Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 21/2024-267

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Sakiqi Brandovou ve věci

žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

o zaplacení částky 1 465 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 465 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 465 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá uložení povinnosti žalované zaplatit mu částku částka s tím, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena dne datum smlouva o zápůjčce ve výši částka, kterou se žalovaná zavázala žalobci vrátit do datum, avšak neučinila tak. Dne datum tak účastníci uzavřeli dohodu o splátkách týkající se poskytnuté zápůjčky, kterou se žalovaná zavázala uhradit v 60měsíčních splátkách, a to nejpozději do datum. Žalovaná v rámci dohody uznala svůj dluh vůči žalobci co do důvodu a výše. Na základě dohody žalovaná uhradila pouze 5 splátek po částka. Neuhradila řádně splátku za duben, červenec, září a říjen 2023, proto se stal dluh žalobce vůči žalované ve zbývající části splatným. I přes výzvu žalobce k úhradě dlužné částky žalovaná ničeho neuhradila.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasí, navrhuje její zamítnutí. Žalovaná pro žalobce zprostředkovala pronájem bytu, za což byla dohodnuta provize ve výši částka. Důvodem této vysoké provize byla vidina privatizace tohoto bytu, žalobce by tak získal byt za výhodných podmínek. Smlouva o zápůjčce měla sloužit jako zajišťovací prostředek pro případ, že by žalobce byt pro sebe nezískal. K tomu nakonec i došlo, avšak čistě z důvodů na straně žalobce, který bez dovolení a souhlasu přenechal byt třetí osobě, čímž porušil smluvní dohodu a místní předpisy, proto byl nájem bytu ze strany Magistrátu adresa ukončen. Svým jednáním tak žalobce zmařil možnost privatizace bytu v jeho prospěch. Žalobce tak nemá právo požadovat vrácení peněz jako zápůjčku, protože peníze byly reálnou platbou za dokončenou práci, tedy za zprostředkování pronájmu. Mezi účastníky nebyla nikdy zápůjčka sjednána. Žalovaná podepsala dohodu o zaplacení dluhu v důsledku omylu, který u ní vyvolal žalobce, neboť jí neřekl, že ke ztrátě bytu došlo jeho vlastním porušením smluvních a právních povinností. Zároveň žalobce žalované hrozil, že pohledávku žalované prodá inkasní agentuře, což bylo pro žalovanou stresující, ta pak z obav o své bezpečí nakonec byla žalobcem donucena k dohodě o vrácení provize za zprostředkování bytu. žalovaná pod vlivem nátlaku a vyhrožování ze strany žalobce podepsala uznání dluhu o splátkách, aniž by znala pravý důvod, proč žalobce o byt přišel. Teprve až po podpisu dohody o splátkách a provedení několika plateb žalovaná zjistila, že o byt žalobce přišel vlastním přičiněním. Po poučení soudu pak žalovaná doplnila, že předmětem dohody mezi žalovanou a žalobcem bylo zprostředkování kontaktu mezi žalobcem a p. jméno FO za účelem zajištění převodu nájemného bydlení do rukou žalobce, asistence při vyjednávání, poskytnutí informací o možnostech budoucí privatizace bytu, konzultace ohledně pravidel užívání tohoto bytu, zároveň bylo součástí to, že pokud žalobce byt nezíská, tak se mu provize vrací. Žalovaná své závazky z této dohody splnila, na základě úspěšného zprostředkování byla žalobcem žalované vyplacena dohodnutá provize. Smlouva o zápůjčce měla zastírací charakter, měla sloužit žalobci pro zajištění a formalizovat právo na vratku tak, aby to bylo lépe vymahatelné. Tato částka byla předána jako odměna za již poskytnuté služby, nikoli jako prostředky k dočasnému užití. Účastníci si sjednali, že provize by měla být vrácena pouze za podmínky, kdyby žalobce nezískal předmětný nájem k bytu, tyto podmínky ale naplněny nebyly, neboť žalobce porušil podmínky nájmu bytu, vlastním jednáním se tak přiopravil o možnost byt užívat, proto nemůže žádat vrácení provize.

