Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 181/2026-37

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Suchánkem ve věci

žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

pro 64 687,05 Kč s příslušenstvím - úvěr

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 25 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, v níž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 39 687,05 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 407,29 Kč, kapitalizovaného úroku 1 661,25 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,5 % p. a. z částky 25 000 Kč za dobu od 21. 1. 2026 do zaplacení a úroku ve výši 11,5 % p. a. z částky 25 000 Kč za dobu od 1. 3. 2026 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 25 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. V části, v níž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 39 687,05 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 407,29 Kč, kapitalizovaného úroku 1 661,25 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,5 % p. a. z částky 25 000 Kč za dobu od 21. 1. 2026 do zaplacení a úroku ve výši 11,5 % p. a. z částky 25 000 Kč za dobu od 1. 3. 2026 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem podaným dne 14. 7. 2026 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 64 687,05 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 407,29 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 661,25 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 25 000 Kč od 21. 1. 2026 do zaplacení a úroku ve výši 11,5 % ročně z částky 25 000 Kč od 1. 3. 2026 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba, IČO IČO, se sídlem adresa, a žalovanou došlo dne 30. 5. 2024 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 311790148. Dle smluvního ujednání byly nedílnou součástí této smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru.

2. Právní předchůdce žalobce jako poskytovatel zápůjčky posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že před uzavřením smlouvy poskytla úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku. Dále bylo ve smlouvě uvedeno, že si je zákazník vědom všech rizik se smlouvou a zápůjčkou spojených, porozuměl jim a nepovažuje vzájemná plnění ze smlouvy za plnění v hrubém nepoměru, dostalo se mu náležitého vysvětlení zejména Standardních informací a obsahu a dopadů navrhované smlouvy včetně důsledků případného prodlení, aby byl schopen posoudit, zda návrh smlouvy odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Právní předchůdce žalobce vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované a poctivosti jejího jednání.

3. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 30 637 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 20 655 Kč, s úrokovou sazbou ve výši sjednané na straně 2 smlouvy o spotřebitelském úvěru, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 900 Kč, částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 220 Kč a pojistné 2 862 Kč („poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 3 091 Kč, přičemž poslední řádná splátka byla splatná 30. 11. 2025. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Ze smlouvy bylo žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 30. 11. 2025. Celková dlužná částka však k tomuto dni zcela uhrazena nebyla. Marným uplynutím měsíční lhůty pro úhradu poslední řádné splátky dle smlouvy tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl od tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Právní předchůdce žalobce byl oprávněn nadále požadovat úrok a úrok z prodlení z jistiny od 1. 12. 2025 až do zaplacení. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nic neuhradila. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2026 žalobci jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozoval žalobce svou procesní legitimaci.

4. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky bez příslušenství 70 388,17 Kč. Příslušenství pak tvořila smluvní pokuta, úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 70 388,11 Kč bylo i navýšení účtované původním věřitelem, které žalobce vůči žalované neuplatňoval. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno nic. Žalobce tedy požadoval po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 25 000 Kč, dlužného poplatku ve výši ve výši 27 187,05 Kč, dlužné smluvní pokuty ve výši 12 500 Kč, kapitalizovaných úroků od 1. 12. 2025 do 28. 2. 2026 ve výši 1 661,25 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení od 1. 12. 2025 do 20. 1. 2026 ve výši 407,29 Kč. Dále žalobce požadoval rovněž zaplacení úroků ve výši 11,5 % p. a. z dlužné jistiny ve výši 25 000 Kč za dobu od 1. 3. 2026 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 11,5 % p. a. z částky 25 000 Kč, tj. z dlužné jistiny, od 21. 1. 2026 do zaplacení. Kapitalizovaným úrokem je úrok počítaný z aktuální dlužné jistiny ode dne následujícího po splatnosti poslední řádné splátky dle smlouvy, tj. od 1. 12. 2025, do 28. 2. 2026, přičemž pro prvních 90 dní tohoto období byla použita sazba úroku ve výši 26,58 % ročně (tj. ve výši vycházející z obvyklé úrokové sazby poskytované ke dni uzavření smlouvy) a od 91. dne byla použita sazba ve výši 11,5 % ročně (tj. dnes odpovídající právní úpravě spotřebitelského úvěru). Kapitalizovaným úrokem z prodlení je zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně počítaný z aktuální dlužné jistiny ode dne následujícího po splatnosti poslední řádné splátky dle smlouvy, tj. od 1. 12. 2025, do 20. 1. 2026. Dále má žalobce nárok na uplatnění smluvní pokuty ve výši 12 500 Kč, přičemž tato částka představuje součet neuhrazené postoupené smluvní pokuty ve výši 9 629,71 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ve výši 52 187,05 Kč ode dne následujícího po postoupení, tj. 21. 10. 2026, do dne 15. 3. 2026. Před podáním žaloby byla žalovaná dle žalobcem písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Proto byla podána žaloba v této věci.

