Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 206/2024-123
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Anonymizováno bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši částka za dobu od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši Anonymizováno ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka k rukám zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Uherském adresa na nákladech řízení částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, za dobu od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši , Anonymizováno, ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, k rukám zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Uherském , adresa, na nákladech řízení částku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit jí částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z titulu nevrácené peněžité jistoty v uvedené výši částka, kterou měl žalobkyni žalovaný vrátit při skončení nájmu bytu. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že dne datum uzavřela s žalovaným smlouvu o nájmu bytu č. Anonymizováno v budově č.p. Anonymizováno, v obci adresa, o celkové podlahové ploše Anonymizováno m2 (dále jen „byt“). Při podpisu nájemní smlouvy žalobkyně uhradila peněžitou jistotu ve výši částka. Podle žalobkyně jí měla být jistota vrácena nejpozději do jednoho měsíce od vyklizení a předání bytu žalovanému s tím, že podle předávacího protokolu byl byt řádně předán dne datum. Jistota tak měla být vrácena nejpozději ke dni datum. Žalobkyni nevznikly vůči žalovanému v souvislosti s užíváním bytu žádné dluhy, vše měla řádně uhrazeno, a ani k datu podání žaloby jí ani nebylo zasláno žádné vyrozumění o započtení pohledávek ani vyčíslení jakýchkoliv dluhů vzniklých v souvislosti s užíváním bytu, když žalobkyně si nebyla vědoma, že by snad způsobila jakoukoliv škodu žalovanému v souvislosti s užíváním bytu. Žalobkyně tak požadovala vrácení jistoty v plné výši spolu se zákonným úrokem z jistoty. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení jistoty předžalobní upomínkou ze dne datum, která mu byla doručena dne datum, avšak žalovaný ani tak ničeho žalobkyni nevrátil.
2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a trval na tom, že požadavek žalobkyně na vrácení peněžité jistoty je neoprávněný. V rámci procesní obrany pak zejména namítal, že žalobkyně mu za trvání nájemního vztahu způsobila škodu, když poškodila sedačku (sedací soupravu) a rovněž podle žalovaného i pračku. Žalovaný uváděl, že žalobkyně při převzetí vybavení bytu nic nenamítala a ani mu nesdělila, že pračka nefunguje a sedací souprava je poškozená. Podle přesvědčení žalovaného mu měla žalobkyně sdělit, že nechce tyto věci užívat a žalovaný by je z bytu odvezl. Jestliže dala sedačku do sklepa, pak mohlo dojít k jejímu poškození vlhkostí ve sklepě. Pračka také předtím fungovala a až po skončení nájmu žalovaný zjistil, že je pračka poškozená. Žalovaný trval na tom, že by neměl žalobkyni nic vracet. Nabízel však v rámci smírného řešení částku ve výši částka.
3. Žalobkyně i nadále trvala na podané žalobě, přičemž odmítala jakékoliv poškození zařízení bytu. Pohovka (sedací souprava) byla odstěhována do sklepa náležejícího k bytu, ale sklep podle žalobkyně nebyl nijak vlhký a pohovka byla opotřebená již od přechozích nájemníků. Zároveň ani nepřipouštěla, že by snad poškodila pračku, protože s touto také nijak nemanipulovala, neboť měla vlastní pračku.
4. Z provedených důkazů, tvrzení účastníků a rovněž z nesporných tvrzení účastníků, která vzal za svá vlastní skutková zjištění ve smyslu § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), učinil soud tato skutková zjištění:
5. Tak mezi účastníky nebylo sporu o tom, že uzavřeli Smlouvu o nájmu bytu ze dne datum (dále také jen smlouva či nájemní smlouva), přičemž uvedenou skutečnost měl soud za zjištěnou i z kopie nájemní smlouvy ze dne datum, kde však v případě druhé strany smlouvy tato strana nebyla celá, avšak toto nic neměnilo na věrohodnosti tohoto důkazu, kterou ostatně žádný účastník nenamítal. Stejně tak se účastníci shodovali i v tom, že žalobkyně žalovanému uhradila vratnou peněžitou jistotu (kauci) ve výši částka, o čemž svědčila i poslední strana nájemní smlouvy, kde bylo uvedeno, že dne datum bylo uhrazeno nájemné ve výši částka, jistota ve výši částka a dále provize realitní kanceláři ve výši částka. Potvrzení pak bylo podepsáno jméno FO, který byl žalovaným pověřený k jeho zastupování v rámci realitní činnosti.
6. Z předávacího protokolu ze dne datum, který byl opět podepsán žalobkyní jako přebírajícím a zástupcem žalovaného jméno FO jako předávajícím bylo zjištěno, že byt byl předán spolu s vybavením, když vybavení spočívalo v Anonymizováno, Anonymizováno, sedací soupravě, Anonymizováno. Byl zde zaznamenán stav měřidel. Zároveň zde nebyl učiněn jakýkoliv záznam o případném poškození vybavení.
7. V podstatě identického znění pak byl i předávací protokol ze dne datum, z něhož také soud nezjistil, že by bylo zjištěno jakékoliv poškození zařízení předmětného bytu, přičemž identicky pak byly uvedeny i veškeré zařizovací předměty, tedy mj. i pohovka, respektive sedací souprava. Jako předávající pak byla uvedena žalobkyně a jako přebírající byl uveden žalovaný, avšak opět byl zastoupen jméno FO.
8. Uvedená skutečnost, že jméno FO jakožto majitel realitní kanceláře zastupoval žalovaného i v případě podpisu předávacího protokolu ze dne datum byla zjištěna i z nesporných tvrzení obou účastníků.
9. Z výzvy k vrácení peněžité jistoty, předžalobní upomínky ze dne datum adresované žalovanému ze strany zástupkyně žalobkyně spolu s detailní informací o sledování zásilky, soud zjistil, že žalobkyně doručila předžalobní upomínku žalovanému dne datum.
