Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

56 Co 216/2025-371

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Šímové a soudců JUDr. Hany Sedláčkové a Mgr. Tomáše Foltýna, Ph.D., ve věci

žalobců:

Jméno žalobce A, narozený dne Datum narození žalobce A, narozený dne Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno bytem Adresa žalobce A, narozená dne Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno bytem Adresa žalobce A, narozený dne Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B, narozená dne Datum narození žalobce C bytem Adresa žalobce C, narozený dne Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno bytem Adresa žalobce C, narozený dne Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno bytem Adresa žalobce C, narozená dne Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno bytem Adresa žalobce C zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovaným:

Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované, narozený dne Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno bytem Adresa žalované zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

o zaplacení částky 418 722 Kč s příslušenstvím

o odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 23. dubna 2025, č. j. -329,

takto:

Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II až IV potvrzuje. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovaným, kteří jsou oprávněni k přijetí plnění společně a nerozdílně, náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 45 650,88 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalovaných.

Odůvodnění:

Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II až IV potvrzuje. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovaným, kteří jsou oprávněni k přijetí plnění společně a nerozdílně, náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 45 650,88 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalovaných.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil první žalované povinnost zaplatit žalobcům, kteří jsou oprávněni k přijetí plnění společně a nerozdílně, částku 120 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,50 % ročně od 24. 7. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), co do nároku žalobců na zaplacení částky 418 602 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky žalobu vůči první žalované zamítl (výrok II), zamítl žalobu též co do nároku žalobců na zaplacení částky 418 722 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky vůči druhému žalovanému (výrok III), žalobcům uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalovaným, kteří jsou oprávněni k přijetí plnění společně a nerozdílně, náhradu nákladů řízení ve výši 300 457,52 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaných (výrok IV) a dále rozhodl, že žalobcům, kteří jsou oprávněni k přijetí plnění společně nerozdílně, bude soudem po právní moci rozsudku vrácena část zálohy na náklady dokazování ve výši 5 258 Kč (výrok V).

