Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 85/2026-45

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Tachově rozhodl soudcem JUDr. Ing. Patrikem Kurztéglem, Ph.D., LL.M., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, narozená Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno bytem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno

pro zaplacení 654 228,08 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 654 228,08 Kč s úrokem kapitalizovaným za období do datum částkou 48 199,30 Kč, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období do datum částkou 53 979,27 Kč, s úrokem ve výši 10,99 % ročně z částky 652 428,08 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 652 428,08 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 74 057,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 654 228,08 Kč s úrokem kapitalizovaným za období do , datum, částkou 48 199,30 Kč, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období do , datum, částkou 53 979,27 Kč, s úrokem ve výši 10,99 % ročně z částky 652 428,08 Kč od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 652 428,08 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 74 057,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 654 228,08 Kč s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 48 199,30 Kč za období do datum, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 53 979,27 Kč za období do datum, se smluvním úrokem ve výši 10,99 % ročně z částky 652 428,08 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 652 428,08 Kč od datum do zaplacení. Současně požadovala náhradu nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalované neúčelový nezajištěný spotřebitelský úvěr ve výši 678 084 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 9 457 Kč, splatných vždy ke 20. dni kalendářního měsíce, a zaplatit sjednaný úrok ve výši 10,99 % ročně a další platby sjednané ve smlouvě. Úvěr měl být splacen nejpozději do datum.

3. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaná své smluvní povinnosti řádně neplnila a dostala se do prodlení s úhradou sjednaných splátek. Přes výzvy žalobkyně dlužné částky neuhradila. Žalobkyně proto využila sjednaného práva požadovat okamžité splacení celého úvěru a ke dni datum prohlásila všechny zbývající dluhy žalované ze smlouvy za splatné. Podle tvrzení žalobkyně žalovaná ani po zesplatnění úvěru svůj dluh neuhradila.

4. Žalovanou částku 654 228,08 Kč žalobkyně vymezila jako součet částky 652 428,08 Kč, kterou označila za zbývající jistinu úvěru, a částky 1 800 Kč představující neuhrazené náklady spojené s prodlením. Vedle této částky požadovala kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 48 199,30 Kč, vyčíslený do datum, a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 53 979,27 Kč, vyčíslený do datum. Z částky 652 428,08 Kč dále požadovala smluvní úrok ve výši 10,99 % ročně od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně od datum do zaplacení.

5. Žalobkyně k žalobě předložila zejména smlouvu o úvěru ze dne datum, všeobecné obchodní podmínky, ceník, výpis z úvěrového účtu, přehled pohybů na úvěrovém účtu, poslední výzvu k úhradě ze dne datum, oznámení o okamžité splatnosti úvěru ze dne datum, předžalobní výzvy ze dne datum a doklady o jejich odeslání.

6. Protože z původně předložených podkladů nebylo možné dostatečně přezkoumat zejména způsob posouzení úvěruschopnosti žalované, úplnou výši jejích úhrad ani výpočet jednotlivých složek žalované pohledávky, soud usnesením č. j. spisová značka ze dne datum vyzval žalobkyni k doplnění rozhodných skutkových tvrzení a k označení a předložení důkazů. Výzva se týkala zejména příjmů, výdajů a závazků žalované zjištěných před uzavřením smlouvy, způsobu jejich ověření, celkového měsíčního splátkového zatížení žalované, historie úhrad a způsobu výpočtu dlužné jistiny, smluvního úroku, úroku z prodlení a nákladů spojených s prodlením.

7. Žalobkyně na výzvu soudu reagovala podáním ze dne datum. Uvedla, že žalovaná při žádosti o úvěr deklarovala čistý měsíční příjem ve výši 31 056 Kč a náklady na bydlení ve výši 6 000 Kč. Výši příjmu žalobkyně ověřila podle příchozích plateb na běžný účet žalované vedený u žalobkyně. Za leden až březen 2024 byly na účet žalované připsány platby od zaměstnavatele ve výši 34 395 Kč, 28 496 Kč a 30 277 Kč, jejichž průměr činil 31 056 Kč měsíčně.

8. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy prověřila žalovanou v insolvenčním rejstříku, ve své interní evidenci a prostřednictvím úvěrových registrů. Zjistila, že žalovaná měla v době uzavření smlouvy dva další spotřebitelské úvěry, a to úvěr u žalobkyně s měsíční splátkou 1 883 Kč a úvěr u jiného poskytovatele s měsíční splátkou 7 069 Kč. Dosavadní měsíční splátkové zatížení žalované tak činilo 8 952 Kč. Po připočtení splátky nového úvěru ve výši 9 457 Kč činilo celkové splátkové zatížení 18 409 Kč měsíčně.

