Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 217/2025-85
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Babuškovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovaným: 1. Jméno žalované A, narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A
2. Jméno žalované B, narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B
o vyklizení
takto:
I. Žalovaný 1) a žalovaný 2) jsou povinni vyklidit družstevní byt č. 3 o velikosti 2+1 v domě čp. Anonymizováno v obci adresa, do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný 1) a žalovaný 2) jsou povinni zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 26 620 Kč, každý z nich v rozsahu jedné poloviny, tj. 13 310 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám státu na účet Okresního soudu v adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaný 1) a žalovaný 2) jsou povinni vyklidit družstevní byt č. 3 o velikosti 2+1 v domě čp. , Anonymizováno, v obci , adresa, , do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný 1) a žalovaný 2) jsou povinni zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 26 620 Kč, každý z nich v rozsahu jedné poloviny, tj. 13 310 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám státu na účet Okresního soudu v , adresa, .
1. Žalobkyně Jméno žalobkyně se domáhala, aby žalovaní Jméno žalované A a Jméno žalované B vyklidili byt č. 3 v domě č. p. Anonymizováno na adresa. Tvrdila, že žalovaný 2) Jméno žalované B byt užívá bez jakéhokoli právního důvodu, a jeho setrvání v bytě je proto neoprávněné. Ve vztahu k žalovanému 1) jméno FO žalobkyně nejprve existenci dohody o jeho bydlení zpochybňovala, následně však připustila, že se v rámci dědického vypořádání po své matce zavázala umožnit mu doživotní bydlení v bytě. Současně však namítala, že žalovaný 1) dlouhodobě porušuje povinnosti spojené s užíváním bytu, zejména tím, že v něm hromadí odpadky a nadměrné množství věcí, v důsledku čehož se byt stal prakticky neobyvatelným a žalobkyni je znemožněno jeho řádné užívání. Podle žalobkyně oba žalovaní svým jednáním způsobili takový stav bytu, že nelze řádně využívat jeho jednotlivé místnosti ani vybavení, přičemž žalovaný 2) se vůči ní měl navíc dopouštět fyzického a psychického napadání. Žalobkyně proto dovozovala, že ve vztahu k žalovanému 2) je žaloba důvodná již z důvodu absence právního titulu k bydlení, zatímco ve vztahu k žalovanému 1) je důvodná proto, že závažným porušováním podmínek dohodnutého užívání bytu zneužil své oprávnění k bydlení a nelze po žalobkyni spravedlivě požadovat, aby mu je nadále poskytovala.
2. Žalovaný 1) Jméno žalované A namítal, že je oprávněn byt užívat na základě dohody uzavřené v dědickém řízení, hradí náklady na bydlení a vytýkaný stav bytu průběžně napravuje, přičemž jeho rychlejšímu odstranění brání zejména jeho zdravotní stav a pracovní vytížení.
3. Žalovaný 2) Jméno žalované B tvrdil, že žalobkyně může byt bez zásadních omezení užívat, že byt je postupně uklízen, fotografie neodpovídají aktuálnímu stavu a že na vzniku nepořádku i na konfliktní situaci v domácnosti se podílí rovněž žalobkyně.
4. Z nájemní smlouvy soud zjistil, že dne 18. 12. 2024 byla uzavřena nájemní smlouva mezi Bytovým družstvem Na adresa jako pronajímatelem a Jméno žalobkyně jako členkou družstva a nájemkyní. Podle této smlouvy je pronajímatel vlastníkem pozemku parc. č. 3307/7, jehož součástí je bytový dům se stavbami č. p. 1565, č. p. 1566, č. p. 1567, č. p. 1568, č. p. 1569 a č. p. 1570, zapsaný na listu vlastnictví č. 8888 pro katastrální území KarvináNové Město, obec adresa, vedeném u právnická osoba pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště adresa. Pronajímatel přenechal nájemkyni do nájmu byt č. 3 v domě č. p. 1570 v obci adresa, katastrální území KarvináMěsto, nacházející se v prvním nadzemním podlaží, o velikosti 2+1 a celkové ploše 602 m². Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s účinností od 1. 1. 2025, přičemž bylo ujednáno, že nájemní vztah zaniká rovněž okamžikem ukončení členství nájemkyně v družstvu. Současně se účastníci dohodli na výši nájemného a záloh na úhradu plnění poskytovaných v souvislosti s užíváním bytu.