5. Žalovaná se k nařízenému jednání soudu nedostavila, i když předvolání k jednání jí bylo doručeno postupem dle , 4 na adresu uvedenou v záhlaví rozsudku dne 24. 8. 2026. Neúčast při jednání žalovaná neomluvila, o odročení jednání nepožádala. Soud proto postupoval dle a věc projednal v nepřítomnosti žalované.

6. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že žalovaná požádala společnost právnická osoba, se sídlem adresa, IČO IČO, dne 30. 5. 2024 o poskytnutí spotřebitelského úvěru. V souvislosti s tím byla vyplněna nazvaná Zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr. V ní žalovaná uvedla, že žije společně s rodiči. Má učňovské vzdělání, je svobodná, bez vyživovacích povinností. Je zaměstnána jako dělník, zaměstnavatelem je Anonymizováno. adresa, IČO IČO. Pobírá čistý příjem 16 953 Kč jako jediný příjem. Byly uvedeny další čisté příjmy domácnosti 24 410 Kč, současně byl uveden údaj o celkových příjmech žalované 41 363 Kč. Dále byly uvedeny odhadované měsíční výdaje 4 000 Kč. Údaje o příjmech byly ověřovány z výplatních pásek. Žalovaná uvedla, že nemá spotřebitelský úvěr u jiné společnosti a má účet vedený na své jméno. Podpisemy žalovaná mj. stvrdila, že údaj o jejím příjmu uvedený v žádosti je pravdivý. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že IČO IČO nese právnická osoba, příspěvková organizace. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze zákaznické karty a z výpisů z obchodního rejstříku.

7. Dále vzal soud za prokázané, že společnost právnická osoba a žalovaná uzavřely dne 30. 5. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 311790148. Na základě smlouvy poskytl věřitel žalované částku 25 000 Kč. Kromě dlužné jistiny se žalovaná zavázala zaplatit poplatek za spotřebitelský úvěr 27 775 Kč. Ten zahrnoval úrok ve výši 20 655 Kč, částku za zpracování úvěru 1 900 Kč a částku za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 5 220 Kč. Na pojistném se žalovaná zavázala zaplatit 2 862 Kč. Celkem tak měla žalovaná splatit 55 637 Kč, a to 17 měsíčními splátkami po 3 091 Kč a poslední splátkou 3 090 Kč. Na straně 2 smlouvy bylo uvedeno, že úroková sazba činí 87,40 % a je pevná po celou dobu trvání smlouvy. Aktuální výše dluhu žalované a výše jí zaplacených splátek byla doložena tzv. tabulkou umoření. Žalovaná na dluh nic nezaplatila. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, z tabulky umoření a ze záznamu o zařazení zákazníka do pojistného programu.

8. Původní věřitel postoupil mj. uvedenou pohledávku za žalovanou žalobci. K postoupení došlo smlouvou ze dne 20. 1. 2026. O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna v rámci oznámení ze dne 20. 1. 2026. V něm je specifikována výše pohledávky na 70 388,17 Kč. V předžalobní výzvě ze dne 30. 3. 2026 žalobce po žalované požadoval částku 67 546,21 Kč. Tyto skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o postoupení pohledávek, ze seznamu pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní výzva k plnění.

