Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 49/2026-20
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Petrem Fabianem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 27 541,31 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 000 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 11,5 % z částky 19 000 Kč od 23. 12. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku
II. Co do částky 8 541,31 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky 26 979,81 Kč od 11. 11. 2024 do 22. 12. 2025, 1,25 % z částky 19 000 Kč od 23. 12. 2025 do zaplacení, 12,75 % z částky 7 979,81 Kč od 23. 12. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 633 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 000 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 11,5 % z částky 19 000 Kč od 23. 12. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudkuII. Co do částky 8 541,31 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky 26 979,81 Kč od 11. 11. 2024 do 22. 12. 2025, 1,25 % z částky 19 000 Kč od 23. 12. 2025 do zaplacení, 12,75 % z částky 7 979,81 Kč od 23. 12. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 633 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala uhrazení částky 27 541,31 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, kterou měl žalovaný uzavřít s právním předchůdcem žalobkyně společností Anonymizováno právnická osoba., IČ IČO (dále jen „právní předchůdce“) dne 11. 10. 2024. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 19 000 Kč, který měl splacen do 10. 11. 2024. Žalovaný jistinu ve výši 19 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 979,81 Kč a úrok ve výši 562,19 Kč neuhradil ani po výzvě žalobkyně.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. Účastníci po výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , neměli proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek nebo na tuto výzvu vůbec nereagovali a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazu podle § 115a o. s. ř. o. s. ř.
4. Na základě listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Smlouvou o úvěru č. Anonymizováno/Anonymizováno ze dne 11. 10. 2024, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a potvrzením o platbě ze dne 23. 7. 2024 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 19 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit do 30 dnů s ročním úrokem ve výši 36 % (562,19 Kč) a v případě prodlení s hrazením úvěru i s poplatkem za sjednání úvěru ve výši 7 979,81 Kč. Z dokumentu úvěruschopnost klienta k půjčce č. hodnota soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně uvedl příjem žalovaného ve výši 57 685 Kč měsíčně a výdaje ve výši 26 700 Kč. K příjmům a výdajům žalovaného žalobkyně neučinila žádná další tvrzení ani nedoložila důkazy. V řízení tak nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně dostatečným způsobem ověřoval skutečné příjmy a výdaje žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. Z potvrzení o provedení transakce ze dne 26. 12. 2025 a ze sdělení ze dne 16. 4. 2026 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na jeho účet částku 19 000 Kč dne 11. 10. 2024. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze 3. 12. 2025 včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že vymáhaná pohledávka byla postoupena právním předchůdcem žalobkyně na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 12. 2025 soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru. Z výzvy ze dne 12. 12. 2025 a z dokladu o odeslání ze dne 16. 12. 2025 soud zjistil že žalovaný byl vyzván k úhradě pohledávky do tří dnů, avšak ani po výzvě dlužnou částku nezaplatil.
5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „z.s.ú. “) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
1. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
11. Co se právního hodnocení věci týče, je soud toho názoru, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Předmětná smlouva o úvěru je zároveň smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 z. s. ú., která je ovšem absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 z. s. ú. Žalobkyně totiž neprokázala, že by na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele její právní předchůdce posoudil před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru úvěruschopnost spotřebitele, či že by tak učinil na základě jiných nezbytných zdrojů. V řízení nebylo prokázáno ani základní ověření příjmů a výdajů žalovaného právním předchůdcem žalobkyně. Právní předchůdce žalobkyně tedy dostatečně nezjistil příjmy a výdaje spotřebitele, a nesplnil tak svou povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 z. s. ú., jejíž nesplnění má v souladu s § 87 odst. 1 z. s. ú. za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru (resp. smlouvy o spotřebitelském úvěru).
12. Vzhledem k tomu, že nebyl v řízení prokázán platný závazek, účastníci si plnili na základě neplatné smlouvy o úvěru bez právního důvodu a v souladu s § 2993 o. z. mají obě strany právo požadovat, aby jim druhá strana vydala to, co na základě neplatného závazku získala. V řízení bylo prokázáno poskytnutí právním předchůdcem žalobkyně částky ve výši 19 000 Kč žalovanému a postoupení vymáhané pohledávky podle § 1879 o. z. právním předchůdcem žalobkyně na žalobkyni. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného tuto částku žalobkyni uhradit. Žalovanému byla také v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. uložena povinnost uhradit úroky z prodlení ode dne následujícím po dni splatnosti uvedeném ve výzvě k splacení dluhu, kdy soud vycházel v souladu s § 573 o. z. z toho, že tato výzva byla doručena žalovanému dne 19. 12. 2025 a dluh se stal splatným po uplynutí třídenní lhůty dne 22. 12. 2025. Ve zbytku nároku žalobkyně byla žaloba zamítnuta, neboť tento měl být založen dle tvrzení žalobkyně na absolutně neplatné smlouvě o úvěru a požadované úroky z prodlení byly částečně zamítnuty, neboť byly částečně požadovány za období, kdy žalovaný nebyl v prodlení, případně jejich výše převyšovala výši zákonnou.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci úspěšná v rozsahu kapitalizované částky ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 20 838,45 Kč (tj. v rozsahu 61 %), přiznal na náhradě nákladů řízení částku 633 Kč, která přestavuje 22 % z následujících nákladů řízení: soudní poplatek ve výši 1 378 Kč, odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava, předžalobní výzva, sepis žaloby) ve výši 1 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif (dále jen „AT), 3 x paušální náhradu hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) AT.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.