Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
29 C 61/2023-62
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Romanou Sobolovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému:Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 68 378,42 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 964 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 21. 10. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 54 414,42 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 42 919 Kč od 18. 1. 2023 do 20. 10. 2022 a z částky 28 955 Kč od 21. 10. 2022 do zaplacení zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 964 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 21. 10. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do částky 54 414,42 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 42 919 Kč od 18. 1. 2023 do 20. 10. 2022 a z částky 28 955 Kč od 21. 10. 2022 do zaplacení zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 68 378,42 Kč s úrokem z prodlení. Uvedla, co se týká konkrétně výdajů žalovaného na bydlení, že nedisponuje plošnými nástroji pro kontrolu tvrzení klientů ohledně jejich výdajů, například na bydlení, když nejsou uvedeny na výpisu z účtu. Poté dne datum právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím prostředku komunikace na dálku – internetových stránek Anonymizováno a SMS smlouvu, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaný nikoli, jejíž nedílnou součástí si ujednali Obchodní podmínky pro uživatele klientského centra a poskytování spotřebitelského úvěru (dále jen „podmínky“), které byly ke smlouvě připojeny nebo stranám známy, a touto právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, aby jich užil podle libosti, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky mu vrátit a zaplatit celkové náklady 133 016 Kč, sestávající z úroku 39 % měsíčně, tj. 49 416 Kč, administrativního poplatku 700 Kč měsíčně, tj. 33 600 Kč, a to v 48 měsíčních splátkách po 2 772 Kč, se splatností k 13. dni v měsíci, počínaje datum, bezhotovostně. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, že v případě prodlení se zaplacením splátky, a to ani ve lhůtě 30 dnů od doručení písemné upomínky, kde o možnosti zesplatnění bude poučen, má právní předchůdce žalobkyně právo zápůjčku tzv. zesplatnit a ode dne doručení informace o zesplatnění žalovanému se celá do té doby vzniklá dlužná částky stává splatnou. žalovaný je povinen zaplatit celkovou vzniklou dlužnou částku. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, že v případě porušení kterékoli povinnosti žalovaného ze smlouvy je žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši dle sazebníku. Žalovaný řádně a včas nesplácel. Dostal se tak do prodlení se splátkami. Právní předchůdce žalobkyně doručil žalovanému písemnou upomínku se lhůtou 30 dnů, kde o možnosti zesplatnění žalovaného poučil. Žalovaný ani tehdy nezaplatil. Právní předchůdce žalobkyně využil svého práva a zápůjčku tzv. zesplatnil ke dni datum a doručil o tom informaci žalovanému Žalovaný však celkovou vzniklou dlužnou částku nezaplatil. Následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení také výzvou před podáním žaloby, která byla podána na poštu dne datum. Žalovaný je však nezaplatil. Celkové dlužná částka tak nyní činí 63 378,42 Kč s příslušenstvím, blíže specifikováno ve vyčíslení pohledávky, na kterou žalobkyně odkázala.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
K projednání věci nebylo třeba nařizovat jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o. s. ř.).
Soud na základě účastníky předložených listinných důkazů formuláře příjmů a výdajů, výplatních lístků, listiny s označením „právnická osoba. odeslalo tyto údaje“, elektronického výpisu informací ze systému uzavírání smluv, splátkového kalendáře, obchodních podmínek pro užívání, sazebníku úroků, poplatků, vyčíslení pohledávky, výpisu z účtu, výzvy k úhradě a informace o zesplatnění z datum včetně podacího lístku a oznámení o zesplatnění z datum včetně podacího lístku zjistil, že skutečnosti tvrzené žalobkyní, ze kterých mělo vyplynout, že právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného nebo z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele anebo z jiných zdrojů, a že z výsledků posouzení proto vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, nenastaly, resp. ne všechny, když, co se týká konkrétně výdajů žalovaného, a to konkrétně výdajů na bydlení, kdy jde o svým rozsahem významnou složku a nezbytnou složku výdajů každého žadatele o takovýto úvěr, spokojil se se získáním informací od žalovaného, resp. že mu jejich výši neřekl, nežádal a nezjistil je z žádných dokladů, což nestačí. Přesto poté dne datum právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím prostředku komunikace na dálku – internetových stránek Anonymizováno a SMS smlouvu, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaný nikoli, jejíž nedílnou součástí si ujednali Obchodní podmínky pro uživatele klientského centra a poskytování spotřebitelského úvěru (dále stále jen „podmínky“), které byly ke smlouvě připojeny nebo stranám známy, a touto právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, aby jich užil podle libosti, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky mu vrátit a zaplatit celkové náklady 133 016 Kč, sestávající z úroku 39 % měsíčně, tj. 49 416 Kč, administrativního poplatku 700 Kč měsíčně, tj. 33 600 Kč, a to v 48 měsíčních splátkách po 2 772 Kč, se splatností k 13. dni v měsíci, počínaje datum, bezhotovostně. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, že v případě prodlení se žalovaný zavazuje zaplatit smluvní pokutu v ujednané výši. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, že v případě prodlení v ujednaném rozsahu dnů má právní předchůdce žalobkyně právo zápůjčku tzv. zesplatnit a žalovaný je povinen zaplatit celkovou vzniklou dlužnou částku. Žalovaný peněžní prostředky nevrátil, celkové náklady ani smluvní pokutu nezaplatil. Dle právního posouzení níže právnímu předchůdci žalobkyně tak tím vůči žalovanému vzniklo právo na vrácení peněžních prostředků jako jistiny, a to v době přiměřené možnostem žalovaného. Doba přiměřená jeho možnostem odpovídala době 10 měsíců, když žalovaný nic ke svým poměrům netvrdil, ani žalobkyně, ze spisu nevyplynuly, obecně je třeba s ohledem na nejčastější nebo dokonce typické poměry žadatelů o takovýto úvěr spíše uvažovat poměry žalovaného jako minimálně problematické. Následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení peněžních prostředků jako jistiny výzvou, která byla podána na poštu dne datum. Žalovaný je však ve lhůtě 10 měsíců ani později nevrátil. Za celou dobu od uzavření smlouvy do rozhodnutí soudu v této věci žalovaný plnil celkem 36 036 Kč. Zbývá tak vrátit žalobkyni 13 964 Kč.
Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Soud právně posoudil, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně neposoudil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného a z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele a ani z jiných zdrojů, tedy ne tak, jak vyžaduje výslovně zákon, tj. ne řádně, a že z výsledku posouzení proto nevyplynulo, ve smyslu, že ani tedy nemohlo vyplynout, že před uzavřením smlouvy o úvěru nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet, když skutečnosti tvrzené žalobkyní, ze kterých to mělo vyplynout, nenastaly, resp. ne všechny, tak jak je uvedeno ve zjištění soudu výše (§ 86 odst. 1 a 2 a contrario zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdce žalobkyně proto v té chvíli nebyl oprávněn žalovanému požadovaný spotřebitelský úvěr vůbec poskytnout. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný přesto poté uzavřeli smlouvu o zápůjčce, kterou právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému prostředky v ujednané výši, aby jich užil podle libosti, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit celkové náklady zápůjčky ve splátkách (§ 2390 o. z.). Strany si dále ujednaly ve smlouvě smluvní pokutu. Při uzavření smlouvy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, šlo tak o spotřebitelský úvěr (§ 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Pokud však právní předchůdce žalobkyně nebyl oprávněn žalovanému požadovaný spotřebitelský úvěr vůbec poskytnout, tak jestliže tak učinil, odporuje to zákonu. Proto je uzavřená smlouva o zápůjčce neplatná (§ 87 odst. 1 věta prvá zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Právnímu předchůdci žalobkyně tedy nevzniklo vůči žalovanému právo na vrácení peněžních prostředků ze smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně však skutečně přenechal žalovanému peněžní prostředky ve výši celkem 50 000 Kč. Žalovaný se tím na úkor právního předchůdce žalobce bezdůvodně obohatil. Právnímu předchůdci žalobkyně tak tím vůči žalovanému vzniklo právo na vrácení peněžních prostředků jako jistiny, a to v době přiměřené možnostem žalovaného (§ 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Doba přiměřená jeho možnostem odpovídala době 10 měsíců, když žalovaný nic ke svým poměrům netvrdil, ani žalobkyně, ze spisu nevyplynuly, a obecně je třeba s ohledem na nejčastější nebo dokonce typické poměry žadatelů o takovýto úvěr spíše uvažovat poměry žalovaného jako minimálně problematické. Následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni (§ 1879 o. z.). Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení peněžních prostředků jako jistiny výzvou, která došla žalovanému dne datum. Žalovaný je však ve lhůtě 10 měsíců ani později nevrátil. Za celou dobu od uzavření smlouvy do rozhodnutí soudu v této věci žalovaný plnil celkem 36 036 Kč. Zbývá tak vrátit žalobkyni 13 964 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním, vzniklo žalobkyni také právo na úrok z prodlení ve výši dle zákona z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti, tedy doby přiměřené možnostem žalovaného, tj. od datum, do zaplacení (§ 1970 o. z.). Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 964 Kč s úrokem z prodlení (výrok I.), a že ve zbytku, tj. co do částky 54 414,42 Kč se zbývajícím úrokem z prodlení, se žaloba zamítá (výrok II.) tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.
Žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, a to v rozsahu cca 20 % návrhu v žalobě, neúspěch pak tedy v rozsahu cca 80 % (úspěch žalovaného). Soud náklady řízení poměrně rozdělil a žalovanému by tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení proti žalobkyni ve výši 60 % celkových nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Žalovaný však žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku máte právo podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto vykonatelným rozhodnutím, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.