3. Ke zjištění skutkového stavu soud provedl následující důkazy, z nichž zjistil tyto pro právní posouzení věci podstatné skutečnosti:

4. Dle smlouvy o zápůjčce měl žalobce žalované předat při podpisu smlouvy peněžitou zápůjčku ve výši částka, která jí měla být předána po 6 předávkách v hotovosti po částka při každé předávce a 1 po částka při podpisu smlouvy. žalovaná se zavázala poskytnutou zápůjčku vrátit do datum. Smlouva byla datována dnem datum, podpis žalované na smlouvě byl legalizován dne datum. (dle smlouvy č. l. 6-7)

5. Dne datum, datum, datum, datum a datum byla na účet žalobce č. č. účtu zaslána vždy částka částka. (dle historie pohybů č. l. 8)

6. V rámci dokumentu označeného jako „Uznání dluhu a dohoda o splátkách“ žalovaná co do důvodu a výše uznala svůj dluh, specifikovaný jako dluh ze zápůjčky v celkové výši částka, kterou se žalovaná zavázala žalobci vrátit do datum. Tento dluh se žalovaná dále zavázala žalobci vrátit v 60měsíčních splátkách, jejichž výše a splatnost byla stanovena ve splátkovém kalendáři, který byl přílohou této dohody, a to na účet č. č. účtu, s tím, že pokud neuhradila byť jen jedinou splátku, stává se splatným celý zbývající dluh. Podpis žalované na této dohodě byl legalizován dne datum. Dle splátkového kalendáře měla žalovaná hradit žalobci splátky ve výši částka vždy k 15. dni v měsíci, počínaje dnem datum, konče dnem datum. (dle dohody č. l. 9-10)

7. Žalovaná byla vyrozuměna o zesplatnění zbývající části dluhu a vyzvána k úhradě částky částka dopisem ze dne datum, který jí byl téhož dne zaslán. (dle výzvy č. l. 12a a podacího lístku č. l. 20)

8. Dne datum měl žalobce žalované zaslat zprávu, v níž ji měl informovat o tom, že si v listopadu pohledávku odkoupí inkasní agentura, o čemž bude žalovaná oficiálně informovaná, tzn. od listopadu to už nemůže žalobce nijak ovlivnit. V rámci reakce na tuto zprávu žalovaná navrhla žalobci se sejít dne datum. Dále zde uvedla, že pokud se jí mstí za to, že přišel o pronajatý byt, tak že za to má poděkovat své kamarádce, která půjde k soudu a bude se to řešit. (dle konverzace č.l. 160)

9. Dne datum měla žalovaná žalobce informovat o tom, že mu vložila na účet částka s tím, že zítra dodá zbytek do měsíční splátky. Dne datum jej žádala o to, aby mu mohla splátku poslat až k 20. 6., s čímž žalobce souhlasil. Dne datum se dotazovala, zda to přišlo, což žalobce odsouhlasil. (dle konverzace č.l. 160-161)

10. Dne 27. 9. měla žalovaná zaslat na účet vedený na jméno žalobce částku částka. (dle screenshotu internetového bankovnictví č.l. 163)

11. Dle příjmových dokladů měla žalovaná od žalobce převzít dne datum, datum, a datum vždy částku částka, dne datum částku částka. (dle pokladních dokladů č.l. 174)

