednání omluvila, souhlasila, aby soud jednal a rozhodl bez její přítomnosti.

3. Soud v řízení zjistil následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru ve znění dodatku č. hodnota ze dne datum, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně, přičemž úrok přirostlý za uplynulé období byl splatný vždy nejpozději k 6. dni v měsíci s tím, že jistinu mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy (žádost o spotřebitelský úvěr na č. l. 7, smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 8, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 10, všeobecné obchodní podmínky na č. l. 12, dodatek č. hodnota ke smlouvě o spotřebitelském úvěru na č. l. 32). Úvěr byl žalovanému poskytnut bezhotovostním převodem na bankovní účet č. Anonymizováno jehož je jediným majitelem a disponentem, a to dne datum ve dvou platbách ve výši 3 000 Kč a 7 000 Kč (potvrzení o provedené platbě na č. l. 33 a 34, sdělení banky na č. l. 48). Žalovaný se však se splacením úvěru ocitl v prodlení, pročež právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnil a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky (zesplatnění spotřebitelského úvěru na č. l. 35). Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne datum (smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 22 včetně přílohy č. hodnota – seznam pohledávek na č. l. 27, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 36 včetně potvrzení o podání doporučené zásilky na č. l. 37). Právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu také předžalobní upomínkou (výzva k úhradě před podáním žaloby na č. l. 36 včetně potvrzení o podání doporučené zásilky na č. l. 37).

4. Soudu je z úřední činnosti známo, že proti žalovanému jsou či byla u zdejšího soudu vedena další řízení, a to pod sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka a sp. zn. spisová značka, v nichž je obdobně uplatňován vůči žalovanému nárok z titulu smluv o spotřebitelském úvěru. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, byla žalovanému uložena povinnost zaplatit společnosti právnická osoba částku 5 000 Kč, a to z titulu poskytnutého úvěru dne datum. Ve věci spisová značka pak zdejší soud rozhodl rozsudkem ze dne datum, č. j. spisová značka, a to tak, že žalovaný je povinen zaplatit společnosti právnická osoba částku 4 999,96 Kč, kdy žalující společnost uplatňovala svůj nárok na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum. Ve věci spisová značka pak společnost právnická osoba uplatňuje vůči žalovanému nárok na zaplacení částky 28 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne datum.

5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle , (dále jen „o. z.“), a dle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

13. Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr byla zakotvena do právního řádu na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, podle které věřitel před uzavřením smlouvy musí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

14. Jak konstatoval Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uložením a řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková, neboť důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná (shodně viz nález Ústavního soudu sp. zn. ).

15. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně coby poskytovatele úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného. V tomto směru nelze než konstatovat, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, neboť žalobkyně zejména nijak neprokázala, že by její právní předchůdkyně řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného tak, jak jí ukládá § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně k úvěruschopnosti žalovaného uvedla pouze v obecné rovině, tedy bez uvedení konkrétních zjištění, že úvěruschopnost žalovaného byla ověřována na základě výpisů z bankovního účtu žalovaného, případně výplatních listů, a dáleAnonymizovánolustrací ve veřejných databázích ISIR, CEE, NRKI a BRKI. V žádosti o spotřebitelský úvěr, kterou žalobkyně soudu předložila, je uvedeno, že žalovaný je zaměstnaný u zaměstnavatele právnická osoba., přičemž jeho měsíční příjem činí 39 265 Kč. Z žádosti však již není zřejmé, na základě čeho právní předchůdkyně žalobkyně, tuto skutečnost ověřovala, zároveň žalobkyně soudu nepředložila žádné důkazy, které by uvedenou skutečnost osvědčovaly. U měsíčních výdajů žalovaného je pak uvedena částka 4 860 Kč, kdy však opět není jasné, jak k této částce právní předchůdkyně žalobkyně dospěla, resp. pravděpodobně se jedná o částku životního minima stanovenou v , o životním a existenčním minimu, ve spojení s , což znamená, že právní předchůdkyně žalobkyně výdaje žalovaného nikterak neověřovala a vycházela pouze z paušálně stanovené částky pro životní minimum. V žádosti pak není vyplněn ani způsob bydlení žalovaného, kdy tak nelze bez dalšího uzavřít, že žalovaný nemá výdaje např. v podobě placení nájemného. Nadto soud uvádí, že mu nebyly předloženy ani žádnéy, na základě nichž byla úvěruschopnost žalovaného údajně posuzována (výpisy z účtu, výplatní pásky, výsledky lustrací v rejstřících a registrech). Soud se domnívá, že přinejmenším z výpisu z databáze NRKI by bývalo vyplynulo, že žalovaný měl již v době uzavření úvěrové smlouvy s právní předchůdkyní žalobkyně několik dalších úvěrů u jiných věřitelů, neboť u zdejšího soudu jsou vůči žalovanému uplatňovány další tři nároky z titulu smlouvy o úvěru, kdy tyto smlouvy byly uzavřeny dříve, než byla uzavřena předmětná úvěrová smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Skutečnost, že žalovaný splácí, případně že má další dluhy z úvěrů po splatnosti, by se pak nepochybně promítla i do schopnosti žalovaného splácet předmětný úvěr, a to zejména s ohledem na výši smluvního úroku (40 %), který byl splatný měsíčně.

