Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 126/2024-128

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Kučerou ve věci

žalobců: a) Jméno žalobce A, narozená Datum narození žalobce A

b) Jméno žalobce B, narozený Datum narození žalobce B

c) nezl. Jméno žalobce C, narozený Datum narození žalobce C všichni bytem Adresa žalobce C zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Anonymizováno

o zaplacení 3krát 70 000 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Zamítá se žaloba žalobkyně a) na zaplacení částky 70 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 70 000 Kč od datum do zaplacení.

II. Zamítá se žaloba žalobce b) na zaplacení částky 70 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 70 000 Kč od datum do zaplacení.

III. Zamítá se žaloba žalobce c) na zaplacení částky 70 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 70 000 Kč od datum do zaplacení.

IV. Žalobkyně a) je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 150 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalobce b) je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 150 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalobce c) je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 150 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Zamítá se žaloba žalobkyně a) na zaplacení částky 70 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 70 000 Kč od , datum, do zaplacení.II. Zamítá se žaloba žalobce b) na zaplacení částky 70 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 70 000 Kč od , datum, do zaplacení.III. Zamítá se žaloba žalobce c) na zaplacení částky 70 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 70 000 Kč od , datum, do zaplacení.IV. Žalobkyně a) je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 150 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.V. Žalobce b) je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 150 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.VI. Žalobce c) je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 150 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1 Žalobci se žalobou podanou u soudu dne datum domáhali zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem ve formě nepřiměřené délky řízení vedeného u Obvodního soudu pro adresa pod sp. zn. anonymizováno. Žalobu odůvodnili tím, že žalobkyně a) se návrhem doručeným soudu dne datum domáhala zvýšení výživného pro své děti, a to žalobce b) a žalobce c). Otec nezletilých jméno FO, občan anonymizováno republiky, se v rámci zahájeného opatrovnického řízení domáhal svěření nezletilých dětí do své výlučné péče. Řízení bylo skončeno vydáním rozsudku Obvodního soudu pro adresa ze dne datum. Žalobci považují dobu, po kterou řízení trvalo za nepřiměřenou. V průběhu řízení nebyly prováděny soustavné úkony směřující k rychlému ukončení věci. První jednání ve věci se uskutečnilo až dne datum, tedy až 9 měsíců po zahájení řízení. Ve věci bylo opakovaně rušeno nařízené jednání z důvodu žádostí otce, který jednání mařil a účelově prodlužoval. Otec opakovaně žádal o odročení jednání s tím, že je cizím státním občanem a je pro něj obtížné se v uvedený den a hodinu dostavit k soudu. Soud z nepochopitelných důvodů otci vždy vyhověl, a to přes skutečnost, že otec je občanem Evropské unie, přičemž letecké či jiné dopravní spojení anonymizováno – ČR je velice dobré. Žalobci mají za to, že soud žádostem otce o odročení jednání neměl vyhovět, a to i s přihlédnutím k tomu, že otec byl v řízení zastoupen advokátkou a jeho účast nebyla často u jednání nutná. Žalobci svůj nárok u žalované předběžně uplatnili dne datum, žalovaná však stanoviskem ze dne datum nepřiznala ničeho, když neshledala, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení.

2 Žalovaná učinila nesporným, že žalobci u ní dne datum uplatnili žalovaný nárok. Žalovaná nárok žalobců projednala dne datum, přičemž shledala, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení. Žalovaná dále uvedla, že v rámci opatrovnického řízení bylo vedeno několik řízení, kdy každé je nutné posuzovat samostatně. K řízením vedeným pod sp. zn. anonymizováno a anonymizováno a anonymizováno a anonymizováno (o úpravě styku otce s nezletilými) žalovaná uvedla, že dané řízení nabylo právní moci dne datum a žalovaná ohledně daných řízení vznesla námitku promlčení. K řízením vedeným pod sp. zn. anonymizováno a anonymizováno (o zvýšení výživného) a anonymizováno a anonymizováno (o změně úpravy styku otce s nezletilými) žalovaná uvedla, že řízení vedené pod sp. zn. anonymizováno a anonymizováno bylo zahájeno dne datum a skončeno pravomocně datum. Věc byla rozhodována 2krát, a to soudem I. stupně 1krát a odvolacím soudem rovněž 1krát. Bylo provedeno dokazování výslechem účastníků a množstvím listinných důkazů. V rámci daného řízení nedocházelo k prodlevám mezi jednotlivými úkony, soud postupoval plynule a koncentrovaně. Celková délka byla ovlivněna složitostí věci s přítomným mezinárodním prvkem a obdobím pandemie covid-19, proto žalovaná dospěla k závěru, že dané řízení trvalo přiměřeně dlouhou dobu. K řízení vedeném pod sp. zn. anonymizováno a anonymizováno žalovaná uvedla, že ani v rámci daného řízení nedocházelo k prodlevám mezi jednotlivými úkony, pročež rovněž dospěla k závěru, že dané řízení trvalo přiměřeně dlouhou dobu.

právnická osoba replice k vyjádření žalované žalobci na čl. 110-111 a na čl. 114-115 upřesnili, že se nepřiměřené délky řízení domáhají z návrhu, který byl Obvodnímu soudu pro adresa doručen dne datum a o kterém bylo pravomocně rozhodnuto dne datum.