12. V rámci svého účastnického výslechu žalovaná uvedla, že pro pana Anonymizováno, který měl v Anonymizováno byt a už jej nechtěl užívat, sháněla někoho, kdo od něj byt převezme a v té souvislosti se seznámila přes známého, na jehož jméno si nevzpomíná, se žalobcem. S panem Anonymizováno ji seznámil její bývalý přítel, pan jméno FO. Jednalo se o byt v lukrativní části města, pronajatý od města, s možností budoucího výhodného odkupu. jméno FO a žalobce pak mezi sebou uzavřeli smlouvu na přenechání nájmu s tím, že by byt měl privatizovat pan jméno FO a žalobce to měl uhradit a poté získat do vlastnictví. Ona byla zprostředkovatelem této domluvy, byl tam i někdo ze strany žalobce, částka provize částka se domluvila pro ně všechny, pro žalovanou, osobu od žalobce, a pana Anonymizováno. Částku 1 600 000 Kč žalovaná od žalobce převzala dne 1. 10., jak je sepsána smlouva o zápůjčce. Pokladní doklady nejsou pravdivé, převzala celou částku v jeden den. O několik dní později dala asi částka osobě od žalobce, zbytek si rozdělila s panem Anonymizováno, dala mu asi 100, 200, částka, neví. Když s ní osoba od žalobce řešila výši jeho provize, tak u toho žalobce nebyl, nikdy se o tom spolu nebavili. Nikdy to nebyla zápůjčka, protože když řešili, jak se ten papír bude jmenovat, tak ona to chtěla sepsat jako zprostředkovatelskou provizi, ale žalobce to chtěl sepsat jako zápůjčku. Bylo jí to divně, ale on jí řekl, že to bude jednodušší na řešení věcí. Bylo domluveno, že jakmile bude žalobce připsán k panu Anonymizováno, bude byt užívat, tak že se smlouva zruší. Mezitím začali se žalobcem řešit i jiné obchodní příležitosti, byli spolu v obchodním kontaktu až do roku 2023 nebo 2024, řekli si, že to pak nějak srovnají v rámci dalších obchodních příležitostí. Dohodu o uznání dluhu a dohodu o splátkách podepsala, aby nebyla ostuda, protože jí říkal, že ten dluh od něj odkoupí inkasní agentura a že ví, že její matka je bývalá senátorka a že má možnosti, jak získat svůj dluh zpátky. Byla v takovém tlaku, že to podepsala s tím, že spolu udělají nějaký obchod a ona mu to z toho vrátí. Pak ale už žádný obchod nedopadl. Až zpětně zjistila, že vinou žalobce nedošlo k jeho zápisu jako spolunájemníka do evidenčního listu, který je veden magistrátem. Celou dobu se řešilo, aby byl žalobce do evidenčního listu zapsán, příp. aby tam byly zapsány osoby, co byt užívají, ale k tomu nedošlo. O ten byt nakonec přišel i pan jméno FO, protože ze strany žalobce nebylo hrazeno nájemné a navíc tam bydlela jiná osoba, což bylo porušením podmínek. O těchto podmínkách žalobce věděl. To ale zjistila až po podepsání uznání dluhu. Pokud by došlo z její strany k nedodržení podmínek, tak by mu zprostředkovatelskou odměnu vrátila, ale z její strany problém nenastal. Do doby dohody o uznání dluhu žalovaná žalobci ničeho neuhradila. Ohledně inkasní agentury jí psal v reakci na to, že po něm chtěla vyčíslení toho, co mu už uhradila.

13. V rámci svědecké výpovědi svědek Anonymizováno uvedl, že je bývalým přítelem a otcem dítěte žalované. O tom, že bude předvolán, byl vyrozuměn žalovanou, věděl o tom, že předmětem jeho výslechu budou podmínky, za kterých se řešilo předání bytu v Anonymizováno. S žalovanou dělali reality, s panem Anonymizováno se znal, ten se na ně obrátil s tím, že ten byt neužívá, rozhodovalo se o tom, že bude byt zprivatizovaný s tím, že tam byl dán předpoklad, že ten, kdo bude mít byt v nájmu, bude mít předkupní právo. Žalobce v té době neznali, přes nějakého člověka se s ním spojili. Žalobce původně nabízel za přenechání práv k bytu částku částka, za to, že se nechá zapsat do evidentního listu a tím pádem bude mít stejná práva jako nájemník a může tak užívat byt v lukrativní oblasti na adresa. Částku 1 600 000 Kč měl žalobce dát Anonymizováno, asi půlku měl dostat člověk od žalobce, částka nebo částka měl dostat pan jméno FO a zbytek žalovaná, on sám nic neobdržel. K vrácení zprostředkovatelské provize nemělo nikdy dojít, se smlouvou o zápůjčce přišel žalobce, že kdyby něco, tak má na žalovanou papír. Řekl jí, že pokud ho zapíšou, dostane klíče a bude uživatelem, tak že pak tu smlouvu o zápůjčce roztrhá. Tomu byl svědek přítomen. V té době působil žalobce velice důvěryhodným dojmem, přijel drahým autem, vzal je k sobě do kanceláře, věřili mu. Ze strany žalované a pana Anonymizováno nedošlo k žádnému porušení dohody se žalobcem. Žalobce nespolupracoval při zápisu do evidenčního listu, nakonec tam dal i třetí osobu, což nikdo nevěděl. Z tohoto důvodu pak došlo ke ztrátě nájmu bytu. Částku 1 600 000 Kč žalobce žalované předal asi týden po podepsání smlouvy. Byl potom u toho, jak žalovaná skoro polovinu této částky předala dál osobě od žalobce, jméno neví. Ví o tom, že následně žalovaná uzavřela se žalobcem i dohodu o uznání dluhu, žalobce ji trochu šikanoval svými výzvami, co z toho vyvodí. Ona se ohradila, že nešlo o půjčku, že to sám ví, pak se to přiostřovalo a donutil jí podepsat uznání dluhu s tím, že v té době měly rozjednané i nějaká jiné obchody a že pokud to nepodepíše, tak že odstoupí od všech těchto obchodů. Vyhrožoval, že dojde za její matkou, že to udělá zle. Psal jí zprávy, měla strach, co se bude dít. Bála se, že bude mít ostudu, že ji udělá matce, i to přispělo k tomu, že tu dohodu podepsala pod nátlakem i za cenu toho, že něco zaplatí. Byly tam zároveň se žalobcem předjednané několika milionové příležitosti, které ale v závěru nedopadly.