10. Soud pak k důkazu provedl jednotlivé fotografie s popiskem „pračka v koupelně – Anonymizováno“, s popiskem „pohovka Anonymizováno“, s popiskem „toto bylo v bubnu v pračce“, s popiskem „zničený potah na sedačce“, když z těchto fotografií mohl fakticky pouze zjistit, že podle žalovaného byla sedačka (pohovka) zničená, avšak nebylo nijak zjistitelné, kdy uvedené fotografie byly pořízeny a především z těchto fotografií nemohlo být nijak zjištěno a prokázáno, že by snad žalobkyně zničila potah na sedačce, případně že by byla zničená i pračka. V případě pračky pak bylo zjistitelné, že na fotografii byly zachyceny komponenty s vruty zabalené v sáčku, přičemž se nejspíš jednalo o podložky (nožky) k pračce či k jinému zařízení.
11. Z prohlášení jméno FO, asistentky Anonymizováno soud pouze zjistil, že Anonymizováno prodává sedací soupravu (sedačku) od roku 2019, přičemž cena byla v současné době částka. Fotografie na prohlášení byla fotografie pořízená žalovaným. Uvedené prohlášení bylo doručeno na email žalovaného, když tento email byl doručován od e-mail žalovanému na email e-mail, jak soud zjistil z emailu.
12. Z emailu ze dne datum adresovaného žalovanému ze strany jméno FO soud mohl pak zjistit, že se jedná o dalšího nájemníka, který uvedl, že přebíral byt po žalobkyni a „zjistil, že sedací pohovka je úplně zničená, pračka nefunguje. jméno FO jsem na to upozornil, sedací soupravu mi dal novou, poškozenou sedačku si odvezl. Pračka je neopravitelná, proto jsem si koupil novou.“ Soud však nepovažoval tento email za důkaz, který by snad prokazoval, že by došlo ze strany žalobkyně k tvrzenému poškození sedačky a pračky žalobkyní.
13. Soud dále k důkazu provedl emailovou komunikaci mezi žalovaným a žalobkyní, původní email ze dne datum adresovaný ze strany žalobkyně žalovanému, v němž se žalobkyně dotazovala žalovaného, k jakému datu jí bude vrácena kauce ve výši částka. Žalovaný žalobkyni odpověděl, že mu nový nájemník vrátil poškozenou sedačku a musel mu dát novou a řešil ještě nefunkční pračku. Dále sděloval žalobkyni, že se musí domluvit s jméno FO. Fakticky se tak žalovaný nevyjádřil k tomu, zda a kdy žalobkyni částku částka vrátí. Na uvedený email pak reagovala i žalobkyně, která odmítala jakoukoliv odpovědnost za poškození sedačky. Namítala, že pračku vůbec nepoužívala, ani ji nezkoušela, zda funguje. Sedačka vypadala poškozeně už při nastěhování. Zároveň uváděla, jaké konkrétní opravy provedla v bytě, jak se o byt starala a jaké náklady vynaložila na úpravy v bytě. Upozorňovala, že byt vrátila vymalovaný, uklizený, čistý a žádala vrácení uhrazené kauce v plné výši.
14. Z vyjádření ze dne datum učiněného jméno FO bylo zjištěno, že při převzetí a předání bytu ze strany žalobkyně nebylo zjištěno poškození vybavení bytu, když podle tohoto následně slyšeného svědka se jednalo pouze o obvyklé opotřebení věcí jejich běžným používáním. Sám svědek se opakovaně snažil o smír mezi účastníky.
15. Z posouzení stavu potahu pohovky ze dne datum soud zjistil, že toto bylo provedené jméno FO, reklamačním technikem společnosti právnická osoba. (následně slyšeným jako svědek v této věci, pozn. soudu). Pohovka podle tohoto posouzení vykazovala nevratné poškození potahu a bylo zjištěno, že kostra pohovky na několika místech vykazovala Anonymizováno. Pohovka byla podle tohoto posouzení vystavena dlouhodobému umístění v prostředí s nadměrnou vlhkostí nevhodnému ke skladování nábytku. Potahová látka byla zničena i vlivem umístění v nehodném prostředí. K vyjádření však nebyla přiložena žádná fotodokumentace, ani nebyl proveden podrobnější popis pohovky, která byla předmětem tohoto zkoumání.
16. Z fotografií předložených žalovaným pak mohl soud zjistit, že žalovaný provedl měření teploty a vlhkosti v některých místnostech s tím, že na měřícím zařízení byly uváděny hodnoty teploty a vlhkosti vzduchu v těchto místnostech, přičemž však nebylo úplně patrné, za jakých okolností byly fotografie pořízeny. Obdobně byla učiněná zjištění i z fotografií místnosti bytu s Anonymizováno. Nebylo patrné, zda na těchto fotografiích je předmětný byt, či jiný byt, který by byl případně pronajímán žalovaným. Ostatně žalovaný předložil i další fotografie (Anonymizováno, na nichž byla zachycena pračka a dále Anonymizováno a části dalšího nábytku ve značně poničeném stavu, stejně tak Anonymizováno, pohovka a část nábytku a Anonymizováno, přičemž tyto fotografie nezachycovaly ani předmětný byt, ale zcela jiný byt.
17. Ani z odborného posouzení provedeného ze strany tituly před jménem jméno FO nemohl soud učinit jakékoliv zjištění ohledně poškození pohovky, neboť toto bylo provedeno za účelem stanovení obecných hodnot vlhkosti vzduchu v místnostech (Anonymizováno, když pro Anonymizováno byla uváděna teplota místnosti v rozmezí Anonymizováno a vlhkost vzduchu v místnosti v rozmezí Anonymizováno. Podle výše uváděných fotografií byla naměřená vlhkost nejspíše ve sklepě náležejícím k předmětnému bytu Anonymizováno při teplotě Anonymizováno
18. Z fotografie ze dne datum předložené žalobkyní soud pak zjistil, že tato fotografie zachycovala rovněž sklepní prostor, přičemž v tomto prostoru byla umístěna měřící jednotka – teploměr s měřením vlhkosti vzduchu, přičemž vlhkost byla změřena na Anonymizováno. Pokud šlo o sklepní prostor, tento pak měl sousedit se sklepním prostorem náležejícím k předmětnému bytu.
19. Ani u této fotografie však soud neměl za prokázané, že by snad měření bylo provedeno odborně způsobilou osobou a že měřící zařízení bylo řádně kalibrováno, tak jako u fotografií předkládaných žalovaným. Zároveň ani nebylo zřejmé, v jakém období měření proběhlo, především v případě žalovaného a stejně tak ani nebylo jasné, zda žalovaným prováděná měření proběhla v předmětném bytě, jestliže žalovaný Anonymizováno. Podstatné pak bylo i to, že z předkládaných fotografií žalovaným nemohl soud nic zjistit, jestliže tyto pak fakticky zachycovaly Anonymizováno.
20. Soud dále k důkazu provedl sdělení tituly před jménem jméno FO ze dne datum, která pouze sdělovala žalovanému, že právnická osoba. nedisponuje žádným dokladem o zakoupení pohovky Anonymizováno).
21. Z čestného prohlášení právnická osoba. adresa ze strany jméno FO pak soud zjistil, že tato přijala od žalovaného do komisního prodeje pohovku Anonymizováno, přičemž její cena byla původně částka a byla nabízena z důvodu jejího poškození za částku částka. Podle jméno FO byla pohovka ve vlhkém prostředí, což měl potvrzovat i reklamační technik jméno FO. Následně byla pohovka převezena do Anonymizováno právnická osoba. v Anonymizováno. Čestné prohlášení nebylo nijak datované.
22. Z části komunikace předkládané žalobkyní bylo pak zjištěno, že předchozí nájemník měl zasílat komunikaci s žalovaným žalobkyni, komunikoval s žalovaným ohledně kauce, přičemž tento nájemník, který nebyl nijak označen a jmenovaný uváděl, že sklep musel celý vymalovat. Nicméně, soud musel konstatovat, že nebylo zcela zřejmé, co fakticky mělo být tímto důkazem prokazováno.
23. Soud dále k důkazu provedl čestné prohlášení učiněné jméno FO dne datum, přičemž z tohoto listinného důkazu soud zjistil, že jméno FO pomáhal žalobkyni se stěhováním od Anonymizováno datum na adresa, rovněž pomáhal s úpravami v bytě, když byla provedena výmalba celého bytu, montáž Anonymizováno a osazeno Anonymizováno). Žalobkyně měla vlastní vybavení, a naopak nechtěla užívat pohovku, kterou zabalili a odnesli ji se sousedem do sklepa. právnická osoba bylo teplo, sucho a podle uložených věcí (Anonymizováno). Soused z vedlejšího bytu pak měl potvrdit, že ve sklepních prostorách je sucho a teplo a sám skladoval sezónní věci ve svém sklepě. jméno FO pak pomohl přemístit pračku z koupelny do kumbálu na chodbě bytu, protože žalobkyně chtěla využívat vlastní pračku.
24. Dále bylo k důkazu provedeno i čestné prohlášení učiněné jméno FO ze dne datum, z něhož soud zjistil v zásadě identické skutečnosti, jako z výše uvedeného čestného prohlášení jméno FO. Nicméně podle tohoto čestného prohlášení byl byt celkově v zanedbaném stavu, respektive bylo potřeba provést větší úklid a drobné opravy. Ohledně pohovky pak jméno FO uvedla, že byla znatelně opotřebovaná a její povrch byl znečištěný. Žalobkyně se rozhodla užívat vlastní věci a z tohoto důvodu byla pohovka zabalena do fixační folie a přenesena do sklepních prostor. Došlo pak i k výměně Anonymizováno.
25. Z fotografie obrazovky mobilního telefonu týkající se konkrétní komunikace žalovaného s jméno FO soud zjistil, že žalovaný odepisoval tomuto nájemníkovi, že posílá novou pohovku. Pokud šlo o další část komunikace, pak na fotografii byly komponenty vytažené z bubnu pračky, kdy se tedy jednalo o montovatelné nožky nejspíš podložky k pračce, jednalo se o identickou fotografii, která byla již žalovaným předkládána, přičemž zde pak jméno FO psal žalovanému, že „Bylo to v samotném bubnu, takže nevím, co to bylo, jen jsem to vyndal a začal prát…“ V tomto případě soud mohl zjistit, že další nájemník mohl používat pračku a nebylo tedy ani zřejmé, že by snad byla pračka poškozená a už vůbec nebylo prokázáno, že by byla jakkoli poškozená činností žalobkyně.
26. Konečně z fotografie nadepsané Anonymizováno soud pouze zjistil, že na této fotografii byla zachycena sedačka vystavená na Anonymizováno, když opět tento důkaz nebyl nijak relevantní.
27. Soud k důkazu neprovedl fotografii s Anonymizováno jméno FO z Anonymizováno, když nepovažoval za relevantní námitky žalovaného, že svědek jméno FO nemohl sám sepsat čestné prohlášení, ostatně samotné čestné prohlášení jméno FO bylo pouze jedním z důkazů a zároveň soud provedl k důkazu výslech jméno FO. Soud ani nepřijal důkazy předkládané žalovaným po uplynutí koncentrační lhůty stanovené k doplnění tvrzení a důkazů ze strany účastníků.
