Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
26 C 235/2026-20
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Heczkem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení částky 14 810 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 6 310 Kč a úroku z prodlení z částky 11 500 Kč ve výši 12 % ročně od 6. 5. 2025 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 261,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 6 310 Kč a úroku z prodlení z částky 11 500 Kč ve výši 12 % ročně od 6. 5. 2025 do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 261,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 2. 4. 2026 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 16 310 Kč spolu s 12% úrokem z prodlení z částky 11 500 Kč od 6. 5. 2025 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovanou dne 23. 4. 2025 smlouvu o zápůjčce, na základě které byla poskytnuta žalované zápůjčka ve výši 10 000 Kč za poplatek 1 500 Kč. Žalovaná zápůjčku měla vrátit a poplatek uhradit do 5. 5. 2025, což neučinila. Částka 10 000 Kč představuje nesplacenou jistinu, částka 1 500 Kč poplatek za poskytnutí zápůjčky, částka 1 500 Kč náklady spojené s uplatněním pohledávky (na tři písemné upomínky) a částka 3 310 Kč smluvní pokutu (ve výši 0,1 % denně z částky 10 000 Kč za dobu od 6. 5. 2025 do 2. 4. 2026).
2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila.
3. K nařízenému jednání se předvolaná zástupkyně žalobkyně ani žalovaná nedostavily, ačkoliv byly řádně a včas předvolány. Zástupkyně žalobkyně svoji neúčast omluvila, žalovaná nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o zápůjčce ze dne 23. 4. 2025, výpisu z běžného účtu žalobkyně ze dne 23. 4. 2025, všeobecných obchodních podmínek, upomínek ze dne 12. 5. 2025, ze dne 19. 5. 2025 a ze dne 26. 5. 2025 a předžalobní upomínky ze dne 17. 2. 2026 včetně podacího lístku z téhož dne. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.
5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 23. 4. 2025 mezi žalobkyní jako vypůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem a jejím předmětem bylo poskytnutí zápůjčky ve výši 10 000 Kč na účet žalované č. č. účtu za poplatek 1 500 Kč na dobu do 5. 5. 2025. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně bylo zjištěno, že dne 23. 4. 2025 byla na tento účet poukázána částka 1 Kč z účtu č. č. účtu, jehož majitelkou je žalovaná, a téhož byla z účtu žalobkyně na shora uvedený účet žalované poukázána částka 10 000 Kč. Odeslání nebo doručení tří písemných upomínek žalované nebylo v řízení prokázáno. O úhradu dlužné částky byla žalovaná upomínána v předžalobní upomínce ze dne 17. 2. 2026, která byla dle podacího lístku téhož dne odeslána jako doporučená zásilka žalované.
6. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Smlouva o zápůjčce, jako smlouva o spotřebitelském úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb., sice nebyla sjednána v písemné formě, jelikož předložený formulář smlouvy neobsahuje podpis žalované, ale soud má za to, že skutečně došlo k uzavření úvěrové smlouvy mezi účastníky, což bylo potvrzeno skutečností, že žalovaná ve stejný den, kdy byla uzavřena smlouva, provedla verifikační platbu ze svého účtu na účet žalobkyně, čímž se vůči žalobkyni identifikovala. Žalovaná nedoložila smluvní ujednání mezi účastníky v odlišném znění, než předložila žalobkyně, soud tak nemá důvody pochybovat o tom, že smlouva byla mezi účastníky uzavřena v tom znění, jak jej předložila žalobkyně. Úvěr byl žalované řádně poskytnut.
7. Soud má za to, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostála svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalované, a to s ohledem na ust. § 87 odst. 1, věta první a druhá zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně neprokázala, že by vůbec jakýmkoliv způsobem zkoumala úvěruschopnost žalované. Jelikož se neúčastnila jednání, nemohla být soudem poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti označit důkazy k tvrzením úváděným v žalobě, které žalovaná neučinila nespornými.
8. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná, avšak uplatněný v tomto řízení nárok mohl být částečně posouzen jako nárok na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele ve smyslu ust. § 87 odst. 1, věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru. Jedná se o speciální ustanovení k ustanovením občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Soud teprve stanoví povinnost žalované vrátit jistinu poskytnutého mu úvěru, žalovaná tak doposud v prodlení není a nemůže být zavázána k úhradě úroků z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v řízení zcela pasivní a netvrdila nic o svých aktuálních majetkových poměrech a možnostech splácení dlužné částky, neshledal soud důvody k rozložení povinnosti žalované do splátek, ale zavázal ji k úhradě celé dlužné částky ve standardní lhůtě stanovené zákonem, tj. do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalované byla vyplacena ze strany žalobkyně částka 10 000 Kč a žalovaná neuhradila dle tvrzení žalobkyně ničeho. Žalovaná tak byla zavázána uhradit žalobkyni podle § 87 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. částku 10 000 Kč. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.
9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a soud náhradu nákladů řízení rozdělil podle procesního úspěchu účastníků. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 10 000 Kč, tj. 55 % předmětu řízení a neúspěšná co do částky 8 227 Kč (kdy soud zohlednil i uplatněné úrokové příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku), tj. 45 % předmětu řízení, a má nárok na náhradu 10 % nákladů řízení (55 - 45). Celkové náklady řízení žalobkyně činí dle soudu 2 615 Kč, což představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu zástupce žalobkyně ve výši 1 200 Kč, režijní paušály k úkonům právní pomoci ve výši 300 Kč a dále částku odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z přiznané odměny a režijních paušálů ve výši 315 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř., přičemž zástupce žalobkyně předložil soudu osvědčení o registraci plátce DPH. Odměna a režijní paušály byly přiznány za tři úkony právní pomoci dle § 14b advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby), přičemž odměna za jeden úkon činí 400 Kč a režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč. Soud aplikoval ust. § 14b advokátního tarifu, jelikož žalobkyně zastoupená stejným advokátem podává u zdejšího soudu ve větším množství žaloby se stejným skutkovým základem, tj. o úhradu nesplacených zápůjček. Tyto žaloby se vyznačují vysokým stupněm shodnosti textu a dle soudu se jedná o žaloby formulářové. Dle obsahu spisu žalobkyni v souvislosti s tímto řízením další náklady nevznikly. Žalobkyně doložila odeslání předžalobní výzvy žalované a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení dle § 142a o. s. ř. Na nákladech řízení tak byla žalobkyni přiznána částka 261,50 Kč, tj. 10 % z částky 2 615 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů od jeho doručení písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.