5. Z evidenčního listu soud zjistil, že se jedná o evidenční list vystavený pronajímatelem Bytovým družstvem Na adresa pro nájemkyni Jméno žalobkyně s účinností od 1. 1. 2025, vydaný dne 18. 12. 2024. Podle tohoto evidenčního listu byla stanovena měsíční platba včetně záloh na služby ve výši 7 785 Kč a bylo evidováno, že byt užívají tři osoby, a to Jméno žalobkyně jako členka družstva, dále její otec Jméno žalované A a bratr Jméno žalované B.
6. Z dalšího evidenčního listu soud zjistil, že byl vydán dne 9. 6. 2025 k témuž bytu a že podle něj byla stanovena měsíční platba včetně záloh na služby ve výši 6 000 Kč. Současně z něj vyplývá, že byt je užíván jednou osobou, a to Jméno žalobkyně jako členkou družstva.
7. Z potvrzení o přijatém oznámení soud zjistil, že právnická osoba, územní odbor adresa, obvodní oddělení adresa, dne 19. 6. 2025 přijala oznámení jméno FO týkající se přestupku proti občanskému soužití. Podle obsahu oznámení se měl Jméno žalované B dne 7. 6. 2025 v době od 21:30 hodin do 23:35 hodin v bytové jednotce č. 3 v domě adresa dopustit fyzického napadení jméno FO, když ji po předchozí slovní rozepři a za užití vulgarismů otevřenou dlaní udeřil do oblasti obličeje, aniž by jí způsobil poranění vyžadující lékařské ošetření. Z potvrzení dále vyplývá, že k incidentu došlo za přítomnosti hlídky právnická osoba, přičemž Jméno žalované B neuposlechl zákonné výzvy, aby se zdržel protiprávního jednání a opustil bytovou jednotku. Následně byly ve 23:35 hodin použity donucovací prostředky a Jméno žalované B byl převezen na protialkoholní záchytnou stanici v adresa.
8. Z usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 11. 9. 2023 č. j. 36 D 1146/2023 -64, které nabylo právní moci dne 11. 9. 2023 soud zjistil, že byla schválena dohoda dědiců, podle níž žalobkyně nabyla z pozůstalosti po zůstavitelce jméno FO družstevní podíl spojený s právem užívat byt č. 3 o velikosti 2+1 v bytovém domě na adrese adresa, u Bytového družstva Na adresa se sídlem adresa, a současně se zavázala umožnit žalovanému 1) jméno FO jeho doživotní neomezené užívání a bydlení. Žalovaný 1) se podle této dohody zavázal užívaný byt šetřit a podílet se na úhradě nákladů spojených s jeho užíváním. S vědomím, že se jedná o osobní závazek mezi nimi, který převodem či přechodem družstevního podílu zaniká, dohodli se současně, že žalobkyně za života žalovaného 1) jméno FO družstevní podíl v bytovém družstvu nepřevede na třetí osobu.
