Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
27 C 148/2026-79
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Podlešákovou v právní věci
žalobce:Jméno žalobce., IČO IČO žalobce,
se sídlem Adresa žalobce,
zastoupen: Jméno Zástupce, advokát,
se sídlem Anonymizováno
proti
žalovanému:Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného,
bytem Adresa žalovaného,
o zaplacení částky 25 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 25 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 3 700 Kč měsíčně splatných vždy ke každému poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se zamítá co do zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 25 000 Kč od 6. 5. 2026 do zaplacení a dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 398,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 25 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 3 700 Kč měsíčně splatných vždy ke každému poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek.II. Žaloba se zamítá co do zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 25 000 Kč od 6. 5. 2026 do zaplacení a dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 398,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 25000Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota uzavřené mezi žalovaným a žalobcem dne datum. Žalobce uvedl, že úvěruschopnost žalovaného byla posouzena na základě informací sdělených žalovaným, výpisu z bankovního účtu žalovaného za poslední tři měsíce a dále byla provedena lustrace žalovaného v Centrální evidenci exekucí a databázi SOLUS. Byl zjištěn příjem žalovaného ve výši 27 321 Kč měsíčně, dále bylo vycházeno z nákladů na bydlení deklarovaných žalovaným ve výši 4000 Kč měsíčně, nákladů na domácnost deklarovaných žalovaným ve výši 5000 Kč měsíčně, finančních závazků ve výši 345 Kč měsíčně a byl ponechán zůstatek ve výši 500 Kč jakožto tzv. extra zůstatek na cokoli.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: Žalovaný uzavřel s žalobcem dne datum Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému na bankovní účet žalovaného peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci prostředky úvěru spolu se sjednanou odměnou za poskytnutí, a to ve splátkách po 3750 Kč měsíčně ( zjištěno ze Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota uzavřené mezi žalobcem a žalovaným a dále z Detailu pohybu-platby převodem uvnitř banky). Před uzavřením smlouvy o úvěru byla žalobcem posouzena úvěruschopnost žalovaného následujícím způsobem. Žalovaný sdělil žalobci, že pobírá příjem ve výši 28 000 Kč měsíčně, hradí náklady na bydlení ve výši 4000 Kč měsíčně, náklady na domácnost ve výši 5000 Kč měsíčně a finanční závazky ve výši 4 Kč měsíčně (zjištěno z přílohy ke Smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota). Z žalobcem předloženého dokumentu označeného jako „Bankovní historie“ nelze dovodit, že by se jednalo o úplný výpis z bankovního účtu žalovaného, nejsou z něho zjevné ani údaje o zaměstnavateli žalovaného a transakce na účtu nelze bez dalšího považovat za pravidelné měsíční příjmy a výdaje žalovaného. Žalovaný řádně nehradil sjednané splátky, proto byl úvěr žalobcem zesplatněn a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z dopisu ze dne datum, který je jednak oznámením o zesplatnění úvěru a jednak předžalobní výzvou, a z dokladu o odeslání uvedeného dopisu ).
4. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( odst.1 ). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy ( odst.2 ). Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020.
5. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.
6. Shora uvedená smlouva o úvěru byla uzavřena mezi žalobcem jakožto poskytovatelem úvěru a žalovaným jakožto spotřebitelem. Soud se proto ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovaným řádně zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr. Z provedeného dokazování takový závěr učinit nelze. Z listin doložených žalobcem není zjevné ničeho ohledně měsíčních příjmů a výdajů žalovaného, které by bylo možné považovat za pravidelné. Nelze ani konstatovat, že žalobcem předložené dokumenty jsou úplným výpisem z bankovního účtu žalovaného za žalobcem tvrzené období tří měsíců předcházejících uzavření smlouvy. Jedná se pouze o jakýsi výpis transakcí. K řádnému posouzení úvěruschopnosti poté nepostačí vycházet pouze z informací sdělených poskytovateli úvěru dlužníkem. Žalobce se k ústnímu jednání soudu nedostavil, nemohl tedy být soudem poučen ve smyslu §118a o.s.ř. o nutnosti označení důkazů ohledně toho, jakým konkrétním způsobem byly ověřeny měsíční výdaje žalovaného a na základě jakých konkrétních zjištění dospěl právní předchůdce žalobce k závěru, že majetková situace žalovanému umožňuje hradit sjednaný závazek.
