Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 116/2025-112

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Leitgebovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A

proti

žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B

o zaplacení 230 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 230 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 230 000 Kč od 31. 8. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 79 041,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně Jméno advokáta A

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 230 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 230 000 Kč od 31. 8. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 79 041,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno advokáta A

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 230 000 Kč s příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedla, že s žalovanou uzavřela smlouvu o budoucí výstavbě č. hodnota (dále též „Smlouva“). Předmětem této Smlouvy měla být výroba, dodávka a montáž stavby na p. č. Anonymizováno v k. ú. adresa. Žalobkyně zaplatila žalované zálohu ve výši 230 000 Kč. Poté co žalobkyně zjistila, že ji žalovaná uvedla v omyl, klamala spotřebitele a dopustila se nekalé obchodní praktiky podle ustanovení , o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZOS“) od Smlouvy odstoupila. Oznámení o odstoupení od smlouvy obsahovalo i kvalifikovanou předžalobní výzvu k vrácení bezdůvodného obohacení celé částky představující zálohovou platbu. Krom zmíněného požadovala žalobkyně rovněž zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 230 000 Kč od 31. 8. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně.

2. Žalovaná podala proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu odpor. Žalobkyně dle žalované netvrdila, v čem konkrétně by mělo porušení ustanovení § 4 odst. 3 ZOS spočívat. Odmítla, že by se vůči žalobkyni dopustila podvodného, klamavého, nekalého jednání, či jednání odporujícího dobrým mravům. Smlouva byla uzavřena za transparentních podmínek. Smlouva především obsahovala závazek k budoucímu uzavření smlouvy o dílo, jakož i jednoznačné vymezení díla – výroba, dodávka a montáž rodinného domu ve stavebním systému právnická osoba. Úplatnost budoucí smlouvy pak vyplývala z ustanovení odst. 4.2 a 4.3 Smlouvy vymezujícími způsob určení ceny díla. Konečná cena díla, která měla být uvedena v samotné smlouvě o dílo, měla být dle dohody stran určena na základě ceníku právnická osoba dle případných požadavků žalobkyně na provedení domu. Dalším cílem Smlouvy bylo ujednání stran o podobě a návaznosti souvisejících kroků, které bylo nutné před samotným provedením stavby učinit, kdy zejména žalovaná upozorňovala na závazek žalované vyhotovit a dodat žalobkyni projektovou dokumentaci, uhrazení ujednané zálohové platby žalobkyní, závazek žalobkyně dodat požadované podklady uvedené v příloze č. 2 Smlouvy a závazek žalobkyně projednat povolení stavby díla, jakož i poskytnout žalobkyni při projednání povolení stavby díla součinnost. Jestliže došlo k odstoupení od Smlouvy ze strany žalované, považovala žalovaná za legitimní požadovat úhradu ujednaného odstupného v podobě složené zálohy, což bylo taktéž obsahem ujednání odst. 5.3 Smlouvy, které je jednoznačné a žalobkyně s jeho obsahem souhlasila. Tím spíše jde o požadavek legitimní za situace, kdy žalobkyni bylo již dle Smlouvy plněno, např. byla vyhotovena projektová dokumentace. Žalovaná považovala za potřebné uvést na pravou míru i tvrzení žalobkyně, že v nabídce žalované neexistuje nic jako „méněpráce“. Zákazník má v rámci standardní nabídky možnost volby z řady typových domů, ale i z několika úrovní dokončení dála – od provedení „Anonymizováno“ (dokončení díla svépomocí) po „Anonymizováno“ (tzv. stavba na klíč). Žalobkyně v posuzované věci zvolila a podpisem Smlouvy potvrdila dodávku typového domu „Anonymizováno“, v rozsahu dodávky „Anonymizováno“. Byly jí předány jak podklady vymezující rozsah dodávky, tak tomuto v době uzavření Smlouvy odpovídající kalkulace ceny. Nic dle žalované nebránilo tomu, aby za předpokládanou cenu a v předběžném rozsahu byla i smlouva o dílo uzavřena. Požadavky a tomu odpovídající změny nacenění díla byly s žalobkyní diskutovány, a to vše s cílem dojít k akceptovatelné dohodě o podobě smlouvy o dílo. Když však jednání nedospěla k žalobkyní požadovanému závěru, zvolila cestu odstoupení od Smlouvy. Žalovaná se tedy domáhala zamítnutí žaloby.

3. Žalobkyně ve svém závěrečném návrhu uvedla, že Smlouva byla dle jejího názoru neplatná, nemohla být ani tzv. pactum de contrahendo, ve vztahu k jinému smluvnímu typu, neboť neobsahovala podstatné náležitosti žádné smlouvy. Vyplynul přímý rozpor mezi výpověďmi svědků a emailovou komunikací. Vázat platnost ujednání na obsah ceníku, který nebyl vydán, se žalobkyni jevil jako v rozporu s dobrými mravy. Jak žalobkyně, tak Anonymizováno potvrdili, že s cenou nebyli seznámeni. Oproti tomu pan jméno FO uvedl, že cena je výchozí a informativní, ale žalovanou byla brána za závaznou.

4. Žalovaná ve svém závěrečném návrhu uvedla, že byla připravena dům pro žalobkyni zhotovit za cenu vycházející z původního propočtu ceny objektu. Až po uzavření Smlouvy se žalobkyně dobrovolně rozhodla provést podstatné změny podoby domu, a to konkrétně změnu střechy z valbové na sedlovou. Z povahy věci pak muselo být žalobkyni zřejmé, že takový zásah bude mít vliv na výši ceny díla. Přesto se cenou nijak nezabývala a začala ji rozporovat až v době před uzavřením smlouvy o dílo. Pro úplnost dodává, že jak nové, tak původní nacenění je založeno na Smlouvou fixovaném ceníku. Rozdíl cen je pak v zásadě velmi malý, lze říci, že cena dle Smlouvy, byla totožná jako cena, která byla navrhována pro smlouvu o dílo. Žalobkyně neměla z čeho nabýt dojmu, že podhledy nejsou v případě domu Anonymizováno příplatkovou položkou. Žalobkyně sama uvedla, že obsahu Smlouvy nevěnovala potřebnou pozornost, a to přesto, že měla k dispozici veškeré podklady, které byly přílohou a součástí Smlouvy. Žalobkyně přistupovala k celé záležitosti poněkud laxně, což však jde k její tíži, a to i ve vztahu podnikatel – spotřebitel. Žalovaná své povinnosti ze Smlouvy řádně splnila. Žalobkyni bylo poskytnuto plnění v podobě vyhotovení projektové dokumentace. Na vyhotovení projektové dokumentace, a na samotnou realizaci zakázky vynaložila žalovaná desítky hodin kapacit interních i externích subjektů, jejichž výše přesahuje výši uhrazené zálohy. Veškerá tvrzení žalobkyně jsou nepodložená, přinejmenším v otázce poctivosti jednání žalované žalobkyně neunáší břemeno důkazu. Existence nekalých praktik žalované nebyla prokázána.

5. Z provedeného dokazování zjistil soud následující.

6. Žalobkyně předložila soudu smlouvu o budoucí stavbě č. hodnota, uzavřenou dne datum mezi žalobkyní, coby objednatelem, a žalovanou, coby zhotovitelem díla. Předmětem Smlouvy byla dohoda o uzavření smlouvy o dílo, jejíž předmětem bude výroba, dodávka a montáž vrchní stavby rodinného domu ve stavebním systému právnická osoba ve tvarovém, rozměrovém a dispozičním provedení dle předběžné architektonické studie, která je přílohou č. 1 Smlouvy a vypracovaní projektové dokumentace dle Smlouvy. Žalovaná se zavázala zajistit pro žalobkyni provedení projektové dokumentace, a žalobkyně se zavázala zaplatit žalované řádně a včas zálohovou platbu dle článku 2 Smlouvy, tedy částku ve výši 230 000 Kč.

7. Dle části čtvrté – 4. Uzavření smlouvy o dílo, pak měla být cena budoucího předmětu plnění (zhotoveného domu) stanovena až při uzavření navazující smlouvy o dílo. Objednatel zároveň dle článku 4.2 Smlouvy bere na vědomí, že veškeré cenové informace jsou pouze výchozí a informativní.

8. V části páté – 5. Odstoupení od smlouvy a odstupné se vymezují jednotlivé případy možnosti odstoupení od smlouvy, když odstupujícím je zhotovitel, tedy žalovaná. Žalobkyni, coby objednateli, je přiznáno právo kdykoliv odstoupit z jakéhokoliv důvodu či bez uvedení důvodu. V případě odstoupení od Smlouvy náleží zhotoviteli, tedy žalované, odstupné, představující složenou zálohu. Tedy v tomto případě částku 230 000 Kč.

9. Součástí Smlouvy byly také přílohy č. 1 a č. 2, které žalobkyně předložila současně se Smlouvou. Z přílohy č. 2 – Seznam podkladů pro projektové práce bylo zjištěno, co předá žalobkyně, coby objednatel, zhotoviteli, a to mj. územně plánovací informaci, zaměření pozemku autorizovaným geodetem, stanoviska správců sítí aj. Příloha obsahovala rovněž dodatek o ceně díla, respektive, co vše cena zahrnuje, a co nikoliv. Cena díla zahrnovala dle předloženéy na č.l. 17, podpůrnou činnost zhotovitele, spočívající v pomoci objednateli v záležitostech týkajících se vyřízení stavebního spoření. Rovněž toto ujednání obsahovalo výčet činností, které nejsou cenou pokryty, jako např. inženýrskogeologický průzkum, hydrogeologický průzkum, geodetické zaměření pozemku aj. Také bylo zjištěno, že za kumulativního splnění čtyřech podmínek, kterými byly podpis smlouvy o dílo do 22. 12. 2023, splnění řádně a včas všech povinností plynoucí z navazující smlouvy o dílo, řádné převzetí díla v souladu se smlouvou a absence dluhu vůči zhotoviteli, bude objednateli, žalobkyni, poskytnuta mimořádná sleva ve výši 42 000 Kč bez DPH.

10. Z předloženého rozsahu prací a dodávek – Anonymizováno pro rodinný dům Anonymizováno (podepsaného žalobkyní), bylo, mimo rozsáhlý seznam standardních úprav od obvodových stěn po malířské a natěračské práce, či elektroinstalaci, zjištěno, že stropní konstrukce ve standardním provedení obsahuje střešní přesahy na straně okapové: cca 550 mm, na straně štítové cca 350 mm, a že jsou střešní přesahy obloženy smrkovými palubkami. Na přání objednatele mohou tyto rozměry být upraveny. Celá tato se měla týkat Rodinného domu Anonymizováno „Stavba na klíč“, a to v základním stupni standardního dokončení.

11. Z předloženého technického listu objektu Anonymizováno – Variantní řešení, bylo seznáno, že nákres na č.l. 18 a 19 již obsahoval podhledy, když se jednalo o střechu tzv. valbovou.

12. Z předloženého propočtu ceny objektu ze dne 7. 12. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyni byly účtované mnohé příplatky, a to mj. včetně příplatků v položce 1 – Paušální příplatky, Konstrukce RD, Střešní konstrukce, kdy za úpravu dispozičního řešení RD byla účtována částka 39 953 Kč, zřejmě bez DPH, dále Střešní přesahy – do 1 m ve výši 91 548 Kč a anténní taška ve výši 1 333 Kč, zřejmě rovněž bez DPH. Celková cena včetně DPH pak měla představovat částku ve vši 3 805 923 Kč.

13. Z předloženého reklamního prohlášení žalované na č.l. 35 bylo zjištěno, že stupeň dokončení Anonymizováno: Na klíč představuje dokončený dům včetně interiérových prvků tzv. na klíč.

14. Žalovaná předložila soudu schématický postup přípravy výstavby rodinných domů Anonymizováno ze kterého bylo zjištěno, že klient až do podpisu smlouvy o dílo, nebo uzavření smlouvy o budoucí výstavbě (v posuzovaném případě do podpisu smlouvy o dílo) byl povinen zajistit podklady potřebné pro zpracování projektové dokumentace, a dále složit vstupní platbu ve výši 4 % z ceny rodinného domu dle smlouvy o budoucí výstavbě nebo smlouvy o dílo. Žalovaná byla pak povinna vypracovat projektovou dokumentaci.

15. Z žalovanou předloženého ceníku typových domů bylo zjištěno, že akční cena vč. 15 % DPH bungalovu Anonymizováno ve stupni dokončení Anonymizováno, představuje částku 3 410 000 Kč.

16. Z emailové komunikace ze dne 9. 7. 2024, 8. 7. 2024 a 4. 7. 2024 mezi právnická osoba a žalovanou, bylo zjištěno, že právnická osoba nebyl s žalobkyní seznámen se standardem domu Anonymizováno se sedlovou střechou. Ani z rozsahu prací a dodávek nebylo žalobkyni a Anonymizováno zřejmé, že standardní provedení stavby nemá střešní přesahy. Se standardem Anonymizováno nikdy nebyli seznámeni, a z internetových stránek žalované to rovněž patrné nebylo. Anonymizováno dále nesouhlasil s účtováním příplatků za střešní přesahy u sedlové střechy a namítl, že tyto přesahy je možné účtovat jako příplatek v případě příplatkové střechy valbové, nikoliv sedlové. jméno FO k tomuto dodal výpočet, kterým připočetl přesahy na okapové straně – 13,29 m2, na štítové straně – 2,66 m2, a při sklonu střechy 25° pak celkový dopočet představoval 17,50 m2.

