Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 270/2026-30

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pražákem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 22 060 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 060 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 22 060 Kč od 7. 7. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 22 060 Kč od 18. 3. 2025 do 6. 7. 2026 a ve výši 0,25 % ročně z částky 22 060 Kč od 7. 7. 2026 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 603 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 060 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 22 060 Kč od 7. 7. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 22 060 Kč od 18. 3. 2025 do 6. 7. 2026 a ve výši 0,25 % ročně z částky 22 060 Kč od 7. 7. 2026 do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 603 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení pohledávky, kterou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 10. 6. 2026 se společností právnická osoba, jež tuto pohledávku nabyla smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 9. 6. 2026 se společností právnická osoba. Pohledávka vznikla ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno, kterou původní věřitel právnická osoba uzavřel se žalovaným dne datum. Na jejím základě byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr v celkové výši 22 060 Kč se splatností na dobu neurčitou. Žalovaný sice úvěr v plné výši čerpal, avšak řádně jej nevracel, a proto byl opakovaně vyzýván k úhradě. Poslední upomínkou ze dne 17. 3. 2025 byl informován o zesplatnění celého úvěru a do prodlení s jeho úhradou se dostal dne 18. 3. 2025. Ke dni podání žaloby neuhradil žalovaný ničeho. Žalobkyně se proto domáhala, aby soud žalovanému uložil povinnost zaplatit částku 22 060 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti. Dále uvedla, že žalovaný byl k úhradě vyzván také předžalobní upomínkou odeslanou právním zástupcem žalobkyně dne 30. 6. 2026. Pro případ, že by soud neshledal nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru důvodným, žalobkyně se domáhala, aby byl nárok posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, neboť tato částka byla bez právního důvodu převedena na bankovní účet žalovaného.

2. Žalovaný se k projednávané věci žádným způsobem nevyjádřil. Žalovaný tedy ve smyslu , (dále jen „“) netvrdil a ve smyslu neprokázal, že by dlužná částka byla uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Z předložené smlouvy má soud za prokázané, že mezi žalovaným a společností právnická osoba byla dne datum uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo anonymizováno. Úrok byl sjednán denně ve výši 1,25 %, roční úroková sazba činila 457,5 %, RPSN činilo 4 678,99 %. Žalovaný čerpal úvěr převodem na svůj bankovní účet č. č. účtu v částce 22 060 Kč dne 5. 12. 2024, což bylo prokázáno z vyžádaného výpisu z účtu žalovaného. Smlouvami o postoupení pohledávek a jejich přílohami bylo dále prokázáno, že následně byla pohledávka postoupena z původního věřitele na společnost právnická osoba, a ta dále pohledávku postoupila na žalobkyni. Z negativního tvrzení žalobkyně vzal soud za prokázané, že žalovaný dlužnou částku žalobkyni nevrátil, resp. neuhradil na úvěr dosud ničeho, a to ačkoliv byl žalovaný vyzván k jejímu vrácení ve lhůtě 3 dnů předžalobní výzvou ze dne 28. 6. 2026, odeslanou doporučeně poštou dne 30. 6. 2026, což žalobkyně prokázala rovněž dokladem o odeslání.

5. Podle ustanovení , , (dále jen „“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

6. Podle ustanovení soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Podle ustanovení kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Podle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce v souladu s ustálenou praxí tak, že uzavřená smlouva o úvěru je pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ust. odst. neplatná. Za vadná považuje soud ujednání o výši úroků denně ve výši 1,25 %, kdy roční úroková sazba činila 457,5 % a RPSN činilo 4 678,99 %. Judikatura soudů přitom standardně považuje za nepřiměřenou a odporující dobrým mravům takovou výši úroku, která podstatně přesahuje výši úroku v době jejího sjednání obvyklou (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. a ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. ). Obdobně posuzuje danou otázku Krajský soud v Plzni, viz rozhodnutí ze dne 4. 11. 2020, č.j. -47. Dle názoru soudu se v dané věci jedná o výši nepřiměřenou a tedy zjevně odporující dobrým mravům, přičemž se jedná o takovou výši úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (8,63 % p. a., dle ČNB 12/2024). Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru o neplatnosti právního jednání pro zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu ust. a , mohla se žalobkyně domáhat vrácení poskytnutých peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. . Soud tedy dospěl k závěru, že vztah účastníků by bylo možné posoudit dle ustanovení a následujících o bezdůvodném obohacení. Žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně částku 22 060 Kč a na úvěr nezaplatil dle tvrzení žalobkyně ničeho. Jeho povinností je tedy vrátit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši uvedené ve výroku I. Pokud se jedná o úrok z prodlení soud jej přiznal v souladu s ust. včetně úroku z prodlení ve výši, dle za dobu od 7. 7. 2026 do zaplacení, když žalovaný byl prokazatelně vyzván k plnění dopisem ze dne 28. 6. 2026, odeslaným doporučeně poštou dne 30. 6. 2026, přičemž tato písemnost byla žalovanému doručena v souladu s třetí pracovní den po odeslání, tedy 3. 7. 2026. Žalovanému byla poskytnuta lhůta k plnění v délce tří dnů. Dne 7. 7. 2026 tak nastalo prodlení na straně žalovaného, proto byl žalobkyni přiznán úrok z prodlení od tohoto data, a to ve výši, jež vyplývá z právních předpisů. Z uvedených důvodů pak byl uplatněný nárok na úrok z prodlení v přesahující části zamítnut. Lhůta k plnění byla v souladu s stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení (až na nepatrnou část) úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 603 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 103 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 060 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.