7. S ohledem na výše uvedené nelze podle názoru soudu jinak než dospět k závěru, že žalobce neprokázal, že posoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je nutné hledět na smlouvu o úvěru jakožto na neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalovaného tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté žalobcem žalovanému, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaný povinen žalobci vydat, tj. zaplatit, a to v rozsahu, v jakém zůstal dosud nezaplacen. Žalovanému byly žalobcem poskytnuty z titulu shora specifikované smlouvy o úvěru peněžní prostředky ve výši 25000 Kč. Žalovaný z titulu této smlouvy podle tvrzení žalobce neuhradil ničeho. Žalovaný zůstal ve věci zcela nečinný, tvrzení žalobce nevyvrátil. Co do částky ve výši 25000 Kč tedy soud podané žalobě vyhověl, neboť se jedná o prostředky, které byly žalovanému na základě neplatné smlouvy poskytnuty a v řízení nebylo prokázáno, že by z těchto poskytnutých prostředků bylo žalobci žalovaným něčeho vráceno (zaplaceno ). Co do zbylé žalobcem požadované částky 1000 Kč představující podle tvrzení žalobce náklady spojené s uplatněním pohledávky, tedy příslušenství pohledávky, byla podaná žaloba s ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy zamítnuta, neboť takové náklady nebyly mezi účastníky platně ujednány.
8. Ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný se k ústnímu jednání soudu nedostavil, proto nemohl být soudem poučen ve smyslu §118 a o.s.ř. ohledně doplnění příjmů, výdajů a celkové současné majetkové situace pro účely stanovení doby přiměřené k vrácení poskytnuté jistiny. Soudu tedy nezbylo jinak, než aby pro účely stanovení doby splatnosti vyšel z příjmu sděleného naposledy žalovaným právnímu předchůdci žalobce, tj. před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru, dále soud přihlédl k výši dlužné jistiny a dále k výši měsíční splátky, k jejíž úhradě se žalovaný ve smlouvě o úvěru zavázal a měl tedy za to, že je schopen ji splácet. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že je na místě uložit žalovanému povinnost zaplatit poskytnuté prostředky žalobci ve splátkách po 3700 Kč měsíčně, tuto dobu soud v daném případě považuje za dobu přiměřenou možnostem žalovaného ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.
9. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci poskytnuté a dosud nesplacené prostředky úvěru pod ztrátou výhody splátek, a to v souladu se závěry vyslovenými Krajským soudem v Českých Budějovicích v rámci rozsudku č.j. 19 Co 1118/2024-94 či rozsudku č.j.5 Co 254/2024-105, kdy tento postup je opřen o § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a v něm uvedenou zásadu spravedlivého uspořádání vztahu věřitele a dlužníka. Ostatně je i dlouhodobou soudní praxí, že v drtivé většině případů soudy povolují splátky právě pod ztrátou jejich výhody. V daném případě soud považuje za spravedlivé uspořádání práv a povinností stran sporu stanovit splátky přiznaného plnění pod ztrátou výhody splátek, když soud neshledal žádné konkrétní důvody k tomu, aby se odchýlil od závěrů vyslovených Krajským soudem v Českých Budějovicích zejména v rámci rozsudku č.j. 19 Co 1118/2024-94. Ztrátou výhody splátek je míněno, že pokud se žalovaný zpozdí byť s jedinou splátkou, nestává se sice přisouzená částka splatnou naráz automaticky, ale věřitel může uplatnit zesplatnění celého plnění právním jednáním vůči dlužníkovi (žalovanému ), s tím, že tak musí učinit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.
10. S ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy a stanovení nové lhůty k plnění ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, nelze konstatovat, že by se žalovaný ke dni vyhlášení tohoto rozsudku ocitl v prodlení, proto byla podaná žaloba zamítnuta i co do žalobcem požadovaného úroku z prodlení, k čemuž soud opět odkazuje zejména na závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022.
11. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl v souladu s § 146 odst.2 os.ř. ve spojení s §142 odst. 2 o.s.ř., když procesně úspěšnější žalobce má v poměrné výši při zohlednění míry úspěchu a neúspěchu právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náhrada nákladů řízení je tvořena náhradou zaplacený soudní poplatek ve výši 1040 Kč, dále odměnou za 3 úkony právního zástupce žalobce po 400 Kč/úkon ( převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby), 3krát režijní paušál po 100 Kč a 21% DPH. O výši odměny právního zástupce žalobce bylo soudem rozhodnuto podle §14b vyhlášky č.177/1996Sb. s ohledem na formulářový typ žaloby. Pro stanovení míry úspěchu žalobce je nutné zohlednit i žalobcem požadované příslušenství (pokud jde o úrok z prodlení, tak tento byl soudem pro účely stanovení míry úspěchu kapitalizován ke dni vyhlášení rozsudku). Úspěch žalobce činil 92%, úspěch žalovaného činil 8%, z tohoto důvodu má žalobce právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 84% z celkové náhrady ve výši 2855 Kč, tj. na částku 2398,20 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Českých Budějovicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.