17. Ze zápisu z jednání bylo ze dne 16. 7. 2024 bylo zjištěno, že objednatel, tedy žalobkyně, se dotazovala na jednotlivé položky úprav typového domu, které ovlivňovaly výslednou cenu domu. Jednání byli přítomni žalobkyně, zástupce žalované a třetí osoba – Anonymizováno, označený v záznamu jako objednatel. Objednatelé se tedy dotazovali na doúčtování jednotlivých položek. První dotaz směřoval na doúčtování částky 40 000 Kč za změnu dispozice, když na internetových stránkách žalované je uvedeno: „Postavíme Vám dům podle vašich představ za cenu typového“. Na tuto otázku odpověděl zástupce žalované, že toto platí pouze pro typové domy bez úprav. Na otázku, proč bylo objednatelům doúčtováno 70 000 Kč, když ve standardní nabídce, kterou žalobkyně přijala, jsou podhledy 550 mm a 350 mm, a poté se dozvěděla, že by dům měl mít podhledy jiné, zástupce žalované odpověděl, že typ domu „Anonymizováno“ je bez podhledů, proto bylo doúčtováno 70 000 Kč. Na požadavek žalobkyně, aby byla napsána konečná cena domu, zástupce žalované odpověděl, že to není problém. Zástupce žalované rovněž měl připravit rozpis cen materiálu. Zástupce žalované sdělil žalobkyni, že ji byla dopočítaná částka 63 000 Kč za jí požadované podlahové topení místo radiátorů, neboť cena za 1 m2 je 775 Kč. Ceny radiátorů se neodečítají, protože pak by cena podlahového topení byla vyšší. Zástupce žalované rovněž sdělil, že účtování podlahového topení za celých 80 m2 zjistí na kalkulaci, když žalobkyně požadovala podlahové topení pouze na plochu 53,3 m2. Žalobkyně požadovala menší okna s menší plochou, než jaká jsou uvedená ve standardu domu, za což žalovaná účtuje nad rámec 100 000 Kč, dalších 30 000 Kč z toho důvodu, že jsou dle zástupce žalované dražší od výrobce. Žalobkyně rovněž měla dostat k podpisu dodatky ke smlouvě o dílo s jinými parametry, než jaké byly uvedeny v projektové dokumentaci.

18. Žalovaná předložila soudu emailovou komunikaci mezi žalovanou a žalobkyní a Anonymizováno dnem 15. 12. 2024, ze které bylo zjištěno, že mezi účastníky řízení panovala značná neshoda na dopočtu položek, jako je výpočet střešních přesahů. Žalovaná dopočetla střešní přesahy, kdežto Anonymizováno vycházel (společně s žalobkyní) z rozsahu prací a dodávek, které byly součástí Smlouvy. O této skutečnosti, že dojde k dopočtu střešních přesahů, měli být dle žalované Anonymizováno a žalobkyně, informováni, což žalobkyně a Anonymizováno popřel, a rovněž vyjádřil nesouhlas s tím, že přesahy nejsou součástí standardního řešení stavby, dle jeho názoru to nebylo z ničeho zřejmé.

19. Z předložené emailové komunikace ze dne 24. 9. 2025 včetně přílohy představované smlouvou o dílo, nákresem a propočtem ceny objektu ze dne 14. 6. 2024, bylo zjištěno, že objekt Anonymizováno – Variantní řešení je v nákresu již osazen střechou sedlovou s přesahy na stranách okapových. Rovněž bylo přidáno zastřešení vstupních dveří. Z propočtu ceny objektu pak bylo zjištěno, že žalobkyni byly, mimo jiné účtovány příplatky za úpravu dispozičního řešení ve výši 39 953 Kč, střešní přesahy do 1 m ve výši 72 036 Kč, anténní taška ve výši 1 333 Kč, studiový vazník ve výši 8 694 Kč, nášlapná taška s roštem ve výši 3 562 Kč. Celkem tedy částka ve výši 125 578 Kč, zřejmě bez DPH. Rovněž byl žalobkyni účtován příplatek za přípravu pro podlahové vytápění a podlahové vytápění ve výši 64 786 Kč, zřejmě bez DPH, a to za vytápěných 80,94 m2 plochy, tedy za celou vytápěnou užitnou plochu.

20. Z předložené smlouvy o dílo č. hodnota, která nebyla mezi účastníky řízení uzavřena, bylo, mimo jiné, zjištěno, že cena díla dle dohody smluvních stran představovala částku ve výši 3 862 155 Kč včetně DPH, jak je uvedeno v čl. 5.1. smlouvy. Z čl. 5.2. pak vyplývá, že konečná cena za provedení díla bude určena dodatkem k této smlouvě. Součástí této smlouvy byly přílohy, když příloha č. 1 obsahuje rozsah prací a dodávek, co je již v ceně díla obsaženo, včetně pultového zastřešení vstupu, komínového tělesa, pochozí půdy aj.

21. Žalobkyně předložilau, označenou jako odstoupení od smlouvy o budoucí výstavbě č. hodnota, které žalované doručila datovou schránkou dne 26. 8. 2024. Žalobkyně v odstoupení uvedla, že Smlouva je zcela neurčitá a neobsahuje všechny podstatné náležitosti., včetně ujednání o ceně a způsobu jejího stanovení. Smlouva měla za cíl vylákat z žalobkyně zálohu v očekávání odstoupení od smlouvy a následného propadnutí zálohy žalovanou. Žalobkyně zjistila, že vše, co je na internetových stránkách inzerováno jako typové, základní, či standardní, je fakticky tzv. víceprací, a je o jednotlivé položky navyšována cena, i přesto, že objekt (stavba) je označen „Anonymizováno – variantní řešení“. „Určení“ ceny považovala žalobkyně za naprosto nejasné, neurčité a nesrozumitelné, s čímž spojoval zákon neplatnost právního jednání. Žalobkyně rovněž uvedla, že Anonymizováno, coby podílový spoluvlastník pozemku, na kterém by měla být stavba zřízena, k tomuto neudělil souhlas. S ohledem na výše zmíněné proto žalobkyně od smlouvy odstoupila a požadovala rovněž vrácení zálohy ve výši 230 000 Kč. Zároveň v rámci tohoto oznámení žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění ve smyslu

22. Žalovaná se s argumentací v odstoupení od Smlouvy neztotožnila, a trvala na ponechání zálohy, jak bylo zjištěno z dopisu ze dne 30. 5. 2025.

23. Z výslechu svědka jméno FO, který byl jednání přítomen od začátku jako veřejnost, se podává, že svědek působí jako obchodní zástupce žalované. Svědek uvedl, že žalobkyně uzavřela se žalovanou, za kterou jednal svědek, Smlouvu, jejíž součástí měla být cenová kalkulace. Uvedl, že tato kalkulace je obecná, obecně užívaná pro více typů domů. Nacenění stavby vyplývá z katalogu, který se klientům standardně nepředkládá. Každý dům je dle přání klienta. V tomto případě bylo ihned žalobkyní řečeno, že si přeje střechu valbovou, nikoliv sedlovou. Poté byla žalobkyni a Anonymizováno, naceněna stavba s požadovanou střechou. První propočet ceny měla žalobkyně uvedený při podepisování smlouvy o budoucí výstavbě. Další propočet ceny měla žalobkyně obdržet až v případného uzavření smlouvy o dílo. K dotazu soudu, jak má klient, v tomto případě žalobkyně, zjistit, jaký je rozdíl mezi univerzálním, všeobecným rozpisem prací a s tím souvisejícím naceněním, a mezi v tomto řízení projednávaném případě vybraném řešení, svědek uvedl, že dostane technické listy a propočet ceny. V rozsahu prací jsou dle svědka uvedeny všeobecné informace, včetně informací pro patrové domy, a netýkají se pouze bungalovů. Taková je používaná vždy, při provedení střešní konstrukce u jednopodlažních rodinných domů, nikoliv bungalovů. K dotazu soudu, proč jsou účtovány žalobkyni jednotlivé příplatky, svědek uvedl, že je to tak vždycky, to je samozřejmé, klient musí vědět, co podepisuje. Výslednou cenu stavby se zákazníci, dle svědka mohou dozvědět ze závazného nacenění, které je výchozí a informativní. Svědek rovněž uvedl, že vyhotovení projektové dokumentace a činností s tím spojených, před odstoupením od smlouvy, představovalo několik desítek hodin práce, a souhlasil s hodnotou těchto činností představující zálohu ve výši 230 000 Kč. Svědek dále sdělil k dotazu právního zástupce žalované, že za situace, že zákazník požaduje stavbu typovou, bez úprav, zůstává cena stejná, až poté se v případě změny požadavků na stavbu mění i cena. K dotazu právního zástupce žalobkyně svědek uvedl, že počáteční cena a dopočtená cena se liší, kdy dopočtená cena byla žalobkyni oznámena ve smlouvě o dílo, kterou odmítla podepsat a následně od Smlouvy odstoupila.

24. Z výslechu svědka jméno FO, který byl od počátku jednání přítomen jako veřejnost, bylo zjištěno, že svědek u žalované působí jako vedoucí prodeje. Svědek uvedl, že do sporu mezi účastníky řízení vstoupil při odmítnutí podepsání smlouvy o dílo a po vytvoření a vyhotovení projektové dokumentace, až při objasňování jednotlivých sporných položek. Svědek uvedl, že žalovaná nemá konkrétní předpis ke každému domu, ze kterého by byly zjistitelné příplatky, předpis je pouze typový, obecný. Dopředu nemá ke každému typovému domu žádný rozpis, protože jich má žalovaná v nabídce 60. Obecně se vychází z rozsahu prací a dodávek. Na elektroinstalaci, okna aj. se pak dělá detailní studie a detailní cenová nabídka. V cenové nabídce nad rámec standardní dodávky je vždy započteno to, co je navíc. Před podepsáním Smlouvy mají zákazníci k dispozici samotnou smlouvu, konkrétní studii, všeobecný rámec, rozsah prací a dodávek. Všeobecný rámec se zákazníkům dle svědka dává z toho důvodu, že se poté určují věci, které nejsou dané v cenové kalkulaci, jako je rozsah elektroinstalace, zásuvky, vypínače aj. Ke zjištění, jaký je rozdíl mezi standardem a příplatkem, musí zákazník porovnat rozsah prací (všeobecný) s propočtem ceny objektu. Svědek potvrdil, že přesahy střechy jsou uvedené ve všeobecném rozsahu prací, a poté jsou účtovány jako příplatek. O tom ale měli být zákazníci vyrozuměni. V cenové kalkulaci stavby nejsou započítány přesahy a musely být dopočítány dle požadavku žalobkyně. Svědek uvedl, že cena uvedená v cenové nabídce, která je součástí smlouvy o budoucí výstavbě je konečná, pokud klient nic nezmění. Výchozí obecnou cenovou informaci bere dle svědka žalovaná jako závaznou. Aby se dozvěděli zákazníci výslednou cenu, musejí porovnat cenu uvedenou ve smlouvě o dílo s cenovou nabídkou – základním propočtem ceny. Dle svědka záloha ve výši 230 000 Kč zcela odpovídá činnosti, kterou žalovaná vynakládá v rámci svých interních nákladů. Neuvedl však, z čeho tato částka plyne, kolik si žalovaná účtuje za jednotlivé činnosti. Svědek uvedl, že k odsouhlasení finální ceny, která je uvedena ve smlouvě o dílo, nedošlo ze strany žalobkyně, která pak odstoupila od Smlouvy.