9. Životní náklady žalované žalobkyně stanovila prostřednictvím svého ekonomického modelu částkou 12 647 Kč měsíčně. Model podle jejího vyjádření zohledňoval údaje sdělené žalovanou, způsob jejího bydlení, počet vyživovaných osob, interní informace žalobkyně, statistické údaje o životních nákladech a normativní náklady na bydlení. Po porovnání ověřeného příjmu žalované s jejími dosavadními závazky, splátkou nového úvěru a stanovenými životními náklady žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaná byla schopna nový úvěr splácet.

10. Součástí původní smlouvy bylo rovněž pojištění schopnosti splácet úvěr, za jehož udržování žalovaná hradila měsíční částku 832 Kč. Toto pojištění bylo dodatkem ke smlouvě uzavřeným dne datum zrušeno s účinností ke konci uvedeného dne. Žalovaná do té doby cenu pojištění hradila, přičemž za část měsíce ledna 2025 jí byla účtována poměrná částka 214 Kč.

11. K výši provedených úhrad žalobkyně uvedla, že žalovaná zaplatila celkem 148 079,22 Kč. Z této částky bylo 139 727,22 Kč použito na splácení úvěru a 8 352 Kč na úhradu ceny pojištění a nákladů spojených s prodlením. Na úvěr žalovaná uhradila třináct pravidelných splátek po 9 457 Kč a dále částky 9 520,22 Kč dne datum a 7 266 Kč dne datum.

12. Žalobkyně rovněž vysvětlila výpočet částky 652 428,08 Kč. Uvedla, že k původně poskytnuté částce 678 084 Kč byly v souladu se smlouvou průběžně připisovány smluvní úroky, které se stávaly součástí jistiny. Do dne zesplatnění úvěru tak byl k jistině připsán smluvní úrok v celkové výši 114 071,30 Kč. Po odečtení úhrad žalované ve výši 139 727,22 Kč činil zůstatek účetní jistiny ke dni zesplatnění 652 428,08 Kč.

13. Žalobkyně současně doložila, že po vzniku prodlení žalované byly na úvěrovém účtu zaúčtovány náklady spojené s prodlením v celkové výši 2 700 Kč, z nichž žalovaná uhradila částku 900 Kč. Neuhrazený zůstatek těchto nákladů proto činil 1 800 Kč. Na žalobě po jejím doplnění setrvala v celém rozsahu.

14. Žalované byla žaloba společně s výzvou soudu k vyjádření řádně doručena. Žalovaná se však ve stanovené lhůtě ani později k žalobě nevyjádřila, tvrzení žalobkyně nezpochybnila, nenavrhla provedení žádných důkazů a nesdělila soudu žádné skutečnosti, které by bránily přiznání uplatněného nároku. Soud však z její nečinnosti bez dalšího nevycházel jako z uznání žalobního nároku a důvodnost žaloby posoudil podle tvrzení žalobkyně a obsahu provedených důkazů.

15. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru č. hodnota ze dne datum, dodatkem k této smlouvě ze dne datum, všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně, ceníkem žalobkyně, výpisem z úvěrového účtu žalované za období od datum do datum, přehledem pohybů na úvěrovém účtu za období od datum do datum, poslední výzvou k úhradě ze dne datum, oznámením o okamžité splatnosti ze dne datum, předžalobními výzvami ze dne datum, potvrzeními o jejich odeslání, posouzením úvěruschopnosti žalované, přehledem příjmových transakcí na účtu žalované a vyjádřením žalobkyně ze dne datum.

16. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že ji žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované neúčelový, nezajištěný spotřebitelský úvěr ve výši 678 084 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky a další ceny. Úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. č. účtu. Žalovaná se zavázala úvěr splatit ve 120 měsíčních splátkách, přičemž pravidelná měsíční splátka činila 9 457 Kč a byla splatná vždy ke 20. dni kalendářního měsíce, poprvé dne datum. Konečná splatnost úvěru byla sjednána na datum. Smluvní strany sjednaly pevnou úrokovou sazbu 10,99 % ročně a roční procentní sazbu nákladů ve výši 11,74 %. Celková částka splatná žalovanou při řádném průběhu smlouvy byla ve smlouvě uvedena ve výši 1 128 557 Kč.