9. Pro skutková zjištění bych doporučil držet se čistě popisné roviny, bez hodnotících závěrů o tom, kdo stav způsobil. Například:
10. Z fotografií založených ve spise soud zjistil, že ve více (všech) místnostech předmětného bytu se nacházelo značné množství různých věcí uložených na podlaze, nábytku i dalších plochách. Na fotografiích jsou zachyceny zejména plastové pytle, kartonové krabice, oděvy, domácí potřeby, obaly, nádoby a další předměty nahromaděné v takovém rozsahu, že místy vyplňují podstatnou část podlahové plochy místností. Fotodokumentace dále zachycuje zúžené průchody mezi jednotlivými částmi bytu a omezený přístup k některým kusům nábytku. Na snímcích pořízených z prostoru dveří jednotlivých místností jsou patrné rozsáhlé hromady věcí dosahující místy až výše nábytku nebo okenních parapetů. Fotografie rovněž zachycují, že značná část podlahových ploch je pokryta volně uloženými předměty, pytli a dalšími věcmi.
11. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že po smrti její matky jméno FO došlo v bytě k postupnému hromadění věcí a předmětů, které do bytu podle jejích slov nosil především žalovaný 1). Před smrtí matky obdobné problémy nevnímala. Uvedla, že žalovaný 1) přináší do bytu věci z okolí kontejnerů a tyto v bytě shromažďuje, přičemž přes její opakované výzvy nedošlo k nápravě. Popsala, že v důsledku množství nahromaděných věcí je její pohyb v bytě výrazně omezen, kuchyň prakticky nevyužívá, obtížně se dostává do koupelny a na toaletu a běžně tráví čas převážně ve svém pokoji. Uvedla rovněž, že hygienu provádí podle možností v bytě, případně u známých, občas přespává mimo byt, zejména u svých přátel. Dále soud zjistil, že náklady na bydlení dlouhodobě hradí žalovaný 1), přičemž žalobkyně mu přispívá částí svého invalidního důchodu na chod domácnosti a potraviny. Žalobkyně dále uvedla, že po smrti matky docházelo také ke konfliktům se žalovaným 2), který ji několikrát fyzicky napadl, a z tohoto důvodu na něj opakovaně přivolala právnická osoba. Záměrem žalobkyně do budoucna je byt prodat a pořídit si menší bydlení odpovídající jejím zdravotním potřebám. Současně uvedla, že si nepamatuje okolnosti uzavření dohody z dědického řízení, na jejímž základě mělo být žalovanému 1) umožněno doživotní bydlení v bytě, a nevěděla ani o tom, že by měla mít takové ujednání doživotní charakter. Dále vypověděla, že trpí vrozenou mozkovou obrnou a skoliózou páteře.
12. Z výpovědi žalovaného 1) jméno FO soud zjistil, že připouští, že věci nahromaděné v bytě do něj nosil právě on a že současný stav bytu vznikal postupně přibližně v posledních letech. Opakovaně uvedl, že je připraven byt uklidit a vyklidit nahromaděné věci, avšak dosud tak neučinil zejména s ohledem na svůj zdravotní stav a pracovní vytížení. Potvrdil, že vlastní rodinný dům v adresa, který však podle jeho tvrzení není způsobilý k bydlení, neboť vyžaduje rozsáhlé opravy. Dále vypověděl, že úklid bytu mu pomáhá provádět žalovaný 2), že v bytě žijí dva kocouři a že si sousedé i bytové družstvo stěžovali především na zápach. Uvedl rovněž, že žalobkyni poskytuje pomoc, nakupuje jí potraviny a hradí náklady spojené s bydlením, zatímco žalobkyně podle jeho názoru na domácnost nepřispívá dostatečně. Potvrdil také, že žalovaný 2) v bytě bydlí přibližně pět let.
13. Z výpovědi žalovaného 2) Jméno žalované B soud zjistil, že v předmětném bytě bydlí od období po smrti své matky a že předtím žil se svou partnerkou a dcerou v jiném bytě. Potvrdil, že věci v bytě shromažďoval žalovaný 1), kterého označil za nemocného člověka, a uvedl, že se mu snaží s úklidem pomáhat. Tvrdil, že některé části bytu již byly zpřístupněny a že koupelna i vana jsou připraveny k užívání žalobkyní, která je podle jeho názoru sama nevyužívá. Současně uvedl, že důvodem neúplného vyklizení bytu je mimo jiné psychická náročnost celé situace. Potvrdil, že jednou byl v souvislosti s konfliktem se žalobkyní odvezen na záchytnou stanici a že v minulosti na něj byla opakovaně přivolána policie. Dále uvedl, že pro žalovaného 1) vyhledal pomoc psycholožky, avšak žalovaný 1) této možnosti nevyužil. Žalovaný 2) rovněž vypověděl, že má možnost zajistit si jiné bydlení, a to nejpozději do 31. 10. 2026. Tvrdil také, že souhlas s jeho bydlením v bytě mu původně udělila matka a následně i žalobkyně.
14. Soud neprovedl další navržené důkazy (výslech obyvatel domu ani ohledáním bytu na místě samém), neboť je považoval za nadbytečné. Skutkový stav byl dostatečně zjištěn z listinných důkazů, fotodokumentace a z výpovědí účastníků řízení. Samotní žalovaní přitom nezpochybňovali, že se v bytě nachází značné množství nahromaděných věcí, a žalovaný 1) výslovně připustil, že tyto věci do bytu nosil on sám a opakovaně sliboval jejich odstranění. Mezi účastníky tak nebyla sporná samotná existence nahromaděných věcí v bytě, nýbrž především význam a důsledky tohoto stavu pro možnost jeho užívání. Skutkový stav proto bylo možno spolehlivě zjistit i bez provedení dalších navržených důkazů.
15. Na základě provedeného dokazování soud učinil skutkový závěr, že žalobkyně je výlučnou nájemkyní družstevního bytu č. 3 v domě č. p. 1570/14 na adresa. V bytě společně s ní bydlí žalovaní. Žalovaný 2) užívá byt bez samostatného právního titulu. Ve vztahu k žalovanému 1) bylo prokázáno, že mu žalobkyně v rámci dohody schválené v pozůstalostním řízení umožnila doživotní bydlení v bytě za současného závazku byt šetřit a podílet se na úhradě nákladů spojených s jeho užíváním. Bylo rovněž prokázáno, že žalovaný 1) do bytu dlouhodobě soustřeďoval velké množství věcí, v důsledku čehož byly podstatné části bytu zaplněny natolik, že byl významně omezen pohyb po bytě a přístup k jeho běžnému vybavení. Tento stav přetrvával i v průběhu řízení navzdory opakovaným příslibům žalovaných, že byt uklidí. V důsledku toho byla žalobkyně podstatně omezena v možnosti byt plnohodnotně užívat.
16. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené rodné přijmení brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým.
17. Podle § 3 odst. 2 občanského zákoníku soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že (…) d) daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny, … f) nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží.
18. Podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku , kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.
19. Podle § 1042 občanského zákoníku se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.
20. Podle § 8 občanského zákoníku zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.
21. Ačkoli žalobkyně není vlastníkem předmětného bytu, nýbrž jeho nájemkyní a nositelkou členských práv a povinností v bytovém družstvu, náleží jí ochrana jejího práva byt užívat. Soudní praxe přitom připouští obdobné použití prostředků ochrany vlastnického práva také ve prospěch osoby, která je oprávněna věc užívat na základě jiného právního titulu.
22. Ve vztahu k žalovanému 2) Jméno žalované B bylo prokázáno, že jeho právo bydlet v bytě bylo odvozeno pouze od souhlasu žalobkyně, případně její právní předchůdkyně. Tento souhlas žalobkyně následně odvolala, přičemž nejpozději doručením žaloby muselo být žalovanému 2) zřejmé, že žalobkyně s jeho dalším bydlením nesouhlasí. Od tohoto okamžiku užíval byt bez právního důvodu a neoprávněně zasahoval do užívacího práva žalobkyně. Žaloba na vyklizení je proto vůči žalovanému 2) důvodná.