25. Ze svědecké výpovědi svědka Anonymizováno, který je partnerem žalobkyně, a který byl přítomen od počátku jednání jako veřejnost v jednací síni se podává, že dle něj bylo důvodem odstoupení od Smlouvy nedohodnutí se na ceně díla. Svědek uvedl, že je spoluvlastníkem pozemku p.č. hodnota společně s žalobkyní. Uvedl rovněž, že se dostali až do fáze projektové dokumentace, která nebyla ze strany žalobkyně odsouhlasena, až ke smlouvě o dílo, kde byly rozpory, další spolupráce dle svědka nebyla možná. Hlavní rozpor byl ohledně ceny díla, která nebyla stanovená. Vždy existovala zadní vrátka, která odkazovaly na dodatek ke smlouvě. Nevěděli (žalobkyně a svědek), kolik bude stavba ve výsledku stát. Svědek byl od počátku účasten jednání s žalovanou. Objednali si typový dům Anonymizováno, kde specifické požadavky komunikovali emailem. Není si vědom, že by při podpisu Smlouvy byly jejich požadavky někde zaneseny, neboť obdrželi půdorysy, řezy a všeobecné podmínky. Od pana jméno FO obdrželi standardní provedení domu Anonymizováno a poté se dohadovali, co by chtěli změnit. Byli obeznámeni s tím, že jejich požadavky se odlišují od standardního provedení, ale nebyli schopni se s žalovanou zastoupenou panem jméno FO, dohodnout, za jakou cenu budou změny provedeny. Původně chtěli střechu valbovou, kde se měly přesahy dopočítávat, ale poté požadovali opět střechu sedlovou, kde přesahy nikdo nebyl schopen z ničeho dopočíst. Svědek měl za to, že zmíněné nesrovnalosti mu nebyly vysvětleny, jen se dále dohadovali. Od Smlouvy odstoupili, neboť nebyli schopni se dohodnout na ceně díla. Ve smlouvě o dílo byla zmíněná cena, která bude dodatkem doplněná, kdy dodatek měl být přílohou č. 3 smlouvy, avšak tento s žalobkyní vůbec nenašli. V účtování jednotlivých příplatků se nevyznal, nebylo mu nic vysvětleno i přes jeho dotazování se. K dotazu právního zástupce žalobkyně uvedl, že nepovažuje Smlouvu za platnou, měl být uveden jako spoluvlastník pozemku. Svědek si nebyl vědom toho, že by žalobkyně odsouhlasila cenu díla. K řešení střechy uvedl, že ji změnili na valbovou, tam bylo něco dopočítáno, poté na sedlovou, a opět jim bylo sděleno, že se cena bude z nějakého důvodu dopočítávat. Co se týče uvedení cen jednotlivých služeb žalované, tak cena byla jednotná, nebylo známo, kolik si žalovaná účtuje za zhotovení projektové dokumentace. Žalobkyně a svědek požadovali jednopodlažní dům. K dotazu právního zástupce žalované svědek uvedl, že s žalobkyní věděli pouze jak vypadá standardní provedení domu. Dále uvedl, že jemu, ani žalobkyni, nebylo jasné vše, co podepisují ve Smlouvě. Svědek uvedl, že se s panem jméno FO dohadovali o tom, že podepíšou Smlouvu a detaily doladí. Svědek uvedl, že se s žalobkyní nedobrali konečné ceny, kolik stály jednotlivé jejich změny oproti standardnímu provedení. K dotazu právního zástupce žalované, proč není účastníkem Smlouvy také svědek uvedl, že mu pan jméno FO sdělil, že bude lepší, když bude smlouva jen na žalobkyni, protože ta čerpá hypotéku, a také se v tom odrazila vidina, že potřebují bydlet a budou bydlet. K dotazu soudkyně svědek uvedl, že při podpisu Smlouvy bylo počítáno s valbovou střechou.

26. Z účastnického výslechu žalobkyně se podává, že žalobkyně uvedenou cenu brala jako informativní, s tím, že se ještě bude měnit, protože při podpisu Smlouvy jí bylo řečeno, že se po podpisu této smlouvy není problém domluvit na změnách. Nejprve požadovala střechu valbovou, poté až sedlovou. Poté, co tak učinila, byla zaskočena tím, že byly dopočítávány přesahy střechy a byly zjištěny další nejasnosti. jméno FO je nebyl schopen vysvětlit. Technický list měl být podkladem pro stanovení ceny, která ale neobsahovala všechny položky, které vyplývaly z projektové dokumentace. Na základě tohoto žalobkyně vyvolávala jednotlivá jednání. Jednání se vždy účastnil přítel žalobkyně, Anonymizováno. Když si vybrali dům, byli odkázáni nikoliv na specifický konkrétní seznam, z čeho se má dům skládat, ale na obecné požadavky, kde jsou podhledy. Jediný standard, který měli k dispozici, je ten, kde jsou uvedeny všeobecné informace, týkající se i vícepodlažních domů. Nebylo jim sděleno, které informace se týkají jimi požadovaného domu. Až po dotazu žalobkyně jí byl předložen rozpočtový list. Žalobkyni bylo sděleno, že cena je pouze orientační, že se může změnit. Žalobkyně nevěděla, jaké kroky bude žalovaná činit po podpisu Smlouvy, jen věděla, že má zaplatit zálohu ve výši 230 000 Kč, ale žádný položkový rozpis, co kolik stojí, neobdržela. Od Smlouvy se rozhodla odstoupit pro nejasnou výši ceny díla, cena nereflektovala veškeré změny. Žalobkyně sdělila, že by ani při věnování větší pozornosti celému kontraktačnímu procesu, nebyla schopna zjistit, jaká je konečná cena stavby. Z rozpisu prací nepochopila, že se jedná o univerzální rozpis. Konečnou cenu neodsouhlasila.

27. Z předložené emailové komunikace ze dne 28. 11. 2023, 13. 12. 2023, 19. 12. 2023, 18. 12. 2023, 15. 12. 2023, 4. 6. 2024 a 2. 7. 2024 nebyly zjištěny žádné informace týkající se předmětu řízení.

28. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

29. Mezi účastníky řízení bylo uzavřeno ujednání o budoucí výstavbě, kdy se žalobkyně zavázala zaplatit žalované zálohu ve výši 230 000 Kč, přičemž si strany sjednaly zhotovení domu typu Anonymizováno, s úpravami, které byly účastníky sjednány. Žalovaná účtovala za jednotlivé položky příplatky, přičemž začala mezi účastníky řízení panovat neshoda, co vlastně bylo základním standardním provedením, co již nikoliv, zejména se účastníci řízení neshodli na určení ceny za valbovou, později sedlovou střechu, včetně přesahů, které dle názoru žalobkyně jsou součástí standardního provedení, a měly by být tedy již „v ceně“. Dle žalované přesahy nejsou součástí základního provedení domu dle rozsahu prací a dodávek, neboť tento rozsah prací a dodávek se vztahuje na více typů domů, na mnohé typy patrových domů, a nevztahuje se na předmětný dům Anonymizováno. Tento rozsah byl dle žalované pouze informativní, všeobecný. Další spor mezi účastníky řízení se týkal určení ceny za stavbu domu, kdy žalobkyně neměla možnost se seznámit s jednotkovými cenami za jednotlivé úpravy typového domu, žalovaná nesdělila konečnou cenu, ani po opětovném žádání ze strany žalobkyně. Dále žalobkyně namítala, že nerozumí postupu počítání příplatků za jednotlivé položky, zejména když žalovaná účtuje standardní provedení střechy jako vícepráci, a také když účtuje podlahové topení, které by dle požadavku žalobkyně mělo vytápět pouze část domu, z celé užitné plochy domu, kdy rovněž žalobkyně považovala výpočet ceny podlahového topení oproti radiátorovému topení za nejasný a nesrozumitelný. Mezi účastníky proběhlo i osobní setkání, ze kterého byl vyhotoven zápis, kde výše zmíněné skutečnosti žalobkyně namítala. Tyto nejasnosti nebyly žalobkyni dostatečně objasněny a vysvětleny. Žalobkyně proto následně od Smlouvy z důvodu nesrozumitelnosti a nejasnosti Smlouvy odstoupila a žádala vrácení složené zálohy v plné výši. Žalovaná odstoupení žalobkyně od Smlouvy akceptovala, avšak zálohovou platbu ve výši 230 000 Kč si ponechala.

30. Právní posouzení obsahu ujednání mezi účastníky je nutno vzhledem k době jeho sjednání posuzovat podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále též „o. z.“).

31. Dle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

32. Dle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

33. Dle § 588 o. z. platí soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

34. Dle § 1732 odst. 1 o. z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.

35. Dle § 1733 o. z. platí projev vůle, který nevyhovuje § 1732, není nabídkou a nemůže být proto přijat. Obsahuje-li projev vůle slib plnění za určitý výkon nebo výsledek, jedná se o veřejný příslib, jinak o pouhou výzvu k podání nabídky. Totéž platí o projevu, který směřuje vůči neurčitému okruhu osob nebo který má povahu reklamy, pokud z něho jasně neplyne něco jiného.

36. Dle § 1785 o. z. smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

37. Dle § 1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

38. Dle § 1813 o. z. zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

39. Dle § 1818 o. z. má-li spotřebitel právo odstoupit od smlouvy podle ustanovení tohoto dílu, nevyžaduje se, aby uvedl důvod, a s právem odstoupit od smlouvy nelze spojit postih. Využije-li spotřebitel právo odstoupit od smlouvy podle ustanovení tohoto dílu, považuje se lhůta pro odstoupení za zachovanou, pokud spotřebitel v jejím průběhu odešle podnikateli oznámení, že od smlouvy odstupuje.

40. Dle § 1814 odst. 1 písm. b) o. z. zneužívající jsou vždy ujednání, která spotřebitele zavazují plnit, zatímco podnikateli vznikne povinnost plnit splněním podmínky závislé na jeho vůli.

41. Dle § 2586 odst. 1, 2 o. z. platí, že smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

42. Dle § 2628 o. z. objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.

43. Dle § 2977 odst. 1, odst. 2 písm. a) o. z. klamavá reklama je taková reklama, která souvisí s podnikáním nebo povoláním, sleduje podpořit odbyt movitých nebo nemovitých věcí nebo poskytování služeb, včetně práv a povinností, klame nebo je způsobilá klamat podáním nebo jakýmkoli jiným způsobem osoby, jimž je určena nebo k nimž dospěje, a tím i zřejmě způsobilá ovlivnit hospodářské chování takových osob. Při posuzování, zda je reklama klamavá, se přihlédne ke všem jejím výrazným znakům. Zvláště se přihlédne k údajům, které reklama obsahuje ohledně a) dostupnosti, povahy, provedení, složení, výrobního postupu, data výroby nebo poskytnutí, způsobilosti k určenému účelu, použitelnosti, množství, zeměpisného či obchodního původu, jakož i podrobnějšího vytčení a dalších znaků zboží nebo služeb včetně předpokládaných výsledků použití nebo výsledků a podstatných znaků provedených zkoušek či prověrek.

44. Dle § 2993 odst. 1 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

45. Dle , o cenách cenou podle odstavce 2 se rozumí konečná nabídková cena, která zahrnuje všechny daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění (dále jen „“). Údaj o prodejní ceně musí být jednoznačný, snadno rozpoznatelný a dobře čitelný.

46. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

47. Soud uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o budoucí výstavbě, tedy smlouva o smlouvě budoucí o dílo ve smyslu § 1785 o. z. ve spojení s § 2586 a násl. o. z. Tuto smlouvu však soud považuje za neplatnou, a to z následujících důvodů.

48. Vzhledem k tomu, že objednatelem, je fyzická, osoba, která uzavřela mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu povolání, smlouvu s podnikatelem ve smyslu § 419 o. z., je nutno podotknout, že se na tuto smlouvu vztahují také ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem, zejména pak ta ustanovení sloužící na ochranu spotřebitele § 1810 a násl. o. z. Jelikož je třeba předmětnou smlouvu o dílo posuzovat jako smlouvu spotřebitelskou, zabýval se soud s ohledem na skutečnosti, které v řízení vyšly najevo, i obsahovou kontrolou smluvních ujednání, s přihlédnutím ke všem zjištěným okolnostem daného případu. Smyslem takové kontroly má být ochrana žalobkyně jako spotřebitele proti případnému zneužití moci žalované jako podnikatele.

49. Na základě provedeného dokazování přitom soud dospěl k závěru, že Smlouvu je nutné považovat za neplatné právní ujednání stran, a to z důvodu, že předmětná Smlouva ve svém obsahu postrádá jasné, určité a srozumitelné vymezení podstatné náležitosti této smlouvy, a tou je ujednání o ceně díla. Soud přiznává, že samozřejmě není vyloučeno, aby výše ceny díla byla ve smlouvě o smlouvě budoucí stanovena jiným způsobem než uvedením konkrétní peněžní částky, nicméně nestačí, aby bylo fakticky možné cenu díla zjistit až při uzavírání navazující smlouvy o dílo (nadto opět vázané na případný dodatek k této smlouvě o dílo). Zjištění ceny díla musí být zjistitelné, jasné, určité a srozumitelné již v okamžiku uzavírání smlouvy o smlouvě budoucí, což se však v tomto případě nestalo, když i z textace samotné Smlouvy vyplynulo, že cena, nadto uváděná toliko v propočtu ceny objektu, je dle Smlouvy pouze cenou výchozí a informativní. Dohoda o budoucí ceně díla tak, jak ji účastníci řízení pojali do Smlouvy, neumožňovala zjistit, na jaké ceně díla se smluvní strany vlastně dohodly, když určení výše budoucí ceny díla bylo fakticky ponecháno toliko na vůli zhotovitele a není tedy ujednáním obou stran smlouvy.

50. Dle předložené smlouvy o dílo, respektive jejího návrhu, který ze strany žalobkyně nebyl přijat, se přitom konečná cena za provedení díla měla určit až dodatkem k této smlouvě dle čl. 5.2. této smlouvy, a to zejména k přihlédnutím ke specifikovanému standardnímu i nadstandardnímu vybavení. Žalobkyně by se tedy informaci o tom, jakou konkrétní cenu díla je povinna zaplatit, dozvěděla až poté, co by (již druhou) smlouvu uzavřela, přičemž dle čl. 5.1. této smlouvy cena za provedené dílo činí 3 862 155 Kč. Vykládá-li se pak obsah právního jednání v této vzájemné logické souvislosti, tato ujednání si zcela odporují, kdy čl. 5.1. vytváří mylnou domněnku o konečné ceně díla, a čl. 5.2. pak stanovení konečné ceny oddaluje, a sděluje, že cena je fakticky pouze orientační, a opět neurčitá. Jak bylo zjištěno ze svědeckých výpovědí svědků jméno FO a jméno FO, žalovaná nedisponuje konkrétní studií, konkrétním ceníkem za jednotlivé možné příplatkové práce (vícepráce), přičemž co se rozsahu prací týče, využívá jednotného, dle názoru soudu zavádějícího dokumentu, ze kterého zákazník, v tomto případě žalobkyně, coby spotřebitel, nemůže zjistit, co vše je standardním provedením, a co již, v případě požadavku změny, je již položkou příplatkovou.