14. Svědek jméno FO v rámci své svědecké výpovědi uvedl, že se zná se žalovanou delší dobu, žalobci přenechával byt, což žalovaná celé zařizovala a domlouvala. Neví, jestli mezi sebou měli ještě nějaké další dohody. U předávání peněz nebyl, konkrétní částku před ním neřešili, ale předpokládá, že to žalovaná zadarmo nedělala, to vyplývalo ze situace, že obsahem dohody mezi nimi je to, že ona zařídí přenechání bytu a on jí za to vyplatí nějakou finanční částku. Od žalované se dozvěděl, že měla žalobci podepisovat i nějakou smlouvu o zápůjčce, ale neví, jestli spolu něco takového měli, měli mezi sebou rozjednaných více věcí. Nic takového na jejich jednáních neprobíhalo, nebylo to předmětem jednání. O samotném procesu přenechání věděla nejvíc žalovaná, ta to celé se žalobcem řešila, všechny informace měl svědek od ní. On sám se žalobcem prakticky nebyl v kontaktu. Neví přesně, jakou dohodu mezi sebou měli účastníci, jaký byl její obsah, jaká byla výše provize a jestli se měla vracet. Oni si pořád mezi sebou přeposílali nějaké finance, ale neví, jaké dohody mezi sebou měli. Do evidenčního listu se měl zapsat žalobce, aby se smlouva převedla na něj. Ukončení nájemní smlouvy řešil s městem, veškerou komunikaci zároveň přeposílal žalované, o všem ji informoval.

15. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

16. Žalovanou byl uznán co do důvodu i výše dluh vůči žalobce ve výši částka ze smlouvy o zápůjčce, kterou měla vrátit do datum. Výše i splatnost dluhu pak odpovídá smlouvě o zápůjčce ze dne datum.

17. Ve smlouvě o zápůjčce žalovaná potvrdila, že částku částka převzala, a to v 6 splátkách po částka ve dnech předcházejících podpisu smlouvy a v 1 splátce po částka, kterou převzala v den podpisu smlouvy. Tomu odpovídají i založené příjmové doklady. V rozporu s tímto je pak výpověď žalované a svědka Anonymizováno, kteří shodně uvádí, že žalovaná převzala částku částka najednou nikoliv ve splátkách, jak je ve smlouvě uvedeno. Pro právní posouzení je však z pohledu soudu nepodstatné, zda žalovaná částku převzala ve splátkách, či najednou, podstatné je, že uvedenou částku od žalobce obdržela, což žalovaná sama potvrzuje.

