Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 88/2026-93
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci
žalobce:Jméno žalobce., IČO: IČO žalobce
se sídlem Adresa žalobce
zastoupený advokátkou Jméno advokátky
se sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému:Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částka s úrokem z prodlení 11,5 % ročně za dobu od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení úroku z prodlení z částky částka
- ve výši 12,75 % ročně za dobu od datum do datum
- ve výši 1,25 % ročně za dobu od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení částka do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám Jméno advokátky, advokátky v Brně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci , částka, s úrokem z prodlení 11,5 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení úroku z prodlení z částky , částka- ve výši 12,75 % ročně za dobu od , datum, do , datum- ve výši 1,25 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení , částka, do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám , Jméno advokátky, , advokátky v Brně.
1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci částka s úrokem z prodlení 12,75 % ročně za dobu od datum do zaplacení. Tvrdí, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, původním věřitelem právnická osoba., dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž původní věřitel žalovanému poskytl peněžní prostředky částka. Smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku. Žalovaný na úvěr ničeho nesplatil. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu úvěru. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným na společnost de právnická osoba, která tutéž pohledávku postoupila následně postupní smlouvou na žalobce.
2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.
3. Původní věřitel právnická osoba., IČ IČO, vytvořil dne datum listin u Smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Smluvními stranami jsou původní věřitel na straně jedné a žalovaný na straně druhé. Původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr s úvěrovým limitem částka na dobu neurčitou na úrok 457,5 % ročně s možností opakovaného čerpání z placené částky. Klient měl jistinu splácet tak, že v termínu splatnosti, tedy 18. den v měsíci, uhradí jistinu spolu s úrokem, anebo může v termínu splatnosti zaplatit alespoň minimální platbu. Na konci listin y je podpis prokuristy původního věřitele. Na místě vyhrazeném pro podpis klienta je vytištěno jméno a příjmení žalovaného a údaj: podpis: Anonymizováno.
4. Přílohou A smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky pro smlouvy o spotřebitelském úvěru, obsahující podrobnější úpravu práv a povinností vznikajících mezi původním věřitelem a jeho klienty při sjednávání úvěrových smluv. Jedná se o obecný dokument, v řízení nebylo zjištěno, že by se tato listin listina dostala do dispozice žalovaného, ani že by žalovaný s jejím obsahem vyjádřil svůj souhlas. Obdobná situace je u přílohy B smlouvy, která obsahuje standardní informace o spotřebitelském úvěru, tedy základní parametry úvěru částka. Ani u listin y vysvětlení k posouzení smlouvy o spotřebitelském úvěru nebylo zjištěno, že by se dostala do dispozice žalovaného, ani že by žalovaný s jejím obsahem vyjádřil svůj souhlas.
5. Listin Listina Čestné prohlášení klienta obsahuje tabulku údajů ohledně žalovaného, podle níž žalovaný je svobodný, počet závislých osob je jedna, bydlí s přáteli, má příjem ze zaměstnání částka čistého měsíčně, měsíční výdaje na domácnost má částka a měsíční splátky jiných úvěrů právnická osoba Kč. Na listin ě je datum datum, listin listina není nikým podepsána. V řízení nebylo prokázáno, že by tyto údaje sdělil původnímu věřiteli žalovaný, ani že by se tato listin listina dostala do dispozice žalovaného a žalovaný s jejím obsahem vyjádřil svůj souhlas.
6. Z kopie občanského průkazu žalovaného č. hodnota vyplývá, že původní věřitel měl kopii tohoto průkazu k dispozici.
7. Ohledně uzavření úvěrové smlouvy žalobce tvrdí, že na žádost žalovaného po prověření splnění podmínek pro poskytnutí úvěru ze strany původního věřitele, výhradně v prostředí uživatelského profilu, chráněného heslem, došlo k uzavření smlouvy za použití prostředků komunikace na dálku. Do uživatelského profilu má přístup pouze osoba, která profil založila a heslo vložila při registraci. Vygenerování návrhu smlouvy proběhlo na základě žádosti žalovaného a následným odesláním návrhu smlouvy původním věřitelem žalovanému byl podepsaný návrh doručen původnímu věřiteli v prostředí uživatelského profilu. Žádost o uzavření smlouvy byla na webových stránkách označena tlačítkem podpis a kliknutím na toto tlačítko žalovaný odeslal podepsaný návrh smlouvy původnímu věřiteli. Tímto žalovaný vyjádřil souhlas s tím, že smlouva byla uzavírána prostřednictvím webových stránek, a stisknutím tlačítka podpis vyjádřil žalovaný vůli uzavřít s původním věřitelem smlouvu. Původní věřitel žádost o uzavření smlouvy přijal a následně informoval žalovaného o přijetí návrhu.