2. Rozhodl tak o žalobě ze dne 21. 9. 2021, doplněné dne 24. 3. 2025, kterou se žalobci domáhali uložení povinnosti oběma žalovaným zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku 418 722 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že při skončení nájmu nebytového prostoru ve vlastnictví účastníků, jehož nájemcem byla první žalovaná, bylo v rámci předání dne 16. 10. 2018 zjištěno, že celý nebytový prostor byl žalovanými zcela zdemolován a došlo k poničení prakticky veškerého zařízení. O předání byl sepsán předávací protokol. Na základě znaleckého posudku zpracovaného tituly před jménem jméno FO poté žalobci zjistili, že cena oprav a uvedení prostor do původního stavu dosáhla výše žalované částky. Žalovaní s žalobou nesouhlasili, způsobení tvrzené škody odmítli. Poukázali na obsah předávacího protokolu i na to, že druhý žalovaný nebytový prostor neužíval společně s první žalovanou, byl pouze jejím pomocníkem. Soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl k závěru, že mezi žalobci a první žalovanou byla dne 4. 9. 2005 uzavřena smlouva o nájmu nebytového prostoru v režimu v tehdy platném znění, přičemž žalovaná v nebytovém prostoru provozovala bar, a to až do zániku nájemního vztahu uplynutím doby určité dne 15. 10. 2018. Podle ustanovení ve spojení s ustanovením byla žalovaná povinna odevzdat nebytový prostor žalobcům v takovém stavu, v jakém byl v době, kdy ho převzala, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání. Splnění této zákonné povinnosti bylo mezi účastníky sporným. Soud vycházel z předávacího protokolu ze dne 16. 10. 2018, kdy předání nebytového prostoru byli přítomni tři z žalobců, dále žalovaní, jejich syn a předseda SVJ pan jméno FO. V předávacím protokolu žalobci uvedli celkem 10 závad či jejich skupin, které byly při prohlídce nebytového prostoru zjištěny, a žalovaní se k závadám vyjádřili. Nikdo z účastníků netvrdil, že by na sepsání předávacího protokolu bylo málo času, či že by žalobci neměli možnost do něj uvést všechny zjištěné závady. Pokud žalobci tvrdili a vypověděli, že při prohlídce byl nebytový prostor špatně osvětlen a že proto snad nemuseli všechny závady zpozorovat, pak žalovaný a jeho syn špatné osvětlení nebytového prostoru popřeli a svědek jméno FO je nezmiňoval. Z fotografií pořízených při prohlídce nebytového prostoru je přitom zřejmé, že osvětlení bylo dostatečné, ostatně žalobci byli schopni dokumentovat i takové detaily, jako rozbité prkénko na WC nebo utržený přívod vody, soud tedy neuvěřil tomu, že by nebyli zároveň schopni odhalit například poškození sádrokartonových příček či poškození všech vnitřních věcí, což jsou věci, jejichž cena nápravy je zahrnuta v žalobou požadované sumě, avšak v předávacím protokolu uvedeny nebyly. Soud prvního stupně konstatoval, že závady dle bodů 1 a 2 předávacího protokolu, tedy rozbitá výloha u vchodu do nebytového prostoru a rozbité zábradlí u schodiště, nejsou předmětem tohoto řízení. K závadě dle bodu 3 předávacího protokolu, tedy demontovaným radiátorům, nebylo zjištěno, že by přívodní trubky topení byly přeřezány, žalovaní nezpochybnili, že při předání nebytových prostor radiátory žalobců nepřipojili zpět k přívodním trubkám topení, bylo tedy oceněno připojení radiátorů k otopné soustavě dle fotodokumentace. K závadám dle bodů 4 a 5 předávacího protokolu – demontované boxy – stolky a demontovaný bar, soud dospěl k závěru, že nebylo v řízení prokázáno, že prostory vytvořili žalovaní po roce 2005, ani, že by stavební suť dle fotodokumentace byla do prostoru vložena žalovanými. Zeď viditelná na předložených fotografiích a žalovanými skutečně postavená pak není předmětem řízení. K závadám dle bodu 6 předávacího protokolu – škody v šatně pro zaměstnance (zničený sprchový kout, zničené WC – utržený přívod vody a rozbité prkénko a utržený přívod vody k umyvadlu) soud konstatoval, že existence a rozsah těchto závad jsou nesporné, bylo tedy oceněno zpětné nasazení dveří sprchového koutu, připojení umyvadla k přívodu vody, připojení toalety k přívodu vody a pořízení a instalace nového prkénka, které bylo prasklé a jeho horní část chyběla. K závadám dle bodů 7 a 8 předávacího protokolu – demontovaná a nekompletní klimatizace v bývalé kuchyni a skladu potravin soud konstatoval, že demontáž klimatizace žalovanými a její ponechání v předmětných prostorách jsou skutečnosti nesporné a bylo tedy oceněno zpětné připojení klimatizace (vzduchotechniky) v bývalé kuchyni a skladu potravin. K závadě dle bodu 9 předávacího protokolu – dvě zničené vodovodní baterie v umývárně nádobí bylo prokázáno, že vodovodní baterie byly součástí vybavení nebytového prostoru a od roku 2005 byly ve vlastnictví žalované, což žalobci nezpochybnili. K závadě dle bodu 10 předávacího protokolu, tedy zazdění průchodu ze skladu nápojů do společné chodby, pak soud konstatoval, že není předmětem řízení, druhá závada dle tohoto bodu, tedy přerušená klimatizace v těchto prostorách, pak demontáž klimatizace žalovanými je skutečností nespornou a bylo oceněno zpětné připojení klimatizace. Soud prvního stupně na základě uvedeného shrnul, že výše nákladů na opravu závad (škod) uvedených v předávacím protokolu pod body 3, 6, 7, 8 a 10 a dokazováním skutečně prokázaných jako existujících byla v řízení zjištěna znaleckým posudkem znalce tituly před jménem jméno FO a činí v cenové hladině přelomu let 2018 a 2019 částku 14 350 Kč, a protože se jedná o škody, které nevznikly obvyklým opotřebením při řádném užívání nebytového prostoru, odpovídá za tyto škody první žalovaná dle ustanovení ve spojení s ustanovením , kdy se jedná o její objektivní odpovědnost jako nájemkyně nebytového prostoru za jeho stav při jeho předání žalobcům. S ohledem na to, že v předávacím protokolu ze dne 16. 10. 