Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 12/2026-58

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Faschingbauerem dne 2. 9. 2026 ve věci

žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený obecnou zmocněnkyní jméno FO, narozenou datum, trvale bytem adresa

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený datum bytem adresa zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

o návrhu na snížení výživného pro zletilé dítě

takto:

I. Rozsudek Okresního soudu v Domažlicích dne 16. 10. 2024 č.j. spisová značka se mění tak, že vyživovací povinnost žalobce k žalovanému se snižuje z částky 7 000 Kč na částku 4 500 Kč měsíčně splatných vždy do každého 20. dne v měsíci předem s účinností od datum.

II. Ve zbytku se návrh žalobce zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek Okresního soudu v Domažlicích dne 16. 10. 2024 č.j. , spisová značka, se mění tak, že vyživovací povinnost žalobce k žalovanému se snižuje z částky 7 000 Kč na částku 4 500 Kč měsíčně splatných vždy do každého 20. dne v měsíci předem s účinností od , datum, .II. Ve zbytku se návrh žalobce zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal zdejšímu soudu dne datum návrh na snížení výživného pro zletilého syna Jméno žalovaného s poukazem na zásadní změnu poměrů na straně žalobce spočívající ve zhoršení zdravotního stavu, v jehož důsledku se nachází v nelehké životní situaci. Příjem z invalidního důchodu je nedostatečný a výše dosavadního výživného je neúnosná a likvidační, neboť podle žalobce po jejím zaplacení nezbývají prostředky na základní živobytí, léky a životní potřeby. Žalobce navrhoval, aby výživné, dosud stanovené ve výši 7 000 Kč měsíčně, bylo sníženo na částku 2 500 Kč měsíčně s účinností od podání návrhu s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaný prostřednictvím právní zástupkyně žádal, aby návrh na snížení výživného byl zamítnut s tím, že nenastala žádná zásadní změna poměrů na straně žalobce, neboť diagnóza na straně žalobce existovala již v době předchozího rozhodování. Právní zástupkyně žalovaného dále poukazovala na celkové majetkové poměry žalobce a potencialitu příjmů. Právní zástupkyně žalovaného dále poukazovala na výši výdajů na straně žalovaného přesahující částku 7 000 Kč, přestože žalovaný nežádá zvýšení výživného a na absenci dalšího plnění žalobce nad rámec výživného a nezájem o žalovaného. Žalovaný dále žádal o přiznání náhrady nákladů řízení.

3. Žalobce prostřednictvím obecné zmocněnkyně po provedeném dokazování žádal o snížení vyživovací povinnosti na částku 3 000 Kč.

4. V rámci prvního jednání soudu byli účastníci bez prejudice vedeni k uzavření smíru, kdy žalobce uváděl, že by byl ochoten jednat o smíru na částku 5 000 Kč a žalovaný prostřednictvím právní zástupkyně o částce 6 000 Kč, přičemž obě strany byly ochotny jednat o kompromisu ohledně částky 5 500 Kč. K uzavření smíru však po přerušení jednání a poradě účastníků mimo jednací síň nedošlo, když žalobce uvedl, že by chtěl určit výživné z částky 13 000 Kč a žalovaný prostřednictvím právní zástupkyně se v reakci na to vyjádřil tak, že by byl ochoten uzavřít smír na částku 5 500 Kč od datum a požadoval by úhradu nákladů řízení.

5. Na základě provedeného dokazování postupně koncentrovaného v souladu s ustanovením a následně podle byly, zejména z výslechu účastníků, matky žalovaného a z předložených listinných důkazů ke zdravotnímu stavu žalobce, k jeho příjmům, výdajům a úsporám, zjištěny následující skutečnosti.

6. Z rozsudku Okresního soudu v Domažlicích ze dne 16. 10. 2024 č.j. spisová značka o návrhu matky na zvýšení výživného k tehdy nezletilému žalovanému bylo zjištěno, že předchozí soudní úprava byla změněna tak, že otec je povinen hradit na výživu nezletilého částku 7 000 Kč měsíčně splatný vždy do každého 20. dne v měsíci předem k rukám matky nezletilého s účinností od datum, přičemž byl stanoven nedoplatek na zvýšeném výživném za měsíc září 2024 ve výši 5 000 Kč. Na straně nezletilého bylo tehdy vycházeno z průměrných výdajů ve výši kolem 6 000 Kč měsíčně. Na straně otce bylo vycházeno z jedné vyživovací povinnosti k nezletilému a ze zaměstnání s výdělkem ve výši cca 30 000 Kč a vyplaceným ročním bonusem ve výši dalších 62 437 Kč a z výplaty invalidního důchodu prvního stupně v aktuální výši 12 288 Kč měsíčně. Soud tak vycházel z celkových příjmů včetně důchodů a odměn na straně otce ve výši kolem 45 000 Kč měsíčně. Za bydlení otec hradil 2 912 Kč, za elektřinu 930 Kč a za internet 678 Kč. Otec vykazoval vlastnictví garáže a automobilu v hodnotě cca 10 000 Kč z dědictví. Otec dále splácel konsolidovaný úvěr ve výši 100 000 Kč splátkovou výši 5 000 Kč. Soud rovněž vycházel ze skutečnosti, že otec se s nezletilým stýká zřídka a náklady na dopravu v souvislosti s rodičovským stykem na straně nezletilého nesla v roce 2024 matka. Nad rámec dohodnutého otec nepřispíval.