18. Pokud se týče žalovanou tvrzeného nátlaku ze strany žalobce na uznání dluhu, tak v řízení bylo prokázáno, že v rámci komunikace mezi účastníky žalobce žalované sdělil, že „v listopadu odkoupí pohledávku inkasní společnost“. V rámci své účastnické výpovědi pak žalovaná popisovala, že jí měl žalobce stran vymáhání předmětné pohledávky uvádět, že ví, že její matka je bývalou senátorkou a že má možnosti, jak dostat svůj dluh zpátky. Toto pak bylo potvrzeno i v rámci svědecké výpovědi svědka Anonymizováno, který navíc uváděl, že jí měl žalobce vyhrožovat tím, že odstoupí od všech dalších rozjednaných obchodů. Žalovaná se měla bát, že bude mít ona i matka ostudu, proto uznání dluhu podepsala. Z provedených listinných důkazů však nebylo prokázáno, že by se v rámci komunikace mezi účastníky žalobce kdy zmínil o matce žalované, či (krom předání pohledávky inkasní agentuře) žalovanou jakkoliv nutil k podpisu uznání dluhu. Svědecká výpověď svědka Anonymizováno je však v tomto, i v mnoha dalších ohledech nevěrohodná, neboť má jednak blízký vztah se žalovanou, která je jeho bývalou partnerkou a matkou jeho dítěte, zároveň však je zřejmé, že obsah výpovědi byl mezi svědkem a žalovanou minimálně konzultován. To soud dovozuje ze shodných formulací, které byly žalovanou a svědkem užívány, např. co do rozdělení částky částka, kdy ani jeden z nich neuváděl přesné částky při dělení, zároveň pak oba užívali obraty jako „asi polovinu“ pro osobu od žalobce a "100 nebo částka" pro svědka Anonymizováno. Pokud pak žalovaná i svědek Anonymizováno hovořili o tom, že měl žalobce žalované vyhrožovat tím, že „ví, kdo je její matka“, tak žalovaná sama uváděla, že toto v ní vyvolalo obavu, že bude mít ostudu, což rovněž shodnými slovy uváděl i svědek Anonymizováno, který k tomu přidal ještě další skutečnosti (ukončení obchodní spolupráce), jimiž měl žalobce žalovanou nutit k podpisu uznání dluhu. Žalovanou však tyto další skutečnosti v rámci procesní obrany ani v rámci účastnické výpovědi nebyly uváděny. V souhrnu tak má soud za to, že s ohledem na nevěrohodnost svědecké výpovědi svědka Anonymizováno a účastnický výslech žalované nebylo v řízení prokázáno, že by žalobce žalované vyhrožoval osobou její matky, nebylo v řízení prokázáno.

19. K žalované tvrzené zprostředkovatelské smlouvě byly provedeny především svědecké výpovědi svědka Anonymizováno a svědka Anonymizováno, jakož i účastnická výpověď žalované. Svědkovi Anonymizováno nebylo nic známo o obsahu ujednání mezi účastníky, ze situace mu vyplývalo, že žalovaná za zařízení a přenechání bytu žalobci má sjednanou odměnu, ale ani její výše mu nebyla známa. Žalovaná sama v rámci účastnické výpovědi byla schopna uvést stran ujednání mezi účastníky toliko výši odměny, tj. částka, což měla být právě zprostředkovatelská provize za zprostředkování nájmu bytu, s tím, že obchod měl být dokonán zápisem žalobce do evidenčního listu, k čemuž ale nedošlo, vinou žalobce. V podstatě shodně se pak vyjadřoval i svědek Anonymizováno, k jehož věrohodnosti se soud vyjadřoval již v posledním odstavci. K obsahu žalovanou tvrzeného ujednání mezi účastníky pak z navržených důkazů nebylo nic dalšího zjištěno.

20. Žalovanou bylo žalobci na předmětnou pohledávku uhrazeno ve dnech datum, datum, datum, datum a datum vždy částka, další platby žalované prokázány nebyly. Pokud pak k prokázání platby v dubnu 2023 žalovaná k důkazu předložila korespondenci o tom, že žalovanému platby zasílala (viz odst. 9), pak toto neprokazuje, že platba byla skutečně zaslána. Shodně je tomu pak v případě tvrzené platby ve výši částka ze dne 27. 9., když z tohoto důkazu není seznatelný účet žalobce, jakož i konkrétní datum (viz odst. 10).

