Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 407/2026-15
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Tachově rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Edlovou ve věci
žalobce:
Jméno žalobce., IČ Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Anonymizováno. JiřímAnonymizovánoAnonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno
proti
žalované:
Jméno žalované, Anonymizováno Anonymizováno. 4Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Adresa žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ohledně částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, ohledně nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka a ohledně částky částka, se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 28 % náhrady nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce tituly před jménem jméno FO.
IV. Žalobce je povinen zaplatit doplatek soudního poplatku za řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v adresa – Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, variabilní symbol var. symbol.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ohledně částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, ohledně nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a ohledně částky , částka, , se žaloba zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 28 % náhrady nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, .IV. Žalobce je povinen zaplatit doplatek soudního poplatku za řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v , adresa, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , variabilní symbol , var. symbol, .
1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši částka. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že uzavřel se žalovanou dne datum smlouvu o zápůjčce (dále jen „smlouva“), a poskytl jí peněžní prostředky ve výši částka, které měly být splaceny spolu s poplatkem ve výši částka do datum. Žalovaná o půjčku zažádala prostřednictvím webové stránky žalobce, kde si nejprve přečetla nabídku na uzavření smlouvy a nastavila si dle vlastní volby parametry – splatnost a výši zápůjčky. Ve formuláři pak vyplnila své osobní údaje včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Zároveň potvrdila, že se seznámila se zněním smlouvy a všeobecnými podmínkami. Žalovaná do podání žaloby neuhradila na svůj dluh ničeho. Smluvní pokuta dle čl. 2. 3. smlouvy činí 0,1 % denně. Z dlužné částky částka od datum do datum činila částka a tuto žalobce požaduje. Dále žalobce požaduje přiznání úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka za odeslané písemné výzvy dne datum, datum, datum a datum.
2. Žalobce byl soudem vyzván k doplnění skutkových tvrzení a důkazů k otázce posouzení úvěruschopnosti žalované. Na výzvu soudu se však žalobce žádným způsobem nevyjádřil. Žalobce v podané žalobě souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání.
3. Soud vyzval žalovanou podle § 114a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), aby se písemně vyjádřila k žalobě, a současně aby sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Byla poučena, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. předpokládat, že proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nemá námitek. Výzva byla žalované doručena dne datum. Žalovaná se ve stanovené lhůtě k žalobě ani k možnosti rozhodnout věc bez nařízení jednání nevyjádřila.
4. Žalovaná netvrdila ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázala ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobcem.
5. Soud má za prokázané, že žalobce a žalovaná uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne datum smlouvu, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši částka, za kterou se žalovaná zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí ve výši částka. Splatnost byla sjednána do datum. Ve smlouvě je dále uvedeno, že zápůjční úroková sazba činí 0 %. V bodu 2.3. smlouvy byly sjednány pro případ prodlení žalované s úhradou účelně vynaložené náklady ve spojení s upomínáním žalované, kdy za každou písemnou upomínku byl sjednán poplatek ve výši částka. Dále byla pro případ prodlení žalované s plněním závazků sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalobcem byla smluvní pokuta vyčíslena za období od datum do datum na částku částka. Žalovaná byla upomínána k úhradě, a to upomínkami ze dne datum, datum, datum a datum. Naposledy pak právním zástupcem žalobce dne datum.
6. Z veřejně dostupné databáze ČNB soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu činila v únoru 2026, tj. v době uzavření smlouvy mezi žalobcem a žalovanou 7,4 % ročně.
7. Vzniklý právní vztah mezi žalobcem a žalovanou posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Dle ustanovení § 6 o.z. , (1) Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. (2) Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.
9. Dle ustanovení § 547 o.z. , právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
10. Dle ustanovení § 580 o.z. , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Dle ustanovení § 588 o.z. , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
12. Soud se tedy nejprve zabýval obsahem smlouvy a posoudil, zda nebyla uzavřena v rozporu s ustanovením § 547 o.z. Soud posoudil obsah smlouvy a zjistil, že žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši částka, za které se zavázala žalovaná uhradit částku ve výši částka označenou jako poplatek za poskytnutí. Soud tedy posuzoval, zda poskytnuté plnění a sjednané náklady za úvěr neodporují dobrým mravům a dospěl k závěru, že tomu tak je. Výše uvedený poplatek dle názoru soudu nepředstavuje nic jiného než skrytý úrok, tj. úplatu za poskytnutí peněz. Ve smlouvě uvedený úrok ve výši 0 % ročně tak neodpovídá skutečné výši úroku, která činí dle přepočtu soudu 37,5 % za dobu poskytnutí (30 dnů), což odpovídá úroku ve výši 456 % p.a. V době uzavření smlouvy činila úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu průměrně 7,96 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 23,88 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Částka, která měla být zaplacena v souvislosti s poskytnutým úvěrem, nebyla sjednána transparentně a taktéž byla sjednána ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi. Posuzovaná smlouva o úvěru je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, soud tedy shledal celou uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o. z.