17. Ze smlouvy soud dále zjistil, že smluvní úrok byl počítán denně ze skutečné výše nesplacené jistiny s použitím roku o 360 dnech. Úroky byly vždy ke konci kalendářního měsíce připisovány k jistině úvěru, stávaly se její součástí a byly následně úročeny společně s jistinou. Stejný postup byl sjednán i pro den úplného splacení úvěru a pro den, kdy žalobkyně uplatní právo na okamžité splacení úvěru.

18. Smluvní strany současně sjednaly pojištění schopnosti žalované splácet úvěr pro případ smrti, invalidity a pracovní neschopnosti. Za udržování pojištění byla žalovaná povinna platit pravidelnou měsíční částku 832 Kč. První poměrná cena pojištění činila 582 Kč. Vedle splátky úvěru ve výši 9 457 Kč tak pravidelná měsíční platba žalované původně činila celkem 10 289 Kč.

19. Z dodatku ke smlouvě o úvěru soud zjistil, že dne datum se účastnice dohodly na zrušení pojištění schopnosti splácet úvěr. Dodatek nabyl platnosti a účinnosti podpisem obou smluvních stran a pojištění zaniklo ve 24.00 hodin dne datum. Ostatní ustanovení smlouvy zůstala nezměněna. Poměrná cena pojištění za leden 2025 činila 214 Kč.

20. Ze smlouvy soud dále zjistil, že za porušení smluvních povinností se považovalo mimo jiné prodlení žalované se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce nebo prodlení se splacením více než dvou splátek. V případě porušení smlouvy byla žalobkyně oprávněna prohlásit celý úvěr za splatný ve lhůtě stanovené v písemné výzvě. Pro případ prodlení s peněžitým dluhem bylo sjednáno právo žalobkyně požadovat vedle řádného smluvního úroku rovněž zákonný úrok z prodlení.

21. Z výpisu z úvěrového účtu a z přehledu pohybů na tomto účtu soud zjistil, že žalobkyně dne datum převedla částku 678 084 Kč na účet žalované č. č. účtu. Žalovaná tedy úvěr vyčerpala v celé sjednané výši.

22. Z přehledu pohybů na úvěrovém účtu soud zjistil, že žalovaná od datum do datum uhradila třináct pravidelných splátek, každou ve výši 9 457 Kč. Dne datum dále zaplatila částku 9 520,22 Kč a dne datum částku 7 266 Kč. Na splácení úvěru tak žalovaná zaplatila celkem 139 727,22 Kč.

23. Žalovaná vedle splátek úvěru uhradila částku 8 352 Kč účtovanou na cenu pojištění a náklady spojené s prodlením. Tato částka sestávala z plateb 582 Kč, osmi plateb po 832 Kč, platby 1 046 Kč a platby 900 Kč. Celkem žalovaná v souvislosti s úvěrovým vztahem zaplatila 148 079,22 Kč. Tvrzení žalobkyně o rozsahu úhrad odpovídalo jednotlivým účetním pohybům zachyceným v přehledu úvěrového účtu.

24. Z přehledu příjmových transakcí na běžném účtu žalované soud zjistil, že před uzavřením smlouvy byly na účet žalované pravidelně připisovány platby od zaměstnavatele. V lednu 2024 byla na účet žalované připsána částka 34 395 Kč, v únoru 2024 částka 28 496 Kč a v březnu 2024 částka 30 277 Kč. Součet těchto příjmů činil 93 168 Kč a jejich průměr 31 056 Kč měsíčně. Tento příjem odpovídal příjmu, který žalovaná uvedla při žádosti o úvěr.

25. Z dokumentu o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila příjem žalované podle pohybů na jejím běžném účtu. Prověřila rovněž insolvenční rejstřík, interní evidenci klientů a údaje v úvěrových registrech, včetně předchozí platební morálky žalované. Žalobkyně nezjistila, že by žalovaná nebo její zaměstnavatel byli v době podání žádosti v aktivním insolvenčním řízení, ani že by v interní evidenci byly zaznamenány jiné relevantní negativní údaje.

26. Z výsledku dotazu do úvěrového registru ze dne datum soud zjistil, že žalovaná měla v době posuzování žádosti dva další úvěrové závazky. Prvním byl spotřebitelský úvěr u žalobkyně s úvěrovým limitem 100 000 Kč a měsíční splátkou 1 883 Kč, druhým spotřebitelský úvěr u jiného poskytovatele s úvěrovým limitem 308 000 Kč a měsíční splátkou 7 069 Kč. Celkové měsíční splátky dosavadních úvěrů činily 8 952 Kč. Žalobkyně tedy při posuzování úvěruschopnosti nevycházela z údaje žalované, že nemá žádné jiné úvěrové splátky, ale z údajů zjištěných v úvěrovém registru.

