Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

34 C 132/2026-50

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Hromkem v právní věci

žalobce: Jméno žalobce A., IČ: IČO žalobce A,

se sídlem v Adresa žalobce A,

zastoupeného Jméno žalobce B,

advokátem v Anonymizováno,

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, nar. Datum narození žalovaného,

trvale bytem Adresa žalovaného,

o zaplacení částky částka s příslušenstvím,

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení a smluvní pokutu částka, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení a smluvní pokutu , částka, , se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobce se domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení a smluvní pokutu částka. Žalobce poskytl žalovanému úvěr v celkovém čerpání finančních prostředků částka, který se žalovaný zavázal uhradit. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě prostřednictvím internetových stránek žalobce. Úvěr čerpal žalovaný bezhotovostně na svůj bankovní účet. Žalovaný úvěr řádně a včas neuhradil, čímž žalobci vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, která představuje celkem částka. Ke způsobu posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy žalobce odkázal na dokument „úvěruschopnost“.

Podáním ze dne datum žalobce doplnil, že žalovaný čerpal úvěr v období od datum do datum v celkové částce částka a uhradil v období od datum do datum celkem částka. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházel žalobce z měsíčního příjmu žalovaného částka a dále z lustrace žalovaného v příslušných registrech.

Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

Skutková zjištění učinil soud z listinných důkazů.

Žalobce v prvé řadě soudu předložil k důkazu smlouvu o úvěru a všeobecné obchodní podmínky včetně předpisu splátek, a dále formuláře předsmluvních informací a nakládání s osobnímu údaji, kdy tytoy prokazují uzavření úvěrové smlouvy, a to ve spojení su ověření totožnosti žalovaného. Dle přehledu transakcí ve spojení se sdělením banky a výpisem z účtu čerpal žalovaný úvěr v celkové částce částka.

Dle výpisu posouzení úvěruschopnosti vycházel žalobce z měsíčního příjmu žalovaného ve výši částka a žalovaným uvedených výdajů částka bez bližší specifikace. Disponibilní příjem byl stanoven na částku částka a vypočítané minimální výdaje na částku částka.

Z tabulky „identifikované příjmy“ soud neučinil žádná pro věc relevantní skutková zjištění.

Emailem ze dne datum vyzval žalobce žalovaného k úhradě částky částka, dopisem ze dne datum vyzval právní zástupce žalobce žalovanou k úhradě před podáním žaloby.

Podle , (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“) pro účely tohoto zákona se rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě

nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

Po provedeném dokazování a pod podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žalobce dostatečným způsobem neprověřil úvěruschopnost žalovaného za situace, kdy vycházel zejména z údajů, které uvedl sám žalovaný, tyto však nejsou jakkoliv doloženy. Soud konstatuje, že žalobce si měl od žalovaného vyžádat skutečné a pravdivé informace stran příjmů a výdajů, které následně měly být ze strany žalobce s odbornou péčí vyhodnoceny a důkladně prověřeny. Posouzení úvěruschopnosti je zcela nedostatečné, neboť ze strany žalobce nebyly hodnoceny reálné doložené příjmy a zejména pak výdaje žalovaného, avšak toliko příjmy a výdaje uvedené přímo žalovaným, které odpovídat reálným příjmům a výdajům mohou, ale taky nemusí. Povinností žalobce bylo řádně prověřit úvěruschopnost žalovaného již před uzavřením úvěrové smlouvy.

Soud proto uzavírá, že úvěruschopnost žalovaného nebyla ze strany žalobce dostatečně zkoumána a prověřována, žalobce tak nesplnil svou povinnost, jež mu ukládá . Vzhledem k tomu, že žalobce nedostatečným způsobem prověřil úvěruschopnost žalovaného, je třeba na předmětnou smlouvou hledět ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným jako na neplatnou ve smyslu shora citovaného ustanovení ( zákona o spotřebitelském úvěru, k tomu srov., pokud jde o absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 OPR-Finance proti GK a pokud jde o povinnost věřitele řádně ověřit úvěruschopnost spotřebitele, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 12. 2021 sp. zn. , dále totožně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31.1.2024, č. j. -57).

Žalovaný je tak povinen vrátit žalobci pouze jistinu ve výši částka, na kterou dosud uhradil dle tvrzení žalobce částka (k započtení plateb srov. odst. 17 rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 14. 10. 2021, sp. zn. ), tedy více, než činila poskytnutá jistina.

Soud proto žalobu zamítl.

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 občasného soudního řádu, kdy žalobce byl ve věci neúspěšný, žalovanému však v řízení náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.