Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 153/2026-29
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní PaedDr. Mgr. Ivanou Jarešovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 18 183,55 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od datum do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč splatných vždy k 10. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení s tím, že v případě prodlení s úhradou byť jedné splátky nebo její části, se stává splatný celý zbylý dluh.
II. Žaloba se zamítá ohledně úroku z prodlení ve výši 11,5 % p.a. z částky 12 000 Kč za období od datum do datum, dále ohledně částky 6 183,55 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 %. p.a. od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradě nákladů řízení částku 736 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od , datum, do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč splatných vždy k 10. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení s tím, že v případě prodlení s úhradou byť jedné splátky nebo její části, se stává splatný celý zbylý dluh.II. Žaloba se zamítá ohledně úroku z prodlení ve výši 11,5 % p.a. z částky 12 000 Kč za období od , datum, do , datum, , dále ohledně částky 6 183,55 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 %. p.a. od , datum, do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradě nákladů řízení částku 736 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhá po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, tj. společnost právnická osoba, IČ IČO (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“). Na základě uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit do datum. Žalovaný však úvěr nesplatil a je v prodlení. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 12 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 6 183,55 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaný nezaplatil ničeho žalobkyni ani jejímu právnímu předchůdci a žalobkyně se tedy žalobou domáhá uvedených částek a dále zákonného úroku z prodlení.
2. Žalovaný nárok žalobkyně uznal pouze co do částky 12 000 Kč odpovídající poskytnuté jistině úvěru. Ve zbývajícím rozsahu žalovaný žalobu neuznal. Namítal, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná, zejména proto, že právní předchůdce žalobkyně před jejím uzavřením řádně neposoudil jeho úvěruschopnost, když finanční situace žalovaného v době poskytnutí úvěru nebyla stabilní a navíc měl už jiné spotřebitelské úvěry. Dále zpochybnil platnost uzavření smlouvy prostřednictvím elektronické komunikace, neboť podle jeho názoru nebylo dostatečně prokázáno, že uzavřel smlouvu v předloženém znění. Současně tvrdil, že smlouva obsahuje ujednání odporující dobrým mravům, zejména s ohledem na výši sjednaného úroku a RPSN. Z těchto důvodů považoval za nedůvodný nárok žalobkyně na smluvní úrok ve výši 6 183,55 Kč i na úrok z prodlení z částky 18 183,55 Kč. Nesouhlasil ani s výší nákladů řízení, které požadovala žalobkyně.
3. Žalobkyně se z jednání nařízeného na den 19. 8. 2026 omluvila a souhlasila, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Na jednání konaném dne 19. 8. 2026 žalovaný navrhoval, aby soud žalobě vyhověl pouze do částky 12 000 Kč s tím, že žádal, aby mu bylo umožněno splatit dlužnou částku ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně.
5. Po provedeném dokazování soud zjistil následující:
6. Soud zjistil, že žalovaný měl již v době uzavření předmětné smlouvy o úvěru další finanční závazky, a to ze smlouvy o úvěru uzavřené dne datum s právnická osoba., s názvem kreditní karta a na jejímž základě mu byl poskytnut celkový úvěrový limit ve 5 000 Kč. S právnická osoba., žalovaný dále uzavřel smlouvu o úvěru bez data s tím, že mu měl být poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč. Další finanční závazek plynul žalovanému ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota uzavřené dne datum mezi žalovaným a společností právnická osoba., s úvěrovým rámcem 59 500 Kč. Mezi žalovaným a společností právnická osoba. měla být dále uzavřena smlouva na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč (zjištěno ze smlouvy o úvěru mezi žalovaným a právnická osoba bez uvedení data úvěru, smlouvy o úvěru mezi právnická osoba a žalovaným ze dne datum, smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru flexi, půjčky mezi žalovaným a Anonymizováno ze dne datum včetně předpisů denních splátek a údajů poskytovateli spotřebitelského úvěru a informace pro spotřebitele).
7. Dne datum byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaný částku ve výši 12 000 Kč v plném rozsahu čerpal a zavázal se poskytnutou částku vrátit do 12 měsíců, přičemž smlouvou byla sjednána roční úroková sazba 279,83 %. Žalovaný byl povinen hradit minimální měsíční splátku ve výši 5 % z jistiny spolu s úroky přirostlými za posledních 30 dnů. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byl dne datum uzavřen dodatek Anonymizováno k výše uvedené smlouvě s tím, že úvěrový rámec byl navýšen na částku 12 600 Kč a celkem ke splacení byla ujednána částka 15 036 Kč. Dne datum žalobkyně žalovanému poskytla částku 12 000 Kč a dne datum částku 600 Kč. Žalovaný dne datum uhradil částku 600 Kč žalobkyni (vše zjištěno z smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum, dodatku č. hodnota ke smlouvě o úvěru č. hodnota ze dne datum, potvrzení o finančních transakcí, úvěrové smlouvě č. hodnota, výpisu z běžného účtu Anonymizováno - odchozí úhrada datum, 12 000 Kč na účet č. č. účtu a dále odchozí platby datum na stejný účet 600 Kč).
8. Žalovaný byl k úhradě dlužné minimální splátky vyzván dne datum a současně byl upozorněn na to, že v případě neuhrazení může být úvěr zesplatněn. Žalovanému byl dále zaslán dopis ze dne datum s tím, že právní předchůdce žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnil a žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě částky 18 316,55 Kč (zjištěno z výzvy k úhradě ze dne datum a dopisu ze dne datum včetně podacího lístku - poslední možnost dohody na úhradě).