27. Po připočtení splátky nového úvěru ve výši 9 457 Kč činilo celkové měsíční splátkové zatížení žalované 18 409 Kč. Žalobkyně stanovila nezbytné životní výdaje žalované prostřednictvím ekonomického modelu na částku 12 647 Kč měsíčně. Model vycházel z údajů poskytnutých žalovanou, z nákladů na bydlení uvedených částkou 6 000 Kč, z počtu vyživovaných osob a způsobu bydlení, z interních údajů žalobkyně a ze statistických a normativních údajů o životních nákladech. Součet splátek úvěrů ve výši 18 409 Kč a životních výdajů ve výši 12 647 Kč odpovídal částce 31 056 Kč, tedy konzervativně použitému čistému měsíčnímu příjmu žalované.

28. Soud vzal v úvahu také původně sjednanou cenu pojištění 832 Kč měsíčně. Současně přihlédl k tomu, že příjem 31 056 Kč použitý žalobkyní představoval pouze konzervativně zvolený průměr tří posledních mzdových plateb, zatímco z přehledu příjmových transakcí vyplývalo, že příjmy žalované ze zaměstnání byly v některých předchozích měsících vyšší a že na její účet pravidelně přicházely také další platby. Žalobkyně však tyto jiné příchozí platby při výpočtu rozhodného příjmu žalované nezohlednila. Soud proto z provedených důkazů nezjistil skutečnosti, které by odůvodňovaly závěr, že žalobkyně poskytla úvěr navzdory důvodným pochybnostem o schopnosti žalované úvěr splácet.

29. Soud nepovažoval za rozhodující samotné pozdější plnění žalované, posuzoval však je jako podpůrnou okolnost ve spojení s údaji známými žalobkyni v době uzavření smlouvy. Žalovaná po dobu třinácti po sobě následujících splátkových období hradila pravidelné splátky 9 457 Kč a současně až do zrušení pojištění hradila i jeho cenu. Průběh splácení tedy nebyl v rozporu s výsledkem předchozího hodnocení platební kapacity žalované. Pozdější vznik prodlení sám o sobě neprokazoval, že již dne datum existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet.

30. Z poslední výzvy k úhradě ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně evidovala dluh žalované po splatnosti ve výši 22 842 Kč a vyzvala ji k jeho zaplacení nejpozději do datum. Současně žalovanou upozornila, že nebude-li dlužná částka uhrazena, bude po ní požadovat okamžité splacení celého úvěru, jehož tehdejší výši vyčíslila částkou 648 112 Kč. Výzva byla adresována žalované na adresu adresa.

31. Z oznámení o okamžité splatnosti ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně prohlásila celou zbývající částku úvěru za splatnou a žalovanou vyzvala k okamžité úhradě částky 654 229 Kč. Žalobkyně v oznámení uvedla, že od datum bude dluh dále navyšován o řádný úrok a úrok z prodlení.

32. Z účetního přehledu soud zjistil, že ke dni datum činila jistina vedená na úvěrovém účtu 652 428,08 Kč. Tato částka vznikla tak, že k vyčerpané částce 678 084 Kč byly v souladu se smlouvou do dne zesplatnění připsány smluvní úroky v celkové výši 114 071,30 Kč a následně byly odečteny úhrady žalované ve výši 139 727,22 Kč: 678 084 Kč + 114 071,30 Kč − 139 727,22 Kč = 652 428,08 Kč.

33. Jednotlivé měsíční smluvní úroky uvedené v doplnění žalobkyně odpovídaly položkám zaznamenaným v úplném přehledu pohybů na úvěrovém účtu.

34. Žalované byly v souvislosti s prodlením zaúčtovány dne datum, datum a datum náklady ve výši 900 Kč za každý úkon, celkem 2 700 Kč. Dne datum žalovaná z těchto nákladů uhradila 900 Kč. Neuhrazený zůstatek proto činil 1 800 Kč. adresa 228,08 Kč se tak skládala z jistiny 652 428,08 Kč a neuhrazených nákladů spojených s prodlením 1 800 Kč.

35. Z přehledu pohybů na úvěrovém účtu soud dále zjistil, že smluvní úrok vzniklý po zesplatnění úvěru činil do datum celkem 48 199,30 Kč a zákonný úrok z prodlení vyčíslený do datum činil 53 979,27 Kč. Jistina, z níž byly po zesplatnění počítány běžící smluvní úroky a úroky z prodlení, činila 652 428,08 Kč. Od zesplatnění úvěru nebyla na úvěrovém účtu zaznamenána žádná další úhrada žalované.