9. Soud při rozhodování ve věci postupoval dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014, tedy v době uzavření smlouvy o úvěru.

10. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Dle , o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření posuzované smlouvy), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Dle až 2 , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

13. Dle § 1815 o. z. ke zneužívajícímu ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

14. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Soud předně dovodil, že žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován, protože mu vymáhaná pohledávka byla postoupena původním věřitelem právnická osoba Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalovaná se nemůže dovolávat neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávek. Mohla by se bránit tím, že namísto žalobci plnila původnímu věřiteli či právnímu předchůdci žalobce. Taková obrana však uplatněna nebyla.

17. Soud dále dovodil, že nebylo prokázáno řádné splnění zákonných povinností poskytovatele spotřebitelského úvěru ze strany právního předchůdce žalobce. Ten sice zjišťoval údaje o příjmech a výdajích žalované, ale dle soudu takto zjištěné údaje náležitě nevyhodnotil. Lze vyjít z toho, že byly náležitě zjištěny příjmy samotné žalované, která pobírá mzdu 16 953 Kč (byť určité pochybnosti vyvolává, že žalovaná měla pracovat jako dělnice v příspěvkové organizaci právnická osoba). Není zřejmé, zda a jak byly ověřeny tzv. další příjmy domácnosti v údajné výši 24 410 Kč. Deklarovaná výše výdajů 4 000 Kč měsíčně se jeví jako podhodnocená. Nebylo doloženo, zda a jak právní předchůdce ověřil tvrzení žalované o neexistenci závazků z jiných smluv o spotřebitelském úvěru. Byť tedy právní předchůdce údaje o poměrech žalované zjišťoval, zcela zjevně získané informace náležitě neověřil a nevyhodnotil, protože na jejich základě nelze učinit jednoznačný závěr o úvěruschopnosti žalované. Vzhledem k těmto skutečnostem nelze než dovodit, že smlouva o úvěru uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla neplatným právním jednáním. Žalobce tak může požadovat pouze vrácení jistiny, která byla žalované poskytnuta a která dosud nebyla vrácena. Konkrétně jde o částku 25 000 Kč, která byla žalované poskytnuta jako jistina. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že na úvěr cokoliv zaplatila. Částku 25 000 Kč proto soud žalobci přiznal.

18. Výše uvedený závěr o nesplnění povinnosti posoudit úvěruschopnost dlužníka se pak projeví i v rozhodnutí o lhůtě k plnění a o úroku z prodlení. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. se mj. uvádí: „Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 436-440). Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“

19. Protože žalovaná netvrdila jakékoliv skutečnosti, pro které by mělo být rozhodnuto o plnění ve splátkách či v delší lhůtě, určil soud lhůtu k plnění v souladu s ust.

20. Domáhal-li se žalobce přiznání úroku z úvěru, smluvní pokuty a úroku z prodlení, soud žalobu zamítl (výrok II.). Byla-li smlouva neplatná, nemohly být platně sjednány úrok z úvěru ani smluvní pokuta. V prodlení se pak žalovaná ocitne až v případě, že neuhradí přisouzenou částku ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím.

21. Nad rámec uvedeného je třeba dodat, že žalobě by nebylo možno vyhovět ani v případě, že by řádné ověření úvěruschopnosti žalované ze strany právního předchůdce doloženo bylo. Smlouva mezi účastníky je smlouvou spotřebitelskou (žalovaná ji uzavírala jako nepodnikající fyzická osoba). Soud by se proto musel zabývat otázkou, zda smlouva neobsahuje zneužívající ujednání, kterými je třeba rozumět zjevně nepřiměřená ujednání k tíži žalované jako spotřebitelky. Soud dospěl k závěru, že za takové ujednání je třeba považovat ujednání o úroku z úvěru v sazbě 87,40 % ročně. V soudní praxi se dovozuje, že za obvyklou úrokovou sazbu je třeba považovat sazbu kolem 20 % ročně, v rámci smluvní autonomie lze považovat za akceptovatelné i ujednání o úroku vyšším. Úrok sjednaný v posuzované věci je již dle soudu nepřiměřený. Této skutečnosti si zřejmě byl vědom i sám žalobce, který v žalobě požadoval za prvních 90 dnů prodlení úrok v sazbě 26,58 % p. a., ač takový úrok ve smlouvě sjednán nebyl, za další období úrok v sazbě 11,5 % p. a. Úrok ve výši 26,58 % p. a. sám žalobce označil za úrok „vycházející z obvyklé úrokové sazby poskytované ke dni uzavření smlouvy“. Dle soudu je ujednání o úroku ve výši 87,40 % p. a. zneužívající, a proto k němu nelze přihlížet. Skutečnost, že žalobce v tomto řízení požadoval úrok nižší, by nemohla být důvodem pro přiznání takto požadovaného úroku. Jestliže se k ujednání o úroku podle ust. § 1815 o. z. nepřihlíží, pak žalobci nemůže být přiznán žádný úrok.

22. Oddělitelnost nemravného ujednání o úroku u spotřebitelských úvěrů je problematikou, která není dosud judikaturou jednotně vyřešena. Vzhledem k zásadě přednosti práva Evropské unie lze však mít za to, že ve spotřebitelských úvěrových smlouvách je změna ujednání o úroku soudem, resp. uplatnění podpůrné, zákonem stanovené výše úroku, vyloučeno, a neplatnou je proto celá smlouva o spotřebitelském úvěru. V rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 6. 2023, sp. zn. se uvádí: „Odvolacímu soudu je z úřední činnosti známo, že podnikatelská aktivita žalobkyně se dlouhodobě a stabilně vyznačuje sjednáváním nepřiměřeně vysokých úroků a je na sjednávání takových úroků založena. Žalobkyně pravidelně poskytuje úvěry za riskantních podmínek, z čehož pramení množství soudních sporů s jejími dlužníky, kteří nejsou schopni úvěr včetně vysokého úroku splácet. Žalobkyně pokračuje ve sjednávání nemravně vysokých úrokových sazeb i poté, co byla prostřednictvím rozsudků v mnoha jiných věcech jako účastník řízení a poskytovatel úvěrů s neplatností takto vysokých úroků seznámena. Žalobkyně smlouvy s nemravně vysokým úrokem uzavírá záměrně, systematicky a s vědomím jejich neplatnosti. Není proto naplněn předpoklad, že by v tomto konkrétním případě uzavřela smlouvu i bez nemravně vysokého úroku, tedy bez této její neplatné části. Jelikož žalobkyni neplatnost jí sjednávaných úroků musí být obecně známa a jelikož jí musela být známa i v tomto konkrétním, nyní přezkoumávaném případě, nejsou splněny předpoklady ani pro úvahu, zda by smlouvu uzavřela bez neplatné části, kdyby o její neplatnosti věděla. Žalobkyně si totiž neplatnosti smlouvy v době jejího uzavření musela být vědoma. Je tedy z principu vyloučena úvaha, zda by uzavřela smlouvu i bez neplatné části, pokud by si byla neplatnosti vědoma (§ 576 obč. zák.).“ K obdobnému závěru dospěl i Městský soud v Praze ve svém rozsudku ze dne 12. 11. 2020, č. j. -112.

23. Soudu je z úřední činnosti známo, že úrokové sazby převyšující 80 % p. a. jsou v úvěrových smlouvách uzavíraných právním předchůdcem žalobce sjednávány zcela běžně. I na základě tohoto právního posouzení by tedy bylo možno žalobci přiznat pouze jistinu ve výši 25 000 Kč.

24. O nákladech řízení soud rozhodl podle Žalovaná byla v řízení úspěšnější účastnicí. Podle obsahu spisu jí náklady řízení nevznikly. Proto soud rozhodl, jak je ve výroku III. uvedeno.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.