Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 109/2026-40
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba na stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částka s úrokem ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba na stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v adresa dne datum domáhala zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne datum mezi účastníky řízení pod č. hodnota, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši částka. Ke dni podání žaloby žalovaná dluží neuhrazenou jistinu úvěru ve výši částka a neuhrazené poplatky ve výši částka s příslušenstvím.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a proti uplatněnému nároku nevznesla žádné skutkové ani právní námitky.
3. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum, z výpisu z úvěrového účtu za období Anonymizováno. – datum, z výzvy ze dne datum, z přehledu splátek (podklady pre súdné konanie), z potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu, z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, z posouzení úvěruschopnosti klienta, z všeobecných obchodních podmínek, z ceníku právnická osoba. účinného od datum, z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne datum, z výzvy k úhradě dluhu ze dne datum včetně potvrzení podání ze dne datum má soud za prokázané, že mezi účastníky řízení byla písemně uzavřena dne datum smlouva o úvěru, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši částka, který měl být uhrazen do datum v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka. Z výpisu z úvěrového účtu žalované vyplývá, že částka byla čerpána datum. Roční úroková sazba představovala 13,99 % a za pojištění úvěru byla žalovaná povinna hradit částku ve výši částka měsíčně. Jelikož žalovaná neplatila dohodnuté splátky řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum a požadovala zaplacení celé dlužné částky ve výši částka jednorázově. Tato částka sestávala z neuhrazené jistiny úvěru ve výši částka a z neuhrazených poplatků ve výši částka. Z podkladů pro soudní jednání zpracovaného dne datum má soud za prokázané, že žalovaná za období od datum do datum celkově uhradila částka. Pokud se týkalo prověření úvěruschopnosti žalované ke dni uzavření smlouvy, pak žalovaná předložila potvrzení zaměstnavatele o výši svého pracovního příjmu, z něhož vyplynulo, že ke dni uzavření smlouvy byla rozvedená, pracovní poměr na pozici kuchařka měla sjednaný na dobu neurčitou a nebylo vedeno jednání o skončení jejího pracovního poměru. Průměrný čistý měsíční příjem za posledních 12 měsíců představoval částka. V žádosti o poskytnutí úvěrového produktu jsou uvedené nulové výdaje na splátky jiných závazků, na nájem, případně na ostatní pravidelné výdaje. Z údajů databáze Anonymizováno zachycující závazkové zatížení osob pak k žalované vyplynulo, že v době uzavření smlouvy měla 3 existující kontrakty, kdy by se jednalo o 1 závazek s úvěrovým limitem částka a splátkou částka, mimo právnická osoba se jednalo o 2 závazky ze stavebního spoření z datum, kde činil úvěrový limit částka a ze dne datum, kde činil úvěrový limit částka, se splátkami ve výši částka a částka. Celkové závazkové zatížení žalované činilo částka. Jiné skutečnosti, které by se týkaly osobní či majetkové situace žalované prověřovány nebyly a v případě pravidelných výdajů bylo vycházeno pouze z určitých ekonomických modelů a statistických údajů, nikoliv z faktické situace na straně žalované. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána k zaplacení dlužné částky, avšak na výzvu nereagovala a žádné platby již neprovedla. Žalobkyně současně kapitalizovala úrok z prodlení ke dni datum z dlužné jistiny, což představovalo částku částka, a ke dni datum kapitalizovala sjednaný úrok z úvěru, což představovalo částku částka. Stejné příslušenství pak požadovala z částky částka od datum do zaplacení u obchodního úroku a od datum do zaplacení u zákonného úroku z prodlení.
právnická osoba jednání dne datum byla žalobkyně poučena v souladu s § 118 a odst. 1 a 3 o.s.ř. o povinnosti doplnit rozhodné skutečnosti a označit důkazy týkající se prověření úvěruschopnosti žalované, avšak žalobkyně již žádné další skutečnosti netvrdila a jiné důkazy nenavrhla.
5. Podle § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
11. Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k právnímu závěru, že předmětnou smlouvu lze považovat za spotřebitelský úvěr a žalovanou za spotřebitele, neboť je fyzickou osobou, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Pokud soud dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o spotřebitelský úvěr, bylo nutno se zabývat otázkou, zda smlouva byla uzavřena platně, tedy zda věřitel zákonným způsobem před uzavřením smlouvy posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele, tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zákon totiž stanoví, že věřitel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zřejmé, že spotřebitel bude schopen tento úvěr řádně splácet. Pokud takto věřitel neučiní, je smlouva neplatná. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , je věřitel při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v úvahu jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zůstane po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřebná pro splácení úvěru. Cílem zákonodárce bylo efektivně zamezit předlužování spotřebitelů, kteří nejsou schopni své závazky řádně platit. Za účelem splnění povinnosti věřitele je nutno vyžádat si informace nejen od spotřebitele samotného, ale aktivně si opatřit další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli. Všechny takto získané informace pak věřitel musí řádně vyhodnotit s přihlédnutím k příjmům a výdajům konkrétního žadatele. Pokud věřitel dostojí své povinnosti stanovené v § 86 cit. zákona a řádně prověří úvěruschopnost žadatele, pak v případě, že dojde k negativnímu závěru, nesmí spotřebitelský úvěr spotřebiteli poskytnut.
12. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že schopnost žalované jako spotřebitele nebyla ze strany věřitele prověřena s náležitou péčí, u žalované nebyly před uzavřením smlouvy aktivně ověřovány a zjišťovány informace k jejím osobním poměrům a nebyla dostatečným a objektivním způsobem vyhodnocena možnost žalované fakticky úvěr splácet.
13. Z provedeného dokazování vyplynulo, že věřitel prověřil pouze příjem žalované z řádného pracovního poměru, který se však pohyboval na hranici minimální mzdy a činil částka čistého měsíčně. Dále z provedených důkazů vyplynulo, že žalovaná byla ke dni uzavření smlouvy zatížena třemi dalšími závazky, kdy celková výše úvěrového limitu činila přes půl milionu korun. Splátky pak představovaly částka měsíčně. Z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu vyplývá, že žalovaná měla nulové měsíční výdaje, což soud považuje za nepravděpodobné. Žalovaná sice uvedla, že bydlí ve vlastním bytě či domě bez zástavy, avšak tato skutečnost nebyla žádným způsobem prověřena. I za této bytové situace je vyloučeno, aby žalovaná neměla náklady spojené s bydlením. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprověřila schopnost žalované v zákonem požadovaném rozsahu a za této situace soud považuje smlouvu o úvěru za neplatnou, kdy žalobkyni lze jako bezdůvodné obohacení přiznat pouze neuhrazenou jistinu úvěru. Z provedeného dokazování vyplynulo, že pokud soud přihlédl k uhrazené částce ze strany žalované a k výši kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od datum do datum, pak zůstatek částky, kterou je žalovaná povinna žalobkyni vydat jako bezdůvodné obohacení představuje částka společně s příslušenstvím.
14. Do zbývajícího nároku byla žaloba včetně kapitalizovaného příslušenství i úroku ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení zamítnuta, neboť pokud soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, nelze se domáhat sjednaného úroku z úvěru či poplatků, případně zaplacení částky, které byly započteny na příslušenství, avšak měly být odečteny od poskytnuté jistiny úvěru.
15. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. , přičemž přihlédl k tomu, že míra úspěchu a neúspěchu žalobkyně byla srovnatelná a žalované žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly.
16. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, ve dvojím vyhotovení, ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelný rozsudek, může se žalobkyně domáhat podaným návrhem výkonu tohoto rozhodnutí.