36. Z předžalobních výzev ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k úhradě pohledávky, která ke dni výzvy činila 749 186,14 Kč, a poskytla jí k plnění lhůtu sedmi dnů od doručení výzvy. Výzva byla vyhotovena ve dvou stejnopisech, z nichž jeden byl adresován na adresu adresa, a druhý na adresu adresa. Z potvrzení o podání soud zjistil, že obě zásilky byly předány poštovnímu operátorovi dne datum. Žalobkyně tak výzvu zaslala na obě adresy žalované, které měla k dispozici.

37. Protože žalovaná je státní občankou Bulharské republiky, zabýval se soud z úřední povinnosti mezinárodní pravomocí českých soudů a rozhodným právem. Ze smlouvy o úvěru a dalších listin soud zjistil, že žalovaná měla v době uzavření smlouvy bydliště a obvyklý pobyt v České republice, úvěrovou smlouvu uzavřela na pobočce žalobkyně v Anonymizováno, úvěr byl poskytnut v českých korunách na účet vedený v České republice a žalovaná měla podle smlouvy plnit v České republice. Její cizí státní občanství proto samo o sobě nezakládalo pravomoc soudů Bulharské republiky ani použití bulharského práva.

38. Mezinárodní pravomoc soud posoudil podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Jde o občanskou a obchodní věc vzniklou ze spotřebitelské smlouvy mezi podnikatelem a spotřebitelkou. Podle čl. 18 odst. 2 uvedeného nařízení může smluvní partner podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Jelikož žalovaná měla v rozhodné době bydliště v České republice, je dána mezinárodní pravomoc českých soudů. Místní příslušnost Okresního soudu v Anonymizováno se odvíjí od bydliště žalované v obvodu tohoto soudu.

39. Rozhodné právo soud určil podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne datum o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). Podle čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení se spotřebitelská smlouva řídí právem země, v níž má spotřebitel obvyklé bydliště, jestliže podnikatel v této zemi vykonává svou podnikatelskou činnost a smlouva spadá do této činnosti. Žalovaná měla obvyklé bydliště v České republice a žalobkyně zde jako banka vykonávala svou podnikatelskou činnost, přičemž smlouva byla uzavřena v rámci této činnosti. Právní vztah účastnic se proto řídí českým právem, zejména , , a , o spotřebitelském úvěru.

40. Soud hodnotil každý z provedených důkazů jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.y předložené žalobkyní na sebe časově i obsahově navazovaly. Údaje o poskytnutí úvěru, jeho splácení, vzniku prodlení a výši zůstatku odpovídaly pohybům na úvěrovém účtu. Údaje o příjmu žalované odpovídaly transakcím na jejím běžném účtu a údaje o existujících úvěrech odpovídaly výsledku dotazu do úvěrového registru. Soud nezjistil rozpor, který by zpochybňoval věrohodnost těchto listin nebo správnost žalobkyní provedeného výpočtu. Žalovaná žádné z uvedených skutkových tvrzení ani listinných důkazů nezpochybnila a nenabídla vlastní skutkovou verzi.

41. Podle , , se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle vrátí úvěrovaný poskytnuté peněžní prostředky v ujednané době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení požádán.

42. Soud na základě provedených důkazů uzavřel, že mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou byla dne datum platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu . Smlouva obsahovala jednoznačné vymezení smluvních stran, druhu a výše úvěru, způsobu jeho čerpání, výše a splatnosti jednotlivých splátek, doby trvání závazku, smluvní úrokové sazby, roční procentní sazby nákladů, celkové částky splatné spotřebitelem a následků porušení smluvních povinností. Žalobkyně svou povinnost ze smlouvy splnila, neboť dne datum převedla na účet žalované celou sjednanou částku 678 084 Kč.

43. Z obsahu smlouvy a z postavení jejích účastnic vyplývá, že žalobkyně jednala při uzavření smlouvy v rámci své podnikatelské činnosti, zatímco žalovaná vystupovala jako fyzická osoba mimo rámec své podnikatelské činnosti. Smlouva proto byla spotřebitelskou smlouvou ve smyslu a současně smlouvou o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení podle , o spotřebitelském úvěru. Soud proto její obsah a nároky z ní uplatněné přezkoumal z úřední povinnosti také z hlediska kogentních ustanovení spotřebitelského práva. Aktuální znění je účinné pro rozhodné období od datum do datum.