28. Dále soud tedy k důkazu provedl výslech svědků navržených účastníky řízení, respektive považoval jejich výpověď za relevantní s ohledem na jimi učiněná čestná prohlášení, když tedy provedl výslech svědků jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO a jméno FO.
29. Z výpovědi svědka jméno FO soud zjistil, že tento zastupoval (Anonymizováno) žalovaného a žalobkyně si vyhlédla byt. Z této výpovědi bylo především zjištěno, že předmětný byt byl situován do bytového domu, který je po kompletní rekonstrukci. Předtím ten byt byl užíván Anonymizováno, který úplně neudržoval pořádek, což žalobkyně akceptovala. Některé věci nebyli umyté a v bytě bylo patrné, že nebyl udržován v čistotě, např. Anonymizováno nebyla umytá či další věci a zařizovací předměty. Ve vztahu k vybavení se jednalo o běžné opotřebení. V bytě byla také sedačka, která odpovídala tomu, že byla již Anonymizováno let používána, takže odpovídala tomuto opotřebení a běžnému užívání, nicméně u té sedačky nebylo nějaké znatelné poškození nebo něco podobného, to by bylo zaznamenáno. Žalobkyně svědkovi neřekla o tom, že některé věci nebude chtít užívat a přiveze si vlastní vybavení. Podle svědka nebyl sklep úplně teplý, nebylo tam topení. Svědek měl zkušenost z podobného sklepa z jiného bytového domu ve stejném provedení, kdy po několika letech došlo k poškození zde uloženého nábytku. Nicméně u pohovky nebylo žádné poškození ani při ukončení nájmu a podpisu předávacího protokolu. Podle svědka byl byt při ukončení nájmu v perfektním stavu. Nebylo zřetelné žádné poškození, a to ani pohovky (sedačky). Ostatně nic nebylo třeba ani zaznamenat do protokolu. Zároveň se pak byt pronajímal dalšímu nájemníkovi panu jméno FO, přičemž ani tento nic nenamítal při převzetí bytu. Svědek připustil, že nic nebránilo žalobkyni, aby prováděla některé úpravy v bytě a ani neměla zapovězeno přemístění sedačky. Ostatně toto bylo zjevné i z jednotlivých ujednání stran nájemní smlouvy (pozn. soudu).
30. Dále soud provedl výslech svědkyně jméno FO, přičemž z výpovědi této svědkyně soud zjistil, že tato svědkyně byla požádána žalovaným, aby zajistila odvoz sedačky z předmětného bytu a dala ji do komisního prodeje a nabízela se k prodeji v Anonymizováno adresa za částku částka. Pohovka byla viditelně opotřebená, přičemž se pak dala do prodeje Anonymizováno. Do bytu se dala nová pohovka a tato opotřebená pak byla tedy odvezena z bytu do komisního prodeje. Sedačka byla podle svědkyně opotřebená, okopaná, flekatá, jako by na ní někdo spal v botách. Svědkyně pracovala v nábytkářství Anonymizováno let, přičemž podle ní se nejednalo o to, že by sedačka (pohovka) byla poškozena jednorázově, ale jednalo se o opakované poškození této sedačky v delším časovém úseku. Jak svědkyně vypověděla, bylo to několik vrstev poškození.
31. Soud rovněž vyslechl svědka jméno FO, přičemž z této výpovědi soud mohl bezpečně zjistit, že čestné prohlášení psal i formuloval sám svědek. Podle svědka Anonymizováno byt hned Anonymizováno. Anonymizováno. Muselo se tam hodně uklízet, vyčistit byt od pavučin apod. Vymalovalo se tam, nakoupili se nějaké věci, například Anonymizováno. Sedačka se odstěhovala do sklepa, žalobkyně ji nechtěla používat, protože sám svědek uvedl, že by ji spíš vyvezl Anonymizováno. Žalobkyně ji ale chtěla jen dát do sklepa, protože sedačka nebyla její. Svědek nebyl u předávání bytu při skončení nájmu. Sklep působil na svědka suše, vypadal čistě. Byla tam zabalená nějaká Anonymizováno. Svědkův bratr bydlí ve vedlejším domě a sám mu potvrdil, že je to čistý suchý sklep. Na svědka sklep nepůsobil tak, že by se tam objevovala vlhkost.
32. Z výpovědi svědkyně jméno FO soud zjistil, že tato byla rovněž u oprav v bytě před nastěhováním žalobkyně. Pomáhala tam uklízet. Svědkyně rovněž vypověděla, že žalobkyně nepoužívala pračku, dovezla si svou a pokud šlo o pohovku, tak tato byla na pohled ušpiněná, okopaná a opotřebená nikoliv běžným užíváním. Žalobkyně ji nechtěla používat, dovezla si svou sedačku, svou pračku. Sedačka se zabalila do fólie a odnesla se do sklepa. Než se žalobkyně do bytu nastěhovala, byla se tam svědkyně podívat. Bylo potřeba to vyvětrat, vymalovat, protože tam byl puch, zatuchlý vzduch jakoby od cigaret. Podle svědkyně se žalobkyně i domlouvala s žalovaným, že byt se vymaluje na její náklady. Muselo se tam hodně uklidit, než se tam žalobkyně nastěhovala. Podle svědkyně nebylo nic divného na tom, že si žalobkyně dovezla do bytu své věci, své vybavení.
33. Soud vyslechl i dalšího svědka jméno FO, který prohlédl sedačku a napsal odborné vyjádření ohledně jejího stavu. Nevěděl, jak a kde byla pohovka skladována, ale zjistil, že u sedačky se nejednalo o obvyklé opotřebení, ale o poškození sedačky vlhkostí a jejím skladováním v nevhodném prostředí. Svědek tedy rozlišoval mezi opotřebením a poškozením. Na potahové látce pohovky byly známky používání, byly na ní skvrny. Zároveň na dřevěné kostře pohovky svědek objevil drobné černé tečky, což znamenalo, že zde již vznikala plíseň a s největší pravděpodobností byla plíseň i mezi kostrou a samotným potahem pohovky z druhé strany, ale svědek neodstraňoval čalounění a nedělal podrobnější ohledání pohovky. I přes tuto skutečnost ale podle svědka nesla pohovka známky dlouhodobého (delšího) používání a poškození, což korespondovalo s výpovědí svědka jméno FO, který potvrdil, že tato pohovka byla v bytě jako vybavení již (minimálněAnonymizováno let. Podle svědka pak nebylo možné jednoznačně říct, za jakou dobu se projeví poškození a opotřebení sedačky, neboť bylo důležité, jakým způsobem byla používána, jak intenzivně, stejně tak i to, jak byla například uložena. Obecně pak takový nábytek je choulostivý na vlhkost, na prašnost a na jeho životnost pak má toto vše vliv. V případě této pohovky bylo zjevné, že byla tedy používána, že opakovaně mohlo dojít k jejímu polití a protečení nějaké tekutiny přes potahovou látku. Zároveň ale bylo zřejmé, že pohovka byla v kostře napadená již plísní, přičemž to však nebylo pouze v jednom místě a nejspíš toto vzniklo v delší době. Svědek se však ještě nikdy nesetkal s takovým obdobným poškozením. Svědek neprovedl žádnou fotodokumentaci, protože byl požádán žalovaným, aby provedl pouze odborné vyjádření na základě ohledání pohovky. Svědek po ohledání usuzoval na její nevhodné skladování. Nebyl žalovaným informován o tom, kde byla pohovka skladována.
34. Soud provedené důkazy hodnotil podle § 132 OŠR, tedy každý důkaz zvlášť a následně všechny provedené důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Ve vztahu k jednotlivým provedeným listinným důkazům soud konstatoval, že důkazy se fakticky jevily jako důkazy věrohodné a nebylo důvodu o jejich věrohodnosti pochybovat. Nicméně bylo třeba zdůraznit, ostatně jak soud uvedl již výše, že některé důkazy předkládané žalovaným nijak nesouvisely s projednávanou věcí, neboť předmětem řízení byl nárok na vrácení uhrazené peněžité jistoty (kauce) a s ohledem na procesní obranu žalovaného, že žalobkyně měla poškodit pohovku a pračku, a z tohoto důvodu jí nechtěl kauci ve výši částka vrátit. Z tohoto důvodu pak soud nepovažoval za relevantní fotografie jiného bytu a jiného poškozeného zařízení, které nikdy fakticky ani žalobkyně neužívala. Zároveň soud neprovedl důkazy, které žalovaný nijak neoznačil v koncentrační lhůtě a chtěl tyto soudu předkládat až při následném jednání dne datum, když se ani nejednalo o důkazy, které by snad bylo možno připustit postupem podle § 118b odst. 1 in fine OSŘ. Pokud pak žalovaný namítal nevěrohodnost čestných prohlášení ze strany svědků jméno FO a jméno FO, kdy namítal, že jméno FO nemohl podle něj Anonymizováno čestné prohlášení sepsat, jednalo se pouze o subjektivní, nijak nepodložené přesvědčení žalovaného. Taková námitka ve vztahu k těmto důkazům nemohla obstát, jednalo se o zcela irelevantní tvrzení žalovaného. Ostatně soud pak provedl i výslech svědků jméno FO a jméno FO, přičemž tito zcela věrohodně vypovídali o projednávané věci po řádném poučení ve smyslu § 126 odst. 1 OSŘ. Soud pak nemohl hodnotit svědecké výpovědi těchto svědků, Anonymizováno, jako nevěrohodné pouze z důvodu jejich blízkého příbuzenského vztahu k žalobkyni, neboť jenom z tohoto důvodu nelze bez dalšího usuzovat na nevěrohodnost svědecké výpovědi takové osoby, aniž by taková výpověď byla hodnocena v kontextu dalších provedených důkazů. V tomto směru soud tedy s přihlédnutím k dalším důkazům nepochyboval o věrohodnosti těchto svědeckých výpovědí. Jestliže pak soud hodnotil výpovědi i dalších slyšených svědků, pak tyto svědecké výpovědi soud považoval za pravdivé, kdy tito po řádném poučení podle § 126 odst. 1 OSŘ vypovídali věrohodně o všech skutečnostech, které zaznamenali vlastními smysly a nebylo pak rozumného důvodu, proč by svědci po zákonném poučení a upozornění na následky vědomě křivé výpovědi ve smyslu § 126 odst. 1 OSŘ vypovídali vědomě křivě, nepravdivě, straníce jednomu z účastníků tohoto soudního sporu. Naopak obsahy jednotlivých svědeckých výpovědí plně korespondovaly spolu navzájem i s listinnými důkazy soudem provedenými, tedy s důkazy relevantními pro toto řízení. Soud totiž nepochyboval o tom, že předmětná pohovka byla na první pohled opotřebená (případně po zevrubnějším ohledání i poškozená) již před nastěhováním žalobkyně do předmětného bytu, přičemž toto připustil i svědek jméno FO, stejně tak i svědkyně jméno FO a svědek jméno FO. Zároveň tito svědci byli v bytě před uzavřením nájemní smlouvy či při uzavírání nájemní smlouvy, a především svědek jméno FOAnonymizovánovypověděl, že předmětná sedačka byla opotřebená, viditelně flekatá na potahové části, a že předchozí nájemníci nebyli zrovna čistotní. O tom, že převzala poškozenou sedačku a dala ji do komisního prodeje vypovídala i svědkyně jméno FO. Tato pak také potvrzovala, že sedačka byla viditelně ošoupaná, že potah byl flekatý a že bylo jasné, že pohovka byla delším užíváním již značně opotřebená. Poškození sedačky spočívající v počínající plísni pak potvrdil i další svědek jméno FO. Tedy všichni svědci v podstatě identicky potvrdili, že pohovka byla opotřebená a případně zničená dlouhým užíváním, přičemž dva svědci pak také věrohodně vypověděli, že žalobkyně pohovku neužívala a řádně zabalenou ji přemístila do sklepních prostor. Soud tak vyhodnotil výše uvedené důkazy jako věrohodné a zároveň je pak i hodnotil z hlediska jejich relevance ve vztahu k předmětu řízení. Soud již žádné další důkazy neprováděl, neboť takové důkazy považoval za zcela nadbytečné. Zároveň soud k důkazu neprovedl znalecký posudek ve vztahu k předmětné sedačce a jejímu poškození, případně k její obvyklé ceně, neboť s ohledem ke skutkovým zjištěním spočívajícím primárně v tom, že sedačka byla dlouhodobě užívána i před žalobkyní Anonymizováno bytu a že již předtím, než se vůbec žalobkyně nastěhovala, vykazovala opotřebení či poškození, nebylo rozumného důvodu takové důkazy obstarávat, když podle názoru soudu žalobkyně nemohla způsobit takové nadměrné opotřebení sedačky (pohovky), ani ji nemohla nijak poškodit. Stejně tak soud neprováděl případný důkaz výslechem svědka jméno FO, když takový důkaz by mohl sloužit pouze k tomu, že by fakticky potvrdil již tvrzení žalobkyně ohledně opotřebování sedačky předchozími nájemníky. Nadto soud musel také zdůraznit, že v protokolech o předání bytu nebylo ničeho uvedeno o poškození sedačky, ani svědek jméno FO sedačku nevnímal jako poškozenou, ale pouze jako značně opotřebenou. Soud poskytl poučení podle § 119a OSŘ, přičemž účastníci již žádné další návrhy důkazů neučinili. Soud měl za to, že učinil dostatečná skutková zjištění a z nich mohl učinit bezpečný závěr o skutkovém stavu věci, aniž by bylo třeba provádět další dokazování. Stejně tak soud neprovedl účastnický výslech žalobkyně a žalovaného, neboť vycházel již ze zjištění učiněných výslechem svědků, kdy bylo třeba zdůraznit i dikci ustanovení § 131 odst. 1 OSŘ, podle kterého platí, že důkaz výslechem účastníků může soud nařídit, jestliže dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak a jestliže s tím souhlasí účastník, který má být vyslechnut.
35. Na základě provedeného dokazování učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními učiněnými v tomto řízení, když podstatné pro toto řízení bylo, že mezi účastníky byla platně uzavřena nájemní smlouva ze dne datum, jejímž předmětem byl nájem bytu čAnonymizováno, v obci adresa, o celkové podlahové ploše Anonymizováno m2 (dále jen „byt“). Žalobkyně jednala sama a žalovaný (Anonymizováno byl zastoupen v rámci jednání Anonymizováno, jmenovitě svědkem jméno FO, který zajišťoval pro žalovaného veškerý servis při řešení vzniku i skončení nájmu. Žalovaný tak nebyl v inkriminované době při uzavírání nájemní smlouvy, když při podpisu smlouvy žalobkyně žalovanému uhradila dne datum nájemné ve výši částka, jistotu ve výši částka a dále provizi Anonymizováno ve výši částka. Při uzavření nájemní smlouvy byl sepsán i předávací protokol ze dne datum, který byl opět podepsán žalobkyní jako přebírajícím a zástupcem žalovaného jméno FO jako předávajícím s tím, že byt byl předán spolu s vybavením, když vybavení spočívalo v Anonymizováno, Anonymizováno, sedací soupravě, Anonymizováno. Byl zaznamenán stav měřidel. Zároveň zde nebyl učiněn jakýkoliv záznam o případném poškození vybavení. Žalobkyně pak akceptovala i to, že byt byl v neuklizeném a poněkud neutěšeném stavu po předchozích nájemnících, a ještě před nastěhováním provedla výmalbu bytu, potřebný úklid a drobné opravy a úpravy pro zlepšení komfortu jejího bydlení. Sedačka, která byla součástí vybavení byla opotřebovaná delším užíváním a žalobkyně ji nechtěla užívat. Nájemní smlouva pak žalobkyni nezavazovala k tomu, že by měla žalovaného informovat o tom, že některé části vybavení nebude užívat a že je případně odstěhuje do sklepa, který náležel k bytu. Sedačku tedy žalobkyně zabezpečila strečovou fólií a přestěhovala ji Anonymizováno z bytového domu do sklepa. Sklep se jejímu Anonymizováno ani Anonymizováno, respektive ani žalobkyni, nejevil jako nevhodný ke skladování věcí, neboť v něm již byly uskladněny Anonymizováno a rovněž Anonymizováno. Pračku ani nepoužívala, protože si dovezla svou vlastní. Žalobkyně pak dále byt řádně užívala, avšak neměla již zájem na prodloužení nájemní smlouvy a nájem pak řádně skončil a byt byl žalobkyní předán k datu datum ve zcela perfektním stavu, jak se o tom ostatně vyjadřoval i zástupce žalovaného svědek jméno FO. O předání bytu pak byl opět sepsán předávací protokol ze dne datum, přičemž nebylo zjištěno ani přebírajícím jméno FO jakožto zástupcem žalovaného, že by snad došlo k poškození pohovky či jiného zařizovacího předmětu (vybavení bytu). Toto pak měl žalovaný zjistit až v okamžiku, kdy se měl do bytu nastěhovat další nájemce jméno FO, který pak byt obýval od datum. Tento nový nájemník si pak stěžoval na opotřebenou pohovku a žalovaný se rozhodl pro její výměnu. Ostatně