2018 první žalovaná uvedla, že má za žalobci pohledávku ve výši 14 230 Kč z titulu přeplatku na nájemném za nebytové prostory za říjen 2018, a žalobci v předávacím protokolu uvedli, že tato částka bude použita jako kauce na náhradu škod popsaných v předávacím protokolu, soud tuto dohodu účastníků řízení na zápočtu pohledávek respektoval a první žalované uložil k úhradě pouze rozdíl mezi škodou znalecky zjištěnou a přeplatkem nájemného ve výši 120 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení z této částky. Nárok žalobců vůči první žalované v rozsahu částky 418 602 Kč se zákonným úrokem z prodlení shledal soud prvního stupně nedůvodným. Ačkoli výši nároku žalobci opírali primárně o znalecký posudek tituly před jménem jméno FO ze dne 30. 4. 2020, který určil cenu oprav poškozených stavebních konstrukcí v nebytovém prostoru na částku 418 722 Kč včetně DPH, tímto znaleckým posudkem žalobci svůj nárok neprokázali. Znalec nezkoumal stav nebytových prostor in natura v době jeho předání žalobcům nebo v době bezprostředně následující, znalecký posudek byl vyhotoven až téměř po roce a půl od předání nebytových prostor, přičemž znalec osobně navštívil nebytové prostory dne 28. 1. 2020, tedy až poté, co byly žalobci kompletně zrekonstruovány. Při určení rozsahu vad pak akceptoval sdělení žalobců o rozsahu poškození, které významně přesahuje rozsah poškození uvedených v předávacím protokolu, a následně ocenil hodnotu oprav tohoto poškození. Dle názoru soudu žalobci zvolili za účelem zajištění důkazního materiálu, který měl prokázat jejich nárok, zcela nevhodnou cestu, když nejprve provedli kompletní rekonstrukci nebytového prostoru a teprve poté pořídili znalecký posudek. Z ostatních důkazů provedených v řízení neplyne, že by nebytový prostor byl při předání žalobcům v takovém stavu, aby bylo nutno bourat sádrokartonové příčky, stropy a podhledy sociálního zařízení včetně zárubní a ocelových profilů, demontovat 16 dveří a montovat 88 jiných, montovat 9 ocelových zárubní, vybourávat zeď v baru či opravovat elektroinstalaci, což jsou vše práce znalcem oceněné. Nemůže proto obstát žalobní tvrzení, že celý nebytový prostor včetně veškerých jeho součástí byl žalovanými či jejich dalšími rodinnými příslušníky zcela zdemolován. Naopak zcela reálnou soud prvního stupně shledal variantu tvrzenou žalovanými, tedy, že bylo žalobcem a) sděleno, ať si žalovaní z nebytových prostor odvezou všechny věci, neboť žalobci chtějí nebytový prostor kompletně rekonstruovat, což také následně učinili, nikoli však proto, že by museli v žalobou uplatněném rozsahu odstraňovat škody způsobené žalovanými. Obstát nemůže ani technická zpráva tituly před jménem jméno FO, která byla vyhotovena cca tři měsíce po předání nebytového prostoru, přičemž však již 13. 11. 2018, tedy necelý měsíc po předání nebytového prostoru, uzavřel žalobce a) smlouvu o dílo na jeho rekonstrukci, přičemž připojený rozpočet skutečně odpovídá kompletní rekonstrukci nebytového prostoru, což jen dále podporuje závěr o tom, že úmyslem žalobců bylo nebytový prostor kompletně zrekonstruovat bez ohledu na případné škody, které v něm mohli způsobit žalovaní. Stejně tak neobstojí argument žalobců, že smlouva o dílo a technická zpráva byly naceněny na částku přesahující 600 000 Kč, tedy že částka určená znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO se nerovná ceně celkové rekonstrukce nebytového prostoru, ale jedná se pouze o náklady na odstranění škod způsobených žalovanými. V kontextu všech provedených důkazů je jen stěží možné, aby náklady na odstranění údajných škod způsobených žalovanými představovaly zhruba 2/3 nákladů na celkovou rekonstrukci nebytového prostoru, pokud se přitom rekonstruovaly i například rozvody elektřiny a kanalizace, o jejichž poškození žalovanými ani sami žalobci ničeho netvrdí. Předávací protokol s fotodokumentací pak věrně zachycují stav nebytového prostoru ke dni jeho předání žalobcům. Obě strany tento stav vnímaly svými smysly, popsaly ho a vyjádřily se k němu. Z hlediska příčinné souvislosti mezi jednáním nebo opomenutím první žalované ve vztahu ke stavu nebytového prostoru jsou jakékoli další důkazy pořízené nejdříve zhruba tři měsíce po jeho předání minimální důkazní hodnoty. Pokud pak se jedná o druhého žalovaného, který nebyl v žádném smluvním vztahu se žalobci, dle tvrzení žalobců si měl počínat tím způsobem, že úmyslně poničil nebytový prostor před jeho předáním žalobcům, tedy nedůvodně způsobil újmu na vlastnickém právu žalobců podle ustanovení . K tomuto tvrzení žalobci však nabídli pouze jediný důkaz, a to výslech svědkyně jméno FO, která však neuvedla, že by sledovala žalovaného při ničení nebytového prostoru, ani to, že by se jí žalovaný svěřil, že nebytový prostor poničil. Pokud svědkyně vypověděla, že jí žalovaný řekl, že nebytový prostor nepředá žalobcům ve stavu, aby dále fungoval, a následně se dozvěděla z tvrzení žalobce b), že nebytový prostor měl být zničený, při hodnocení věrohodnosti svědkyně soud musel přihlédnout k jejímu vztahu k žalobci b), kterého zná, neboť pro něj její firma vyráběla nábytek do domu, zároveň se však soud zdráhal uvěřit, že by si svědkyně po 5 nebo 6 letech přesně vzpomněla na slova žalovaného, když se s ním setkala maximálně na dvou schůzkách (přitom žalovaný vehementně popírá, že by se se svědkyní vůbec kdy setkal). Avšak i v případě, kdyby soud svědkyni uvěřil, nebytový prostor nebyl poničen tak, jak žalobci tvrdí a žalobcům se nepodařilo prokázat, že za jeho stav odpovídali žalovaní nad rámec škod zjištěných dokazováním a oceněným znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO. Tedy i kdyby druhý žalovaný sám svým osobním jednáním něco poškodil (což se však žalobcům prokázat nepodařilo), odpovídal by maximálně v rozsahu, v němž odpovídá první žalovaná. Z tohoto důvodu vůči druhému žalovanému byla žaloba zamítnuta v plném rozsahu. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení ve vztahu k druhému žalovanému a dle ustanovení ve vztahu k první žalované.

