Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 160/2026-35

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Svobodovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

pro 24 040 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 100 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 2 100 Kč od 16. 3. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 %, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 21 940 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 21 940 Kč od 16. 3. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 %, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 100 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 2 100 Kč od 16. 3. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 %, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, podle které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 21 940 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 21 940 Kč od 16. 3. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 %, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným ke zdejšímu soudu dne 19. 5. 2026 domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno ze dne 12. 11. 2023, kterou s žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba., IČ IČO, sídlem adresa, a na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr nejprve v celkové výši 20 000 Kč, a to bezhotovostně na účet žalovaného č. č. účtu a žalovaný se zavázal půjčené prostředky vrátit spolu se sjednaným smluvním úrokem ve výši 40% měsíčně v pravidelných měsíčních splátkách stanovených odst. 2.3 Smlouvy. Žalovaný však své závazky nesplnil a dostal se do prodlení. Žalovaný na úvěr celkem uhradil částku 17 900 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně proto upomínkou ze dne 15. 3. 2024 celý úvěr k tomuto dni zesplatnila. Pohledávka za žalovaným byla dne 23. 1. 2026 smlouvou o postoupení pohledávky postoupena nejdříve ze společnosti právnická osoba. společnosti právnická osoba., IČ IČO, sídlem adresa, která téhož dne smlouvou o postoupení pohledávek postoupila žalobkyni. Žalobkyně se proto domáhá zaplacení částky 24 040 Kč, přičemž tato částka se skládá z částky 20 000 Kč nesplacené jistiny, 4 040 Kč smluvního úroku za zapůjčení finančních prostředků a zákonného úroku z prodlení z částky 24 040 Kč od 16. 3. 2024 do zaplacení ve výši 14,75% p.a. Pro případ, že by soud neshledal nárok žalobkyně z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru prokázaným, žalobkyně uplatňuje alternativní nárok na vydání bezdůvodného obohacení, neboť finanční prostředky byly prokazatelně zaslány na účet žalovaného. Před podáním žaloby byl žalovaný právní zástupkyní žalobkyně znovu písemně vyzván k úhradě dlužné částky.

2. Elektronický platební rozkaz nebyl zdejším soudem vydán pro nepřiměřeně vysoký úrok z úvěru.

3. Přípisem zdejšího soudu ze dne 28. 5. 2026 byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu doplnila svá tvrzení o tom, zda a jakým způsobem prověřovala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení doplnila podáním ze dne 17. 7. 2026 tak, že úvěruschopnost žalovaného ověřovala právní předchůdkyně žalobkyně zejména lustrací ve veřejně dostupných databázích, a to zejména v Insolvenčním rejstříku, Centrální evidenci exekucí, databázích SOLUS, NRKI a BRKI. Současně žalovaný odesláním žádosti o zápůjčku prohlásil, že je osobou starší 18 let, má trvalý pobyt na území České republiky a dosahuje pravidelného měsíčního příjmu, a že je schopen zápůjčku splatit, řádně zvážil své možnosti splácení a že mu nejsou známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho závazků. Současně prohlásil, že není v prodlení se splácením závazků vůči třetím osobám a není evidován v databázích dlužníků. Na základě této lustrace a prohlášení žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně nepojala důvodné podezření o neschopnosti žalovaného zápůjčku splatit. Žalovaný

4. Žalovaný se ve věci vyjádřil podáním ze dne 25. 6. 2026 tak, že uplatněný nárok neuznává, neboť má za to, že pohledávka, která je předmětem tohoto řízení již byla v minulosti vymáhána v exekučním řízení vedeným soudním exekutorem tituly před jménem adresa pod sp. zn.. spisová značka, a tato byla ze strany žalovaného v prosinci 2025 zcela uhrazena.

5. V replice k vyjádření žalovaného žalobkyně uvedla, že neuznává námitku žalovaného, že pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla již v minulosti uplatněna v exekučním řízení vedeném soudním exekutorem tituly před jménem adresa pod sp. zn. spisová značka. Sdělila, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně celkem dvě různé smlouvy o spotřebitelském úvěru. Ve shora označeném řízení se žalobkyně domáhá zaplacení z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, evidenčně vedené pod označením Anonymizováno. Na základě smlouvy evidenčně vedené pod označením Anonymizováno čerpal žalovaný úvěrové finanční prostředky dne 12. 11. 2023, ve výši 20 000 Kč, ve prospěch bankovního účtu č. č. účtu pod VS var. symbol. Žalobkyně sdělila, že v exekučním řízení vedeném u soudního exekutora tituly před jménem adresa pod sp. zn. spisová značka (řízení vedené na základě exekučního titulu vydaného Okresním soudem v Mladé Boleslavi č. j. č. účtu) se žalobkyně domáhala zaplacení z titulu uzavřené smlouvy dne 13. 9. 2023 evidované pod č. Anonymizováno. Žalobkyně proto trvá na podané žalobě v celém rozsahu.

6. Z provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:

7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno ze dne 12. 11. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřeli s pomocí prostředků komunikace na dálku tohoto dne smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnou žalovanému nejprve bezhotovostně finanční prostředky ve výši 5 000 Kč, a to na bankovní účet žalovaného č. č. účtu a žalovaný se zavázal měsíčně splácet částku úroku z úvěru přirostlého za uplynulé období (30 dnů), jistinu úvěru měl žalovaný splatit nejpozději při ukončení smlouvy o úvěru. Byla sjednána úroková sazba 40% měsíčně a RPSN činilo 5 539. Úvěr byl poskytnut jako neúčelový, nezajištěný. Dále byly sjednány rozsáhlé sankční mechanismy pro případ prodlení žalovaného se splácením, a to povinnost žalovaného hradit smluvní pokutu, zákonné úroky z prodlení či náklady spojené s uplatněním pohledávky. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně.

8. Z potvrzení o provedené platbě z platební brány jméno FO ze dne 12. 11. 2023 bylo zjištěno, že na účet žalovaného č. č. účtu byla připsána částka 5 000 Kč, a to pod VS var. symbol.

9. Z potvrzení o provedené platbě z platební brány jméno FO ze dne 12. 11. 2023 bylo zjištěno, že na účet žalovaného č. č. účtu byla připsána částka 15 000 Kč, a to pod VS var. symbol.

10. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 15. 3. 2024 bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno zesplatnění úvěru k tomuto dni, a zároveň vyl žalovaný vyzván k úhradě částky 46 977,22 Kč do 3 dnů od obdržení tohoto dopisu.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 1. 2026 včetně seznamu postupovaných pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena ze společnosti právnická osoba. společnosti právnická osoba.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 1. 2026 včetně seznamu postupovaných pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena ze společnosti právnická osoba

13. Z oznámení právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 6. 2. 2026 bylo zjištěno, že postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno a žalovaný byl vyzván k úhradě celkové částky 31 216,07 Kč, a to do 3 dnů.

14. Z výzvy k úhradě právní zástupkyně žalobkyně ze dne 6. 2. 2026 včetně potvrzení o podání zásilky ze dne 10. 2. 2026 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván před podáním žaloby k úhradě částky 31 216,07 Kč, a to do 3 dnů a dále částky 5 360 Kč za právní zastoupení žalobkyně.

15. Z emailové komunikace žalovaného s adresa, včetně potvrzení o odchozí platbě ze dne 17. 12. 2025 bylo zjištěno, že exekuční řízení vedené zdejším soudem pod sp. zn. spisová značka a spisová značka bylo zjištěno, že uvedené exekuční řízení se nijak netýkalo žalované pohledávky, když exekuce probíhala na základě exekučního titulu – elektronického platebního rozkazu vydaného zdejším soudem pod sp. zn. Anonymizováno-5 ze dne 15. 8. 2025.

16. Z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 4. 8. 2025 a z pověření soudního exekutora č.j spisová značka, sp. zn. Anonymizováno bylo taktéž zjištěno, že exekuční řízení spisová značka, sp. zn. Anonymizováno se netýkalo nyní žalované pohledávky.

17. Nebylo však zjištěno, tvrzeno ani prokázáno, že žalobkyně (její právní předchůdkyně) před poskytnutím úvěru žalovanému důkladně a s odbornou péčí prověřovala finanční, osobní a majetkovou situaci žalovaného, když nebyl řádně zjištěn a doložen faktický příjem žalovaného a už vůbec ne jeho faktické výdaje. Nebyly doloženy ani tvrzené lustrace žalovaného v bankovních a nebankovních registrech (BRKI, NRKI, CEE, Insolvenční rejstřík apod.).

18. Žalovaný dlužnou částku nijak nesporoval, soud proto vzal za své tvrzení žalobkyně o zaplacení částky 17 900 Kč žalovaným na uvedený úvěr.

19. Ani jeden z účastníků se k jednání soudu nařízeného na den 22. 9. 2026 nedostavil.

20. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu:

21. Na základě provedeného dokazování bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 12. 11. 2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky v celkové výši 20 000 Kč. Pro neplnění smluvních povinností byl úvěr dne 15. 3. 2024 zesplatněn. Pohledávka byla následně řádně postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Za prokázané soud vzal, že žalovaný na úvěr uhradil celkem 17 900 Kč. Naopak nebylo nijak prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně a s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného, neboť nebyly doloženy ani jeho skutečné příjmy, výdaje ani provedení tvrzených lustrací v příslušných registrech. Soud dále zjistil, že exekuční řízení, na něž žalovaný poukazoval, se netýkalo pohledávky uplatněné v tomto řízení, nýbrž jiné pohledávky přiznané samostatným exekučním titulem. Žalovaný dlužnou částku nijak nesporoval.

22. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

23. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením této smlouvy zkoumána schopnost žalovaného sjednávaný úvěr splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s a , o spotřebitelském úvěru, dále jen „ZoSÚ“, neboť soud nepochyboval o tom, že citovaná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ZoSÚ, kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně coby věřitel a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel.

24. V posuzované věci však nebylo prokázáno, že by žalobkyně (její právní předchůdkyně) zjišťovala a ověřovala majetkové, finanční a osobní poměry žalovaného, a to ani jeho pravidelné měsíční příjmy ani jeho faktické výdaje, počet případných dalších úvěrů či faktické (reálné) náklady na živobytí a na bydlení. Nijak též neprokázala, že by žalovaného před poskytnutím úvěru lustrovala v bankovních a nebankovních registrech. Žalobkyně nepředložila žádné důkazní prostředky, které by prokazovaly, že její právní předchůdkyně zjišťovala a ověřovala informace o příjmech a výdajích žalovaného, a tyto uchovala tak, jak vyžaduje § 78 ZoSÚ. Smlouva byla uzavřena v roce 2023, kdy požadavky ZoSÚ a jejich striktní vyžadování soudy muselo být žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni dostatečně známo. Pokud tedy žalobkyně (její právní předchůdkyně) nezjišťovala natož, aby tyto údaje prověřila, nedostála své povinnosti postupovat s odbornou péčí. Za těchto okolností pak žalobkyně (její právní předchůdkyně) nemohla získat správnou představu o tom, zda žalovaný bude schopen úvěr splácet, jak vyžaduje § 86 odst. 1 ZoSÚ. Pokud žalobkyně (její právní předchůdkyně) neprověřovala faktické pravidelné příjmy a podstatné výdaje žalovaného, včetně jeho předchozích úvěrů a nákladů na bydlení, nemohla zjistit, zda vůbec bude úvěr moci poskytnout.

25. Podle , , v platném znění, dále jen „o. z.“, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

26. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

27. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

28. Podle § 122 odst. 1 ZoSÚ může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 3 tohoto ustanovené souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

29. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

30. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

31. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná

32. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.

33. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

34. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

35. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

36. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

37. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

38. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

39. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

40. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

41. Podle , ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.

42. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá dle § 1880 odst. 1 tohoto zákoníku postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná (§ 1882 odst. 1 citovaného zákoníku).

43. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v . Jeho ustanovení pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017, č. j. spisová značka), přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.

44. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. Ústavní soud ČR judikoval, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z „objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“

45. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného zapůjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny jako např. rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost.

46. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že ve věci nebylo prokázáno, že by žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, tedy skutečnost, zda je žalovaný schopen požadované peněžní prostředky vrátit. Ve věci tudíž nebylo prokázáno, že by žalobkyně (její právní předchůdkyně) dostála povinnosti stanovené v § 86 odst. 1 ZoSÚ, a že by tak splnila podmínky, za nichž bylo možné úvěr žalovanému poskytnout. Soud proto předmětnou smlouvu posoudil dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ jako absolutně neplatnou.

47. Jak již bylo výše konstatováno, dotčená smlouva o spotřebitelském úvěru je s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nesplnila podmínky § 86 ZoSÚ, dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ absolutně neplatná. Faktem ovšem je, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč, které jí žalovaný v plném rozsahu nevrátil. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky 2 100 Kč (zapůjčených 20 000 Kč po odečtení žalovaným vrácených 17 900 Kč) také vrátit. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z nevrácené částky bezdůvodného obohacení úroky z prodlení podle o. z. ve výši stanovené , tedy z částky 2 100 Kč od 16. 3. 2024 do zaplacení, (výrok I.).

48. Žalobě ale soud nevyhověl v ostatních nárocích s ohledem na neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru (výrok II.).

49. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že náhradu nepřiznal ani jednomu z účastníků, když sice v řízení byl převážně úspěšný žalovaný, avšak zcela nezávisle na jeho námitkách proti žalobě.

50. Lhůta pro splnění povinnosti uložená žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s , tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku, neboť nebyly zjištěny okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší, a to i s ohledem na skutečnost, že se žalovaný k jednání soudu nedostavil a žádný jiný návrh na delší lhůtu k plnění, případně umožnění plnění ve splátkách, nenavrhl.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.