Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 229/2026-35
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Pražákem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
pro 11 112 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8 000 Kč od 9. 6. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 3 112 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 112 Kč od 10. 5. 2025 do 8. 6. 2026, úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 3 112 Kč od 9. 6. 2026 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 11 112 Kč od 9. 6. 2026 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 780,88 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8 000 Kč od 9. 6. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 3 112 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 112 Kč od 10. 5. 2025 do 8. 6. 2026, úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 3 112 Kč od 9. 6. 2026 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 11 112 Kč od 9. 6. 2026 do zaplacení.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 780,88 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně tvrdila, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2026 nabyla od společnosti právnická osoba pohledávku vůči žalované. Uváděla, že žalovaná dne datum prostřednictvím internetové platformy právního předchůdce žalobkyně uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno, jejíž uzavření potvrdila verifikačním SMS kódem. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč, který byl převeden na její bankovní účet. Žalovaná se zavázala hradit smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny a splácet přirostlý úrok vždy nejpozději do 6. dne každého měsíce. Podle tvrzení žalobkyně se žalovaná dostala do prodlení se splácením úvěru, přičemž v poslední upomínce ze dne 9. 5. 2025 byla informována o zesplatnění celého úvěru ke stejnému dni a vyzvána k úhradě dluhu. Od 10. 5. 2025 se tak měla nacházet v prodlení s úhradou celé dlužné částky. Následně jí byla dne 2. 6. 2026 prostřednictvím právního zástupce zaslána předžalobní výzva k plnění. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení celkem 11 112 Kč, tvořených nesplacenou jistinou ve výši 8 000 Kč a kapitalizovaným smluvním úrokem za první měsíc čerpání úvěru ve výši 3 112 Kč, splatným nejpozději dne 9. 5. 2025. Současně požadovala přiznání zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po splatnosti dluhu. Pro případ, že by soud neshledal nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru důvodným, žalobkyně alternativně požadovala přiznání částky 8 000 Kč jako vydání bezdůvodného obohacení, neboť tato částka měla být převedena na účet žalované bez jejího vrácení.
2. Žalovaná se k projednávané věci žádným způsobem nevyjádřila. Žalovaná tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) netvrdila a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázala, že by dlužná částka byla uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.
3. Účastníci řízení dali svým postojem najevo, že souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno bylo prokázáno, že touto se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dne datum poskytnout žalované úvěr do výše limitu 8 000 Kč s úrokem 40 % p. m., kdy RPSN činilo 5551,23 %, s tím, že úvěrovaný splácí každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období, a to vždy nejpozději k 6. dni v měsíci a jistinu úvěru může splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Čerpání úvěru bylo prokázáno potvrzením o provedení transakce a vyžádaným výpisem z účtu, a to v částce 8 000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2026 a seznamu pohledávek soud zjistil, že uvedená pohledávka byla postoupena původním věřitelem na žalobkyni. Uvedenou částku žalovaná žalobkyni nevrátila, jak vyplývá z negativního tvrzení žalobkyně, ačkoliv byla žalovaná vyzvána k jejímu vrácení ve lhůtě tří dnů, a to dle potvrzení o odeslání ze dne 2. 6. 2026 předžalobní výzvou datovanou dne 30. 5. 2026.
5. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
7. Podle ustanovení § 588 soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
11. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že uzavřená úvěrová smlouva je pro zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu ust. § 580 odst. 1 a § 588 občanského zákoníku neplatná. Za vadná považuje soud ujednání o výši celkových nákladů na úvěr, kdy žalovaná se smlouvou zavázala na poskytnutou jistinu ve výši 8 000 Kč zaplatit úroky ve výši 40 % měsíčně, tj. 480 % p. a. nominálně, které odpovídají RPSN 5551,23 %. Judikatura soudů přitom standardně považuje za nepřiměřenou a odporující dobrým mravům takovou výši úroku, která podstatně přesahuje výši úroku v době jejího sjednání obvyklou (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 a ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005). Dle názoru soudu se jedná o výši nepřiměřenou, a tedy zjevně odporující dobrým mravům, přičemž se jedná o takovou výši úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (24,41 % p. a. u kreditních karet, dle ČNB 12/2024). Požadování placení neúměrně vysokých částek po dlužnících se dále podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což obecně vzato zatěžuje celou společnost. Roste tak šedá ekonomická sféra, zvyšuje se počet osob padajících do insolvence a kráceni jsou další věřitelé, a to i ti, kteří úvěr poskytli za daleko přiměřenějších podmínek. Soud proto došel k závěru, že uzavřená úvěrová smlouva je pro rozpor s dobrými mravy dle § 580 a 588 zákona občanského zákoníku absolutně neplatná.
12. Soud dospěl k závěru, že vztah účastníků je nutno posoudit dle ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. Žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně částku 8 000 Kč a nezaplatila dosud dle tvrzení žalobkyně ničeho. Její povinností je tedy vrátit žalobkyni bezdůvodné obohacení v uvedené výši. Žalobkyni vzniklo rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, neboť se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Soud proto žalobě vyhověl i co do úroku z prodlení, který žalobkyni přiznal ve výši vyplývající z právních předpisů, resp. nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to za dobu od 9. 6. 2026 do zaplacení. Žalobkyně totiž prokázala, že dne 2. 6. 2026 zaslala žalované výzvu k plnění, přičemž tato byla žalované doručena v souladu s § 573 a § 607 občanského zákoníku třetí pracovní den po odeslání. Ve výzvě byla žalované poskytnuta lhůta k plnění tří dnů. Dne 9. 6. 2026 tak nastalo prodlení na straně žalované, proto byl žalobkyni přiznán úrok z prodlení od tohoto data. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
13. Soud dále výrokem II ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl jako nedůvodnou, a to s ohledem na právní posouzení uzavřené smlouvy jako neplatného právního jednání. Proto další nároky žalobkyně zamítl.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 780,88 Kč, přičemž tato částka představuje 27,74 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 63,87 % a úspěchu žalované v rozsahu 36,13 % při započtení příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 112 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.