8. Tato tvrzení žalobce o uzavření úvěrové smlouvy jsou jednak neúplná a jednak nebyla v řízení prokázána. Nebylo prokázáno, že by žalovaný měl přístup do nějakého uživatelského profilu, ani že by vložil při registraci do profilu nějaké heslo. Nebylo ani prokázáno, že žalovaný požádal původního věřitele o úvěr a že by se vygeneroval návrh úvěrové smlouvy, ani že by tento návrh žalovaný zaslal původnímu věřiteli v prostředí uživatelského profilu. Rovněž tak nebylo prokázáno, že by žalovaný stiskl tlačítko podpis na webových stránkách a vyjádřil tak svoji vůli uzavřít s původním věřitelem smlouvu, ani to, že by původní věřitel žádost o uzavření smlouvy přijal a informoval o přijetí návrhu na uzavření smlouvy žalovaného v uživatelském profilu.
9. Čerpání peněžních prostředků ze strany žalovaného vzal soud za prokázáno jednak z dvou potvrzení o provedené platbě a jednak z výpisu z účtu. Podle těchto dvou potvrzení byla z účtu původního věřitele vedeného u platební brány Anonymizováno, dne datum poukázána částka částka na účet č. č. účtu, a dne datum částka částka na stejný účet. Podle výpisu z téhož účtu byly tyto dvě částky ve zmíněných dnech na účet řádně připsány. právnická osoba. potvrdila, že majitelem tohoto účtu je žalovaný. Z výpisu z téhož účtu soud navíc zjistil, že žalovaný hradil různé splátky jistiny, poplatků, úroků, úroků z prodlení na úvěr s názvem Anonymizováno, případně na další úvěry. V únoru 2024 hradil takto částka, částka, částka částka, částka, částka a částka. V březnu 2024 hradil žalovaný obdobné částky jako splátky.
10. Ze zprávy původního věřitele vyplývá, že informoval žalovanou o předčasné splatnosti smlouvy o úvěru. Jedná se o špatně čitelnou zmenšeninu listin y. Nelze z ní vzít za prokázáno, že by takovéto sdělení bylo žalovanému odesláno či doručeno.
11. Z přehledu úvěru vyplývá, že žalovaný původnímu věřiteli ničeho neuhradil.
12. Ohledně postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Dne datum uzavřel původní věřitel jako postupitel se společností právnická osoba jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek. Na tuto postupní smlouvu navazuje smlouva o postoupení pohledávek uzavřená datum mezi Anonymizováno právnická osoba. jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. V seznamu postoupených pohledávek se nachází i pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem původního věřitele z datum.
13. Dopisem z téhož data vyzval žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně žalovaného k zaplacení dluhu do tří dnů, přičemž podle potvrzení o podání byl tento dopis žalovanému odeslán doporučeně dne datum.
14. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Nebylo prokázáno, že by žalovaný s původním věřitelem uzavřel dne datum či jiného dne smlouvu o úvěru výše uvedeného obsahu. Žalovaný dne datum obdržel od původního věřitele na svůj účet částku částka a následujícího dne ještě částku částka, dohromady částka, přičemž původnímu věřiteli ani žalobci ničeho nevrátil. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že původnímu věřiteli či žalobci nějakou částku zaplatil, žalovaný však ničeho takového netvrdil ani neprokázal. Původní věřitel uzavřel datum se společností Anonymizováno právnická osoba. smlouvu o postoupení pohledávek, následujícího dne tato společnost uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek s žalobcem. Mezi postoupenými pohledávkami byla i pohledávka za žalovaným. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno výše citovaným dopisem.
15. Žalovaný žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatil ani po předžalobní výzvě.
16. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud se nejprve zabýval tím, zda lze ze zjištěných skutečností dovodit, že původní věřitel uzavřel s žalovaným smlouvu, jejíž náležitosti odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku , anebo smlouvu nepojmenovanou. Žalobce tvrdí, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru, což však nebylo v řízení prokázáno. Na zjištěné skutečnosti nelze aplikovat ustanovení § 2395 občanského zákoníku , podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nelze mít za to, že původní věřitel se zavázal na požádání žalovaného poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, ani že by se žalovaný zavázal tyto peněžní prostředky vrátit do určité doby a uhradit úroky, poplatky či jiné platby. K uzavření smlouvy nepostačuje pouhé vyplacení peněžní částky, v tomto případě částka, nýbrž je třeba ještě dohodnout právní důvod poskytnutí takové částky. Uzavření jakékoli smlouvy předpokládá, že si smluvní strany ujednaly její obsah, tedy že se na rozsahu vzájemných práv a povinností shodly, jak je uvedeno v § 1724 odst. 1 a § 1725 občanského zákoníku . Tato důležitá podmínka vzniku smlouvy však nebyla v řízení prokázána. Předložená listin listina zahrnující úvěrovou smlouvu neobsahuje podpis žalovaného a nebylo zjištěno, že by žalovaný jakýmkoli způsobem na podmínky obsažené v úvěrové smlouvě přistoupil a kdy se tak mělo stát. Nebylo prokázáno, že by původní věřitel anebo žalovaný učinili právní jednání směřující k uzavření smlouvy, které by bylo nabídkou a obsahovalo podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím. Nebylo ani zjištěno, že by původní věřitel či žalovaný projevili vůli být nějakou smlouvou vázáni pro případ, že nabídka bude přijata, jak vyžaduje ustanovení § 1731 a § 1732 odst. 1 občanského zákoníku . Nemohlo být ani prokázáno, který z účastníků, kterého dne a jakým konkrétním způsobem jakoukoli nabídku na uzavření tvrzené úvěrové smlouvy přijal ve smyslu § 1740 občanského zákoníku . Bylo pouze prokázáno, že byl vytvořen text úvěrové smlouvy, nebylo však prokázáno, že by tento text byl předložen žalovanému, případně kterého dne, ani že by žalovaný takovýto návrh smlouvy přijal, jakým způsobem a kterého dne. Žalobce tvrdí, že úvěrová smlouva byla mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena prostředky komunikace na dálku. Takovýto způsob uzavření smlouvy je však náročnější, pokud jde o prokazování uzavření a obsahu smlouvy v soudním řízení, zvláště za situace, kdy žalovaná strana tvrzení žalobce nepotvrdí, jak je tomu v projednávané věci.
17. Za tohoto stavu mohl soud dovodit pouze to, že tvrzená smlouva o úvěru nebyla mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena, a tudíž z ní nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. I kdyby bylo prokázáno uzavření žalované úvěrové smlouvy, nebylo prokázáno, že by si původní věřitel splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, jak mu ukládá ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. V řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobce o tom, že původní věřitel ověřoval úvěruschopnost žalovaného lustrací z veřejně dostupných databází insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, Solus a bankovního a nebankovního registru klientských informací. Nebylo prokázáno, že by žalovaný původnímu věřiteli sdělil jakékoliv údaje ohledně svých poměrů, tedy příjmů, výdajů a dosavadních závazků. Nebylo prokázáno, že by se původní věřitel zabýval příjmovou a výdajovou stránkou žalovaného, ani jeho dosavadními závazky. Soud ještě dodává, že podle výpisu z účtu byl žalovaný již zadlužen, když hradil splátky, jak je shora popsáno, a platil rovněž úroky z prodlení, z čehož vyplývá, že byl v prodlení s úhradou svých dosavadních závazků. Původní věřitel tedy nemohl porovnat nezjištěné a neověřené příjmy žalovaného s nezjištěnými a neověřenými výdaji žalovaného a nezjištěnými a neověřenými jeho dosavadními závazky a způsobem jejich plnění, a nemohl tak dospět k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o tom, že žalovaný je schopen úvěr splatit. Pokud by tedy bylo prokázáno uzavření žalované úvěrové smlouvy, byla by tato smlouva posouzena jako absolutně neplatná podle § 588 občanského zákoníku a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť taková smlouva by se zjevně příčila dobrým mravům, odporovala zákonu o spotřebitelském úvěru a zjevně narušovala veřejný pořádek.
