Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 111/2026-123
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Jindřichem Maříkem ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce
sídlem Adresa žalobce
zastoupený advokátkou Jméno advokátky
sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované
bytem Adresa žalované
o zaplacení částky 17 570 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 10 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci 7 570 Kč se zákonným úrokem z prodlení 11,5 % ročně z částky 14 000 Kč od 8. 7. 2025 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 10 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci 7 570 Kč se zákonným úrokem z prodlení 11,5 % ročně z částky 14 000 Kč od 8. 7. 2025 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou podanou dne datum domáhal po žalované zaplacení částky 17 570 Kč s příslušenstvím. Podle tvrzení žalobce uzavřel původní věřitel společnost právnická osoba. a žalovaná dne datum úvěrovou smlouvu, a to prostředky komunikace na dálku. Na základě úvěrové smlouvy byl žalované poskytnut úvěr. K uživatelskému účtu měla pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaná. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované, kdy jí byla poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit původnímu věřiteli smluvní úrok ve výši 40% p.m. z jistiny. Žalovaná byla povinna splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období, a to vždy nejpozději k 6. dni v měsíci. Jistinu mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Žalobce nabyl pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 10. 6. 2026 mezi původním věřitelem a žalobcem. Žalovaná nedostála svým smluvním povinnostem, ocitla se v prodlení s úhradou dlužné částky, když na svůj dluh ničeho neuhradila. Původní věřitel proto celý dluh zesplatnil ke dni 7. 7. 2025, o čemž žalovanou písemně vyrozuměl. Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalobce se domáhá uhrazení pohledávky, která se skládá z dosud neuhrazené jistiny ve výši 10 000 Kč, smluvního úroku v kapitalizované výši 4 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 570 Kč a dále zákonného úroku z prodlení.
2. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. soud jednal v nepřítomnosti žalované, která ačkoliv byla včas a řádně předvolána, k jednání se nedostavila, a v nepřítomnosti žalobce, který se z jednání omluvil.
3. Z předložených důkazů soud zjistil a vzal za prokázané, že žalovaná s právním předchůdcem žalobce dne datum uzavřela smlouvu o úvěru, přičemž k uzavření smlouvy došlo prostřednictvím internetových stránek původního věřitele, Anonymizováno, v chráněném internetovém prostřední s ověřením identity žadatele (žalované). Na základě úvěrové smlouvy byla žalované, na účet ve smlouvě uvedený, zaslána částka 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit původnímu věřiteli smluvní úrok ve výši 40% p.m. z jistiny. Žalovaná byla povinna splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období, a to vždy nejpozději k 6. dni v měsíci. Jistinu mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Žalovaná nedostála svým smluvním povinnostem, ocitla se v prodlení s úhradou dlužné částky, když na svůj dluh ničeho neuhradila. Původní věřitel proto celý dluh zesplatnil ke dni 7. 7. 2025, o čemž žalovanou písemně vyrozuměl. Dne 10. 10. 2026 byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobci, což bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná byla rovněž vyzvána k plnění předžalobní upomínkou ze dne 25. 6. 2026. Žalovaná na svůj dluh z této smlouvy o úvěru ničeho neuhradila. Soud vycházel zejména z žádosti o spotřebitelský úvěr, smlouvy o úvěru, informace o zesplatnění úvěru, smlouvy o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení a z výzvy k plnění včetně dokladu o odeslání.
4. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.
5. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.
6. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, so je k uplatnění pohledávky zapotřebí.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
10. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Žalobce řádně netvrdil relevantní skutečnosti a zároveň ani nepřipojil relevantní důkazy k prokázání toho, že by původní věřitel řádně zkoumal úvěruschopnost žalované. Soudu byla doložena toliko žádost o spotřebitelském úvěru, ve které je uvedena výše měsíčního příjmu žalované, kterým byla její mzda, a výše měsíčních výdajů žalované. Soudu nebylo doloženo, že by původní věřitel tyto údaje jakkoliv ověřoval, výdaje žalované nejsou nikterak specifikovány. Žalobce tedy neprokázal, že původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalované řádně, přičemž tuto povinnost mu ukládá shora citované zákonné ustanovení, z tohoto důvodu soud hodnotí úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou, a to dle § 588 občanského zákoníku (srovnej s rozhodnutími KS Praha sp. zn. 27 Co 81/2019, 27 Co 477/2017, 22 Co 295/2019). Za této situace soud nárok žalobce posoudil jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 občanského zákoníku, neboť žalovaná obdržela částku 10 000 Kč bez právního důvodu, tudíž je povinna tuto částku vrátit, a to bez příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení (srovnej s rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021), neboť výzva věřitele k zaplacení jistiny z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru prodlení dlužníka sama o sobě nezakládá (žalovaná dosud není v prodlení) /výrok I./.
11. Na druhé straně soud žalobu zamítl ohledně zaplacení smluvního úroku a smluvní pokuty, neboť z neplatně sjednané smlouvy nemůže žalobci vzniknout nárok na zaplacení smluvního úroku ani na zaplacení smluvní pokuty, s těmito nároky nemůže být ani žalovaná v prodlení, proto soud žalobu ve zbývající části zamítl (výrok II.).
12. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud rozhodl o nákladech řízení, neboť z procesního hlediska měl každý z účastníků úspěch zhruba v jedné polovině, proto si každý z účastníků ponese náklady ze svého.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.
Pokud by povinná dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na pověření soudního exekutora provedením exekuce (zák. č. 120/2001 Sb.).