Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
26 C 309/2025-19
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Beatricí Keményovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 385 504,87 Kč s příslušenstvím
rozsudkem pro uznání
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 385 504,87 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 7 164,49 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 385 504,87 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně, úrok ve výši 8,99 % ročně z částky 377 079,25 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení, úrok ve výši 8,99 % ročně z částky 5 461,5 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 56 701,30 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 385 504,87 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 7 164,49 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 385 504,87 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně, úrok ve výši 8,99 % ročně z částky 377 079,25 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení, úrok ve výši 8,99 % ročně z částky 5 461,5 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 56 701,30 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 25. 11. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 385 504,87 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7 164,49 Kč, úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 385 504,87 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení, úrokem ve výši 8,99 % ročně z částky 377 079,25 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení, úrokem ve výši 8,99 % ročně z částky 5 461,5 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba., IČ: IČO (dále jen „banka“), uzavřela s žalovaným dne 14. 3. 2022 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla banka žalovanému úvěr ve výši 443 092 Kč. Úvěr byl vedený na úvěrovém účtu žalovaného č. č. účtu. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr bance splatit spolu s úrokem ve výši 8,99 % ročně, poplatky za úkony související s poskytnutím a správou úvěru, příp. poplatky za pojištění, a to v pravidelných měsíčních splátkách. Za tímto účelem byl žalovaný povinen udržovat na svém běžném účtu dostatek finančních prostředků. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky úvěru, úroku z úvěru či poplatku byl žalovaný dle smlouvy povinen platit z nesplacených částek také úrok z prodlení ve výši stanovené platnými právními předpisy a náklady spojené se správou úvěru v prodlení ve výši dle aktuálního sazebníku právnická osoba., tj. smluvní pokutu za prodlení a další poplatky (ceny). Vzhledem k tomu, že žalovaný sjednané splátky úvěru, úroky a poplatky nesplácel řádně a včas, banka žalovaného několikrát písemně upozornila, aby tento stav napravil a uhradil dlužnou částku v poskytnuté lhůtě. V důsledku trvajícího porušování těchto smluvních povinností ze strany žalovaného, využila banka svého oprávnění a úvěr s účinností ke dni 4. 6. 2025 zesplatnila. Pohledávka za žalovaným vyplývající z úvěrové smlouvy byla postoupena žalobkyni spolu s příslušenstvím a všemi právy a povinnostmi s ní spojenými na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 7. 2025, a to s účinností ke dni 1. 8. 2025. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 18. 8. 2025. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 382 540,75 Kč (tvořené neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši 377 079,25 Kč a připsanými neuhrazenými úroky z úvěru ve výši 5 461,50 Kč), úroků z prodlení ve výši 7 164,49 Kč kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky, a poplatků (cen) ve výši 2 964,12 Kč. V souladu s úvěrovou smlouvou žalobkyně dále žádá také zaplacení úroků z úvěru ve výši 8,99 % ročně z připsaných neuhrazených úroků z úvěru 5 461,50 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení, úroků z úvěru ve výši 8,99 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 377 079,25 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení v zákonné výši 12,00 % ročně z částky ve výši 385 504,87 Kč (sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 382 540,75 Kč a poplatků (cen) ve výši 2 964,12 Kč) od 2. 8. 2025 do zaplacení. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou odeslanou dne 23. 9. 2025.
2. Žalovanému byla dne 17. 12. 2025 do datové schránky doručena žaloba a dne 9. 1. 2026 mu byla do datové schránky doručena výzva podle § 114b zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě, výslovně uvedl, zda nárok žalobkyně uznává co do důvodu i výše zcela nebo částečně a v případě, že nárok zcela neuzná, vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých skutkových tvrzení. Součástí výzvy bylo i poučení, že pokud se žalovaný bez vážného důvodu ve výše stanovené lhůtě nevyjádří ani nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok žalobkyně v žalobě uplatněný uznává. Soud poté rozhodne o žalobě ve smyslu § 153a odst. 3 o. s. ř. bez dalšího rozsudkem pro uznání.
3. Žalovaný na výzvu podle § 114b o. s. ř. ve lhůtě stanovené soudem nijak nereagoval. Lhůta k vyjádření uplynula dnem 9. 2. 2026.
4. Podle § 114b odst. 1 o. s. ř., vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.). Podle odstavce 2 téhož ustanovení k podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu. Podle odstavce 5 téhož ustanovení, jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3 o. s. ř.) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.
5. Podle § 153a odst. 1 o. s. ř., uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok, nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Podle odst. 2 cit. ustanovení rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Podle odst. 3 cit. ustanovení rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6 o. s. ř.).
6. Podle § 157 odst. 3 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku pro uznání nebo pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo pro zmeškání.
7. V daném případě byly předpoklady vydání rozsudku pro uznání splněny. V této věci jde o spor, v němž lze uzavřít a schválit smír, a tedy i vydat rozsudek pro uznání (§ 153a odst. 2 o.s.ř.). Žalovaný svůj závazek ve smyslu § 114b odst. 5 o. s. ř. uznal, neboť se ve stanovené lhůtě ve věci samé nevyjádřil. Soud proto rozhodl rozsudkem pro uznání bez nařízení jednání, přičemž k vyhlášení rozsudku došlo dne 25. 2. 2026.
8. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 56 701,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze
a) zaplaceného soudního poplatku ve výši 19 276 Kč;
b) nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 9 860 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba včetně jejího doplnění ze dne 1. 12. 2025);
c) tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.;
d) daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 30 930 Kč ve výši 6 495,30 Kč.
10. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.
11. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. věta před středníkem, neboť neshledal mimořádné okolnosti, které by odůvodňovaly určit lhůtu k plnění jinou než zákonem předvídanou.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8.
Odvolání proti rozhodnutí ve věci samé lze podat jen z důvodu, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí vydal ve věci vyloučený soudce, soud byl nesprávně obsazen. Odvolacím důvodem jsou též skutečnosti a důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání.
Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna, lze se splnění domáhat prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů.