Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 151/2026-35
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Prachařem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované
pro částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky částka se smluvním úrokem z prodlení ve výši Anonymizováno % denně z částky částka ode dne datum do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízeníAnonymizováno
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky , částka, se smluvním úrokem z prodlení ve výši , Anonymizováno, % denně z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, Anonymizováno
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě níž poskytla žalované úvěr ve výši částka, který byl žalované vyplacen na účet č. č. účtu. Žalovaná se úvěr zavázala splatit ve třech měsíčních splátkách po částka do datum spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka. Žalovaná však neuhradila ani jednu z těchto splátek. Žalobkyně tak požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši částka, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka, poplatku za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši částka, smluvní pokuty ve výši Anonymizováno % z částky částka ve výši částka a uhrazení poplatků (náhrada účelně vynaložených nákladů) ve výši částka. Žalobkyně dále požaduje zaplacení paušální částky podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši částka a smluvního úroku z prodlení ve výši Anonymizováno % denně z částky částka od datum do zaplacení. Žalovaná na žalovanou částku žalobkyni ničeho neuhradila ani přes zaslanou předžalobní výzvu ze dne datum.
2. Žalobkyně byla soudem usnesením ze dne datum vyzvána, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení soudu doložila listin y, ze kterých byla posuzována a dovozena úvěruschopnost žalované a ověřovány skutečné výdaje žalované, konkrétně se jedná např. o výplatní pásky, daňová přiznání, potvrzení o příjmech, úplné výpisy z účtu, pracovní smlouvy, inkasa, informace o členech domácnosti, výpisy Anonymizováno, Anonymizováno apod., a současně soudu sdělila, jak dovodila, že žalovaná provozuje Anonymizováno, když ze živnostenského rejstříku tato skutečnost neplyne. K výzvě soudu dne datum žalobkyně sdělila, že žalovaná vůči ní vystupovala vždy z pozice podnikatele, tudíž se na tento vztah nevztahuje zákon o spotřebitelském úvěru, a proto nebyla povinna zkoumat úvěruschopnost žalované. Dále namítla, že řízení, které je vedeno v předmětné věci, je řízením sporným, a tudíž zásadně není možné, aby v řízení soud právně významné skutečnosti, které nebyly účastníkem, jehož ve vztahu k nim tíží povinnost tvrzení, uplatněny, sám vyhledával, a to ani tehdy, jestliže by jejich zjištění mohlo k závěru o neplatnosti hodnoceného jednání vést. Na závěr žalobkyně uvedla, že sama žalovaná činnost Anonymizováno uvedla do žádosti o úvěr a do prohlášení. Žalobkyně prověřila, zdali je žalovaná osoba samostatně výdělečně činná, avšak zda má ke své činnosti veřejnoprávní oprávnění, žalobkyně neprověřovala, neboť podle ní jde o odpovědnost žalované vůči živnostenskému úřadu.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojila.
4. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v návrhu ve věci samé a žalovaná se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřila). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.
5. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti:
6. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. Anonymizováno ze dne datum soud zjistil, že na základě smlouvy měla žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši částka, a to bezhotovostním převodem na účet č. č. účtu. Žalovaná měla tento úvěr splatit společně s poplatkem ve výši částka ve třech měsíčních splátkách ve výši částka. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že dne datum byla žalobkyní poukázána částka ve výši částka na účet č. č. účtu z účtu č. č. účtu, který byl v žalobě označen původně jako účet žalované. Nahlédnutím do živnostenského rejstříku soud zjistil, že žalovaná měla živnostenské oprávnění od datum s oborem činnosti Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno. Z žádosti o poskytnutí úvěru soud zjistil, že žalovaná jako obor činnosti svého podnikání uvedla Anonymizováno. Z čestného prohlášení žalované soud zjistil, že žalovaná uvedla, že finanční prostředky získané z úvěru použije na vybavení Anonymizováno. Z ostatních listinných důkazů předložených žalobkyní soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.
7. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že žalobkyně dne datum zaslala finanční prostředky ve výši částka na bankovní účet, jehož číslo uvedla žalovaná ve smlouvě o úvěru. Žalobkyně žalované uvedené finanční prostředky poskytla, přestože žalovaná byla držitelkou platného živnostenského oprávnění teprve od datum a pro obor činnosti Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, nikoli Anonymizováno. Žalovaná dosud žalobkyni neuhradila na dluh ničeho.
