Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 54/2026-66
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Jihlavě rozhodl soudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o 35 270,51 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 442,15 Kč, a to ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně splatných po právní moci tohoto rozsudku, vždy do 20. dne v měsíci.
II. Žaloba se zamítá v rozsahu, v jakém se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 22 828,36 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 35 270,51 Kč od 16. 5. 2025 do zaplacení.
III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 442,15 Kč, a to ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně splatných po právní moci tohoto rozsudku, vždy do 20. dne v měsíci.II. Žaloba se zamítá v rozsahu, v jakém se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 22 828,36 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 35 270,51 Kč od 16. 5. 2025 do zaplacení.III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 35 270,51 Kč s příslušenstvím. V podrobnostech žalobkyně uvedla, že žalovaná uzavřela s žalobkyní 30. 11. 2024 smlouvu ke službě Anonymizováno. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru (dále jen „obchodní podmínky“) a sazebník. Žalovaná dne 27. 8. 2025 uznala svůj dluh ve výši 49 401,20 Kč a zavázala se jej splácet měsíčními splátkami ve výši 3 000 Kč. Žalovaná uhradila pouze 16 135,21 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě výzvou ze dne 28. 7. 2025.
2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že v důsledku podvodu přišla o velkou část finančních prostředků, a proto se dostala do prodlení s úhradou dluhu. Dále uvedla, že žalobkyně neprověřila její úvěruschopnost před poskytnutím úvěru. Žalovaná nemusela dokládat své příjmy ani výdaje. Žalovaná tak namítá absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Žalovaná dále požádala o povolení splátek ve výši 2 000 Kč měsíčně. V současnosti má příjmy ve výši 35 000 Kč čistého měsíčně, za bydlení platí 11 000 Kč měsíčně, za jídlo asi 6 000 Kč měsíčně a za dojíždění asi 3 000 Kč měsíčně. Dále splácí úvěry částkou 5 500 Kč měsíčně a od září bude platit až 15 000 Kč měsíčně.
3. Žalobkyně svoji neúčast omluvila. Soud tak jednal v nepřítomnosti žalobkyně v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , dále jen o. s. ř. o. s. ř.
4. Ze smlouvy k službě Anonymizováno ze dne 30. 11. 2024 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala vést pro žalovanou Anonymizováno. Dále žalované poskytla úvěrový rámec do 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peníze splácet společně s úroky a poplatky, a to minimálně ve výši 10 % z vyčerpané částky. Ze smlouvy o splátkovém limitu ze dne 1. 12. 2024 a jejích příloh soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr do výše 20 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet. Úroková sazba byla sjednána ve výši 30,90 % ročně a výše splátky ve výši 1 931,73 Kč.
5. Z uznání dluhu a dohody o postupném splácení ze dne 27. 8. 2025 soud zjistil, že žalovaná uznala svůj dluh ve výši 41 270,51 Kč s příslušenstvím a zavázala se jej uhradit ve splátkách ve výši 3 000 Kč měsíčně, a to pod ztrátou výhody splátek.
6. Z úředního záznamu Policie ČR č. j. Anonymizováno ze dne 3. 4. 2025 soud zjistil, že žalovaná učinila oznámení o podvodu, na základě kterého odeslala pachateli celkem částku 384 034,71 Kč.
7. Z transakční historie účtu soud zjistil, že žalovaná vyčerpala částku 28 577,36 Kč a uhradila částku 16 135,21 Kč. Z výpisu z účtu žalované č. č. účtu z období od ledna do února 2025 soud zjistil přehled příjmů a výdajů žalované. Výdaje žalované byly kryty půjčkami (např. právnická osoba 100 000 Kč, právnická osoba 20 000 Kč a 10 000 Kč, právnická osoba 1 100 Kč). Žalobkyně předložila kopii občanského průkazu žalované. Z výpisu o hodnocení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalovaná uvedla svůj příjem ve výši 50 000 Kč, výdaje ve výši 2 000 Kč a dluh ve výši 5 000 Kč.
8. Z předžalobní výzvy ze dne 28. 7. 2025 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 42 676,16 Kč ve lhůtě do 7 dnů.
9. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalovaná s žalobkyní měla uzavřít smlouvu o úvěru, na základě které jí byla poskytnuta částka ve výši 28 577,36 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku včetně poplatku a úroku. Žalovaná uhradila pouze 16 135,21 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě svého dluhu. Úvěruschopnost byla ověřována na základě tvrzení žalované.
10. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
12. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnilyli obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Podle ustanovení § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že na závazkové vztahy mezi žalobkyní a žalovanou je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru v uvedeném znění, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 1 zákona o spotřebitelském úvěru rozumí i půjčka, respektive zápůjčka podle terminologie užívané o. z., je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39, dostupný na stránkách www.nssoud.cz, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , dostupný na stránkách www.nsoud.cz). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že žalobkyně se v tomto případě spokojila s pouhým tvrzením žalované. Žalobkyně svá tvrzení, že k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovanou byly využity i další zdroje soudu nijak neprokázala. Nedoložila ověření příjmů a výdajů. Rovněž vycházela z nereálně nízkých výdajů ve výši 2 000 Kč měsíčně, aniž tuto okolnost pokládala důvod ke zvláštní obezřetnosti. Žalobkyně tak nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou jako absolutně neplatnou dle ustanovení § 86 odst. 1 o spotřebitelském úvěru. Soud je k takovému postupu povinen s ohledem na aktuální judikaturu Soudního dvora EU týkající se ochrany spotřebitele. Soud proto i z tohoto důvodu posoudil předmětná právní jednání jako neplatná pro jejich rozpor se zákonem a zjevné narušení veřejného pořádku.
15. Žalobkyně soudu nicméně prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 28 577,36 Kč. Žalovaná uhradila 16 135,21 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky nebylo prokázáno uzavření platné smlouvy a mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť žalobkyně jí plnila bez právního důvodu. Soud tak žalobě částečně vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 12 442,15 Kč, tj. zbývající neuhrazenou jistinu. Ohledně nároku na zákonný úrok z prodlení vyšel soud z ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ, tedy že žalovaná má vrátit jistinu úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Žalovaná tak dosud není v prodlení s vrácením jistiny a žalobkyni tak nenáleží úrok z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ). V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. bylo poté žalované uloženo, aby žalovanou částku zaplatila ve splátkách ve výši 2 000 Kč měsíčně.
16. Soud tak zamítl žalobu ohledně částky 22 828,36 Kč (uhrazená část jistiny, smluvní úrok a poplatky) s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 35 270,51 Kč od 16. 5. 2025 do zaplacení.
17. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala částky 35 270,51 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 12 442,15 Kč, tj. ze 35 %; žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky 22 828,36 Kč, tj. z 65 %, a náleží jí proto náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 30 %. Protože však žalované žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.