44. Soud přezkoumal, zda smluvní ujednání byla formulována jasně a srozumitelně a zda nezakládala v neprospěch žalované významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran ve smyslu . Výše poskytnutého úvěru, splátek, smluvního úroku, roční procentní sazby nákladů, celkové částky splatné žalovanou i cena pojištění byly ve smlouvě uvedeny určitě a srozumitelně. Žalovaná byla před podpisem smlouvy seznámena s tím, že smluvní úroky budou průběžně připisovány k jistině a stanou se její součástí. Soud v ujednáních rozhodných pro posouzení žalovaného nároku neshledal nepřiměřené, nesrozumitelné nebo překvapivé ujednání, k němuž by nemělo být přihlíženo.

45. Podle je poskytovatel povinen před uzavřením smlouvy důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru. Úvěr může poskytnout pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Podle téhož zákona poskytovatel posuzuje zejména příjmy a výdaje spotřebitele, jeho majetek, závazky a způsob plnění dosavadních dluhů.

46. Podle je smlouva neplatná, poskytne-li poskytovatel úvěr v rozporu s větou druhou uvedeného zákona. Soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Pro použití tohoto následku však podle současné rozhodovací praxe nepostačuje pouze zjištění dílčího formálního nedostatku v postupu poskytovatele. Rozhodující je, zda finanční poměry spotřebitele v době uzavření smlouvy skutečně zakládaly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr řádně splácet. Tento materiální přístup potvrdil Nejvyšší soud zejména v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka.

47. V projednávané věci žalobkyně na výzvu soudu reagovala a předložila konkrétní podklady dokládající rozsah a výsledek posouzení úvěruschopnosti. Neomezila se přitom na neověřená tvrzení žalované. Čistý měsíční příjem ve výši 31 056 Kč ověřila podle tří bezprostředně předcházejících mzdových plateb přijatých na běžný účet žalované. Současně prověřila insolvenční rejstřík, interní evidenci a bankovní úvěrový registr, z něhož zjistila dva existující úvěry s celkovými měsíčními splátkami 8 952 Kč. Zjištěné závazky zahrnula do výpočtu, přestože žalovaná při žádosti uvedla, že žádné jiné splátky nemá.

48. Žalobkyně rovněž stanovila životní výdaje žalované částkou 12 647 Kč. Nevyšla tedy pouze z údaje žalované o ostatních výdajích ve výši 0 Kč, ale tento údaj nahradila vyšší částkou určenou ekonomickým modelem, který zohledňoval náklady na bydlení, způsob bydlení, rodinné poměry a statistické a normativní údaje o životních nákladech. Použití ekonomického modelu samo o sobě nepředstavuje nedostatečný postup, jestliže poskytovatel zároveň ověří příjem, existující úvěrové zatížení a předchozí platební morálku spotřebitele a model poskytuje přiměřený podklad pro zachycení nezbytných životních výdajů.

49. Soud nepřehlédl, že vedle splátky nového úvěru ve výši 9 457 Kč byla při uzavření smlouvy sjednána také cena pojištění 832 Kč měsíčně. Tuto skutečnost však neposuzoval izolovaně. Příjem 31 056 Kč představoval pouze průměr tří mzdových plateb bezprostředně předcházejících žádosti a byl žalobkyní použit obezřetně, přestože z předložené historie účtu byly patrné i vyšší předchozí mzdové platby a další pravidelné příchozí úhrady. Žalobkyně tyto další příjmy do rozhodného příjmu nezahrnula. Pojištění bylo navíc dodatkem uzavřeným dne datum zrušeno a žalovaná do té doby splátky úvěru i cenu pojištění skutečně hradila.

50. Soud proto po celkovém zhodnocení výše a stability příjmů žalované, jejích zjištěných závazků, absence prodlení u dosavadních úvěrů, výsledků lustrací, stanovených životních nákladů a následného průběhu splácení neshledal prokázaným, že již v době uzavření smlouvy existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Pozdější splácení soud nepovažoval za náhradu posouzení provedeného před uzavřením smlouvy, ale pouze za podpůrnou okolnost souladnou s tehdejšími podklady.

51. Projednávaná věc se tak odlišuje od případů, v nichž věřitel vycházel jen z neověřeného prohlášení spotřebitele nebo opomenul jeho existující úvěrové závazky. Zde žalobkyně ověřila příjem z vlastního systému, zjistila skutečné úvěrové zatížení z externí databáze, prověřila plnění dosavadních závazků a stanovila životní náklady ve vyšší částce, než žalovaná sama uvedla. Žalobkyně tedy prokázala nejen vlastní postup při prověřování úvěruschopnosti, ale i konkrétní údaje, na jejichž základě mohla důvodně uzavřít, že žalovaná bude schopna úvěr splácet.