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
Podle § 2991 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi žalobkyní a žalovanou měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru. Žalovaná porušila smluvní podmínky, když poskytnutý úvěr nehradila žalobkyni řádně a včas. Soud nicméně dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná ve smyslu ust. § 580 o. z., neboť žalobkyně řádně nezkoumala, zda žalovaná vystupovala skutečně v podnikatelském režimu, a proto chybně vyhodnotila před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud má za to, že jen na základě toho, že je smlouva tzv. psána na IČO, resp. je v ní uvedena obecná floskule, že „úvěrovaný prohlašuje, že při uzavírání této Smlouvy vystupuje jako podnikatel“, nelze dojít k závěru, že se jedná o úvěr poskytnutý v souladu s podnikatelskou činností žalované a mimo rozsah regulace zákona o spotřebitelském úvěru. Nelze totiž odhlédnout od skutečnosti, že žalobkyně je profesionálem v oblasti poskytování nebankovních úvěrů, která nastavuje smluvní podmínky jednostranně a primárně podle vlastních potřeb, úvěrovaný nemá možnost je jakkoli upravovat či měnit. Drobný živnostník tak vůči ní zasluhuje ochrany slabší strany ve smyslu § 433 o. z. (viz i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Je nutné rovněž i zohlednit podnikatelský záměr žalobkyně, založený zjevně na předpokladu, že úvěrovaný nebude schopen smluvnímu závazku dostát a své riziko zhojí na neobvykle vysokých sankcích za porušení smluvní povinnosti (jako je tomu i ve zde projednávané věci v případě ujednaných smluvních pokut a dalších sankcí spojených např. s prodloužením splatnosti úvěru). Důvodem sjednat neurčitě nebo chybně odůvodněný úvěr s drobnými živnostníky jako podnikatelský je vyloučit ochranu spotřebitele (zejména obejít povinnost zkoumat úvěruschopnost dlužníka), což je záměr, který nemůže požívat právní ochrany (§ 6 odst. 2 a § 8 o. z.). Cílí současně na takové, kteří velmi pravděpodobně nejsou solventními smluvními partnery pro bankovní instituce či jiné subjekty poskytující úvěr za poplatek v běžné výši (resp. v poměru nikoli nepřiměřeném k obvyklé výši úrokové sazby ve smyslu § 1802 o. z.). Solventní, úvěruschopný a racionální podnikatel by neměl důvod na úvěrové podmínky žalobkyně přistupovat. O nepoctivosti popsaného podnikatelského záměru svědčí i skutečnost, že na rozdíl od jiných případů žalobkyně tentokrát blíže nezkoumala účel úvěru. Alarmujícím zjištěním pro žalobkyni mělo být, že žalovaná má živnostenské oprávnění aktivní teprve od datum (tj. Anonymizováno dnů před poskytnutím úvěru) a navíc na jiný obor činnosti, než pro který jí byl úvěr poskytnut. Není proto v zájmu společnosti, aby takový podnikatelský záměr požíval právní ochrany (k tomu viz i nález Ústavního soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno). Bylo proto na žalobkyni, aby před uzavřením smlouvy řádně zkoumala příjmy a výdaje žalované. Žalobkyně však neučinila žádné kroky ke zkoumání úvěruschopnosti žalované nebo k vyřešení nesrovnalostí v živnostenském oprávnění, které by najisto postavilo skutečnost, zda žalovaná vystupovala ve smluvním vztahu jako podnikatel. Za dané situace nelze než dospět k závěru, že žalobkyně řádně úvěruschopnost žalované způsobem odpovídajícím § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nezkoumala, jelikož nevedla s žalovanou před uzavřením smlouvy o úvěru žádnou hodnotnější diskuzi za účelem prověření jejích příjmů a výdajů a vyjasnění oboru činnosti. Soud proto posoudil žalobkyní předloženou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou dle § 86 odst. 1 ve spojení s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatnost uzavřené smlouvy o úvěru s sebou nese na straně žalované podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru povinnost vrátit (pouze) úvěrem poskytnutou jistinu. Žalobkyně tedy nemá nárok na sjednané úroky a poplatky, jak dovodil i Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka. V důsledku toho žalované vznikla povinnost vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši částka (§ 2991 o. z.).
10. Splatnost jistiny s ohledem na speciální úpravu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka, ještě nenastala. Jelikož nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnutá ani prozatím soudem určená, neocitla se žalovaná dosud v prodlení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Dobu splatnosti proto stanovil žalované tímto rozsudkem soud a teprve po jejím marném uplynutí se žalovaná dostane do prodlení. S přihlédnutím k procesní neaktivitě žalované a k předloženým listinným důkazům stanovil soud podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru jako přiměřenou dobu k vrácení poskytnuté jistiny (hmotněprávní) lhůtu shodnou s obecnou třídenní pariční lhůtou podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (výrok I.).
11. S ohledem na výše uvedený závěr soudu o neplatnosti smlouvy, je zřejmé, že žalobě nelze vyhovět v rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhala po žalované úhrady smluvních úroků, poplatků a smluvní pokuty, neboť nikdo se nemůže s úspěchem domáhat úhrady nároků vyplývajících z neplatného právního jednání. Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo. Ačkoliv měla žalovaná ve věci oproti žalobkyni větší úspěch, tak jí žádné náklady v řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.