Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
26 C 33/2026-65
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Beatricí Keményovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 3 967 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 769 Kč úrokem z prodlení z této částky od 28. 2. 2026 do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky 2 198 Kč s příslušenstvím se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 769 Kč úrokem z prodlení z této částky od 28. 2. 2026 do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Co do částky 2 198 Kč s příslušenstvím se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 17. 3. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 967 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 22,49 Kč za dobu od 28. 2. 2026 do 17. 3. 2026 a úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 3 967 Kč od 18. 3. 2026 do zaplacení s odůvodněním, že strany uzavřely dne 26. 8. 2025 úvěrovou smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč do 30 dnů ode dne jeho poskytnutí. Úvěr byl vyplacen žalovanému na jeho účet č. č. účtu. V úvěrové smlouvě byl dále sjednán poplatek ve výši 199 Kč za expresní výplatu, poplatek ve výši 99 Kč za tzv. bezpečnou splátku. Jelikož si žalovaný splatnost úvěru prodloužil tzv. korunovým odkladem (dne 27. 10. 2025 uhradil 1 Kč), byl úvěr splatný až dne 27. 11. 2025. Žalovaný se dostal se splácením úvěru do prodlení. Žalobkyni uhradil pouze 8 231 Kč. V souvislosti s prodlením mu byla naúčtována částka 300 Kč jako účelně vynaložené náklady a smluvní pokuta 0,1 % denně ve výši 83 Kč. Žalobkyně po žalovaném požaduje částku 3 967 Kč, která sestává z neuhrazené jistiny ve výši 2 758 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 297 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 300 Kč a smluvní pokuty ve výši 83 Kč. Žalobkyně po žalovaném dále požaduje příslušenství, které sestává z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 22,49 Kč za dobu od 28. 2. 2026 (15. den po odeslání předžalobní výzvy) do 17. 3. 2026 a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 3 967 Kč od 18. 3. 2026 do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak neúspěšně.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.
3. Soud ve věci rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, přičemž účastníci s tímto postupem výslovně souhlasili, případně se k němu na výzvu soudu nevyjádřili, a jejich souhlas se tak předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.
4. Soud posoudil předložené listinné důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
5. Žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli dne 26. 8. 2025 smlouvu o úvěru, která se vztahovala k žádosti ID Anonymizováno a kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč se splatností do 25. 9. 2025. Za poskytnutí úvěru byl sjednán poplatek 330 Kč. RPSN sjednaného úvěru činila 48,3 %. Platba pro případ prodloužení doby splatnosti úvěru byla stanovena na 1 Kč, poplatek za korunový odklad činil 990 Kč, poplatek za expres výplatu činil 199 Kč, poplatek za doplňkovou službu bezpečná splátka činil 99 Kč, pro případ prodlení s úhradou splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně. (viz úvěrovou smlouvu k ID žádosti Anonymizováno uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným dne 26. 8. 2025). Žalobkyně poskytla žalovanému dne 26. 8. 2025 částku 10 000 Kč (viz výpis čerpání, splátek a úhrad a opis výpisu proplacení smlouvy). Žalovaný uhradil žalobkyni celkem 8 231 Kč (žalovaný netvrdil, ani neprokazoval nic jiného). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu dne 16. 2. 2026 (viz předžalobní výzvu ze dne 13. 2. 2026 a podací arch ze dne 16. 2. 2026). V řízení se neprokázalo, že by žalovaný na svůj dluh plnil něčeho dalšího.
6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (ustanovení o smlouvě o úvěru), a § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s tím, že dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má za prokázané, že původní věřitel poskytl žalovanému částku 10 000 Kč. Roční procentní sazbu nákladů sjednanou ve smlouvě ve výši 48,3 % ročně soud považuje za zjevně nepřiměřenou a v rozporu s dobrými mravy. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje např. na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2021, č.j. 58 Co 100/2021-126. Dle něj soudní judikatura dovodila již v době před účinností současného občanského zákoníku, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. K těmto závěrům dospěl Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004. Ohledně obvyklé míry úrokových sazeb soud odkazuje např. na databázi České národní banky ARAD, z níž vyplývá, že v srpnu 2025, kdy byla smlouva uzavřena, činila obvyklá roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR na spotřebu 8,32 %. Je tak zřejmé, že sjednaná roční procentní sazba nákladů 48,3 % přesahuje běžnou sazbu téměř šestinásobně.
10. Soud proto uzavřel, že náklady sjednaného úvěru vysoko přesahují přijatelnou hranici a úvěrová smlouva z tohoto důvodu odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouva je tak absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Pro zřejmou neplatnost smlouvy o úvěru se soud již nezabýval otázkou úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný uhradil žalobkyni celkem 8 231 Kč. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru má žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., jehož výše činí rozdíl částky 10 000 Kč vyplacené žalobkyní a částky 8 231 Kč zaplacené žalovaným, tedy 1 769 Kč. S ohledem na uvedené soud uložil žalovanému odpovídající povinnost výrokem I. tohoto rozsudku. Žalovaný měl bezdůvodné obohacení vydat bez zbytečného odkladu poté, co věřitel plnění požadoval (§ 1958 odst. 2 o. z.), přičemž žalobkyně ve výzvě k plnění ze dne 13. 2. 2026 odeslané 16. 2. 2026 stanovila žalovanému přiměřenou lhůtu do 27. 2. 2026. Počínaje následujícím dnem 28. 2. 2026 se žalovaný ocitl s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení, čímž žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 1 769 Kč od 28. 2. 2026 do zaplacení ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
11. Vzhledem k neplatnosti úvěrové smlouvy žalovanému nevznikla povinnost hradit jakékoli poplatky, ani smluvní pokutu, neboť se k tomu platně nezavázal. Soud proto žalobu jako nedůvodnou v rozsahu všech nároků požadovaných nad rámec nevrácené jistiny, jakož i v rozsahu nepřiznaného úroku z prodlení, zamítl (výrok II.).
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s tím, že převážně úspěšný ve věci byl žalovaný, kterému však vzhledem k jeho nečinnosti v řízení žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud výrokem III. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna, lze se splnění domáhat prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů.