Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 124/2026-62
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Mělníku rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Pirklovou, LL.M. ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované
o zaplacení 24 158,06 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se zcela zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované plnou náhradu nákladů řízení ve výši 450 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba se zcela zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované plnou náhradu nákladů řízení ve výši 450 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou proti žalované domáhá zaplacení částky 24 158,06 Kč s příslušenstvím. Tvrdí, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalované spotřebitelský úvěr s úvěrovým rámcem až do výše 17 300 Kč. Žalovaná z úvěru postupně čerpala dne datum částku 11 500 Kč a dne datum částku 5 730 Kč. Úvěr měl být splácen v pravidelných denních splátkách, přičemž žalovaná se zavázala hradit kromě vyčerpané jistiny také smluvní úrok ve výši 0,98 % denně z nesplacené části jistiny a poplatek za vyplacení jednotlivých tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené částky. Současně si při sjednání smlouvy zvolila doplňkové služby „Klidné spaní“ za poplatek 318,47 Kč a „Informační SMS servis“ za poplatek 54,77 Kč. Žalovaná svůj závazek řádně a včas nesplácela, v důsledku čehož žalobkyně dne datum smlouvu vypověděla a celý dluh považovala za splatný. Žalobkyně konkrétně požaduje, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit:
částku 16 861,60 Kč představující nesplacenou jistinu;
částku 242,33 Kč představující poplatek za vyplacení tranší úvěru;
částku 6 831,77 Kč představující smluvní úrok ve výši 0,98 % denně z nesplacené části jistiny;
částku 222,36 Kč představující smluvní pokutu sjednanou ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, kterou žalobkyně vyčíslila za období od datum do datum, tedy za prvních 90 dní prodlení žalované;
zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 17 103,93 Kč od datum do zaplacení;
náhradu nákladů řízení.
Pro případ, že by soud neshledal uplatněný nárok důvodným ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, domáhá se žalobkyně alespoň vydání bezdůvodného obohacení odpovídajícího finančním prostředkům poskytnutým žalované, které dosud nebyly vráceny.
2. Žalovaná při jednání uvedla, že v době uzavření smlouvy dosahoval její čistý měsíční příjem přibližně 23 000 Kč. Náklady na bydlení hradil manžel, přičemž celkové náklady domácnosti na bydlení mohly činit přibližně 30 000 Kč měsíčně. Současně měla dvě vyživovací povinnosti, a to vůči synům Anonymizováno Dále uvedla, že si v určité době sjednala více úvěrů, přičemž se již nedokáže přesně zorientovat v tom, kdy a u kterých věřitelů. V důsledku souběhu splatnosti více závazků během krátké doby se dostala do finančních obtíží a nebyla schopna své dluhy řádně splácet. Ve vztahu k žalobkyni uvedla, že s ní uzavřela pouze jednu smlouvu. V závěrečném návrhu požádala, aby jí v případě uložení platební povinnosti bylo umožněno plnit ve splátkách, neboť je schopna hradit maximálně 3 000 Kč měsíčně. Současně uplatnila nárok na náhradu nákladů řízení za účast u jednání, náhradu cestovních výdajů však nepožadovala.
3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaná uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne datum smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota. Žalobkyně se zavázala žalované poskytnout finanční prostředky až do výše 17 300 Kč, které se žalovaná zavázala splácet společně s úrokem ve výši 0,983 % denně. Roční procentní sazba nákladů činila 1 757,11 %. Splatnost úvěru byla stanovena na datum. Poplatek za vyplacení tranše (části) úvěru činil 1,99 % z čerpané částky. Ze smluvní dokumentace není jednoznačně zřejmé, zda a které doplňkové služby si žalovaná při sjednání úvěru skutečně zvolila. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Denní splátka činila 117,71 Kč (smlouva na č.l. 7-9, souhlas se zpracováním osobních údajů na č.l. 11-13, informace o zprostředkovateli na č.l. 15-18, informace pro spotřebitele na č.l. 19-20, údaje o poskytovateli na č.l. 26-27, všeobecné obchodní podmínky na č.l 28-32, autorizace ověření totožnosti na č.l. 33, předpis denních splátek na č.l. 35-42). Před uzavřením smlouvy žalobkyně zjišťovala majetkové a příjmové poměry žalované. Z podkladů předložených žalobkyní vyplývá, že žalovaná měla pravidelné měsíční výdaje na bydlení ve výši 8 000 Kč a ostatní zbytné výdaje ve výši 2 000 Kč. Položka dalších nezbytných výdajů však zůstala nevyplněna. Žalobkyně dále ověřila čistý měsíční příjem žalované ve výši 29 593 Kč, ačkoli žalovaná sama uvedla příjem ve výši 45 000 Kč (výpis o posouzení úvěruschopnosti na č.l. 10). Žalobkyně tvrdila, že ověřený čistý měsíční příjem žalované činil 29 593 Kč. K prokázání této skutečnosti předložila výpis z bankovního účtu zachycující příchozí transakce. Z předloženého výpisu je však patrné toliko datum a výše jednotlivých příchozích plateb. Naopak z něj nelze zjistit variabilní symbol, identifikaci odesílatele ani účel platby či jiné údaje umožňující posoudit původ finančních prostředků (výpis na č.l. 21-25). Žalobkyně vyplatila na účet č. č. účtu, jehož jedinou majitelkou a osobou s dispozičním oprávněním je žalovaná, dne datum částku 11 500 Kč a dne datum částku 5 730,31 Kč. U obou plateb byl variabilní symbol var. symbol. Žalovaná z uvedeného účtu na účet žalobkyně uhradila dne datum částku 9 828 Kč a dne datum částku 15 000 Kč, přičemž u těchto plateb byl uveden variabilní symbol var. symbol. Dne datum uhradila částku 3 870 Kč, avšak u platby je uveden variabilní symbol var. symbol (přehled transakcí na č.l. 14, sdělení banky na č.l. 55). Na e-mailovou adresu e-mail, uvedenou ve smlouvě jako kontaktní e-mail žalované, odeslala žalobkyně dne datum zprávu, kterou smlouvu vypověděla s okamžitou účinností (e-mail na č.l. 34, smlouva na č.l. 7-9). Právní zástupkyně žalobkyně zaslala žalované dne datum předžalobní výzvu k úhradě dluhu, ve které ji vyzvala k zaplacení dlužné částky ve lhůtě tří dnů od doručení výzvy (předžalobní upomínka na č.l. 43, potvrzení o odeslání na č.l. 44).
4. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.
5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.
7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně při uzavírání předmětné smlouvy splnila zákonnou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované, neboť právě od splnění této povinnosti se odvíjí platnost smlouvy o spotřebitelském úvěru. Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr byla zakotvena do právního řádu na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, podle které věřitel před uzavřením smlouvy musí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Smyslem této povinnosti je mj. zabránit poskytování úvěrů osobám, které nejsou schopny své závazky řádně plnit, a chránit je před nadměrným zadlužením. Věřitel proto musí zjistit nejen existenci příjmů spotřebitele, ale také jeho skutečnou ekonomickou situaci, zejména pravidelné výdaje a další finanční závazky.
12. V projednávané věci žalobkyně sice předložila záznam o posouzení úvěruschopnosti žalované, z něhož vyplývá, že měla ověřit čistý měsíční příjem žalované ve výši 29 593 Kč, z předložených podkladů však nelze dovodit, že by takové posouzení bylo provedeno řádně a na základě dostatečných informací. Žalobkyně k prokázání příjmů předložila pouze výpis z bankovního účtu zachycující příchozí platby. Z tohoto výpisu však není patrné, kdo jednotlivé platby zasílal, z jakého právního důvodu byly poskytovány ani zda se jednalo o pravidelný a dlouhodobě udržitelný příjem žalované. Ze samotné existence příchozích plateb nelze bez dalšího dovodit, že šlo o mzdu či jiný stabilní příjem způsobilý sloužit ke splácení úvěru. Stejně tak nelze vyloučit, že některé z těchto plateb představovaly převody mezi vlastními účty žalované, příležitostná plnění třetích osob či prostředky pocházející z dalších úvěrů nebo jiných závazkových vztahů. Nedostatečné bylo i zjišťování výdajové stránky rozpočtu žalované. V podkladech pro posouzení úvěruschopnosti byly sice uvedeny náklady na bydlení ve výši 8 000 Kč měsíčně a ostatní výdaje ve výši 2 000 Kč měsíčně, kolonka dalších nezbytných výdajů však zůstala nevyplněna. Z předložených listin současně nijak nevyplývá, že by žalobkyně zjišťovala existenci dalších úvěrů, půjček, leasingů či jiných pravidelných finančních závazků žalované. Žalobkyně tak neměla k dispozici ucelený obraz o skutečné finanční situaci žalované a její schopnosti úvěr splácet. Soud přihlédl rovněž ke konkrétním parametrům sjednaného úvěru. Sjednaná úroková sazba činila 0,98 % denně, denní splátka činila 117,71 Kč, což odpovídá přibližně částce 3 579 Kč měsíčně. Právě s ohledem na relativně vysoké úvěrové zatížení bylo třeba, aby věřitel věnoval posouzení úvěruschopnosti zvýšenou pozornost a disponoval spolehlivými informacemi nejen o příjmech, ale i o všech podstatných výdajích a závazcích spotřebitelky. Takový postup však v projednávané věci prokázán nebyl. Soud proto uzavřel, že žalobkyně před uzavřením smlouvy nesplnila povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Podle § 87 odst. 1 uvedeného zákona je smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená v rozporu s touto povinností neplatná. Žalovaná je proto povinna vrátit pouze prostředky, které od žalobkyně skutečně obdržela. Z provedeného dokazování soud zjistil, že žalobkyně žalované vyplatila dne datum částku 11 500 Kč a dne datum částku 5 730,31 Kč, celkem tedy 17 230,31 Kč. Současně bylo prokázáno, že žalovaná žalobkyni na tentýž úvěrový vztah uhradila dne datum částku 9 828 Kč, dne datum částku 15 000 Kč a dne datum částku 3 870 Kč Současně bylo prokázáno, že žalovaná žalobkyni na tentýž úvěrový vztah uhradila dne datum částku 9 828 Kč, dne datum částku 15 000 Kč a dne datum částku 3 870 Kč. Ačkoli u posledně uvedené platby byl uveden variabilní symbol var. symbol namísto Anonymizováno, soud má za to, že se jedná o zjevný překlep, neboť variabilní symbol se od správného údaje liší pouze vynecháním jedné číslice a žádné okolnosti nenasvědčují tomu, že by platba směřovala k jinému závazku žalované. Celkem tak žalovaná žalobkyni zaplatila 28 698 Kč, tedy částku převyšující poskytnutou jistinu. Za této situace soud žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalované, která měla ve věci plný úspěch, přiznal právo na jejich náhradu. Žalovaná nebyla v řízení zastoupena a uplatnila jeden úkon účastníka řízení, a to účast při jednání. V souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř., vyhláškou č. 254/2015 Sb. a usnesením Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, č. j. 28 Cdo 2638/2025-615, jí proto náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč. K její úhradě soud žalobkyni zavázal ve lhůtě stanovené podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Okresnímu soudu v Mělníku. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Praze.
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.