16. Součástí odborné péče poskytovatelů úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od žadatele doložit (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39). Jak dovodil Nejvyšší soud v již výše citovaném rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , dostatečnými informacemi nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, neboť odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit. Pokud věřitel vyjde z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru nedostojí, neboť nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

17. V daném případě tak nelze uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, tak jak ukládá § 75 spolu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, který stanovuje povinnost posouzení úvěruschopnosti na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobkyně, která se z nařízeného jednání soudu na den datum s omluvou nedostavila, pak nemohla být poučena podle , přičemž byla již dříve soudem vyzvána, aby se k nařízenému jednání dostavila připravená tvrdit a prokázat, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru.

18. Soud proto musel uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně, nesplnila svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, kdy úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledků posouzení vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splatit úvěr či sjednané splátky. Za této situace je smlouva neplatná dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž k neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu.

19. Přestože je úvěrová smlouva absolutně neplatná, není zde žádný právní důvod, pro který by si žalovaný mohl ponechat poskytnutou finanční částku. Žalovaný je tedy povinen v souladu s § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru vrátit jistinu spotřebitelského úvěru, tj. částku 10 000 Kč.

20. Soud se poté zabýval otázkou, od kdy je žalovaný v prodlení s úhradou dlužné částky, když s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy je neplatné ujednání i o splatnosti dluhu. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně tvrdila, že úvěr byl zesplatněn dopisem ze dne datum. K tomuto dopisu však nepředložila žádný doklad o jeho odeslání ani případném doručení, a neprokázala tak, že byl dlužníkovi skutečně odeslán. Soud proto neměl za prokázané, že k zesplatnění úvěru došlo již na základě tohoto dopisu. Žalobkyně však prokázala, že zaslala žalovanému výzvu k úhradě dluhu před podáním žaloby, a to dne datum s tím, aby dluh uhradil do tří dnů. Výzva byla žalovanému zaslána prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb na adresu, kterou žalovaný uvedl ve smlouvě, tedy je to právě žalovaný, kdo nese odpovědnost za přebírání (ale i za nepřebírání) zásilek na této adrese. Žalobkyně se tak doručením na tuto adresu zprostila své povinnosti zajistit, aby se výzva dostala do dispozice žalovaného, neboť doručovala na adresu, kterou žalovaný sám uvedl. Zásilka byla s ohledem na domněnku doby dojití podle § 573 o. z. doručena žalovanému dne datum. Podle obsahu předžalobní výzvy měl žalovaný dluh uhradit do tří dnů, tedy posledním dnem lhůty pro zaplacení byl den datum. Následující den, tj. datum, se pak žalovaný ocitl v prodlení. Soud proto přiznal zákonné úroky z prodlení podle o. z. ve spojení s ve výši 11,5 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení.

21. Dle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný se však k žalobě nijak nevyjádřil, v řízení zůstal zcela pasivní a netvrdil ani neprokázal žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že jeho majetkové, příjmové či sociální poměry odůvodňují stanovení delší lhůty k plnění. Soud proto neměl k dispozici žádný podklad pro závěr, že dobou přiměřenou možnostem žalovaného by měla být lhůta delší, než je obecná zákonná lhůta k plnění stanovená v Za této situace soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s přiznaným příslušenstvím ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle

22. Ve zbytku pak soud žalobu výrokem II. zamítl, neboť nebylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy, od níž své další nároky žalobkyně odvíjela.

23. O nákladech řízení rozhodl soud podle odst. l za použití , dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Úspěch žalobkyně s ohledem na výši žalované částky činí zaokrouhleně 57 %, neúspěch 43 %, odečtením úspěchu žalobkyně od jejího neúspěchu činí rozdíl 14 %. Soud tak přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 14 % z plné náhrady nákladů řízení. Plná náhrada nákladů řízení by činila 2 815 Kč a skládá se ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč, z odměny za zastoupení advokátem ve výši 400 Kč podle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „“) za každý ze tří úkonů právní služby podle advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby), tj. ve výši 1 200 Kč, dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč dle advokátního tarifu a také z náhrady daně z přidané hodnoty podle ve výši 315 Kč (21 % z 1 500 Kč, tj. ze součtu shora uvedených částek vyjma soudního poplatku). Soud tak přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 394,10 Kč (14 % z 2 815 Kč). Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle advokátního tarifu, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení a jedná se o standardizované znění žaloby, jenž zástupkyně žalobkyně podává ve skutkově a právně obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně. Podle je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. Třídenní lhůta k plnění ohledně nákladů řízení byla stanovena podle věta první

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Okresnímu soudu v Mělníku. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Praze.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté , nebo návrh na exekuci podle , exekučního řádu.