7. Na straně žalobce bylo v tomto řízení z jeho výpovědi a listinných důkazů zjištěno, že aktuálně jeho příjmy tvoří výplata invalidního důchodu prvního stupně ve výši 13 043 Kč a od července 2026 odměna za roznos letáků zprostředkovaná organizací právnická osoba podporující lidi s psychickými problémy, z nichž by měl otec dostávat odměnu ve výši 4 000 Kč měsíčně (za měsíc červenec vyplaceno 3 450 Kč). Žalobce byl naposledy zaměstnán u právnická osoba., přičemž jeho pracovní poměr byl rozvázán dohodou ke dni datum z důvodu organizačních změn v souvislosti s útlumem těžby, přičemž v říjnu 2025 bylo z těchto důvodů otci zaměstnavatelem vyplaceno odstupné ve výši 137 929 Kč. Od datum je evidován Úřadem práce ČR jako uchazeč o zaměstnání s vyplacenou podporou v nezaměstnanosti za říjen 2025 ve výši 8 480 Kč, za listopad 2025 ve výši 18 777 Kč, za prosinec 2025 ve výši 16 820 Kč, za leden 2026 ve výši 14 444 Kč, za únor 2025 ve výši 13 877 Kč a za březen 2026 ve výši 7 129 Kč. Ze zprávy Úřadu práce ČR bylo dále zjištěno, že nabízená pracovní místa na pozice řidiče skupiny B v rámci volných pracovních pozic jsou minimální. Za bydlení prostřednictvím platby SIPO hradí částku 4 840 Kč (nájem 3 352 Kč, elektřina 660 Kč, O2 678 Kč, poplatek ČT 150 Kč) a na penzijní spoření částku 500 Kč měsíčně. Stejně jako v době posledního rozhodování má žalobce jako otec pouze jednu vyživovací povinnost k žalovanému a je vlastníkem garáže a automobilu jako v době předchozího řízení. V červnu 2026 pak doplatil poslední splátku úvěru ve výši 5 000 Kč. Za garáž žalobce hradí daň z nemovitosti ve výši 754 Kč. Žalobce uvedl, že výživné, na němž mu v mezidobí nevznikl žádný dluh, hradil z úspor získaných z dědického řízení z prodeje domu po otci, který zemřel v roce 2016 ve výši 600 000 Kč. K aktuální výši finančních prostředků, s nimiž žalobce disponuje, byl z výpisu z běžného účtu u právnická osoba zjištěn zůstatek ve výši 147 749 Kč, zůstatek na osobním penzijním účtu u právnická osoba ve výši 93 035 Kč a ze spořícího účtu právnická osoba zůstatek ve výši 93 460 Kč.

8. Z posudku o invaliditě ze dne datum bylo zjištěno, že na straně žalobce je nadále shledávána invalidita prvního stupně s poklesem pracovní schopnosti o 45 %. Ze zdravotních záznamů z období května až června 2026 bylo zjištěno, že žalobce je v psychiatrické péči od roku 2000, byl opakovaně hospitalizován v psychiatrické nemocnici a ke zhoršení jeho zdravotního stavu došlo po rozhodnutí o zvýšení výživného v říjnu 2024, kdy žalobce mimo jiné připustil, že vynechal jednu z předepsaných medikací. Ke zhoršení došlo i po ukončení pracovního poměru. Vykazuje diagnózu smíšenou poruchu osobnosti s předepsanou terapií prostřednictvím medikace a sociální rehabilitace prostřednictvím organizace právnická osoba. Z poslední zprávy z psychiatrie ze dne datum vyplývá, že v mezidobí od roku 2024 byl žalobce psychiatricky hospitalizován opakovaně v roce 2025, konkrétně čtyřikrát, a měl dlouhodobě vystavenou pracovní neschopnost pro úřad práce s ukončením v červenci 2026, kdy aktuálně pracuje jen brigádně několik hodin týdně, dělá mu to však značné potíže.

