Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
3 C 165/2026-32
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Písku rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Mörtlem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 102 354 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 38 900 Kč do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 63 454 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7 188,52 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 9 199,34 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 47 202,32 Kč od 21. 1. 2026 do zaplacení a úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 47 202,32 Kč od 21. 1. 2026 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 38 900 Kč do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 63 454 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7 188,52 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 9 199,34 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 47 202,32 Kč od 21. 1. 2026 do zaplacení a úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 47 202,32 Kč od 21. 1. 2026 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení celkové částky 102 354 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovaným dne 16. 2. 2023 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 50 000 Kč. Před uzavřením smlouvy přitom s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr vyhodnocením a ověřením informací získaných od žalovaného, které byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně jistinu úvěru a dále zaplatit částku 63 454 Kč tvořenou úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 48 205 Kč, částkou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 10 410 Kč a pojistným ve výši 3 339 Kč, a to formou 21 měsíčních splátek po 5 403 Kč, přičemž splatnost poslední splátky byla sjednána dnem 16. 11. 2024. Žalovaný povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, z titulu smlouvy zaplatil pouze částku 11 100 Kč. Žalobkyně vůči žalovanému v dané souvislosti nárokuje zaplacení částky 102 354 Kč sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 47 202,32 Kč a z dlužných poplatků ve výši 55 151,68 Kč. Žalobkyně se kromě toho domáhá i zaplacení příslušenství pohledávky v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení, které částečně kapitalizovala ke dni 20. 1. 2026. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně odvozuje od Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2026, na základě níž nabyla od své právní předchůdkyně s účinky k témuž dni pohledávku z výše uvedené úvěrové smlouvy, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Před podáním žaloby žalobkyně neúspěšně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky.
2. K výzvě soudu žalobkyně následně v písemném podání ze dne 20. 8. 2026 podrobně doplnila, že právní předchůdkyně splnila povinnosti vyplývající jí z ust. § 84 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když před uzavřením úvěrové smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr. Informace poskytnuté žalovaným byly zaznamenány do zákaznické karty ze dne 16. 2. 2023 a ověřeny doklady uvedenými v části „Ověřené dokumenty“ V insolvenčním rejstříku bylo ověřeno, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Při uzavření smlouvy bylo vycházeno ze zjištění, že měsíční příjem žalovaného činí 22 716 Kč a nemá žádnou vyživovací povinnost, přičemž úvěruschopnost žalovaného byla i vzhledem k obsahu dalších informací poskytnutých žalovaným shledána dostatečnou.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a řízení se aktivně neúčastnil. Ústní jednání dne 14. 9. 2026 tak proběhlo v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“).
4. Provedeným dokazováním byla soudem učiněna níže uvedená skutková zjištění:
5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota včetně Smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru je zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO IČO, uzavřela se žalovaným dne 16. 2. 2023 smlouvu, na základě níž poskytla žalovanému hotovostní úvěr ve výši 50 000 Kč; žalovaný se smlouvou zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou jistinu úvěru společně se smluvním úrokem, poplatky a pojistným v celkové výši 63 454 Kč (z toho 48 205 Kč smluvní úrok, 1 500 Kč poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru, 10 410 Kč služba komfortního a flexibilního splácení, 3 339 Kč pojistné), t. j. celkem částku 113 454 Kč, ve 21 měsíčních splátkách. Úroková sazba byla sjednána ve výši 86 % ročně jako pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy, RPSN činila 134,42 %.
6. Podle listiny označené jako Zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne 16. 2. 2023 přistoupil žalovaný v souvislosti s uzavřením úvěrové smlouvy ke Skupinové pojistné smlouvě č. hodnota ze dne 1. 6. 2022 (životní i neživotní pojištění).
7. Ze Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 16. 2. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota disponovala informacemi, že čistý měsíční příjem žalovaného činí 22 716 Kč a odhadované běžné měsíční výdaje žalovaného vedle externích splátek jiných úvěrů ve výši 3 500 Kč měsíčně činí 5 000 Kč. Žalovaný podle svého prohlášení žil u rodičů, je svobodný a nemá žádnou vyživovací povinnost. Informace poskytnuté žalovaným byly právní předchůdkyní žalobkyně ověřeny z výplatních pásek za měsíce listopad 2022 – leden 2023, které byly soudu rovněž předloženy.
8. Podle Tabulky umoření zpracované dne 21. 1. 2026 zaplatil žalovaný z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota celkovou částku 11 100 Kč.
9. Postupní smlouvou k Rámcové smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025, která byla uzavřena dne 20. 1. 2026, ve spojení s výpisem části seznamu postoupených pohledávek (přílohy č. 1 smlouvy) a ve spojení s Potvrzením o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky ze dne 23. 1. 2026 byla soudem zjištěna aktivní legitimace žalobkyně ve sporu, neboť danou smlouvou došlo k postoupení pohledávky vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo podle Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2026 a podacího lístku ze dne 13. 2. 2026 žalovanému písemně oznámeno.
10. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 30. 3. 2026 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne je prokázáno, že žalobkyně vyzvala před podáním žaloby prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k zaplacení dlužné částky.
11. Na základě výše uvedeného má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela se žalovaným dne 16. 2. 2023 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě níž poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy hotovostní úvěr ve výši 50 000 Kč. Při ověřování úvěruschopnosti žalovaného přitom právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z informací poskytnutých žalovaným a uvedených v Zákaznické kartě – Žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 16. 2. 2023; tyto informace však ověřila pouze ve vztahu k výši mzdy vyplacené žalovanému jeho zaměstnavatelem za období posledních 3 měsíců před uzavřením úvěrové smlouvy. Žalovaný zaplatil z titulu smlouvy částku 11 100 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku vůči žalovanému vyplývající z uvedené smlouvy žalobkyni smlouvou ze dne 20. 1. 2026, žalovanému bylo postoupení pohledávky následně písemně oznámeno. Dne 30. 3. 2026 byla žalovanému právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva.
12. Vzájemný vztah mezi účastníky se řídí zejména ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivých obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
13. Žalobě je možno vyhovět pouze částečně. Soud z úřední povinnosti přihlédnul k neplatnosti uzavřené úvěrové smlouvy, na jejímž základě žalobkyně dovozovala nárok uplatněný žalobou, zapříčiněné nedodržením zákonných povinností při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru ze strany právní předchůdkyně žalobkyně. V dané souvislosti je namístě odkázat na obsah nálezu Ústavního soudu České republiky, sp. zn. III. ÚS 4129/18, podle něhož součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). V konkrétním případě žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně provedla vyhodnocení informací získaných od žalovaného, které současně ověřila. Takový závěr soud však učinit nemohl. Z předložené Zákaznické karty, která má podle žalobkyně obsahovat informace týkající se ověření úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru, vyplývá, že žalovaný deklaroval právní předchůdkyni žalobkyně svoji své měsíční příjmy a běžné měsíční výdaje. Soud však nemá k dispozici jediný důkaz nasvědčující tomu, že ze strany právní předchůdkyně žalobkyně došlo k reálnému ověření informací poskytnutých žalovaným tak, aby bylo možno učinit kvalifikovaný závěr ohledně dlouhodobého příjmu žalovaného, reálných příjmů domácnosti žalovaného, majetkové situace žalovaného a v neposlední řadě výdajů žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost stanovenou jí zákonem, když posouzení úvěruschopnosti nejenže neprovedla řádně, ale v podstatě vůbec. Příjmovou situaci žalovaného formálně ověřila za období pouhých 3 kalendářních měsíců, ve vztahu k výdajové situaci žalovaného pak vycházela ze zjevně nereálných údajů, které jí sdělil sám žalovaný, aniž by tyto ověřila z objektivních podkladů. Právní předchůdkyně žalobkyně jednala při uzavření smlouvy v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, v důsledku čehož soud konstatuje absolutní neplatnost uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.
14. V souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru má žalobkyně nárok na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem žalovaného. Jelikož v řízení bylo zjištěno, že žalovanému byla v souvislosti s neplatnou smlouvou poskytnuta částka 50 000 Kč, přičemž žalovaný podle tvrzení samotné žalobkyně vrátil částku 11 100 Kč, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 38 900 Kč (50 000 Kč – 11 100 Kč). Jiné případné smluvní nároky (úrok, poplatky, pojistné apod.) žalobkyně nemůže podle citovaného ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vůči žalovanému úspěšně nárokovat. Soud pro úplnost doplňuje, že žalobkyni nevznikl nárok ani na zaplacení zákonného úroku z prodlení, neboť povinnost žalovaného vrátit dlužnou část jistiny úvěru vzniká teprve v souvislosti s tímto konstitutivním soudním rozhodnutím, které nově žalovanému stanovuje povinnost k plnění včetně její lhůty.
15. Žalovaný jako spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, přičemž v daném směru jej tíží jak povinnost tvrzení, tak povinnost důkazní. V konkrétní věci byl žalovaný zcela pasivní, svoji povinnost tvrzení ani povinnost důkazní nesplnil, proto soud stanovil žalovanému lhůtu pro zaplacení v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce 3 dnů ode dne právní moci rozsudku.
16. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba ze shora uvedených důvodů zamítnuta (výrok II. rozsudku).
17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byl z procesního hlediska ve sporu převážně úspěšným žalovaný, kterému však žádné náklady v souvislosti s vedením řízení z důvodu jeho procesní pasivity nevznikly. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Písku.
Nebudou-li povinnosti uložené vykonatelným rozsudkem splněny řádně a včas, může se oprávněný jejich splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.