pohovka byla v bytě Anonymizováno a byla po předchozích nájemnících opotřebená. Možnost počínající plísně pak rozhodně nemohla být zjištěna žalovaným, ani novým nájemcem, když žalovaný ani na místě v bytě fyzicky nebyl, a to ani při vzniku nájmu žalobkyně, ani u skončení nájmu. Nebyl tedy ani u převzetí bytu a jeho předání datum. Za něj tedy jednal právě svědek jméno FO, který nepotvrdil, že by sedačka byla poničená, pouze na ní bylo znát, že dlouhodobým užíváním byla opotřebená. Byly na ní fleky apod. Avšak ani toto nebylo zachyceno v protokolu o předání ze dne datum a zjevně tak tento stav pohovky nebyl nijak rozdílný od stavu pohovky v době vzniku nájemního vztahu mezi žalobkyní a žalovaným. Pokud šlo tedy o žalovaného, tento fyzicky ani nebyl u odvozu sedačky a vše zařizoval přes další svědkyni jméno FO, která rovněž potvrdila, že sedačka byla opotřebená a dala ji na žádost žalovaného do komisního prodeje v adresa a následně byla odeslána do Anonymizováno právnická osoba. v Opavě. Sedačka se v komisi prodávala za částku částka, přičemž podle svědkyně byla cena nové sedačky ve výši částka v Anonymizováno. U sedačky měly být zjištěny také na její kostře změny v podobě plísně vyznačující se černými tečkami na několika místech s tím, že pohovka mohla být vystavena opakovaně vlhkosti a protečení tekutiny. Tento stav sedačky nebyl fakticky zdokumentován ani svědkem jméno FO, který se vyjadřoval k opotřebení a poškození sedačky jako reklamační technik právnická osoba., když byl o toto vyjádření požádán ze strany žalovaného. Sedačka však byla žalobkyní zabalena do strečové fólie a žalobkyně nebyla přesvědčená o tom, že by snad nemohla sedačku přemístit do sklepních prostor, kde byly uskladněny i jiné věci. Sklepní prostory byly nadto suché a nebylo zřejmé, že by snad zde byla taková vlhkost, která by neumožňovala skladování takových věcí, které nadto byly zabezpečeny fólií. Žalobkyně o tom neinformovala žalovaného, ani jméno FO, nicméně takovou povinnost jistě neměla. Žalobkyně nepoškodila skladováním sedačku, ani nepoškodila pračku, která ostatně byla provozuschopná, jak paradoxně bylo zjištěno z předkládané komunikace mezi žalovaným a jméno FO. Za takto zjištěného skutkového stavu, kdy žalobkyně nezpůsobila žalovanému žádnou škodu, nepoškodila sedačku, která byla značně opotřebena předchozími nájemníky, ani nedlužila žádnou částku za dobu trvání nájmu, měla právo na vrácení složené peněžité jistoty ve výši částka, přičemž zároveň jí náleželo i právo na požadované příslušenství s ohledem k zákonné úpravě. Žalobkyně k tomuto žalovaného vyzvala opakovaně, avšak žalovaný tuto svou povinnost nesplnil, ač mu byla doručena i předžalobní upomínka ze dne datum dne datum, neboť byl podle názoru soudu, zcela mylně přesvědčen, že žalovaná zničila sedačku (pohovku) a případně i pračku, aniž by si zjišťoval předchozí stav sedačky a ověřoval si všechny skutečnosti ohledně případné odpovědnosti žalobkyně a vlastní odpovědnosti vůči žalobkyni. (viz níže právní hodnocení)
36. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:
37. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala vrácení složené peněžité jistoty v souvislosti s uzavřenou nájemní smlouvou, soud posuzoval tento její nárok na vrácení této částky ve výši částka spolu s příslušenstvím podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění, (dále jen NOZ).
38. Podle ustanovení § 2254 odst. 1 NOZ ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného.
39. Podle odst. 2 téhož ustanovení pak při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.
40. Soud byl přesvědčen, že žalobkyně v postavení nájemce užívala řádně předmětný byt, nikdy žalovanému nezpůsobila jakoukoliv škodu, která by v tomto konkrétním případě spočívala v poškození pohovky (sedačky) či pračky, přičemž zároveň ani nedlužila žalovanému jakoukoliv částku za nájem v době trvání nájemního vztahu. Žalobkyně převzala řádně byt, přičemž akceptovala i to, že byt nebyl v úplné čistotě a pořádku a musela učinit na vlastní náklady konkrétní opatření, drobné práce a obstarání některých zařizovacích předmětů, aby mohla předmět nájmu řádně užívat, respektive aby zlepšila i samotný komfort bydlení. Žalobkyně pak tedy provedla výmalbu bytu, zakoupila obložení za postel, koupila novou baterii k vaně. Žalobkyně měla vlastní vybavení a z tohoto důvodu se rozhodla s ohledem na opotřebení a znečištění pohovky, tuto neužívat, zajistila ji fólií a odstěhovala ji do sklepa, o němž zcela oprávněně předpokládala s ohledem na uložené i jiné věci, že je zcela vhodný pro uložení sedačky. Zároveň žalobkyně rozhodně nezpůsobila jakékoliv poškození této sedačky, protože její viditelné poškození a opotřebení bylo způsobeno především předchozími nájemníky. Žalobkyně si pak dovezla i svou pračku a pračku, která nebyla ani uvedena v protokolu o předání, neužívala a nemohla tedy nijak ovlivnit její technický stav, když ostatně ani pračka nebyla nijak poškozená a následující nájemník ji mohl běžně užívat. Naopak, oproti žalobkyni se tento nájemník rozhodl, že s ohledem na opotřebení a ušpinění sedačky, tuto nebude používat a žalovaný pak o své vůli tuto dal do komisního prodeje a novému nájemci nechal přivést novou sedačku.