3. Proti rozsudku podali žalobci v zákonné lhůtě blanketní odvolání. V jeho doplnění upřesnili, že odvolání směřuje pouze proti výrokům II, III a IV, když rozsudek v tomto rozsahu považují za nesprávný po stránce skutkové i právní. Žalobci poukázali na znalecký posudek vypracovaný v průběhu řízení na základě usnesení soudu, který určil výši škody vzniklé žalobcům v důsledku jednání žalovaných, který byl zcela zjevně vypracován, aniž by znalec viděl skutečný stav na místě. Naopak soud nevzal náležitě v úvahu znalecký posudek předložený žalobci a dostatečně se nevypořádal s jeho závěry, byť tento znalecký posudek jednoznačně určil výši škody způsobené žalovanými. Tímto postupem došlo k vadnému hodnocení důkazů v rozporu s ustanovením Soud prvního stupně ani neuznal příčinnou souvislost mezi jednáním žalovaných a vznikem škody, přestože tato souvislost byla v řízení řádně doložena, a zamítl žalobu navzdory tomu, že žalobci unesli důkazní břemeno ohledně výše škody i její příčiny. Náklady řízení přiznané žalovaným pak žalobci považují s ohledem na okolnosti a průběh řízení za nepřiměřeně vysoké a v rozporu se zásadou spravedlivého procesu. Z těchto důvodů žalobci navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek v napadeném rozsahu změnil tak, že žalobě se v plném rozsahu vyhovuje a žalobcům není uložena povinnost k náhradě nákladů řízení, nebo aby napadený rozsudek v napadených výrocích zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu v Karlových Varech k novému projednání a rozhodnutí.

4. Žalovaní s odvoláním nesouhlasili a navrhli potvrzení napadeného rozsudku. V odůvodnění rozsudku i mnohokrát v průběhu řízení soud zdůraznil, z jakého důvodu nelze vycházet ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, a to proto, že znalec nezkoumal stav nebytového prostoru in natura v době jeho předání žalobcům nebo v době bezprostředně následující. Znalecký posudek byl vyhotoven až po téměř roce a půl od předání nebytového prostoru a znalec osobně jej navštívil až poté, co byl žalobci kompletně zrekonstruován. Subjektivní tvrzení žalobců, z něhož znalec vycházel, jsou pak v rozporu s obsahem předávacího protokolu a pořízené fotodokumentace, jakož i s tím, co vyšlo v řízení najevo provedením jiných důkazů. Soud prvního stupně tedy vyšel správně z obsahu předávacího protokolu při předávání nebytových prostor s uvedením vad, přičemž ani v průběhu dokazování nevyšlo najevo, že by nebytový prostor byl kompletně úmyslně zdemolován. Předpokladem úspěchu ve věci je tvrzení a prokázání jednání, vzniku škody a příčinné souvislosti. V tomto směru soud prvního stupně konstatoval, že z hlediska příčinné souvislosti mezi jednáním nebo opomenutím žalovaných ve vztahu ke stavu nebytového prostoru jsou jakékoli další důkazy pořízené nejdříve zhruba tři měsíce po jeho předání minimální důkazní hodnoty. Žalobci zcela jistě neprokázali veškeré předpoklady pro úspěch nároku ve sporu o náhradu škody, proto nemohli být úspěšní. Důkazní návrhy přitom byly většinou v režii žalobců. Zároveň soud prvního stupně opakovaně od počátku řízení naléhal na žalobce, aby se dohodli na smíru nebo aby žalobu vzali zpět, neboť v drtivé části nemohou být v žalobě úspěšní. Pokud tedy žalobci byli v konečném důsledku ve věci neúspěšní, mohou si za vyšší náklady řízení sami a žalovaným nelze vytýkat, že se nechtěli na smíru dohodnout, protože jednak žalobu považovali za nedůvodnou a jednak jim vznikly velké náklady v souvislosti s právním zastoupením, které jim žalobci nehodlali kompenzovat. Zástupci žalovaných přitom náleží dle advokátního tarifu odměna počítaná v souladu s ustanovením § 12 odst. 4.

5. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí i předchozí průběh řízení podle , posoudil obsah podaného odvolání, přihlédl k vyjádření žalovaných a dospěl k závěru, že odvolání žalobců nelze shledat důvodným.

6. Soud prvního stupně se v odůvodnění napadeného rozsudku přehledně a logicky vypořádal (zejména na straně 8–10 napadeného rozsudku) se všemi provedenými důkazy, vysvětlil, z jakého důvodu další dokazování neprováděl, a námitky žalobců týkající se nedostatečného odůvodnění rozsudku ve smyslu , jakož i porušení zásady volného hodnocení důkazů dle , tedy odvolací soud považuje za nedůvodné. Dokazování soud prvního stupně přitom provedl v postačujícím rozsahu a s jeho skutkovými i právními závěry se odvolací soud ztotožňuje. Souhlasí tedy se závěrem soudu prvního stupně, že na základě provedeného dokazování nelze dospět k závěru, že by druhý žalovaný měl být zavázán k úhradě celé žalované částky a první žalovaná k úhradě částky vyšší než 120 Kč po zohlednění zápočtu, na němž se účastníci v rámci předání nebytového prostoru dohodli. Již v žalobě se žalobci domáhali úhrady uvedené částky s odůvodněním, že v rámci předání prostor dne 16. 10. 2018 bylo zjištěno, že celý nebytový prostor byl žalovanými zcela zdemolován, s tím, že o předání byl sepsán předávací protokol, současně přitom odkazovali na znalecký posudek tituly před jménem jméno FO pořízený až ve značném časovém odstupu od předání a poté, co byla provedena kompletní rekonstrukce nebytových prostor. Pokud tedy soud prvního stupně vycházel při určení rozsahu a charakteru vad z předávacího protokolu ze dne 16. 10. 2018 vyhotoveného oběma stranami, aniž zohlednil vady uvedené ve znaleckém posudku tituly před jménem jméno FO, které v předávacím protokolu zahrnuty nebyly a znalcem tituly před jménem jméno FO byly oceněny pouze na základě tvrzení žalobců, která neměla jakoukoli oporu ani v dokazování provedeném soudem prvního stupně, pak jeho postupu nelze ničeho vytknout. Jednotlivými vadami uvedenými v předávacím protokolu se pak soud prvního stupně podrobně zabýval a provedené důkazy hodnotil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, jak mu ukládá (viz zejména strana 5–10 rozsudku). Odvolací soud se zcela ztotožňuje s důvody, pro které nelze přihlédnout k obsahu znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, a v tomto směru odkazuje na odůvodnění obsažené zejména na straně 8 napadeného rozsudku, tedy tvrzení žalobců o vadách uvedených ve znaleckém posudku tituly před jménem jméno FO lze považovat za vyvrácené zejména obsahem předávacího protokolu, jehož obsah nebyl zpochybněn ani předloženou fotodokumentací či výpovědí účastníků a svědků. Pokud by byla pravdivá tvrzení žalobců o tom, že již při předání byla zřejmá potřeba zásadních úprav, pak by bylo zcela v rozporu s logikou věci, aby tato zásadní skutečnost nebyla uvedena v předávacím protokolu, jehož sepisu byly přítomny obě strany a který byl oběma stranami podepsán. V tomto směru již soud prvního stupně odkázal též na výpověď jediného nezainteresovaného svědka jméno FO, dle něhož nebyl nebytový prostor při předání zdemolován. Pokud by rozsah závad měl skutečně odpovídat žalobci předložené technické zprávě tituly před jménem jméno FO a znaleckému posudku tituly před jménem jméno FO, pak není zřejmé, z jakého důvodu je v předávacím protokolu, jehož správnost ani pravost není žádnou ze stran zpochybňována, uveden zcela jiný charakter a rozsah vad. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně nezpochybňuje samotné ocenění vad tvrzených žalobci, existenci těchto vad v době předání však nelze považovat za prokázanou prostřednictvím předloženého znaleckého posudku, tj. znalecký posudek z již shora uvedených důvodů nemůže sloužit jako důkaz existence uvedených vad v době předání nebytového prostoru.

