Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 59/2026-36
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Dášou Vítkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 36 220 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky 16 220 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 28 000 Kč od 3. 9. 2024 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 318,32 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně Jméno advokátky, advokátky.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky 16 220 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 28 000 Kč od 3. 9. 2024 do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 318,32 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky, , advokátky.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 29. 1. 2026 na žalovaném domáhala zaplacení částky 36 220 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva“), a to prostřednictvím webových stránek www.Anonymizováno.cz, zadáním verifikačního kódu dne 1. 3. 2024, 8. 4. 2024 a 14. 5. 2024, který byl žalovanému zaslán do SMS. Před uzavřením smlouvy ověřovala žalobkyně totožnost žalovaného, který je fyzickou nepodnikající osobou, verifikační platbou z jeho účtu a dále vyžádáním fotokopie jeho dokladu totožnosti. K ověření výše příjmu poskytl žalovaný žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu či výplatní pásky. Žalovaný byl dále lustrován ve veřejně dostupných databázích Anonymizováno Na základě těchto skutečností nedošlo u žalobkyně k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného, pročež mu byla žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru schválena. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne 31. 3. 2024, 8. 4. 2024 a 14. 5. 2024, a to převodem na bankovní účet žalovaného, z něhož provedl verifikační platbu. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný měl v souladu se smlouvou splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období nejpozději k 30. dni v měsíci. Jistinu úvěru mohl splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobkyní opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne 30. 8. 2024 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni 2. 9. 2024 a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se tak v souladu se smlouvou dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne 3. 9. 2024. Z celkové čerpané výše úvěru neuhradil žalovaný jistinu úvěru ve výši 20 000 Kč. Vedle žalované jistiny požadovala žalobkyně kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 8 000 Kč, tj. 40 % p. m. z jistiny za první měsíc čerpání úvěru, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru, a dále kapitalizovanou smluvní pokutu ve výši 8 220 Kč, sjednanou ve smlouvě, tj. 0,1 % denně z částky, s jejímž zaplacením je žalovaný v prodlení, za období ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru do data odeslání předžalobní výzvy právním zástupcem žalobkyně, tj. ode dne 3. 9. 2024 do dne 19. 10. 2025. Žalobkyně dále v žalobě tvrdila, že pokud by soud neměl nárok na zaplacení částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, požaduje, aby tento nárok v části jistiny posoudil jako nárok na vydání bezdůvodné obohacení na straně žalovaného.
2. V podání ze dne 14. 5. 2026 pak žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že úvěruschopnost, coby věřitel, posuzovala na základě údajů sdělených klientem. Odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru klient prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem, a potvrdil, že je schopen úvěr splatit a že řádně zvážil své možnosti. V případě, že měl pochybnosti o svých možnostech úvěr splatit, byl povinen kontaktovat věřitele, aby společně posoudili jeho schopnost úvěr splatit. Úvěruschopnost klienta věřitel ověřoval výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy je klientům ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi příjmy a výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu. Úvěry jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. S odkazem na Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně (čl. 10.1), registrací na jejích webových stránkách klient prohlásil, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči třetí osobě, není si vědom, že by byl evidován v žádné databázi dlužníků nebo databázi pro tvorbu úvěrové historie, zejména pak v Anonymizováno. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného a jeho žádosti o úvěr tak žalobkyně vyhověla.
3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
4. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. ”), a § 115a o. s. ř). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný na výzvu soudu nereagoval; soud má tedy za to, že nemá proti postupu podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil.
5. Na základě předložených listinných důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:
6. Podle žádosti o spotřebitelský úvěr č. hodnota pracoval žalovaný u „Raudo – výrobní družstvo“ a jeho měsíční příjem činil 21 450 Kč. Výdaje vyčíslil v žádosti na 16 500 Kč.
7. Z výpisu účtu žalovaného u právnická osoba. ID 8195511977 za období od 15. 11. 2023 do 30. 3. 2024 plyne, že od Anonymizováno dne 15. 11. 2023 částku 21 100 Kč, dne 15. 12. 2023 částku 21 450 Kč, dne 15. 1. 2024 částku 21 250 Kč, dne 15. 2. 2024 částku 21 300 Kč, dne 15. 3. 2024 částku 21 800 Kč. Od společnosti právnická osoba obdržel žalobce dne 16. 1. 2024 částku 30 000 Kč s popisem platby Anonymizováno. Dne 18. 3. 2024 žalovaný zaslal na účet společnosti právnická osoba. částku 8 000 Kč. Na účet příjemce Anonymizováno zaslal dne 18. 3. 2024 částku 15 000 Kč a dne 19. 3. 2024 částku 1 000 Kč. Saldo na účtu činilo v listopadu 2023 - 8,16 Kč, v prosinci 2023 - 964,81 Kč, v lednu 2024 - 28,98 Kč, v únoru 2024 +88,36 Kč a v březnu 2024 - 84,37 Kč.