9. S těmito závěry lékařských zpráv koresponduje i způsob vystupování žalobce v jednací síni, který se jevil jako zčásti utlumený a pasivní, což bylo mimo jiné důvodem žádosti zprostředkované organizací právnická osoba o přítomnost podpůrné osoby – sestry žalobce, kterou žalobce následně zmocnil jako obecnou zmocněnkyni. Zhoršení psychického stavu žalobce v průběhu roku 2025 potvrdil ve své výpovědi i sám žalovaný, který k dotazu rovněž potvrdil i zhoršení možnosti výdělku na straně otce v souvislosti s jeho psychickým stavem.

10. Na straně žalovaného soud vycházel ze skutečnosti, která byla účastníky shodně označena jako nesporná, podle níž žalovaný potřebuje s ohledem na trvající studium dosud stanovenou částku výživného ve výši 7 000 Kč měsíčně.

11. Z výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že si je vědom zhoršení psychického stavu svého otce a tím zhoršení možnosti jeho výdělků, přičemž žalovaný sám uvedl, že s určitým menším snížením vyživovací povinnosti, například na částku kolem 6 000 Kč, by problém neměl. Žalovaný nastupuje do třetího ročníku obchodní akademie. Jeho studijní výsledky nejsou dle vlastního vyjádření dobré, ale ročník neopakuje a po obchodní akademii by chtěl nastoupit na vysokou školu. Žalovaný uvedl, že za obědy ve škole se hradí 800-900 Kč a při nástupu do dalšího ročníku hradila matka učebnice částkou 1 200 Kč. Bydlí u svojí matky, která hradí jeho výdaje a věnuje se koníčkům-turistice, cestování a je členem historického klubu. Žalovaný uvedl, že na jeho potřeby by se hodilo více než 7 000 Kč.

12. Z výslechu svědkyně – matky žalovaného, byly tyto skutečnosti a potvrzeny. Matka upřesnila, že stravné syna ve škole činí 1 000 Kč a školní pomůcky a učebnice byly v září hrazeny celkovou částkou 3 000 Kč. Syn dále odjíždí na turistický kurz v Itálii s cenou 8 500 Kč a kapesným 150 €. V loňském roce byly hrazeny výdaje za školní výlety ve výši 8 000 Kč. V souvislosti se studiem bude pořizován nový počítač s nákladem ve výši kolem 40 000 Kč. Náklady na dojíždění matky do zaměstnání a dovážení syna představují částku 2 000 Kč měsíčně. Svědkyně dále odhadla výdaje za oblečení syna ve výši 2 000 Kč, za obuv 5 000 Kč na sezónu, rehabilitační položky s výdajem 400 Kč půlročně. Žalovaný je diagnostikován s poruchou ADHD, v této souvislosti pobírá vitaminové doplňky částkou 300 Kč. Za zájmové činnosti matka hradí 700 Kč ročně za docházku do skauta, v roce 2026 za tábor 4 500 Kč a kapesné 1 000 Kč a 20 €, přičemž byla zakoupena i větší krosna s výdajem 6 000 Kč. Za permanentku do posilovny hradí 1 300 Kč a za náklady spojené s účastí v historickém klubu v tomto roce cca 6 000 Kč. Synovi dále zasílá 1 500 Kč měsíčně jako kapesné a dalších 1 000 Kč na kulturu. Synovi spoří částku 1 500 Kč měsíčně. Za drogerii hradí matka 300 Kč čtvrtletně, za kosmetiku, holiče 3 000 Kč čtvrtletně. Syn si dále pořizoval kytaru za 6 800 Kč, účastnil se tanečního kurzu s výdajem 4 000 Kč a autoškoly s výdajem 18 500 Kč. Dále je hrazen mobilní paušál 400 Kč měsíčně. Na straně matky pak bylo zjištěno, že stejně jako v době předchozího rozhodování bydlí se synem, manželem a dalšími dvěma nezletilými dětmi vzešlými z manželství ve společné domácnosti s příjmy manželů ve výši 31 000 Kč a 37 000 Kč měsíčně. V souvislosti s bydlením ve vlastním rodinném domě hradí hypotéku 15 340 Kč, vodu 9 000 Kč ročně, elektřinu 2 340 Kč měsíčně a plyn 5 800 Kč měsíčně. Dále hradí pojistku auta 18 000 Kč ročně, pojištění domu 800 Kč měsíčně a za další služby internet, televizi a telefon 2 120 Kč. Matka si hradí důchodové připojištění 1 500 Kč. Z výpovědi svědkyně bylo zjištěno, že na syna hradí, pokud zahrne i stravu, minimálně částku 7 000 Kč měsíčně.

