Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
34 C 195/2026-19
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Bojkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o 17 509 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 693 Kč s 11,5% zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 4 693 Kč za dobu od 15. 5. 2026 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba se co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 816 Kč s 11,5% zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 12 816 Kč za dobu od 15. 5. 2026 do zaplacení zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 693 Kč s 11,5% zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 4 693 Kč za dobu od 15. 5. 2026 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.II. Žaloba se co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 816 Kč s 11,5% zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 12 816 Kč za dobu od 15. 5. 2026 do zaplacení zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svou žalobou, podanou soudu dne 2. 6. 2026 domáhala po žalované zaplacení částky 17 509 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 8. 6. 2025 uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, a to prostřednictvím internetových stránek žalobkyně Anonymizováno v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné na základě zvoleného hesla. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč a sjednaným příslušenstvím uhradit ve 24měsíčních splátkách. Žalobkyně poskytla dne 8. 6. 2025 částku 15 000 Kč bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované č. č. účtu. Dále byly sjednány také volitelné služby za následující poplatky: poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč. V rámci 2. až 8. splátky byl stanoven úrok ve výši 735 Kč, který byl sjednán jako tzv. „náklady úvěru“, kdy v rámci 1. a 9.-24. splátky se úrok nevynáší. Žalovaná neplnila své povinnosti řádně, neplatila řádně splátky, když uhradila toliko 10 307 Kč. Zbytek splátek nezaplatila, a proto jí byla účtována smluvní pokuta, a to dne 12. 3. 2026 ve výši 500 Kč, dne 9. 2. 2026 ve výši 500 Kč, dne 9. 1. 2026 ve výši 500 Kč, dne 23. 12. 2025 ve výši 500 Kč a dne 25. 8. 2025 ve výši 500 Kč. Jelikož žalovaná neplatil splátky ve sjednaném období, došlo k zesplatnění dlužné částky. Žalobkyně se tak domáhala po žalované zaplacení částky 17 509 Kč, která sestává z neuhrazené jistiny ve výši 11 874 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatků za SMS servis v celkové výši 196 Kč, úroků v celkové výši 2 205 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 1 030 Kč a smluvních pokut v celkové výši 1 808 Kč. Žalovaná byla ve smyslu § 142a o.s.ř. vyzvána k zaplacení dluhu předžalobní výzvou k úhradě.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. K ústnímu jednání se žádný z účastníků nedostavil, přičemž žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila s jednáním v nepřítomnosti. Žalovaná svou neúčast nikterak neomluvila. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), v nepřítomnosti účastníků.
4. Soud učinil na základě provedeného dokazování tato zjištění z níže uvedených důkazů.
5. Z Úvěrové smlouvy ze dne 8. 6. 2025 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované bezhotovostním převodem na bankovní účet č. č. účtu finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku včetně dalších plateb a úroků vrátit v pravidelných 24měsíčních splátkách. Celková částka splatná žalovanou činila 20 640 Kč. Žalovaná je v listin ě označena svým jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště, číslem občanského průkazu a telefonním číslem. Listin Listina je podepsána žalovanou pomocí SMS kódu Anonymizováno, přičemž je uvedena také IP adresa zařízení, na kterém byla smlouva podepsána: Anonymizováno. Ke smlouvě byla doložena i fotografie OP žalované.
6. Z opisu výpisu proplacení smlouvy soud zjistil, že dne 8. 6. 2025 poskytla žalobkyně na účet žalované č. č. účtu částku ve výši 15 000 Kč s variabilním symbolem č. var. symbol. Stejnou skutečnost soud zjistil i z listin y označené jako výpis z bankovního účtu z účtu právnická osoba za 9. 6. 2025.
7. Z Karty klienta soud zjistil, že žalobkyně provedla lustraci žalované v registrech ISIR, NRKI, SOLUS, CRIBIS a vždy s negativním výsledkem. V listin ě jsou dále uvedené tyto údaje: zdroj příjmu klienta – zaměstnanec; výše hlavního příjmu – 33 000 Kč; příjem domácnosti – 0 Kč a splátky jiným společnostem – 10 000 Kč.
8. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 30. 4. 2026 včetně poštovního podacího archu ze dne 4. 5. 2026 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě žalobou požadované částky nejpozději do 14. 5. 2026, přičemž výzva byla odeslána žalované dne 4. 5. 2026.
9. Z ostatních u jednání provedených, avšak v rozsudku neuvedených důkazů, soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti.
10. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu: Žalovaná se dne 8. 6. 2025 dohodla s žalobkyní tak, že žalobkyně jí poskytne bezhotovostním převodem na bankovní účet č. č. účtu finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku společně s úroky a poplatky v celkové výši 20 640 Kč vrátit. Žalobkyně přitom nezjišťovala, jestli žalovaná bude s to dostát své povinnosti peněžní prostředky žalobkyni vrátit. Žalovaná obdržela dne 8. 6. 2025 částku 15 000 Kč převodem na bankovní účet a žalobkyni uhradila doposud 10 307 Kč. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne 30. 4. 2026, a to nejpozději do 14. 5. 2026, přičemž výzva byla žalované zaslána dne 4. 5. 2026.
11. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále v textu jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Podle § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
14. Podle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
15. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
16. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. Po právním posouzení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko částečně. Soud v prvé řadě konstatuje, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 8. 6. 2025 uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., když toto vyplývá z nesporných tvrzení účastníků, na kterou je nutno aplikovat rovněž ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, zejména § 86 a § 87 ZoSÚ upravující povinnost poskytovatele úvěru zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, jinak je uzavřená smlouva neplatná. S ohledem na výše uvedená zjištění však soud nevzal za prokázáno, že by žalobkyně podle § 86 odst. 1 ZoSÚ při uzavření předmětné smlouvy řádně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet. Spotřebitelský úvěr se poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, kterou se sjednal spotřebitelský úvěr dle § 87 tohoto zákona neplatná. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v prvé řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale i spotřebitele. Posouzení úvěruschopnosti je úřední povinností a též i v souladu s rozhodnutím ústavního soudu sp. III. US 4129/18. Soud však v daném případě dospěl k závěru, že byť žalobkyně předložila soudu doklad jako označený jako karta klienta, avšak z této listin y ani soud nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro závěr o řádném posouzení úvěruschopnosti žalované. Údaje o příjmech a výdajích žalované v ní uvedené vycházejí toliko z informací poskytnutých samotnou žalovanou a žalobkyně nepředložila žádné listin y, jimiž by bylo prokázáno jejich ověření, například výpisy z účtu, potvrzení o příjmu, výplatní pásky, nájemní smlouvu či jiné doklady vypovídající o pravidelných příjmech a výdajích žalované. Za těchto okolností má soud za to, že beze zbytku nesplnila žalobkyně povinnost řádného posouzení úvěruschopnosti, a proto soud vyhodnotil tuto smlouvu jako absolutně neplatnou pro nesplnění této povinnosti. Jestliže žalobkyně úvěr žalované přesto poskytla, je nutno toto jednání brát výlučně k její tíži, a tedy v neprospěch platnosti celé smlouvy. Soud byl připraven v souvislosti s uvedeným žalobkyni vyzvat k doplnění tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy, zejména stran její výdajové stránky, a poučit ji podle § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. , žalobkyně se však svou dobrovolnou neúčastí u jednáních připravila o možnost tohoto poučení. Soud tak dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy pro rozpor se zákonem podle § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 580 odst. 1 o. z., kdy k tomu je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). Pro úplnost lze doplnit, že závěr o absolutní neplatnosti dané smlouvy vychází z eurokonformního výkladu shora citovaných ustanovení ZoSÚ (srovnej rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18).
19. Soud však považuje provedenými důkazy za dostatečná a prokázána tvrzení žalobkyně, že tato poskytla žalované peněžní prostředky v rozsahu 15 000 Kč, když na tuto částku žalovaná žalobkyni uhradila toliko 10 307 Kč. Na základě výše uvedeného tak žalobkyni náleží vrácení toho, co bez prokázaného právního důvodu poskytla žalované, tedy toho, o co se žalovaná bezdůvodně obohatila ve smyslu § 2991 odst. 2 a § 2993 o. z., a proto shledal žalobu důvodnou co do zaplacení částky 4 693 Kč. Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, pro absenci dohody a speciální zákonné úpravy, nastává uplynutím zákonné či věřitelem stanovené lhůty poté, kdy žalující věřitel plnění požaduje (dle § 1958 odst. 2 o. z.). Soud vzal za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění předžalobní výzvou ve smyslu § 142a o. s. ř. o. s. ř. ze dne 30. 4. 2026, která byla 4. 5. 2026 dle podacího lístku podána na poště. Lze tak dovodit, že do dispoziční sféry žalované se tato výzva dostala ve smyslu § 573 o. z. třetí pracovní den po podání, a to dne 7. 5. 2026, přičemž v této výzvě byla stanovena lhůta v trvání do 14. 5. 2026, tudíž ode dne 15. 5. 2026 se žalovaná dostala se svým plněním do prodlení, jak to má na mysli §§ 1968 a 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Na základě výše uvedeného tedy soud zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku 4 693 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozhodnutí.
20. Z důvodů výše uvedených tedy soud, shledávaje nárok žalobkyně ve zbylém rozsahu zcela nedůvodným, tento zamítl tak, jak je uvedeno v odstavci II. výroku tohoto rozhodnutí, neboť jestliže nebyla mezi účastníky platně uzavřena smlouva, pak jakákoli ujednání, vyplývající z této smlouvy a oprávnění, která by jinak opravňovala žalobkyni k náhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávky či smluvní pokuty či poplatku za uzavření smlouvy, nemohou obstát, stejně jako požadavek žalobkyně na zbylé příslušenství ze žalované částky ke dni splatnosti dluhu.
21. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější žalované podle obsahu spisu žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.
22. Dlužnou částku včetně příslušenství, byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.