Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
63 C 103/2026-15
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Kučerou ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 25 368 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 17 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 17 500 Kč od 4. 12. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do částky 7 868 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 7 350,19 Kč od 4. 12. 2024 do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 1 075 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce Jméno advokátky, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 17 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 17 500 Kč od 4. 12. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Co do částky 7 868 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 7 350,19 Kč od 4. 12. 2024 do zaplacení se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 1 075 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce , Jméno advokátky, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou doručenou soudu dne 12. 2. 2026 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 25 368 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne 3. 11. 2024 s právním předchůdcem žalobce, společností Emma´s právnická osoba., IČO IČO, smlouvu o úvěru č. Anonymizováno/Anonymizováno. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému dne 3. 11. 2024 částku ve výši 17 500 Kč s tím, že žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit částku nejpozději do 3. 12. 2024. Žalovaný se zavázal uhradit poplatek za sjednání úvěru ve výši 7 350,19 Kč a smluvní úrok ve výši 517,81 Kč. Žalovaný však nesplatil žalovanou částku řádně a včas. Pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2026. Žalovaný byl k uhrazení dlužné částky opakovaně upomínán, naposledy předžalobní upomínkou ze dne 20. 1. 2026.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Listinou označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno/Anonymizováno ze dne 3. 11. 2024 a formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru vzal soud za prokázané, že žalovaný uzavřel dne 3. 11. 2024 s právním předchůdcem žalobce smlouvu o úvěru č. Anonymizováno/Anonymizováno, právní předchůdce žalobce se na základě této smlouvy zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 17 500 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit spolu s úrokem a poplatky v celkové výši 21 692,90 Kč, dlužná částka měla být splacena do 30 dní, tj. do 3. 12. 2024.
4. Potvrzením o provedení transakce ze dne 3. 11. 2024 vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce zaslal žalovanému na účet uvedený ve smlouvě částku ve výši 17 500 Kč.
5. Listinou označenou jako úvěruschopnost klienta k půjčce č. hodnota vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce u žalovaného evidoval, že žalovaný má měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 27 000 Kč a výdaje celkem ve výši 5 000 Kč (z toho 4 000 Kč tvoří náklady na bydlení a 1 000 Kč ostatní výdaje).
6. Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi Anonymizováno´Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno. a žalobcem ze dne 7. 1. 2026, včetně seznamu postupovaných pohledávek, a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16. 1. 2026 vzal soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla platně postoupena právním předchůdcem žalobce na žalobce a žalovaný o tomto byl řádně informován.
7. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 16. 1. 2026 vzal soud za prokázané, že žalobce vyzýval žalovaného k úhradě dlužné částky.
8. V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce ověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí. Právní předchůdce žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného pouze na základě lustrace žalovaného ve veřejně dostupných databázích ISIR, CRKI, CEE, EUCB, BRKI a NRKI, takový postup však nelze hodnotit jako dostatečný. Poskytovatel úvěru je povinen důkladně zkoumat příjmy i výdaje žadatele o úvěr tak, že si od žadatele vyžádá podklady k řádnému posouzení jeho schopnosti úvěr splácet. Těmito podklady jsou např. nájemní smlouva, výplatní pásky, pracovní smlouva apod. Žalobce k důkazů žádnou z těchto či jiných listin nenavrhl, pouze doložil formulář „Úvěruschopnost klienta k půjčce č. hodnota“, ve kterém je sice uvedeno, že žalovaný má měsíční příjem ze zaměstnání 27 000 Kč a výdaje ve výši 5 000 Kč, žalobce ovšem nedoložil, jakým způsobem tyto údaje získal, zda si je ověřoval např. doložením výplatních pásek, pracovní smlouvou, nájemní smlouvou. Zvláště pak uvedený údaj představující náklady na bydlení ve výši 4 000 Kč vzbuzuje důvodné pochybnosti o jeho pravdivosti.
9. S ohledem na výše uvedené tedy soud uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí; proto nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru č. 84D7A/863160 ze dne 3. 11. 2024 pro rozpor se zákonem, kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu.
10. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., o. z., jako vztah ze smlouvy o úvěru, která však nebyla uzavřena platně. Zatímco právní předchůdce žalobce uzavíral smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat také ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Podle ust. § 86 odst. 1 z. s. ú. je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 z. s. ú. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele; soud se pak ztotožňuje s názorem Krajského soudu v adresa, že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti, a to i v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Krajského soudu v adresa ze dne 14. března 2018, sp. zn. spisová značka, ale též nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Smlouva je již jen z tohoto důvodu absolutně neplatná. Z výše uvedených důvodů soud vyhodnotil uzavřenou úvěrovou smlouvu jako neplatnou ve smyslu ust. § 588 o. z. pro rozpor s ust. § 86 a 87 z. s. ú.
11. Právním následkem absolutní neplatnosti smlouvy dle ust. § 2991 a § 2993 o. z. je povinnost stran vrátit si vše, co podle smlouvy dostaly. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku ve výši 17 500 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 o. z., pročež je povinen vrátit to, oč se obohatil. Žalovaný neuhradil svůj dluh ani z části. Na žalovaném bylo, aby v řízení tvrdil a prokázal, že dlužnou částku žalobci uhradil, což však neučinil. Za tohoto stavu soud žalobnímu návrhu vyhověl co do práva na vydání bezdůvodného obohacení včetně práva na úrok z prodlení, který vyplývá z § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku, tj. z nároků plynoucích z absolutně neplatné úvěrové smlouvy, soud žalobu zamítl.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení převážně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 075 Kč, přičemž tato částka představuje 38 % z jejich celkové výše 2 830 Kč (rozdíl úspěchu žalobce v řízení v rozsahu 69 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 31 %). Náklady řízení na straně žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 015 Kč, odměnou za tři úkony právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, žaloba) dle ust. § 14b odst. 1 ve spojení s ust. § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, třemi režijními paušály po 100 Kč (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, žaloba) dle ust. § 14b odst. 6 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a DPH ve výši 21 % v částce 315 Kč. Náklady řízení tedy v daném případě činí celkem částku 1 075 Kč, kterou je žalovaný dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobce.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím soudu zdejšího.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.