8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 31. 3. 2024, potvrzení právnická osoba o provedených platbách vystavené dne 31. 3. 2024, 8. 4. 2024 a 14. 5. 2024 a sdělení Raiffeisen Bank, a.s. ze dne 23. 7. 2026 se podává následující. Na podkladě Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota poskytla žalobkyně žalovanému na jeho účet č. č. účtu: dne 2. 4. 2024 částku 5 000 Kč, dne 8. 4. 2024 částku 5 000 Kč a dne 14. 5. 2024 částku 10 000 Kč. Úvěr poskytla žalobkyně žalovanému bez konkrétního účelu na dobu neurčitou s tím, že úvěr trvá do doby úplného splacení jistiny, která byla úročena úrokovou sazbou ve výši 40 % měsíčně. Úrok přirostlý za uplynulé období měl být splácen každý měsíc, a to vždy nejpozději k 30. dni v měsíci. Jistina úvěru mohla být splacena zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. V případě prodlení úvěrovaného s plněním, tj. s vrácením poskytnutého úvěru nebo placením sjednaného smluvního úroku, byl úvěrovaný povinen zaplatit úvěrujícímu také účelně vynaložené náklady, které vznikly úvěrujícímu v souvislosti s prodlením úvěrovaného; zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené příslušným právním předpisem; a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení. Úvěrující byl oprávněn jednostranně požadovat okamžité splacení celého dluhu dojde-li k porušení smluvní povinnosti úvěrovaného uvedené ve smlouvě. V případě zesplatnění úvěru byl úvěrovaný povinen vrátit poskytnuté prostředky, nesplacený úrok a veškeré sankce z prodlení podle smlouvy včetně smluvní pokuty.
9. Dopisem ze dne 30. 8. 2024 žalobkyně žalovanému sdělila, že vzhledem k opakovanému porušování smluvních podmínek vyplývajících ze smlouvy se úvěr č. hodnota zesplatnil, a to dne 30. 8. 2024. Žalovaný byl zároveň žalobkyní vyzván k zaplacení celkové dlužné částky ve výši 56 091 Kč do 3 dnů od doručení tohoto dopisu.
10. Dopisem právní zástupkyně žalobkyně ze dne 19. 10. 2025 byl žalovaný před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky ze smlouvy ve výši 66 848,64 Kč.
11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. Podle § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
16. Podle § 588 o. z., přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
17. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
19. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
20. Soud má za prokázané, že žalobkyně jako podnikatelka a žalovaný jako spotřebitel uzavřeli dne 31. 3. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala přenechat žalovanému částku 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit společně se sjednaným úrokem ve výši 40 % měsíčně. Na tuto smlouvu se tak vztahují veškerá ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Ve světle této skutečnosti pak měla žalobkyně provést posouzení úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, což učinila způsobem zcela nedostatečným. Žalobkyně sice ověřila výdělkové poměry žalovaného z výpisu jeho účtu a také zjistila, že žalovaný není veden v exekučním a insolvenčním rejstříku, ale blíže se nezabývala tím, že žalovaný krátce před sjednáním předmětného úvěru čerpal revolvingový úvěr Anonymizováno od společnosti právnická osoba ve výši 30 000 Kč a také že vynakládal nemalé prostředky na hazard (23 000 Kč jen během 18. 3. 2024 na účet právnická osoba. a Anonymizováno). Současně rozdíl mezi jeho příjmy (21 450 Kč) a výdaji (16 500 Kč) dle prohlášení v žádosti o úvěr činil pouze částku 4 950 Kč. I o této částce však lze mít pochybnosti vzhledem k vyrovnaným, spíše mírně záporným saldům na účtu žalovaného. Žalobkyně se také nezabývala jeho osobními a majetkovými poměry, zejména pak jeho výdaji a náklady na domácnost.
21. Věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje uvedené dlužníkem věřiteli ověřit, resp. je objektivně podložit (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2023, č.j. 33 Cdo 2981/2022 ). Za situace, kdy se žalobkyně spokojila pouze s informacemi od žalovaného, aniž by si tyto následně ověřovala, nepostupovala při posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí, neboť bez údajů o nákladech a výdajích žadatele a osob s ním případně žijících ve společné domácnosti si mohla těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žalovaného a posoudit jeho schopnost úvěr splácet. Žalobkyně byla před poskytnutím úvěru povinna řádně posoudit schopnost žalovaného úvěr splácet. Protože povinnosti dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru žalobkyně nedostála, soud podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru dovodil absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 31. 3. 2024.
22. Žalobkyně v řízení nicméně prokázala, že žalovanému poskytla částku 20 000 Kč na jeho bankovní účet. Vzhledem k závěru o neplatnosti smlouvy soud poskytnuté peněžní prostředky představující jistinu úvěru posoudil jako nárok žalobkyně na bezdůvodné obohacení, které je žalovaný v souladu s § 2991 o. z. povinen žalobkyni vydat. Žalovaný netvrdil, že by žalobkyni na dluh z částky 20 000 Kč cokoli uhradil. Co do zbylé části žalobního nároku soud žalobu zamítl, protože při absolutní neplatnosti smlouvy neexistuje právní důvod pro přiznání úroku z úvěru či žádané smluvní pokuty. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 nepřiznal soud žalobkyni ani úroky z prodlení, protože se žalovaný nemohl dostat do prodlení s úhradou částky bezdůvodného obohacení z neplatně sjednané smlouvy dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem.
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 318,32 Kč, přičemž tato částka představuje 10,44 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 55,22 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 44,78 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 449 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 36 220 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá u soudu desítky pohledávek vycházejících z úvěrových smluv, přičemž právě řízení o nároku na úhradu pohledávky vyplývající ze smlouvy o úvěru lze považovat za jeden z typů řízení, které předpokládá § 14b a. t., a vzor žaloby, který byl použit v tomto řízení, je totožný se vzorem žalob v ostatních řízeních, pouze jsou doplňovány odlišné údaje specifické pro každého žalovaného, přičemž je zde i minimální skutková individualizace.
25. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ; místo plnění ve vztahu k náhradě nákladů řízení bylo stanoveno podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám zastupující advokátky.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.