Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2503/2026

20 Cdo 2503/2026-1408

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly ve věci nezletilých a) AAAAA (pseudonym), b)BBBBB, c) CCCCC, a d) DDDDD, všichni bytem v Plzni, Karlovarská č. 892/66, zastoupeni opatrovníkem Statutárním městem Plzeň, se sídlem v Plzni, náměstí Republiky č. 1/1, dětí rodičů E. S., zastoupené JUDr. Janem Nemanským, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Těšnov č. 1059/1, a P. C., zastoupeného Mgr. Michaelou Bednárikovou, MBA, advokátkou se sídlem v Plzni, Veleslavínova č. 363/33, o návrhu otce na výkon rozhodnutí, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. , o dovolání matky proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 13. května 2026, č. j. , takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni (dále též jen „odvolací soud“) v záhlaví označeným rozhodnutím změnil výrokem I. usnesení Okresního soudu Plzeň-město (dále též jen „soud prvního stupně“) ze dne 2. března 2026, č. j. , tak, že zamítl návrhy otce ze dne 17. července 2025, ze dne 18. srpna 2025, ze dne 23. září 2025 a ze dne 30. října 2025, pokud se týkaly nezletilých a) a b). Výrokem II. změnil usnesení soudu prvního stupně ve výrocích II. a III. tak, že ve vztahu k nezletilým c) a d) nařídil výkon rozhodnutí, a to rozsudku Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 6. září 2024, č. j. -145, který nabyl právní moci dne 7. října 2024, tak, že matce uložil (ve výroku specifikovanou) pokutu za řádné neuskutečnění prázdninového styku nezletilých c) a d) s otcem. Odvolací soud dále uložil matce a otci, aby povinnost předat a převzít nezletilé c) a d) v místě a čase dle vykonávaného rozsudku, pokud je místem předání a převzetí bydliště matky, byla vykonána pod dohledem orgánu sociálně-právní ochrany dětí – Statutárního města Plzeň, a to po dobu tří měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 30. září 2017 (srov. část první čl. II bod 2 ), dále též jen „ “, ve spojení se , o zvláštních řízeních soudních (dále též jen „z. ř. s.“). Vzhledem k tomu, že v projednávané věci jde o výkon rozhodnutí ve věcech rodinněprávních, zabýval se dovolací soud předně tím, zda je dovolání přípustné s ohledem na z. ř. s.

Podle § 30 odst. 1 z. ř. s. není dovolání přípustné proti rozhodnutí podle hlavy páté části druhé tohoto zákona, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.

Právní úprava nepřípustnosti dovolání proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle hlavy páté části druhé zákona o zvláštních řízeních soudních se s účinností zákona o zvláštních řízeních soudních přesunula z ustanovení , , ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (podle kterého dovolání podle ustanovení není přípustné ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení) do shora uvedeného z. ř. s. (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. dubna 2015, sp. zn. ). Vzhledem k tomu, že v posuzované věci jde o řízení ve věcech péče soudu o nezletilé (o výkon rozhodnutí o péči o nezletilé dítě), upravené v části druhé hlavě páté ( a násl. z. ř. s.) tohoto zákona, a současně se nejedná o žádnou z výjimek taxativně vymezených v ustanovení z. ř. s., nelze v dovolacím řízení pokračovat (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. června 2015, sp. zn. ).

Z uvedeného vyplývá, že účastníkům se v napadeném usnesení dostalo nesprávného poučení, že proti němu je dovolání přípustné. Nesprávné poučení o tom, že dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu je přípustné, však samo o sobě přípustnost dovolání nezaloží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. června 2015, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. listopadu 2017, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. října 2021, sp. zn. , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 11. ledna 2022, sp. zn. ).

Nejvyšší soud proto dovolání podle odmítl.

Dovolatelka navrhla odklad vykonatelnosti napadeného usnesení odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. srpna 2017, sp. zn. , dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení ( ), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti a právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický. Návrhem na odklad vykonatelnosti se proto Nejvyšší soud nezabýval.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. 10. 2026

JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu