Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 229/2026-35

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pražákem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

pro 11 112 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8 000 Kč od 9. 6. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 3 112 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 112 Kč od 10. 5. 2025 do 8. 6. 2026, úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 3 112 Kč od 9. 6. 2026 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 11 112 Kč od 9. 6. 2026 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 780,88 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8 000 Kč od 9. 6. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 3 112 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 112 Kč od 10. 5. 2025 do 8. 6. 2026, úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 3 112 Kč od 9. 6. 2026 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 11 112 Kč od 9. 6. 2026 do zaplacení.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 780,88 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně tvrdila, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2026 nabyla od společnosti právnická osoba pohledávku vůči žalované. Uváděla, že žalovaná dne datum prostřednictvím internetové platformy právního předchůdce žalobkyně uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno, jejíž uzavření potvrdila verifikačním SMS kódem. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč, který byl převeden na její bankovní účet. Žalovaná se zavázala hradit smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny a splácet přirostlý úrok vždy nejpozději do 6. dne každého měsíce. Podle tvrzení žalobkyně se žalovaná dostala do prodlení se splácením úvěru, přičemž v poslední upomínce ze dne 9. 5. 2025 byla informována o zesplatnění celého úvěru ke stejnému dni a vyzvána k úhradě dluhu. Od 10. 5. 2025 se tak měla nacházet v prodlení s úhradou celé dlužné částky. Následně jí byla dne 2. 6. 2026 prostřednictvím právního zástupce zaslána předžalobní výzva k plnění. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení celkem 11 112 Kč, tvořených nesplacenou jistinou ve výši 8 000 Kč a kapitalizovaným smluvním úrokem za první měsíc čerpání úvěru ve výši 3 112 Kč, splatným nejpozději dne 9. 5. 2025. Současně požadovala přiznání zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po splatnosti dluhu. Pro případ, že by soud neshledal nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru důvodným, žalobkyně alternativně požadovala přiznání částky 8 000 Kč jako vydání bezdůvodného obohacení, neboť tato částka měla být převedena na účet žalované bez jejího vrácení.

2. Žalovaná se k projednávané věci žádným způsobem nevyjádřila. Žalovaná tedy ve smyslu , (dále jen „“) netvrdila a ve smyslu neprokázala, že by dlužná částka byla uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.

3. Účastníci řízení dali svým postojem najevo, že souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno bylo prokázáno, že touto se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dne datum poskytnout žalované úvěr do výše limitu 8 000 Kč s úrokem 40 % p. m., kdy RPSN činilo 5551,23 %, s tím, že úvěrovaný splácí každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období, a to vždy nejpozději k 6. dni v měsíci a jistinu úvěru může splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Čerpání úvěru bylo prokázáno potvrzením o provedení transakce a vyžádaným výpisem z účtu, a to v částce 8 000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2026 a seznamu pohledávek soud zjistil, že uvedená pohledávka byla postoupena původním věřitelem na žalobkyni. Uvedenou částku žalovaná žalobkyni nevrátila, jak vyplývá z negativního tvrzení žalobkyně, ačkoliv byla žalovaná vyzvána k jejímu vrácení ve lhůtě tří dnů, a to dle potvrzení o odeslání ze dne 2. 6. 2026 předžalobní výzvou datovanou dne 30. 5. 2026.

5. Podle ustanovení , (dále jen „“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle ustanovení § 588 soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle ustanovení kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

11. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že uzavřená úvěrová smlouva je pro zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu ust. a neplatná. Za vadná považuje soud ujednání o výši celkových nákladů na úvěr, kdy žalovaná se smlouvou zavázala na poskytnutou jistinu ve výši 8 000 Kč zaplatit úroky ve výši 40 % měsíčně, tj. 480 % p. a. nominálně, které odpovídají RPSN 5551,23 %. Judikatura soudů přitom standardně považuje za nepřiměřenou a odporující dobrým mravům takovou výši úroku, která podstatně přesahuje výši úroku v době jejího sjednání obvyklou (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. a ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. ). Dle názoru soudu se jedná o výši nepřiměřenou, a tedy zjevně odporující dobrým mravům, přičemž se jedná o takovou výši úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (24,41 % p. a. u kreditních karet, dle ČNB 12/2024). Požadování placení neúměrně vysokých částek po dlužnících se dále podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což obecně vzato zatěžuje celou společnost. Roste tak šedá ekonomická sféra, zvyšuje se počet osob padajících do insolvence a kráceni jsou další věřitelé, a to i ti, kteří úvěr poskytli za daleko přiměřenějších podmínek. Soud proto došel k závěru, že uzavřená úvěrová smlouva je pro rozpor s dobrými mravy dle a 588 zákona absolutně neplatná.

12. Soud dospěl k závěru, že vztah účastníků je nutno posoudit dle ustanovení a následujících o bezdůvodném obohacení. Žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně částku 8 000 Kč a nezaplatila dosud dle tvrzení žalobkyně ničeho. Její povinností je tedy vrátit žalobkyni bezdůvodné obohacení v uvedené výši. Žalobkyni vzniklo rovněž právo na úrok z prodlení podle , neboť se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Soud proto žalobě vyhověl i co do úroku z prodlení, který žalobkyni přiznal ve výši vyplývající z právních předpisů, resp. , a to za dobu od 9. 6. 2026 do zaplacení. Žalobkyně totiž prokázala, že dne 2. 6. 2026 zaslala žalované výzvu k plnění, přičemž tato byla žalované doručena v souladu s a třetí pracovní den po odeslání. Ve výzvě byla žalované poskytnuta lhůta k plnění tří dnů. Dne 9. 6. 2026 tak nastalo prodlení na straně žalované, proto byl žalobkyni přiznán úrok z prodlení od tohoto data. Lhůta k plnění byla v souladu s stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

13. Soud dále výrokem II ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl jako nedůvodnou, a to s ohledem na právní posouzení uzavřené smlouvy jako neplatného právního jednání. Proto další nároky žalobkyně zamítl.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 780,88 Kč, přičemž tato částka představuje 27,74 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 63,87 % a úspěchu žalované v rozsahu 36,13 % při započtení příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 112 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.