7. Pokud zástupce žalobců až v závěrečném návrhu při odvolacím jednání poukázal na početní nejasnosti a rozpory obsažené ve znaleckém posudku tituly před jménem jméno FO ze dne 31. 7. 2024, odvolací soud po zopakování tohoto důkazu konstatuje, že uvedené rozpory v textu posudku lze shledat, kdy početní nesoulad mezi oceněním nákladů na opravu sprchového koutu, připojení umyvadla a doplnění sedátka WC v částce 4 850 Kč (strana 6 posudku) a celkové náklady na zpětnou montáž vzduchotechniky v částce 5 100 Kč (strana 7 posudku) neodpovídají výpočtům uvedeným v předchozích odstavcích na stejných stranách znaleckého posudku, jsou však v souladu se závěrem znaleckého posudku v jeho bodu 6.1, který nebyl žalobci v průběhu řízení jakkoli napaden. Dle sdělení soudu prvního stupně (č. l. 281 a 282 spisu) soud pokládá znalecký posudek za řádný a úplný, k tomu žalobci výslovně v podání ze dne 12. 9. 2024 (č. l. 288 spisu) uvedli, že nemají proti závěrům znaleckého posudku námitky (byť v návaznosti na to, že soudní znalec byl omezen výslovnými pokyny soudu, který nepřipustil ocenění jakýchkoli jiných škod). Znalec se pak vyjadřoval pouze k námitkám žalovaných, které se však netýkaly matematického výpočtu. Pokud soud prvního stupně při ústním jednání dne 4. 12. 2024 sdělil, že pokládá závěry znalce za přesvědčivé, znalec se vypořádal s námitkami žalovaných, jedná se o jeho odborné závěry a soud tedy bude vycházet z částky vyčíslené znalcem ve znaleckém posudku, pak se k uvedenému účastníci nijak nevyjádřili. Pokud za této situace žalobci vznesli námitky proti výpočtům znalce až v závěrečném návrhu při odvolacím jednání, pak odvolací soud má za to, že nově vznesené námitky proti znaleckému posudku již nelze v odvolacím řízení zohlednit, neboť v opačném případě by došlo k porušení zásady neúplné apelace (účastníci byli v řízení před soudem prvního stupně poučeni před vyhlášením rozsudku dle ve spojení s ) a je třeba vycházet ze závěrů znaleckého posudku, proti jehož závěrům žalobci neměli námitky, ačkoli soud prvního stupně opakovaně avizoval, že z těchto závěrů bude vycházet. Rozhodnutí soudu prvního stupně ve vztahu k první žalované při aplikaci ust. , an. a tedy obstojí.

8. Za věcně správné považuje odvolací soud napadené rozhodnutí též ve vztahu k druhému žalovanému, pokud soud prvního stupně konstatoval, že na základě provedeného dokazování nelze dospět k závěru, že druhý žalovaný poničil nebytové prostory v rozsahu tvrzeném žalobci, a tedy nebyla porušena prevenční povinnost dle , i v tomto případě lze pro stručnost odkázat na odůvodnění obsažené v napadeném rozsudku (zejména na straně 9 až 10). Odvolací soud pouze doplňuje, že s ohledem na to, že druhý žalovaný nebyl účastníkem smluvního vztahu s žalobci, nedošlo ani k porušení smluvní povinnosti ve smyslu . Odvolací soud se zároveň ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně o tom, že i v případě, kdy by bylo zjištěno, že druhý žalovaný svým úmyslným jednáním nebytové prostory žalobců poškodil, s ohledem na obsah předávacího protokolu a skutečnosti již výše uvedené k otázce předání nebytových prostor a existenci vad v době předání, by nemohl být učiněn závěr o existenci většího rozsahu vad, než který vyplývá z provedeného dokazování.