23. Pokud jde o žalovaného 1) jméno FO, soud vzal za prokázané, že mu na základě dohody schválené v řízení o pozůstalosti svědčilo obligační oprávnění doživotně v bytě bydlet. Součástí této dohody však byl rovněž jeho závazek byt šetřit a podílet se na nákladech spojených s jeho užíváním. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný 1) do bytu dlouhodobě soustřeďoval velké množství věcí, v důsledku čehož byl pohyb po bytě výrazně omezen a žalobkyně nemohla byt plnohodnotně užívat. Sám žalovaný 1) přitom potvrdil, že věci do bytu nosil on a opakovaně sliboval jejich odstranění, aniž ke zjednání nápravy došlo.
24. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaný 1) vykonává své právo bydlení v rozporu s účelem a podmínkami, za nichž mu bylo poskytnuto. Oprávnění bydlet v bytě nelze vykládat tak, že jeho nositele opravňuje vytvářet stav, který druhému oprávněnému uživateli fakticky znemožňuje řádné užívání bytu. Výkon práva požívá právní ochrany pouze tehdy, je-li vykonáván poctivě a v souladu s jeho účelem; zneužití práva právní ochrany nepožívá. V projednávané věci žalovaný 1) svým jednáním dlouhodobě zasahoval do užívacího práva žalobkyně způsobem, který přesahuje meze oprávnění plynoucího z dědické dohody.
25. Soud přitom přihlédl i ke zdravotnímu stavu žalobkyně, která trpí pohybovým omezením. Za situace, kdy se žalobkyně v důsledku stavu bytu nemůže po bytě volně a bezpečně pohybovat a je podstatně omezena v uspokojování základních bytových potřeb, nelze po ní spravedlivě požadovat, aby takový stav nadále strpěla. právnická osoba žalovaného 1) na bydlení proto musí ustoupit ochraně práva žalobkyně na řádné a nerušené užívání bytu.
26. Soud proto uzavírá, že oba žalovaní neoprávněně zasahují do práva žalobkyně užívat předmětný byt, a jsou tak povinni jej vyklidit. Žalobě bylo proto v plném rozsahu vyhověno.
27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí náleží náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 26 620 Kč. Tyto náklady představují náklady zastoupení žalobkyně soudem ustanoveným advokátem, a to odměnu za zastupování stanovenou podle § 6 odst. 1 , § 7 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), z tarifní hodnoty 30 000 Kč ve výši 2 300 Kč za každý z osmi úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 a. t., dále osm paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 000 Kč, tj. 4 620 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla zastoupena soudem ustanoveným advokátem, jsou žalovaní podle § 149 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. povinni zaplatit náhradu těchto nákladů státu. Jelikož povinnost žalovaných k náhradě nákladů řízení není společná a nerozdílná, uložil soud každému z nich povinnost zaplatit jednu polovinu celkové náhrady, tedy částku 13 310 Kč.
28. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů za úkon právní služby spočívající v písemném doplnění žalobních tvrzení ze dne 27. 1. 2026, který byl zástupcem žalobkyně zahrnut do vyúčtování nákladů řízení. Takové podání se totiž ve spise nenachází. Z identifikátoru datového podání založeného na čl. 49 sice vyplývá, že dne 6. 2. 2026 byla soudu zasílána příloha označená jako „Burová_doplnění_žalobních_tvrzení ze dne 27. 1. 2026.pdf“, avšak přílohou tohoto podání bylo ve skutečnosti doplnění žalobních tvrzení datované dnem 6. 2. 2026, které je založeno ve spise na čl. 50. Soud proto nemá za prokázané, že by bylo soudu doručeno samostatné podání ze dne 27. 1. 2026, a nemohl tudíž náhradu nákladů za takový úkon právní služby přiznat. Skutečnost, že označení elektronické přílohy neodpovídá datu podání založeného ve spise, sama o sobě neprokazuje existenci dalšího samostatného úkonu právní služby.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.