21. Soud pro nadbytečnost neprovedl žalovanou navržené důkazy, a to dokumentací mezi žalobcem a p. jméno FO, smlouvou o nájmu bytu mezi žalobcem a p. jméno FO, nájemní smlouvou městského bytu, pravidly užívání městského bytu a komunikací mezi účastníky z listopadu 2021 a února 2022, neboť tyto měly prokazovat tvrzení žalované ohledně toho, kdo měl zavinit ztrátu pronájmu bytu. Nejprve však bylo třeba se zabývat otázkou dohody mezi účastníky a teprve až v případě prokázání jejího obsahu by bylo namístě se dále zabývat tím, kdo tuto dohodu porušil a jaké z toho plynou následky. Při jednání dne datum pak byla žalovanou navržena k důkazu další komunikace mezi žalovanou a žalobcem, kopie výpisu z právnická osoba ohledně toho, že dne datum žalobce vybral částku částka z účtu, a výslech svědkyně pí. Anonymizováno, avšak v rozporu s koncentrační lhůtou, proto nebyly soudem tyto důkazy provedeny. Soud rovněž neprovedl pro nadbytečnost žalobcem navrhovaný jeho účastnický výslech, neboť ten měl směřovat k otázce zapůjčení finančních prostředků, směnečný platební rozkaz na svědka Anonymizováno a výpisy z centrální evidence exekucí žalované a svědka Anonymizováno, neboť majetkové poměry svědka a žalované nebyly pro právní posouzení věci rozhodující.

22. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil soud po právní stránce dle následujících ustanovení , (dále jen „o. z.“):

23. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

24. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

25. Podle § 574 o. z. je na právní jednání třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

26. Podle § 583 o. z. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

27. Podle § 587 o. z. má ten, kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu, právo namítnout neplatnost právního jednání.

28. V předmětné věci bylo prokázáno, že žalovaná svůj dluh ze smlouvy o zápůjčce uznala vůči žalobci co do důvodu i výše, po formální stránce toto její prohlášení splňuje všechny zákonné náležitosti, je tedy bezvadné (srov. § 2053 o.z.). Žalovaná pak stran uznání dluhu namítá nedostatky její vůle k uznání dluhu, tedy že toto uznání učinila pod nátlakem žalobce a v omylu, který žalobce zapříčinil.

29. Nátlak žalobce měl spočívat v tom, že jí měl žalobce sdělit, že si pohledávku odkoupí inkasní agentura, o čemž bude žalovaná oficiálně informována a tím pádem od listopadu žalobce nemůže situaci nijak ovlivnit. Jiný žalovanou tvrzený druh nátlaku prokázán nebyl (k tomu viz odst. 18).

30. „Ustálená judikatura (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, publikovaný v časopise Soudní judikatura č. 2/1999) dovodila, že o svobodný právní úkon nejde v případě, kdy tento úkon byl učiněn v důsledku přímého fyzického donucení, a dále tehdy, byl-li právní úkon učiněn v důsledku psychického donucení, zejména bezprávné výhrůžky (rozhodující je přitom působení bezprávné výhrůžky v době učinění právního úkonu). Bezprávnou výhrůžkou je výhrůžka, kterou je vynucováno něco, co nesmí být vynucováno. Může spočívat v tom, že je vyhrožováno něčím, co hrozící vůbec není oprávněn provést, nebo co sice oprávněn provést je, ale nesmí tím hrozit tak, aby někoho pohnul k určitému právnímu úkonu; není třeba, aby cíl, který je sledován použitím bezprávné výhrůžky, byl sám protiprávní. Musí dále jít o výhrůžku takového druhu a takové intenzity, aby podle okolností a povahy konkrétního případu u toho, vůči komu jí bylo použito, vzbudila důvodnou bázeň, a výhrůžka musí být adresována tomu, jehož právní úkon se vynucuje, nebo osobám jemu blízkým. Mezi bezprávnou výhrůžkou a právním úkonem musí být příčinná souvislost.“ (rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. spisová značka ze dne datum, jehož obecné závěry jsou aplikovatelné i za současné právní úpravy)