9. Z těchto důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí v plném rozsahu jako věcně správné dle potvrdil.

10. Odvolací soud považuje za potřebné dále zdůraznit, že postup soudu prvního stupně byl po celou dobu řízení zcela předvídatelný. Již při prvním jednání soud účastníkům po provedení části dokazování sdělil předběžný názor s tím, že žalobě nebude moci být v plném rozsahu vyhověno, kdy na případnou škodu bude započítán přeplatek na nájemném potvrzený v předávacím protokolu, a dále, že kompletní rekonstrukce provedená žalobci neodpovídá rozsahu vad uvedenému v předávacím protokolu, přičemž pouze těmito vadami se soud bude v řízení dále zabývat. Žalobci byli poučeni dle a 3 o povinnosti doplnit tvrzení a označit důkazy ve vztahu ke každé vadě vyplývající z předávacího protokolu a koncentrace řízení poté nastala uplynutím 60 dnů od doručení protokolu z předmětného jednání. K poskytnutému poučení žalobci v písemném podání odkázali na již předložený znalecký posudek tituly před jménem jméno FO s tím, že tento však nezohledňuje veškeré vynaložené náklady, a navrhli, aby k určení hodnoty oprav byl soudem ustanoven znalec, který ocení všechny závady nebytového prostoru dle předávacího protokolu a fotodokumentace. Soud prvního stupně účastníkům sděloval svůj právní názor opakovaně i při dalších jednáních, rovněž účastníky opakovaně vyzýval ke smírnému řešení a dával žalobcům ke zvážení zpětvzetí žaloby za účelem zamezení vzniku dalších nákladů. Ještě před ustanovením znalce pak sdělil účastníkům své závěry v návaznosti na provedené dokazování a poté po vypracování znaleckého posudku účastníky seznámil se svým právním názorem s tím, že shledává odpovědnost žalované za škodu v částce 14 350 Kč, kdy však dle předávacího protokolu má být použita částka přeplatku na nájemném ve výši 14 230 Kč a rozdíl těchto částek činí 120 Kč; zároveň konstatoval, že odpovědnost druhého žalovaného z dokazování nevyplynula. Žalobci tedy byli po celou dobu řízení upozorňováni na to, že jimi předložené a označené důkazy při posouzení uplatňovaného nároku neobstojí, přesto setrvali na svých tvrzeních, vycházejících ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO a technické zprávy tituly před jménem jméno FO. Další důkazy pak žalobci ani přes shora uvedené neoznačili, ani nenamítají, že nebyly provedeny jiné důkazy, než které žalobci v průběhu řízení navrhli.

11. Napadené rozhodnutí shledal odvolací soud správným též v části týkající se nákladů řízení. Soud prvního stupně postupoval ve vztahu k první žalované dle s ohledem na její nepatrný neúspěch v řízení a podle ve vztahu k druhému žalovanému, respektoval též rozdílné znění ustanovení , advokátní tarif (dále jen AT) ve znění účinném do 31. 12. 2024 a od 1. 1. 2025. I s ohledem na skutečnosti uvedené výše v odstavci 10 tohoto rozsudku se nelze se ztotožnit s námitkou žalobců o nepřiměřenosti nákladů řízení. Vymezení předmětu řízení učinili žalobci podanou žalobou, ani přes opakované výzvy soudu ke smírnému řešení a zvážení setrvání na žalobě žalobní nárok jakkoli nemodifikovali, byť opakovaně byli upozorňováni na možný, i částečný, neúspěch ve věci. Vymezení předmětu řízení, jakož i setrvání na žalobě, tedy bylo zcela v kompetenci žalobců, jejichž procesní postup nelze přenášet na žalované, kteří pouze v řízení využili procesní možnosti obrany.

12. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ve spojení s a jejich plná náhrada byla přiznána zcela úspěšným žalovaným. Náklady účelně vynaložené žalovanými v odvolacím řízení sestávají z odměny za zastoupení účastníka advokátem ve výši 2 x 17 964 Kč podle , , , písm. g) AT (sepis vyjádření k odvolání, účast na ústním jednání; tarifní hodnota určena v souladu s ustanovením AT, tj. 9 980 Kč +7 984 Kč), paušální náhrady hotových výdajů ve výši 2 x 450 Kč podle AT, náhrady za promeškaný čas ve výši 6 x 150 Kč podle , odst. 3 AT (6 x 0,5 hodin) a 21 % DPH ve výši 7 922,88 Kč podle Celkem tedy činí 45 650,88 Kč, a proto v této výši byly žalovaným přiznány tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozhodnutí. Lhůta k plnění byla určena jako obecná třídenní podle ustanovení část věty před středníkem a místem plnění byl určen zástupce žalovaných podle

13. Pro úplnost odvolací soud na tomto místě považuje za potřebné upozornit, že písemné vyhotovení napadeného rozsudku neodpovídá formální úpravě dle instrukce č. 4/2007 Ministerstva spravedlnosti, o soudních písemnostech, a to zejména náležitostem požadovaným § 10 a § 25 odst. 1, odst. 7 instrukce. Uvedené nedostatky nicméně nemají jakýkoli vliv na správnost napadeného rozhodnutí.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání je možné podat k Nejvyššímu soudu do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, může se oprávněný domáhat svého práva návrhem na soudní výkon rozhodnutí.