51. Soud rovněž poukazuje na to, že stanovení ceny, nebo způsob, jakým jej žalovaná stanovovala, je přinejmenším nesrozumitelný, když původně v rozsahu prací a dodávek uvedenou střechu, včetně přesahů, podhledů, která měla být střechou standardní, základní, poté přičítá jako příplatek, a obdobně nelogicky tak činila i při dopočtu ceny podlahového topení, kdy účtovala částku odpovídající vytápění celé užitné plochy, nikoliv plochy žalobkyní požadované, a uvedla cenu rovněž nejdříve bez DPH, kdy až v závěrečném propočtu ceny uvedla výslednou cenu, ale celé stavby včetně DPH, nikoliv jednotlivých položek.

52. Vzhledem k tomu, že ujednání o ceně je natolik neurčité, že neobsahuje ani způsob, jakým by měla být cena stavby, coby díla, určena dle § 2586 odst. 2 o. z., když je rovněž ponecháno na vůli pouze jedné ze stran jakým způsobem, o jakou částku bude výsledná cena díla navýšena a jaká tedy bude konkrétní cena díla, soud uzavřel, že Smlouva neobsahovala všechny podstatné náležitosti, nebyla tak přijatelným projevem vůle ve smyslu § 1733 věta první o. z. ve spojení s § 1732 odst. 1 o. z. Nad rámec zmíněného soud uvádí, že smlouva je právním jednáním, pro které je příznačná shodný projev vůle stran. Tato shoda se musí týkat všech náležitostí smlouvy, což v tomto případě splněno nebylo.

53. V tomto ohledu je přitom nutno reflektovat taktéž to, že v návaznosti na nejasné a neurčité ujednání o budoucí ceně díla se rovněž jednalo o omyl v předmětu či jeho vlastnostech, konkrétně v omylu v tom, co má vlastně být za předkládanou informativní cenu díla skutečně plněno, když jednotlivé dokumenty, jež byly součástí jednání stran, na tuto otázku bez pochybností neodpovídaly a nebylo možné je zjistit ani ze vzájemných souvislostí dané věci. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně v daném právním vztahu nacházela v pozici spotřebitele požívajícího zvýšenou právní ochranu, bylo povinností žalované jakožto podnikatele řádně žalobkyni vyjasnit, a toto rovněž doložit, proč jsou za plnění, které je považováno za standardní provedení, účtovány nad rámec tohoto standardního provedení další částky, a to tak, aby tato skutečnost byla zřejmá, určitá a srozumitelná. To se však v nyní projednávaném případě nestalo. Soud přitom neuvěřil žalované, že o těchto skutečnostech žalobkyni dostatečně během kontraktace spravila, když navazující jednání žalobkyně svědčí o přesném opaku. Nadto nebyla nikam tato skutečnost výslovně zanesena. Na jednáních se jednak žalovaná, jednak svědci, pokusili objasnit, co vůbec je standardním provedením stavby, neboť rozsah prací a dodávek, rovněž soudu předložený, je tedy pouze „seznamem“ orientačním, nevztahuje se na konkrétní, žalobkyní požadovaný, typ domu „Anonymizováno“, a vztahuje se na více druhů, včetně patrových domů, avšak dle soudu neúspěšně, když jejich verze nebyla shledána za přesvědčivou a hodnověrnou. Soud přitom nemohl přisvědčit navazující argumentaci žalované, že by průměrný spotřebitel měl rozlišovat mezi naprosto odlišnými pojmy „bungalov“ a „jednopodlažní“ nebo „jednopatrový dům“, kdy dle názoru soudu se jedná o pojmy totožné. Výpovědi svědků, dle kterých žalobkyně byla ze strany žalované řádně seznámena s tím, co má být fakticky plněno, jakož i za jakou cenu, tak soud neuvěřil a neshledal ji i v návaznosti na další listinné důkazy, jakož i svědeckou výpověď svědka Anonymizováno a žalobkyně, za hodnověrné. Takový omyl je proto nutné označit za podstatný, neboť je takového významu, že by žalobkyně, pokud by si jej byla vědoma, danou Smlouvu vůbec neuzavřela, nebo za podstatně odlišných podmínek. Žalobkyně přitom byla v omyl uvedena stranou žalovanou. Po žalobkyni jakožto spotřebiteli přitom nelze požadovat, aby si jednotlivé skutečnosti skládala samostatně z jednotlivých jí předkládaných dokumentů a sdělení, které jsou fakticky ve vzájemném rozporu, neboť spotřebitel, v tomto případě žalobkyně, je slabší stranou, která nadto není odborníkem v daném oboru. Z předložené emailové komunikace, jakož i výpovědi žalobkyně a svědků, přitom vyplynulo, že dle žalované jasné vymezení předmětu Smlouvy včetně účtování ceny, bylo naopak žalobkyni nejasné a nesrozumitelné. I z tohoto ohledu je tedy nutné právní jednání mezi účastníky řízení považovat za neplatné.

54. Krom zmíněného, soud shledal smlouvu neplatnou z důvodu rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o. z., kdy k této neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu, neboť se jedná o neplatnost absolutní dle § 588 o. z., a to z následujících důvodů.

55. Nad rámec všeho výše uvedeného soud poznamenává, že i za situace, kdy by soud na základě výše sdělených důvodů neshledal neplatnost Smlouvy jako celku, bylo by nutné konstatovat neplatnost ujednání o započtení částky ve výši vstupní zálohové platby 230 000 Kč na odstupné v případě odstoupení žalobkyně od Smlouvy, neboť bylo soudem toto ujednání vyhodnoceno jako ujednání, které zakládá v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, a je taktéž v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně měla dle Smlouvy právo od smlouvy kdykoliv a z jakéhokoliv důvodu odstoupit. Ať by však již od Smlouvy odstoupil objednatel, či zhotovitel, a i přesto, že by zhotovitel, tedy žalovaná, nevynaložil žádné náklady, jako např. objednání materiálu, odměna projektanta za zhotovení projektové dokumentace, propadla by záloha žalované. Takové smluvní ujednání značně spotřebitele svazuje, když i za situace, že by žalovaná, coby zhotovitel, neplnila dle Smlouvy, má spotřebitel bohužel motivaci setrvat v závazkovém vztahu, a od Smlouvy neodstupovat, pod hrozbou ztráty zálohy v nikoliv zanedbatelné výši 230 000 Kč. Toto smluvní ujednání soud proto shledal v rozporu s § 1818 o. z., kdy v tomto případě je odstoupení od smlouvy ze strany spotřebitele, tedy žalobkyně, vázáno na sankci, kterou je právě propadnutí zálohy žalované, tedy podnikateli a zhotoviteli. Ustanovení o. z. je ustanovením tzv. kogentním (viz , 2. vydání (3. aktualizace, 2024): O. Vondráček), to znamená, že se subjekty smlouvy nemohou od takového ustanovení odchýlit, a ujednat si jinak, neboť to zákon neumožňuje viz o. z. ve spojením s část věty před středníkem o. z. a contrario. Dle názoru soudu podnikatel musí respektovat, že plnění ze smlouvy má uspokojit potřeby obou stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám, nemělo by být zneužíváno. Obsah smlouvy by měl být rozumně odůvodněn, což v tomto případě nenastalo. Započtení celé, značně vysoké, částky zálohové platby na odstupné pro žalovanou nebylo ze strany žalované jakkoliv blíže zdůvodněno např. potřebou pokrytí již vynaložených nákladů a není tedy zřejmé, z čeho tato částky vyplývá s ohledem na dosud provedené činnosti. Za této situace tedy i v případě, kdy by nebyla dovozena neplatnost Smlouvy jako celku, byla by dovozena neplatnost tohoto oddělitelného ujednání v dané Smlouvě, pročež by ponechání si zálohové platby po řádném a ze Smlouvy vyplývajícím odstoupení ze strany bylo nutné považovat za bezdůvodné obohacení ze strany žalované.