52. Soud proto neshledal podmínky pro použití a pro závěr o neplatnosti smlouvy. Žalobkyně reagovala na výzvu soudu a unesla důkazní břemeno k tomu, že úvěruschopnost žalované posoudila v rozsahu odpovídajícím Nároky žalobkyně proto soud posuzoval jako smluvní nároky z platně uzavřené smlouvy o úvěru, nikoli jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

53. Podle je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Podle může věřitel při plnění ve splátkách požadovat splnění celého dluhu, bylo-li to ujednáno, avšak toto právo musí uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

54. Smlouva v článcích 8.1 a 8.2 opravňovala žalobkyni požadovat okamžité splacení úvěru, dostane-li se žalovaná do prodlení s jednou splátkou po dobu delší než tři měsíce nebo do prodlení s více než dvěma splátkami. Z přehledu úvěrového účtu vyplynulo, že poslední pravidelnou splátku žalovaná zaplatila dne datum. V červnu a červenci 2025 pravidelné splátky nezaplatila a její následné srpnové úhrady nepokryly veškerý dluh po splatnosti. Ke dni datum činil evidovaný dluh po splatnosti 22 842 Kč.

55. Žalobkyně poslední výzvou ze dne datum žalovanou upozornila na existující prodlení, vyčíslila dluh po splatnosti a poskytla jí dodatečnou lhůtu k jeho úhradě do datum. Současně ji výslovně upozornila, že nebude-li dluh v dodatečné lhůtě uhrazen, bude po ní požadovat okamžité splacení celého úvěru. Žalovaná dlužnou částku neuhradila. Žalobkyně proto oznámením ze dne datum uplatnila právo na zaplacení celého zbývajícího dluhu.

56. Soud přihlédl k tomu, že výzva poskytla žalované více než patnáctidenní dodatečnou lhůtu a obsahovala jednoznačné upozornění na následek jejího marného uplynutí. V době uplatnění práva trvalo prodlení žalované s úhradou splátek déle než tři měsíce a současně šlo o prodlení s více splátkami. Byly tedy splněny smluvní i zákonné předpoklady pro požadování celého zbývajícího dluhu. Samotná skutečnost, že žalobkyně označila za den zesplatnění datum, nezpůsobila neplatnost tohoto právního jednání ani nezkrátila žalovanou na jejích právech, neboť žalovaná ani v dodatečné lhůtě, ani později žádné plnění neposkytla.

57. Soud proto uzavřel, že žalobkyně platně uplatnila právo na splacení celého zbývajícího úvěru. Nejpozději po marném uplynutí poskytnuté dodatečné lhůty byla žalovaná povinna zaplatit celý zbývající dluh a následujícím dnem se dostala do prodlení s jeho úhradou.

58. Podle byla žalovaná povinna vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit sjednané úroky. Smluvní strany si v článku 3.1 smlouvy výslovně ujednaly, že řádné úroky budou připisovány k jistině, stanou se její součástí a budou hrazeny v rámci pravidelných splátek. Toto ujednání bylo ve smlouvě uvedeno jasně a žalovaná je podpisem smlouvy přijala.

59. Do dne zesplatnění byly k vyčerpané částce 678 084 Kč připsány řádné smluvní úroky v celkové výši 114 071,30 Kč. Žalovaná na úvěr zaplatila 139 727,22 Kč. Zbývající účetní jistina proto činila: 678 084 Kč + 114 071,30 Kč − 139 727,22 Kč = 652 428,08 Kč.

60. Výpočet odpovídal smluvnímu způsobu účtování úroků a jednotlivým položkám v přehledu pohybů na úvěrovém účtu. Žalovaná správnost tohoto výpočtu nezpochybnila a soud v něm nezjistil početní ani právní nesprávnost.

61. Podle může věřitel pro případ prodlení spotřebitele sjednat právo na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením. Ustanovení současně připouští zákonný úrok z prodlení a za stanovených podmínek smluvní pokutu.

62. Žalobkyně účtovala žalované náklady spojené s prodlením třikrát po 900 Kč, celkem 2 700 Kč. Žalovaná z nich uhradila 900 Kč, takže neuhrazený zůstatek činil 1 800 Kč. Výše jednotlivých položek odpovídala předloženému ceníku a jejich účtování časově navazovalo na pokračující prodlení žalované. Celková částka 1 800 Kč nepřekračovala zákonná omezení plateb souvisejících s prodlením a soud ji s ohledem na povahu a dobu prodlení nepovažoval za nepřiměřenou.