31. V řízení bylo prokázáno, že žalobce žalované sděloval, že si dluh žalované odkoupí inkasní agentura. Postoupení pohledávky je obecně úkonem, který žalobce byl oprávněn učinit, který mu zákon umožňuje. Aby toto sdělení mohlo být kvalifikováno jako bezprávná výhružka a zapříčinilo tak relativní neplatnost uznání dluhu, je třeba, aby jím žalobce žalované hrozil s tím, aby ji donutil uznat její dluh vůči němu, musí zde být dána příčinná souvislost mezi bezprávnou výhružkou a právním úkonem. Toto však z provedeného dokazování nevyplývá. Ani ze samotného textu předložené komunikace, ani z výpovědi žalované či ze svědeckých výpovědí nevyplývá, že by toto sdělení žalobce mělo směřovat právě k tomu, aby žalovaná svůj dluh vůči žalobci uznala. Ostatně je třeba přihlédnout i k tomu, že ohledně odkupu pohledávky žalobce žalovanou kontaktoval v říjnu 2022, k uznání dluhu pak došlo až v březnu 2023, tj. po více jak 4 měsících. Soud tak má za to, že sdělení žalobce o prodeji pohledávky inkasní agentuře nelze v širších souvislostech daného případu bez dalšího vnímat jako bezprávnou výhružku ve smyslu § 587 o.z. a nelze tak z tohoto důvodu posoudit uznání dluhu jako neplatné.

32. Omyl žalované pak měl spočívat v tom, že žalovaná nebyla informována o pravých důvodech ukončení nájmu bytu, tedy že ke ztrátě bytu došlo z důvodů na straně žalobce, že to byl žalobce, kdo ztrátu tohoto bytu zapříčinil. Toto její tvrzení bylo vyvráceno jednak výslechem svědka Anonymizováno, který v rámci své výpovědi opakovaně uvedl, že o veškerém postupu stran ukončení nájmu bytu byla žalovaná z jeho strany informována neprodleně, jakož i ze žalované předložené korespondence s žalobcem, kdy již ve zprávě z října/listopadu 2022 (viz odst. 8) žalovaná žalobci to, že zapříčinil ztrátu bytu, sděluje. Bylo tedy prokázáno, že žalovaná v době uznání dluhu o ztrátě nájmu bytu, jakož i o důvodech, které ke ztrátě bytu vedly, věděla, nemohla tak jednat v omylu, zejména pak v omylu vyvolaném žalobcem.

33. Na základě shora uvedeného tak má soud za to, že uznání dluhu bylo právním jednáním žalované učiněným svobodně, vážně, určitě a srozumitelně, je třeba na něj tak nahlížet, jako na právní jednání platné a účinné.

34. Uznání dluhu představuje vyvratitelnou právní domněnku trvání uznaného dluhu v okamžiku jeho uznání. V případě uznání dluhu nemusí věřitel vznik dluhu ani jeho výši v době uznání prokazovat, důkazní břemeno přechází na dlužníka, který prokazuje neexistenci dluhu. (viz adresa, Pavel. [Prohlášení v písemné formě]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. . 2. vydání (3. aktualizace). adresa: právnická osoba. Beck, 2024, marg. č. hodnota.) „Důsledkem uznání závazku je tedy přesun důkazní povinnosti (důkazního břemene) z věřitele na dlužníka, který – aby byl ve sporu úspěšný – musí prokázat, že závazek (dluh) nevznikl, případně zcela nebo zčásti zanikl … V procesní rovině vznik vyvratitelné domněnky nachází svůj odraz v ustanovení , které určuje, že skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázanou, pokud v řízení nevyšel najevo opak. Zákon tím vyslovuje obecnou zásadu, že dokud není dokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, a že tedy pouhá třeba i závažná pochybnost o tom, zda skutečnost v právní domněnce stanovená existuje, nestačí k tomu, aby nebyla považována za prokázanou. Skutečnost, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, není předmětem procesního dokazování, a nebyla-li v řízení domněnka existence uznaného závazku vyvrácena, musí mít soud podle skutečnost za prokázanou. V řízení tak mohou nastat jen dvě možnosti; buď platí skutečnost, které svědčí vyvratitelná domněnka, za prokázanou, anebo vyšel v řízení najevo její opak (obsah domněnky byl vyvrácen důkazem opaku, tj. důkazem, že skutečnost je v konkrétním případě opačná, než jak ji prezentuje domněnka).“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka)