13. Podle předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

14. Podle výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

15. Podle pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

16. Podle životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

17. Podle výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného právnická osoba i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

18. Podle při hodnocení schopností a možností povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti a zda jím dosahovaný příjem odpovídá příjmu, kterého by mohl dosahovat zejména vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, vzdělání a kvalifikaci a také vzhledem k situaci na trhu práce v místě jeho pracoviště nebo bydliště. Při hodnocení majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

19. Na základě shora popsaných skutečností vyplývajících z provedeného dokazování a v souladu s citovanými ustanoveními zákona soud dospěl k následujícím závěrům.

20. V první řadě soud vycházel z nesporného stanoviska účastníků, podle něhož nejsou zpochybněny potřeby žalovaného, který z důvodu pokračujícího studia není schopen se sám živit, nejméně ve výši dosud stanovené vyživovací povinnosti částkou 7 000 Kč a spornou otázkou tak zůstává pouze schopnost a možnost žalobce hradit toto výživné a otázka zásadní změny poměrů v této souvislosti v mezidobí.

21. V tomto směru soud na základě provedených důkazů dovodil, že oproti době předchozího rozhodování soudu došlo v mezidobí k podstatnému zhoršení zdravotního stavu žalobce, který se projevil jeho dlouhodobou pracovní neschopností, opakovanými hospitalizacemi v psychiatrické nemocnici a faktickým snížením schopnosti jeho pracovního uplatnění. V důsledku této skutečnosti došlo k podstatnému snížení příjmů na straně žalobce z částky 45 000 Kč dovozené v předchozím řízení na aktuální příjem ve výši 13 043 Kč z invalidního důchodu a 4 000 Kč z brigády. S ohledem na závěr posudku o invaliditě a stanovený stupeň omezení v pracovní schopnosti 45 % soud nicméně vycházel z potenciality možnosti získání příjmu z polovičního pracovního úvazku žalobcem ve výši cca 10 000 Kč. Soud tak vycházel aktuálně z možnosti příjmu žalobce ve výši 23 000 Kč. Zhoršení zdravotního stavu na straně žalobce a důsledky s tím spojené soud považuje za objektivní skutečnosti, které žalobce sám nezavinil a nelze mu je klást k tíži. S ohledem na charakter psychického omezení a výše citovanou diagnózu pak dle názoru soudu nelze žalobci vyčítat ani částečné vysazení medikace v mezidobí a omezený zájem o syna. Z uvažované částky příjmů na straně žalobce ve výši 23 000 Kč by pak dle názoru soudu přicházelo v úvahu stanovení výživného částkou 3 000 Kč měsíčně. Pokud soud stanovil výživné částkou nižší – 4 500 Kč měsíčně, vycházel soud navíc z celkové majetkové situace žalobce, konkrétně z výše jeho celkových úspor popsaných shora. Na tomto místě nicméně soud poznamenává, že roli naspořených finančních prostředků na straně žalobce nelze při posouzení této věci přeceňovat, a to právě s ohledem na zdravotní omezení žalobce, kdy z těchto úspor může žalobce do budoucna hradit i běžné výdaje spojené s jeho živobytím. V neposlední řadě soud v rámci výživného zohlednil, stejně jako v době předchozího řízení, i tu okolnost, že žalobce se nijak nepodílí na osobní péči o žalovaného a neposkytuje mu žádné plnění nad rámec stanoveného výživného. V tomto směru soud zdůrazňuje, že matka žalovaného si svojí vyživovací povinnost i nadále plní prostřednictvím výhradní osobní péče o žalovaného a o domácnost, mimo jiné zajišťováním bydlení, stravy, dovážení atp.

22. Ze všech těchto důvodů proto soud shledal žalobu na snížení výživného úspěšnou pouze zčásti a výživné snížil na částku 4 500 Kč měsíčně, a to od okamžiku podání žaloby datum v souladu s návrhem žalobce. Ve zbytku soud návrh žalobce z totožných důvodů popsaných výše zamítl.

23. V souladu s ustanovením , 2 bylo rozhodnuto o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když na straně žádného z účastníků nebyl shledán plný úspěch ve věci a bylo současně přihlédnuto k zvláštní povaze sporu mající původ v někdejším opatrovnickém řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Vzhledem k tomu, že po vyhlášení rozsudku se žalobce prostřednictvím obecné zmocněnkyně výslovně vzdal práva na odvolání, toto právo mu již nepřísluší.

Podle § 473 písm. a) z. ř. s. je rozsudek odsuzující k plnění výživného předběžně vykonatelný

Povinnost stanovenou ve výroku tohoto rozsudku lze vymáhat prostřednictvím výkonu rozhodnutí či exekuce