63. Součet zbývající jistiny 652 428,08 Kč a neuhrazených nákladů spojených s prodlením 1 800 Kč činil 654 228,08 Kč. Nárok žalobkyně na zaplacení této částky byl proto důvodný.

64. Podle mají být úroky placeny v ujednané výši. Podle je povinnost zaplatit úroky podstatnou součástí závazku ze smlouvy o úvěru. Smluvní strany v projednávané věci sjednaly pevnou úrokovou sazbu ve výši 10,99 % ročně, přičemž smlouva výslovně stanovila, že úrok bude počítán ze skutečné výše nesplacené jistiny až do dne úplného splacení úvěru.

65. Zesplatněním úvěru nezanikla povinnost žalované platit sjednaný úrok z dosud nevrácených peněžních prostředků. Zesplatnění pouze změnilo čas, kdy byla žalovaná povinna vrátit celý zůstatek úvěru. Smluvní úrok představoval cenu za možnost užívat poskytnuté peněžní prostředky a náležel žalobkyni až do jejich skutečného vrácení.

66. Za období od zesplatnění do datum činil podle přehledu pohybů na úvěrovém účtu smluvní úrok 48 199,30 Kč. Jednotlivé měsíční částky odpovídaly sazbě 10,99 % ročně a základu 652 428,08 Kč. Žalovaná po zesplatnění žádnou část jistiny neuhradila, a úrokový základ se proto v tomto období nesnižoval.

67. Od datum žalobkyni nadále náležel smluvní úrok ve výši 10,99 % ročně z částky 652 428,08 Kč až do zaplacení. Soud proto přiznal jak úrok kapitalizovaný do datum částkou 48 199,30 Kč, tak dále běžící smluvní úrok od datum do zaplacení. Mezi oběma nároky nedocházelo k

68. Podle může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi v prodlení s plněním peněžitého dluhu úrok z prodlení, nebyla-li jeho výše ujednána, ve výši stanovené právním předpisem. Podle odpovídá výše zákonného úroku z prodlení repo sazbě stanovené Českou národní bankou pro první den pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

69. Žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatila částku 652 428,08 Kč ani její část, a byla proto s jejím zaplacením v prodlení. Žalobkyně účtovala úrok z prodlení v zákonné výši 11,5 % ročně. Takto použitá sazba nepřekročila zákonné omezení podle

70. Úrok z prodlení kapitalizovaný za období do datum činil podle přehledu úvěrového účtu 53 979,27 Kč. Soud porovnal jednotlivé účetní položky se základem úročení a použitou sazbou a neshledal ve výpočtu nesprávnost. Od datum žalobkyni náležel další zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 652 428,08 Kč do zaplacení.

71. Souběžné přiznání smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení nepředstavovalo dvojí sankcionování žalované. Smluvní úrok představoval cenu za užívání peněžních prostředků poskytnutých žalobkyní, zatímco úrok z prodlení představoval zákonný následek opožděného splnění peněžitého dluhu. Každý z těchto nároků měl odlišný právní důvod a funkci. Jejich souběh byl navíc výslovně předvídán smlouvou a nepřekračoval omezení stanovená zákonem o spotřebitelském úvěru.

72. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 654 228,08 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok 48 199,30 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 53 979,27 Kč a dále běžící smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení v rozsahu uvedeném ve výroku I. rozsudku. Lhůtu k plnění soud určil podle v délce tří dnů od právní moci rozsudku, neboť nebyly zjištěny okolnosti odůvodňující stanovení delší lhůty nebo povolení splátek.

73. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí náleží vůči žalované náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku a z nákladů právního zastoupení advokátem, tedy z odměny za účelně učiněné úkony právní služby, paušálních náhrad hotových výdajů a náhrady daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobkyně je jejím plátcem. Soud při určení odměny vycházel z tarifní hodnoty odpovídající předmětu řízení a z , advokátního tarifu, ve znění účinném v době provedení jednotlivých úkonů.

74. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 32 712 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 654 228,08 Kč sestávající z částky 10 940 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 34 170 Kč ve výši 7 175,70 Kč.

75. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 74 057,70 Kč. Tyto náklady považoval s ohledem na povahu věci, rozsah žaloby, předžalobní uplatnění pohledávky a následné doplnění rozhodných tvrzení a důkazů na výzvu soudu za účelně vynaložené. Podle je žalovaná povinna přiznanou náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud podle stanovil v délce tří dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.