35. Je-li zde v daném případě platné uznání dluhu, jak již bylo soudem konstatováno, přechází důkazní břemeno na žalovanou, která je tak povinna prokázat neexistenci jí uznané pohledávky. V tomto směru žalovaná tvrdí, že smlouvu o zápůjčce nikdy neuzavřela, resp. nejednalo se o zápůjčku, nýbrž o zprostředkovatelskou provizi. Při jednání dne datum byla žalovaná poučena dle a 3 , nechť doplní tvrzení ohledně dohody mezi účastníky a k těmto svým tvrzením nechť označí důkazy k jejich prokázání. K prokázání uzavření a obsahu dohody žalovaná navrhla svůj účastnický výslech a výslech svědků Anonymizováno a Anonymizováno. Na základě těchto provedených důkazů byl zjištěn skutkový stav jako v odst. 19. Další důkazy nebyly k žalovanou navrhovány. Celá žalovanou tvrzená konstrukce nad to postrádá smysl. Pokud sama připouští, že provize byla vratná v případě, kdy by k přepisu nájmu bytu nedošlo, je nelogické, aby souhlasila s tím, že bude celá částka poskytnuta jí a ona teprve poté bude vyplácet odměnu dalším zprostředkovatelům, a to bez toho, aby si od těchto dalších zprostředkovatelů nechala cokoliv potvrdit pro případ, že by z její strany musela být provize skutečně vracena. Žalovaná nad to podepsala nejenom uznání dluhu a dohodu o splátkách, ale i smlouvu o zápůjčce a další doklady prokazující převzetí peněz. Žalovaná je osobou vysokoškolsky vzdělanou, podnikající na realitním trhu, je tak naprosto nepochopitelné, proč by všechna uvedená právní jednání měla činit, byť i pod jí tvrzeným nátlakem. V rámci své účastnické výpovědi působila sama žalovaná zmateným dojmem, nebyla schopna uvést přesné částky, které předávala dalším zprostředkovatelům, kterou předala p. jméno FO, nebyla schopna sama určit obsah ujednání mezi účastníky právě ani do výše jí tvrzené provize (která neměla jít celá k jejím rukám).

36. V souhrnu pak nelze než uzavřít, že žalovaná neprokázala, že by mezi ní a žalobcem byla uzavřena dohoda o zprostředkování nájmu bytu a že poskytnuté prostředky byly odměnou za toto zprostředkování, neboť nebyla schopna prokázat ani základní rysy této dohody, vč. sjednané výše úplaty. Uplatní se tak právní domněnka trvání uznaného dluhu, a proto bylo na místě žalobě v plném rozsahu vyhovět.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu ve znění účinném ke dni, kdy byl úkon učiněn (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t. ze dne datum, z částky částka za jednoduchou výzvu k plnění dle a. t. ze dne datum, z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. ze dne datum, z částky částka za účast na jednání soudu dle a. t. ze dne datum, z částky částka za účast na jednání soudu dle a. t. ze dne datum, z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. ze dne datum, z částky částka (2 x částka) za účast na jednání soudu dle a. t. ze dne datum, z částky částka za účast na jednání soudu dle a. t. ze dne datum a z částky částka za písemný závěrečný návrh dle a. t. ze dne datum (soud přiznal toliko odměnu ve výši jedné poloviny, neboť se zástupce žalobce mohl účastnit jednání, při němž bylo v plánu toliko přednes závěrečných návrhů a vyhlášení rozhodnutí, přičemž o odrok za účelem přednesu/sepisu závěrečných návrhů oba zástupci účastníků požádali při posledním jednání ve věci), včetně pěti paušálních náhrad výdajů po částka dle a. t. a čtyř paušálních náhrad výdajů po částka dle a. t., cestovní náhrada v celkové výši částka, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada za ztrátu času v trvání 1 × 30 minut v částce částka podle a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 118 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle , ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,1 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle , ve znění pozdějších předpisů) podle a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce částka podle a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 118 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle , ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,1 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle , ve znění pozdějších předpisů) podle a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce částka podle a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 118 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle , ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,1 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle , ve znění pozdějších předpisů) podle a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce částka podle a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

38. Lhůta k plnění byla určena v obou případech podle v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť nebyly shledány důvody pro její prodloužení. adresa plnění náhrady nákladů pak bylo určeno podle , tj. k rukám zástupkyně žalobce.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím v uvedených lhůtách, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu ( , ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (, exekuční řád) u soudního exekutora.