56. Soud bral také v úvahu, že Smlouva obsahovala rovněž dvě přílohy, kdy příloha č. 1 byla označená jako Předběžná architektonická studie a příloha č. 2 jako Seznam podkladů pro projektové práce. Příloha č. 2 však obsahuje navíc oproti Smlouvě ujednání, označení jako „Zvláštní ustanovení – Mimořádná sleva“, kdy po splnění podmínek kumulativně, tedy všech současně, nikoliv některé nebo některých z nich, poskytne žalovaná, coby zhotovitel, žalobkyni slevu z ceny ve výši 42 000 Kč bez DPH. V tomto případě je poskytnutí slevy vázáno na splnění čtyř podmínek, kdy jednou z těchto podmínek je, že objednatel, převezme dílo řádně a v souladu se smlouvou o dílo. Nejen, že objednatel, zatím žádnou smlouvu o dílo neuzavřel, ani uzavřít nemusel, není ujednáno, jakým způsobem bude dílo převzato. Za situace, kdy by zhotovitel plnil vadně, pročež by objednatel odmítl dílo převzít, kdy by se jednalo o jiné než drobné vady dle § 2628 o. z., by tak vlivem vadného plnění zhotovitele, nesplnil podmínku pro mimořádnou slevu. Dle názoru soudu se tak jedná o ustanovení, které zavazuje spotřebitele, žalobkyni plnit, avšak výsledné poskytnutí slevy, tedy plnění ze strany žalované, je fakticky závislé na její vůli dle § 1814 odst. 1 písm. b) o. z., kdy se jedná opět o tzv. zakázané ujednání. Nad rámec zmíněného soud podotýká, že žalovaná, coby podnikatel a zhotovitel stavby, má povinnost vůči žalobkyni, coby spotřebiteli a objednateli stavby povinnost uvádět cenu včetně DPH, neboť by se v případě, že tak neučiní jednalo, či mohlo jednat o údaj zavádějící, neboť se za takové situace nejedná o cenu konečnou (viz rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. -59) ve smyslu , o ochraně spotřebitele ve spojení s , o cenách).

57. Soud při svém rozhodování vycházel jednak z provedených listinných důkazů, tak rovněž ze svědeckých výpovědí výše zmíněných vyslechnutých osob. Svědecká výpověď svědka Anonymizováno a účastnická výpověď žalobkyně se svým obsahem shodovaly s předloženými listinnými důkazy, kdežto v rámci výpovědi svědků jméno FO a jméno FO, zaměstnanců žalobkyně, soud dospěl k závěru, že tyto svým obsahem nekorespondovaly s předloženými listinami, kdy svědci potvrdili výše zmíněné nesplnění informační povinnosti ohledně jednotlivých položek, jejich výše, výpočtu, co je standardním provedením domu, co již je víceprací, a že určení ceny bylo fakticky na žalované, kdy ani po podepsání druhé smlouvy, smlouvy o dílo, nemusí být konečná cena známa. Z výpovědi svědků jméno FO a jméno FO pak soud rovněž seznal, že žalovaná fakticky považuje svůj postup za souladný se zákonem, dobrými mravy, a že způsob stanovení ceny, sdělení, z čeho se vlastně předmět díla skládá, za naprosto transparentní. Tento názor však soud dle výše zmíněného nezastává.

58. Nad rámec zmíněného pak soud podotýká, že by jednání žalované bylo možné posoudit i jako klamavou reklamu ve smyslu § 2977 odst. 1 odst. 2 písm. a), písm. b) o. z., kdy jednak způsob provedení stavby (rozsah prací a dodávek), jednak orientační cena, jednak fotografie uvedené na internetových stránkách žalované, by mohly u průměrného spotřebitele (viz Anonymizováno) vyvolat mylnou domněnku výhodnosti nabídky žalované, a značně tak ovlivnit hospodářské chování spotřebitele.

59. Ve světle řečeného tudíž bylo třeba nárok žalobkyně po právní stránce posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2993 odst. 1 o. z. Žalovaná prokazatelně přijala od žalobkyně částku 230 000 Kč jako zálohovou platbu, aniž tu byl platný závazek ze smlouvy, a proto má žalobkyně vůči žalované nárok na vrácení toho, oč se žalovaná obohatila, což je částka 230 000 Kč.

60. Soud proto žalobě z výše uvedených důvodů vyhověl, a to včetně úroku z prodlení, který má svůj zákonný základ v ustanovení o. z., kdy jeho výše je stanovena Žalobkyně požadovala zaplacení úroku z prodlení od 31. 8. 2024 do zaplacení z poskytnutého plnění.

61. Výrok o nákladech řízení je založen na ustanoveních a , kdy žalobkyně měla ve věci plný úspěch a prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k plnění. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladu řízení v plném rozsahu. Náklady řízení žalobkyně dle jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 9 200 Kč, odměnou advokáta za zastupování žalobkyně ve výši 55 320 Kč, a to za 6 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé, účast na jednání dne datum a datum, a závěrečný návrh), při sazbě mimosmluvní odměny ve výši 9 220 Kč za 1 úkon právní služby dle vyhl. č. , advokátní tarifu, dále 2 režijní paušály po 300 Kč dle advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024, 4 režijní paušály po 450 Kč dle advokátního tarifu v účinném znění, + 21 % DPH ve výši 12 121,20 Kč. Celkem náklady řízení žalobkyně představovaly částku ve výši 79 041,20 Kč.

62. Při úvaze nad určením lhůty ke splnění povinností rozsudkem uložených, soud postupoval ve světle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem, a určil zákonem předvídanou lhůtu 3 dnů, když nezjistil důvod pro určení jiné lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech, a to do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat, po jeho právní moci, soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.