41. Žalobkyně tedy neporušila žádnou právní povinnost, která by znamenala způsobení škody žalovanému a za takové situace byl žalovaný povinen žalobkyni uhrazenou peněžitou jistotu vrátit.
42. Jistota je speciálním zajišťovacím institutem, jehož účelem je posílit právní postavení pronajímatele bytu (plní funkci zajišťovací i uhrazovací). Předmětem jistoty jsou peníze, tedy věc určená podle svého druhu; pronajímateli vzniká povinnost vrátit nájemci věci stejného druhu. Pronajímatel má peníze volně k dispozici, není zákonem výslovně omezen v nakládání s nimi. Při skončení nájmu je však povinen jistotu nájemci vrátit, z čehož lze za pomoci obecné zásady smluvní poctivosti dovodit, že nesmí jednat tak, aby nemohl tuto povinnost splnit. Z výše uvedeného vyplývá, že jistota (kauce) je nepravidelnou zástavou hotových peněz. Z výše citovaného ustanovení vyplývá, že se jistota úročí a že úroky náležejí nájemci alespoň ve výši zákonné sazby. S ohledem na pravidlo v § 2235 NOZ je zřejmé, že úrok ve výši zákonné sazby je minimem, které nemůže být bez dalšího sníženo, neboť by tím došlo ke zkrácení nájemcova práva. K takovému ujednání v nájemní smlouvě by se nepřihlíželo. Podle přesvědčení soudu, jestliže nenastala podmínka spočívající ve vzniku nároku na náhradu škody způsobené na zařízení bytu ze strany žalobkyně, měl žalovaný žalobkyni vrátit zaplacenou jistotu nejpozději do Anonymizováno od vyklizení bytu, což fakticky neučinil a žalobkyně pak měla právo i na příslušenství z uhrazené jistoty, kdy minimální výše tohoto příslušenství byla podle názoru soudu ve výši obvyklé ve smyslu uplatněného subsidiárního pravidla v druhé větě § 1802 NOZ, kdy platí, že k jistotě náležejí obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla pronajímatele v době uzavření nájemní smlouvy. Za takové situace pak požadavek na zaplacení úroku ve výši částka za dobu od datum do datum, který pak byl stanoven ve výši Anonymizováno ročně, odpovídal obvyklé výši průměrné úrokové sazby bank působících na území České republiky v době, kdy došlo ke složení peněžité jistoty. Zároveň však ale byl souladný se zákonem i požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení, když tento byl tedy ve výši Anonymizováno ročně z částky částka od datum do zaplacení, přičemž tento požadavek byl zcela v souladu s § 1970 NOZ, kdy platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný žalobkyni zaplacenou jistotu bezdůvodně odmítl vrátit, ačkoliv k tomu byl žalobkyní opakovaně vyzván, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalované částce a rovněž ve vztahu k příslušenství představovanému zákonným úrokem z prodlení. (výrok I.)
43. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ ve spojení s § 142a odst. 1 OSŘ. Plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši částka a v odměně právní zástupkyně žalobkyně za jeden úkon právní služby podle tarifní hodnoty částka tj. částka, když celkově byla sazba mimosmluvní odměny přiznána za Anonymizováno úkonů právní služby tj. částka (§ 7 bod 5, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od datum, dále jen AT), v paušální náhradě hotových výdajů advokáta za AnonymizovánoAnonymizovánoúkony právní služby po částka učiněné do datum, tj. částka (§ 11 odst. 1 písm. a), d), § 13 odst. 3 AT, tj. převzetí a příprava zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) AT, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. d) AT a vyjádření k odporu ze dne datum podle § 11 odst. 1 písm. d) AT), v paušální náhradě hotových výdajů advokáta za Anonymizováno úkonů právní služby po částka učiněné od datum, tj. částka (§ 11 odst. 1 písm. d), g) § 13 odst. 3, § 14 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od datum, dále jen AT25), náhradě cestovních výdajů za cestu osobním automobilem k jednáním soudu dne datum, dne datum, dne datum a dne datum z adresa a zpět vypočtenou podle ustanovení § 157 a § 158 ZPr v celkové výši částka za takto uskutečněné cesty (osobní automobil jméno FO jméno FO, RZ SPZ, palivo CNG), když částka vycházela z prokázaných tankování CNG a dokladech o takových vynaložených nákladech, v náhradě za promeškaný čas ve výši částka za Anonymizováno půlhodin za uskutečněné cesty k nařízeným soudním jednáním z adresa a zpět (§14 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 a odst. 3 AT25). Další náklady pak spočívaly v zaplaceném a bezpečně prokázaném parkovném v celkové výši částka. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí částka. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, platební místo ve smyslu § 149 odst. 1 OSŘ. (výrok II.)
44. Ve vztahu k uložení povinnosti žalované zaplatit náklady České republice – Okresnímu soudu v Uherském adresa soud rozhodl podle § 148 odst. 1 OSŘ, podle něhož platí, že stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V tomto případě žalovaný nebyl osvobozen od soudních poplatků ve smyslu § 138 OSŘ, ani u něj nebyly fakticky shledány předpoklady pro jeho osvobození, přičemž soud pak uložil žalovanému hradit náklady státu v celkové výši částka odpovídající přiznanému svědečnému slyšené svědkyni jméno FO, která se o přiznání svědečného přihlásila a řádně doložila podklady pro stanovení ušlého výdělku. Ve vztahu k této uložené povinnosti pak soud stanovil lhůtu k úhradě nákladů řízení vzniklých na straně státu v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ. (výrok III.)
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti ke Krajskému soudu v Brně.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.