Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 1051/2026

27 Cdo 1051/2026-247

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci navrhovatelky městské části Praha 11, se sídlem v Praze 4, Ocelíkova 672/1, PSČ 149 41, identifikační číslo osoby 00231126, zastoupené Mgr. Markem Nemethem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Opletalova 1015/55, PSČ 110 00, za účasti 1)Základní školy a mateřské školy Chodov, Praha 4, Květnového vítězství 57, se sídlem v Praze 4, Květnového vítězství 57/17, PSČ 149 00, identifikační číslo osoby 61388343, zastoupené procesním opatrovníkem JUDr. Martinem Bohuslavem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Italská 2581/67, PSČ 120 00,2)Mgr. Marka Nemetha, se sídlem v Praze 1, Opletalova 1015/55, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 71345621, a 3)RNDr. Jana Hovorky, o jmenování opatrovníka, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 11. 2025, č. j. -191, takto:

O d ů v o d n ě n í:I. Dosavadní průběh řízení

a) Návrh na zahájení řízení

1. Návrhem ze dne 14. 1. 2022, doručeným soudu téhož dne, se navrhovatelka domáhá, aby soud jmenoval Základní škole a mateřské škole Chodov, Praha 4, Květnového vítězství 57 (dále jen „škola“), kolizního opatrovníka Mgr. Marka Nemetha (dále jen „M. N.“) pro účely vymáhání pohledávek školy vůči jejímu řediteli RNDr. Janu Hovorkovi (dále jen „J. H.“ či „ředitel“), z neoprávněné fakturace za roky 2017 až 2020 vůči škole. Podle navrhovatelky si J. H. ve funkci statutárního orgánu školy neoprávněně vyplatil z účtu školy v uvedeném období na základě jím vystavených faktur za zhotovení a úpravu fotografií a jejich zveřejnění na internetových stránkách školy celkem částku 480.265 Kč. Jelikož zde není kromě J. H. nikdo, kdo by se za školu mohl vůči řediteli domáhat náhrady škody, resp. vydání bezdůvodného obohacení, navrhovatelka navrhuje jmenování kolizního opatrovníka dle a , (dále jen „o. z.“).

b) Řízení před soudem prvního stupně

2. Městský soud v Praze usnesením ze dne 10. 10. 2024, č. j. -140, „ustanovil“ škole kolizního opatrovníka M. N. pro účely vymáhání pohledávek školy vůči J. H. z neoprávněné fakturace za roky 2017 až 2020 vůči škole (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

3. Jde přitom již o druhé rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, kdy předchozí (zamítavé) usnesení Městského soudu ze dne 1. 6. 2022, č. j. -40, zrušil Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 28. 2. 2023, č. j. -64, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Soud prvního stupně vyšel (mimo jiné) z toho, že:

1) Navrhovatelka je zřizovatelkou školy, příspěvkové organizace zřízené dle a násl. , o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Statutárním orgánem školy je ředitel J. H. Podle čl. V. zřizovací y si zřizovatelka vyhradila předchozí písemný souhlas k dispozicím s majetkem zřizovatelky a s majetkem získaným vlastní činností a z vlastních zdrojů školy v hodnotě převyšující 15.000 Kč (ve znění y účinném do 30. 6. 2021), resp. 40.000 Kč (ve znění účinném od 1. 7. 2021).

2) Na základě faktur vystavených v období od 20. 12. 2017 do 31. 8. 2020 škola (zastoupená J. H.) vyplácela J. H. (téměř) měsíčně částky v rozmezí 9.000 Kč až 16.000 Kč, celkem 480.265 Kč, za pořízení a úpravu fotografií a úpravu internetových stránek školy.

3) Na škole proběhly dvě veřejnosprávní kontroly, které zjistily pochybení spočívající v tom, že ke sporným fakturám neexistovaly žádné písemné smlouvy ani objednávky a jejich likvidaci podepisoval J. H., který se tak mohl dostat do střetu zájmů.

4) Dne 4. 11. 2021 škola (jednající zástupkyní ředitele Mgr. Janou Hanákovou) jako objednatelka a ředitel školy J. H. jako zhotovitel uzavřeli dohodu o narovnání, v níž strany konstatovaly, že zhotovitel provedl dílo „zabezpečení fotodokumentace z akcí školy, úprava fotografií, tvorba fotoarchivu školy a úprava www stránek školy“ v rozsahu fakturovaném objednatelce v období od září 2017 do srpna 2020, za což mu byla uhrazena odměna ve fakturovaných částkách. Účastníci si ujednali, že jejich práva a povinnosti vyplývající z provedení díla zanikají uzavřením této dohody. Rada navrhovatelky „vzala obsah materiálu na vědomí“ dne 29. 11. 2021.

5. Soud prvního stupně předně konstatoval, že dohoda o narovnání ze dne 4. 11. 2021 je „neplatným právním jednáním“, neboť za školu (objednatelku) ji uzavřela zástupkyně ředitele, která však není statutárním orgánem školy, a není tak oprávněna školu zastupovat.

6. Soud dále uzavřel, že navrhovatelka osvědčila, že škola má vůči J. H. pohledávku spočívající v náhradě škody, která vznikla tím, že ředitel bez uzavření smlouvy o „jasném, určitém a srozumitelném obsahu“ co do druhu, rozsahu a ceny plnění umožnil, aby mu bylo z rozpočtových prostředků zřizovatele (se kterými škola hospodaří) vyplaceno plnění na základě jím vystavených faktur. Neuzavřením smlouvy J. H. porušil povinnost jednat s péčí řádného hospodáře; otázka výše škody bude předmětem řízení u nalézacího soudu.

7. Jelikož soud dospěl k závěru, podle něhož pohledávku školy vůči J. H. lze úspěšně uplatnit u soudu, přičemž je zde jednoznačný konflikt zájmů J. H. a školy, je na místě – za situace, kdy zde není jiná osoba oprávněná za školu jednat – ustanovit škole opatrovníka. Poté, kdy odmítl námitky školy ohledně možného střetu zájmů zástupce navrhovatelky a školy v řízení o náhradu škody, ustanovil škole opatrovníka M. N.

c) Odvolací řízení

8. K odvolání školy a J. H. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 20. 11. 2025, č. j. -191, změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že se návrh zamítá (první výrok), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).

9. Odvolací soud částečně zopakoval a doplnil dokazování a konstatoval, že „hodinová sazba fakturovaná ředitelem je na spodní úrovni cenové hladiny takových prací v dané době“, a to i podle odborného vyjádření předloženého navrhovatelkou. Dále se odvolací soud ztotožnil s názorem soudu prvního stupně, podle něhož střet zájmů mezi školou a J. H. nebyl vyřešen dohodou o narovnání; jakkoli zástupkyně ředitele bylaoprávněna školu zastupovat jako její zaměstnankyně (§ 166 odst. 1 o. z.), s ohledem naabsenci předchozího souhlasu zřizovatelky tato dohoda školu nezavazuje.

10. Cituje usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2023, sp. zn. , odvolací soud zkoumal, zda kolizní opatrovník nemá být jmenován ke svévolnému nebo zjevně neúspěšnému uplatňování nebo hájení práva. Navrhovatelka jasně vymezila porušení povinností ze strany J. H., kdy si J. H. sám sobě proplatil faktury za provedené práce, přestože za školu nemohl sám se sebou (jako s podnikatelem – fotografem) žádnou smlouvu uzavřít, neboť mu v tom bránil střet zájmů spočívající v jednání ve vlastní věci (§ 437 odst. 1 a 2 věta druhá o. z.). Tvrzení navrhovatelky o výši škody jsou však dleodvolacího soudu vzájemně rozporná a zároveň nejasná. Z dokazování vyplynulo, že J. H. škole fakturované služby skutečně poskytl. Hodinová sazba účtovaná J. H. sepřitompohybovala při dolní hranici ceny tržní, počet fakturovaných hodin není zjevně nadsazený. Odvolací soud tak uzavřel, že žaloba, kterou má opatrovník jménem školy protiřediteli podat, nemá naději na úspěch, neboť porušení povinností ze strany J. H. škole žádnou škodu nezpůsobilo.

11. Odvolací soud přihlédl i k výsledkům veřejnosprávních kontrol, komunikaci J. H. a navrhovatelky, jakož i k jejich dalším vzájemným sporům, a dospěl k závěru, podleněhožžaloba, kterou má opatrovník podle navrhovatelky jménem školy proti řediteli podat, představuje svévolné uplatňování práva.

II. Dovolání a vyjádření k němu

a) Dovolání

12. Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jehož přípustnost opírá o , (dále jen „ “), majíc za to, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, asice otázky posouzení důvodnosti žaloby, k jejímuž podání má být jmenován kolizní opatrovník, v řízení o jmenování opatrovníka.

13. Dovolatelka napadá závěr odvolacího soudu ohledně (neexistence) vzniku a výše škody. Jakkoli odvolací soud nejprve správně cituje usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , následně v rozporu s jeho závěry posuzuje, zda žaloba o náhradu škody může mít naději na úspěch, a dovozuje přiměřenost protiplnění ve vztahu ke školou vyplaceným částkám, přestože s ohledem na skutečnost, že fotografie nejsou součástí spisu, nemohl posoudit rozsah, kvalitu ani hodnotu plnění, tj. účelnost a použitelnost (smysluplnost). Závěr o adekvátnosti vzájemného plnění se přitom nepodává (nemůže podávat) ani z odborných vyjádření předložených v řízení, které neposuzují skutečný rozsah, kvalitu a účelnost plnění poskytnutého škole ze strany ředitele.

14. Odvolací soud uvedl, že ředitel porušil své povinnosti, přesto však – aniž by zkoumal hodnotu (cenu) plnění ředitele pro školu (tj. zda skutečně odpovídá částce 480.265 Kč) – uzavřel, že žaloba na náhradu škody nemá prima facie naději na úspěch. Odvolací soud tak v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu předjímal úspěch budoucí žaloby. Otázka výše škody přitom teprve bude předmětem dokazování v následném soudním řízení.

b) Vyjádření k dovolání

15. K dovolání se vyjádřili škola a J. H., kteří se ztotožnili s právním posouzením věci odvolacím soudem, jež považují za souladné s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, a navrhují, aby Nejvyšší soud dovolání jako nepřípustné odmítl, resp. jako nedůvodné zamítl.

III. Přípustnost dovolání

16. Dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou a splňující podmínku podle

§ 241

odst. 1 ; dovolací soud se proto zabýval jeho přípustností.

17. Dovolání je přípustné k řešení dovolatelkou předestřené otázky, zda může soud v řízení o jmenování hmotněprávního opatrovníka pro rozpor zájmů člena statutárního orgánu se zájmy právnické osoby posuzovat důvodnost žaloby, k jejímuž podání má být opatrovník jmenován, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

IV. Důvodnost dovolání

18. Podle § 165 odst. 2 o. z. soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, jsou-li zájmy člena statutárního orgánu v rozporu se zájmy právnické osoby a nemá-li právnická osoba jiného člena orgánu schopného ji zastupovat.

19. Podle § 486 odst. 1 o. z. soud jmenuje opatrovníka právnické osobě, která to potřebuje, aby mohly být spravovány její záležitosti nebo aby mohla být hájena její práva.

20. Otázkou, v jakém rozsahu může soud v řízení o jmenování hmotněprávního opatrovníka přezkoumat důvodnost žaloby, k jejímuž podání má být hmotněprávní opatrovník jmenován, se Nejvyšší soud již zabýval v usnesení sp. zn. , vněmžformuloval a odůvodnil (mimo jiné) následující závěry:

1) Zkoumání toho, zda právnická osoba potřebuje jmenovat (kolizního) opatrovníka, aby mohly být spravovány její záležitosti nebo aby mohla být hájena její práva (§ 486 odst. 1 o. z.), zásadně nezahrnuje předběžné řešení otázky, zda právnická osoba bude při spravování vlastních záležitostí či uplatňování svých práv úspěšná. Posuzování této otázky by totiž nepřiměřeně předjímalo budoucí vývoj, k němuž může při správě záležitostí právnické osoby či uplatňování jejích práv dojít.

2) Činnost soudu však nelze redukovat na ryze formální (oddělené) posouzení toho, zda jsou naplněny jednotlivé předpoklady pro jmenování (kolizního) opatrovníka. Již v řízení o jmenování (kolizního) opatrovníka tak musí být ponechán prostor pro rozhodnutí soudu právnické osobě (kolizního) opatrovníka nejmenovat, je-li na první pohled (prima facie) zřejmé, že jmenování (kolizního) opatrovníka v dané konkrétní situaci nemůže sloužit svému účelu.

21. V projednávané věci dovolatelka navrhuje, aby škole byl jmenován kolizní opatrovník za účelem vymáhání pohledávek vůči jejímu řediteli. Dovolatelka má za to, že ředitel porušil svou povinnost jednat s péčí řádného hospodáře tím, že si ve funkci statutárního orgánu proplácel sebou samým vystavené faktury, a to v celkové částce 480.265 Kč. Za těchto okolností nelze uzavřít, že je na první pohled zřejmé, že jmenování kolizního opatrovníka nemůže sloužit svému účelu.

22. Přestože odvolací soud dovodil možné porušení povinností ze strany ředitele, nepřiměřeně řešil předběžnou otázku vzniku a výše škody, ačkoliv mu toto posouzení – s ohledem na shora citované závěry Nejvyššího soudu – v řízení o jmenování kolizního opatrovníka zásadně nepřísluší. Nejvyšší soud přitom nesdílí názor odvolacího soudu, že je prima facie zřejmé, že porušení povinností ředitele škole žádnou škodu nezpůsobilo. Prozávěr, že za částky vyplacené řediteli na základě jím vystavených faktur bylo škole poskytnuto přiměřené a účelné protiplnění, popřípadě že škole žádná škoda nevznikla, jetřebaprovést řádné dokazování, k jehož provedení v řízení o jmenování hmotněprávního opatrovníka není prostor.

23. Nejvyšší soud – aniž by jakkoli předjímal výsledek případného následného sporného řízení – rovněž nesdílí závěr odvolacího soudu, podle něhož ze strany dovolatelky jdeo svévolné uplatňování práva. Vyplácel-li si ředitel po více jak tři roky z prostředků školy značné částky (nadto ve výši, jež se se přibližovala hranici, pro kterou by byl nezbytný předchozí souhlas dovolatelky) aniž by bylo prokázáno, že tyto prostředky mu byly vyplaceny účelně, nejeví se snaha dovolatelky o náhradu (tvrzené) škody vůči řediteli jako svévolné či zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Přezkum důvodnosti tohoto nároku pak náleží soudu v řízení o náhradu škody, nikoliv soudu v řízení o jmenování (kolizního) opatrovníka.

24. Jelikož právní posouzení věci odvolacím soudem není správné a dovolací důvod podle byl dovolatelkou uplatněn právem, Nejvyšší soud – aniž ve věci nařizoval jednání ( věta první ) – usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení ( , odst. 2 věta první ).

25. V další fázi řízení se bude odvolací soud zabývat mimo jiné výběrem osoby kolizního opatrovníka, přičemž se neopomene vypořádat s námitkami školy k dovolatelkou navrhované osobě M. N.

26. Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný ( částvětyprvní za středníkem, ).

27. V novém rozhodnutí soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. 10. 2026

JUDr. Filip Cileček

předsed

a senátu