18. Jak uvádí Nejvyšší soud v rozhodnutí z 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , povinnost odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání i samotné věřitele, tedy i původního věřitele, neboť toto posouzení při žádosti o další úvěry snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry nebo jiné služby již dříve. Z toho soud dovodil, že žalovaná úvěrová smlouva nejen odporuje citovanému zákonu, ale narušuje i veřejný pořádek, a rovněž tak se i zjevně příčí dobrým mravům. Ústavní soud rovněž podpořil a zdůraznil význam a důležitost povinnosti zjišťovat úvěruschopnost spotřebitelů ve svém rozhodnutí ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 , v němž uzavřel, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splatit. Soud z dlouholeté rozhodovací činnosti zjistil, že větší pečlivost a uvážlivost poskytovatelů úvěrů před uzavřením úvěrových smluv by často mohla zabránit zbytečnému zadlužování spotřebitelů, kteří nemají dostatečné odborné znalosti a mnohdy pod různými vlivy nejsou schopni své poměry a schopnosti rozumně vyhodnotit. Právě proto zákon o spotřebitelském úvěru klade na odbornost a postup poskytovatelů úvěrů takový důraz.
19. Za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření žalované úvěrové smlouvy, a pokud by prokázáno bylo, byla by taková smlouva absolutně neplatná, vycházel soud ze zásad bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odstavců 1 a 2 občanského zákoníku . Žalovanému nemohla vzniknout povinnost vrátit původnímu věřiteli poskytnutou částku v určité lhůtě, ani platit původnímu věřiteli jakékoliv úroky či jiná plnění. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel na účet žalovaného poukázal celkem částka, tato částka byla na účet žalovaného řádně připsána, a žalovaný tedy tuto částku přijal, aniž by k tomu existoval nějaký právní důvod. Na straně žalovaného došlo tudíž ke vzniku bezdůvodného obohacení, a citované ustanovení ukládá tomu, kdo se takto obohatil, vydat ochuzenému to, oč se obohatil. Z ustanovení § 2993 občanského zákoníku vyplývá, že strana, která plnila, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Rozsah bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, které je povinen vydat, odpovídá celé poskytnuté částce částka, z níž žalovaný ničeho nevrátil.
20. Původní věřitel postoupil svoji pohledávku za žalovaným písemnou smlouvou na společnost Anonymizováno právnická osoba., která tutéž pohledávku postoupila další postupní smlouvou na žalobce, obojí v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku . Žalobce postoupením pohledávky nabyl také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění, jak je uvedeno v § 1880 odst. 1 občanského zákoníku . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku výše citovaným dopisem.
21. Pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení zákon nestanoví dobu splnění, a tato doba nebyla ani smluvena. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku v takovém případě věřitel může požadovat plnění ihned, a dlužník je povinen poté splnit dluh bez zbytečného odkladu.
22. První prokazatelnou výzvou k plnění je oznámení o postoupení pohledávky zároveň s výzvou k úhradě, přičemž tyto dopisy byly žalovanému odeslány datum. Soud vycházel z toho, že do dispozice žalovaného se dopisy dostaly datum, žalovaný byl vyzván k plnění ve lhůtě do tří dnů, tedy do datum. Dnem následujícím datum se žalovaný dostal do prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku , a od téhož dne žalobci v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena v § 2 vládního nařízení 351/2013 Sb. a činí 11,5 % ročně. Jiná sazba úroků z prodlení smluvena nebyla.
23. Na základě všech výše uvedených skutečností přiznal soud žalobci bezdůvodné obohacení částka se zákonným úrokem z prodlení až od datum do zaplacení. Výrokem II. byla žaloba ve zbytku zamítnuta.
24. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud nejprve určil míru úspěchu a neúspěchu účastníků ve sporu. Úspěch žalobce představuje přiznanou částku částka a úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni tohoto rozhodnutí částkou částka, tedy celkem částka. Neúspěch žalobce odpovídá zamítnutým úrokům z prodlení kapitalizovaným částkami částka a částka, celkem částka. Úspěch žalobce tak činí 86 % předmětu sporu a jeho neúspěch 14 %. Žalobci tak v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jeho úspěchem a neúspěchem ve sporu, tedy 72 %. Soud také přihlédl k tomu, že žalobce ve smyslu § 142a o. s. ř. o. s. ř. více než sedm dní před zahájením řízení odeslal žalovanému výzvu k plnění, a to výše uvedený dopis z datum. Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku částka, z odměny za právní zastoupení za tři úkony právní pomoci po částka podle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. - advokátního tarifu, a ze tří paušálů režijních výloh po částka podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a sepis žaloby. Soud žalobci nepřiznal odměnu ani paušál za písemné doplnění žaloby, neboť skutečnosti v něm obsažené měly být již zahrnuty do žaloby. Celkové účelně vynaložené náklady žalobce představují částka, z čehož soud žalobci přiznal 72 %, tedy částka.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.
Nesplní-li povinná strana dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná strana domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.