9. Dne datum byla mezi žalobkyní a právním předchůdcem žalobkyně uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na jejímž základě později došlo i k postoupení předmětné pohledávky s žalovaným. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno a zároveň byl opakovaně vyzván k úhradě dlužné částky (vše zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi Anonymizováno a právnická osoba. včetně přílohy - seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a potvrzení o podání doporučené zásilky ze dne datum a výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum).
10. Žalovaný je zaměstnán v adresa a jeho měsíční příjem za Anonymizováno činil v čistém částku 18 457 Kč (zjištěno z výplatního lístku žalovaného za měsíc Anonymizováno).
11. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by žalobkyni nebo jejímu právnímu předchůdci cokoliv z částky 12 000 Kč uhradil.
12. Soud provedené důkazy hodnotil podle § 132 o. s. ř. a po právní stránce věc posoudil následovně:
13. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále „o. z.“), a ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně prokazatelně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 12 000 Kč.
14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. Podle § 87 odst. 1 výše uvedeného zákona o spotřebitelském úvěru pak dále platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Avšak Soudní dvůr EU ve svém rozsudku č. C-679/18, ze dne 5. 3. 2020, dospěl k závěru, že je povinností vnitrostátního soudu, „…aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“
17. Soud je tedy s odkazem na uvedené rozhodnutí Soudního dvora EU povinen zkoumat ex officio, zda právní předchůdce žalobkyně dostál své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného. Z předložených listinných důkazů však nevyplývá, že by právní předchůdce žalobkyně tuto povinnost splnil. Právní předchůdce žalobkyně ani neprovedl lustraci žalovaného v dostupných evidencích (ISIR, registr exekucí etc.) a neseznámil se s poměrem celkových měsíčních příjmů a nákladů žalovaného. Právní předchůdce žalobkyně tak úvěr žalovaného vyplatil, aniž by splnění podmínky úvěruschopnosti žalovaného skutečně ověřil. Žalobkyně soudu nepředložila žádné listiny prokazující výši příjmů a výdajů žalovaného v době posuzování žádosti o úvěr. Navíc sám žalovaný doložil, že v době, kdy právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr vyplatil, měl žalované ještě další závazky.
18. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně se k jednání nedostavila, a soud jí tak nemohl poučit ve smyslu § 118a o. s. ř., muselo být vycházeno pouze z předložených důkazů.
19. Dle § 588 věty prvé o. z., platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
20. Dle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
21. Soud má za prokázané, že žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru, na jejímž základě čerpal peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. V řízení ovšem nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Ve světle již zmiňovaného rozsudku Soudního dvora EU č. C-679/18 ze dne 5. 3. 2020, tak soud z úřední povinnosti toto posoudil jako důvod způsobující absolutní neplatnost předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil a je proto v souladu s § 2991 o. z. povinen žalobkyni částku 12 000 Kč vydat.
22. Navíc, i kdyby původní věřitel řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného, soud dospěl k závěru, že sjednaná výše úrokové sazby (279,83 % ročně) je zjevně v rozporu s dobrými mravy, když průměrná roční úroková sazba spotřebitelských úvěrů činila v době sjednání smlouvy (tedy v Anonymizováno) 8,04 % (viz https://www.cnb.cz/arad - „MCLIRSNCCXRATPECM“). Sjednaný úrok tak více než 34 násobně převyšuje výše uvedenou úrokovou sazbu a v souladu s ustálenou judikaturou je zjevně v rozporu s dobrými mravy (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2007 sp. zn. 33 Odo 236/2005, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Ujednání o úroku není od smlouvy o úvěru oddělitelné, neboť právní předchůdce žalobkyně by k uzavření smlouvy bez ujednání o takto vysoké úrokové sazbě pravděpodobně nepřistoupil. Proto i kdyby právní předchůdce žalobkyně řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného, tak by soud posoudil takto sjednaný úrok jako ujednání dle § 1813 o. z., což by rovněž způsobilo neplatnost celé úvěrové smlouvy.
23. O příslušenství pohledávky bylo rozhodnuto v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení sice soud odvodil od dopisu ze dne datum, kterým byl žalovaný poprvé prokazatelně vyzván k vydání předmětné částky, avšak o dopisu platí domněnka doby dojití dle § 573 o. z. dne datum. Ve výzvě byla stanovena lhůta k úhradě ihned a žalovaný tak měl plnit nejpozději dne datum, od dalšího dne je tedy žalovaný v prodlení a žalobkyni náleží úrok z prodlení v zákonné výši.
24. Z těchto důvodů soud zamítl žalobu v rozsahu uvedeném ve výroku II. tohoto rozsudku. Ve zbylé části soud žalobě vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, přičemž stanovil dle § 160 odst. 1 věta druhá o. s. ř., že dlužná částka bude uhrazena v pravidelných měsíčních splátkách, a to s ohledem na vyjádření žalovaného, kdy žalovaný dluh ve výši 12 000 Kč uznal a žádal, aby mu bylo umožněno dluh splatit ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně. Soud proto stanovil výši splátek 1 000 Kč počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku a shledává ji jako přiměřenou výši dluhu a zájmu žalobkyně na přiměřené době úhrady dluhu, a rovněž přiměřenou možnostem žalovaného.
25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 736 Kč, přičemž tato částka představuje 32 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 66 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 34 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 18 183,55 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.
26. O platebním místě nákladů řízení a o lhůtě k plnění rozhodoval soud dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.