13. V daném případě žalobce ani na výzvu soudu neoznačil a nedoložil žádné důkazy, ze kterých by bylo možné dokázat tvrzení uvedené v žalobě, že při uzavírání smlouvy o úvěru zkoumal žalobce úvěruschopnost žalované. V tomto směru tedy žalobce neunesl důkazní břemeno. Smlouva o úvěru je proto neplatná dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.
14. Jelikož soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatné právní jednání, může se žalobce domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Žalobce poskytl žalované částku částka a žalovaná neuhradila žádnou částku. Soud proto žalobě vyhověl ohledně nesplacené jistiny ve výši částka. V rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka se uvádí, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Soud současně nemá k dispozici žádné konkrétní a aktuální údaje o příjmu žalované, jejích výdajích, vyživovacích povinnostech ani dalších sociálních a majetkových poměrech, z nichž by bylo možno učinit individualizovaný závěr o jejích možnostech splácet poskytnutou jistinu a soud tak pro absenci jakýchkoli skutkových podkladů nemohl určit dobu plnění podle konkrétních osobních a majetkových poměrů žalované jinak, než stanovením lhůty k plnění, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.
15. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku může žalobci vzniknout teprve od okamžiku, kdy se žalovaná dostane do prodlení s vrácením jistiny ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru; výzva věřitele k vrácení jistiny z neplatné smlouvy sama o sobě prodlení nezakládá, srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka. Za tohoto stavu nelze dovodit, že by se žalovaná dostala do prodlení již před vydáním rozhodnutí soudu, ale naopak prodlení žalované doposud nenastalo. Žalobci tak může vzniknout právo na zákonný úrok z prodlení teprve od prvního dne následujícího po (případném) marném uplynutí lhůty k plnění určené ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbývající části soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
16. O nákladech řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce měl v řízení úspěch v 64 % a neúspěch ve 36 %, má proto nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 28 % (64 – 36). Náklady řízení se skládají ze soudního poplatku ve výši částka dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „AT “), odměny advokáta za 3 úkony právní služby (za převzetí věci, předžalobní upomínku a žalobu á částka) dle § 14b odst. 1 AT , celkem ve výši částka a 3 náhrady hotových výdajů po částka dle § 14b odst. 6 AT . Advokát žalobce je registrován k placení daně z přidané hodnoty, a ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. bylo tedy počítáno i s právem na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobce. Celková výše nákladů řízení činí částka, z čehož 28 % činí částka. Z rozhodovací praxe je soudu známo, že žaloby podávané jménem žalobce jsou prakticky totožné (formulářové) a množství úprav textu s ohledem na množství produktů, ve kterých dlužné plnění vymáhá, není natolik odlišné. Listin y dokládané k žalobám jsou přinejmenším obdobné a obsah žalob (návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu) je v podstatě měněn pouze v rozsahu označení žalovaného, označení čísla úvěrové smlouvy (smlouvy), výše poskytnutého úvěru a jeho splatnosti. Z tohoto důvodu bylo o nákladech řízení rozhodováno podle § 14b AT .
17. O povinnosti žalobce doplatit soudní poplatek bylo rozhodnuto podle zákona o soudních poplatcích. Předmětem řízení bylo peněžité plnění ve výši částka. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení proto činí podle položky 1 sazebníku částku částka. Protože žalobce za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu již zaplatil částka a elektronický platební rozkaz nebyl vydán z důvodu, že nároku žalobce nebylo možné v plné výši vyhovět, přičemž soud v řízení pokračuje, bylo třeba žalobci doměřit poplatek do výše poplatku podle položky 1 sazebníku, tedy částku částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu podepsaného.
Nebude-li dobrovolně a včas splněna povinnost, uložená tímto rozsudkem, lze se jejího splnění domáhat soudním výkonem rozhodnutí nebo exekucí.