4 Ze shodných tvrzení stran účastníků má soud za zjištěné, že žalobci žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnili, a to dne datum.

5 Ze spisu vedeného Obvodním soudem pro adresa pod sp. zn. anonymizováno (původně spis Obvodního soudu pro adresa pod sp. zn. Anonymizováno) bylo zjištěno: adresa anonymizováno adresa anonymizovánoadresa anonymizovánoadresa anonymizovánoadresa anonymizovánoadresa anonymizovánoadresa

6 Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.

7 Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení:

Podle ustanovení (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

Podle ustanovení § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

Podle ustanovení , b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

Podle ustanovení § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

Podle ustanovení zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně („o. z.“).

Podle ustanovení § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 citovaného ustanovené se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 citovaného ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

Podle ustanovení § 14 odst. 1 citovaného zákona se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ustanovení odst. 3 citovaného § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

Ustanovení § 15 odst. 2 citovaného zákona pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

Podle ustanovení § 32 odst. 3 OdpŠk Nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

Podle ustanovení § 35 odst. 1 OdpŠk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

8 V řízení bylo prokázáno, že žalobci svůj nárok u žalované předběžně uplatnili ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

9 Obecně platí, že předpokladem odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk je splnění tří podmínek: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody.

10 Soud nejprve uvádí, že námitku promlčení, kterou vznesla žalovaná nemá za důvodnou, když žalobci se domáhají nepřiměřené délky řízení, které bylo zahájeno dne datum, jehož předmětem byl návrh na zvýšení výživného a úprava styku otce s nezletilými. O daném návrhu bylo částečně rozhodnuto dne datum, kdy soudem byla schválena dohoda rodičů o styku otce s dětmi, rozhodnutí o změně výše výživného pak bylo vyloučeno k samostatnému projednání, přičemž o výživném bylo pravomocně rozhodnuto dne datum. Žalobci pak svůj nárok u žalované uplatnili dne datum a u soudu dne datum, tedy v 6měsíční lhůtě pro uplatnění nároku (§ 32 odst. 3 a 35 odst. 1 OdpŠk).

11 Soud se dále zabýval otázkou, zda soud vydal rozhodnutí v předmětném řízení v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk.

12 Podle ustanovení , o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) ve věcech péče soudu o nezletilé rozhoduje soud s největším urychlením. Nejsou-li dány důvody zvláštního zřetele hodné, vydá soud rozhodnutí ve věci samé zpravidla do 6 měsíců od zahájení řízení; vydá-li soud rozhodnutí po uplynutí této lhůty, uvede v odůvodnění rozhodnutí skutečnosti, pro které nebylo možné tuto lhůtu dodržet.

13 Z konstantní judikatury dovolacího soudu vyplývá, že pro závěr, zda byla či nebyla konkrétní věc projednána v přiměřené lhůtě, je třeba celkovou délku jejího projednávání poměřit kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. ). Jak přitom plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. , je z hlediska závěru o přiměřenosti délky řízení třeba hodnotit všechna takto jmenovaná kritéria, ať již v neprospěch žalobce nebo v jeho prospěch. Platí totiž, že na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se na celkové délce řízení podílela (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2012, sp. zn. ).

14 Předmětné řízení trvalo ve vztahu k žalobcům od datum, kdy došel soudu návrh matky na zvýšení výživného a úpravu styku otce s nezletilými, do datum, když v replice k vyjádření žalované žalobci na čl. 110-111 a na čl. 114-115 upřesnili, že se nepřiměřené délky řízení domáhají právě do daného okamžiku. Naříkané řízení tak trvalo 3 roky a 5 měsíců.

15 Řízení vykazovalo vyšší míru skutkové a procesní složitosti. Naříkané řízení probíhalo opakovaně na dvou stupních soudní soustavy, když nejprve opatrovník nezletilých podal odvolání do svého jmenování, přičemž danému odvolání bylo vyhověno a soud musel nezletilým jmenovat jiného opatrovníka pro řízení. Následně pak matka nezletilých podala dva návrhy na vydání předběžného opatření, když tyto návrhy byly shodně zamítnuty, přičemž matka do daných rozhodnutí podala odvolání. I do meritorního rozhodnutí bylo podáno odvolání, přičemž odvolací soud částečně zrušil rozsudek I. stupně, o kterém následně bylo znovu rozhodováno, nicméně tuto doby již žalobci neučinili předmětem daného řízení. Již jen rozhodování na více stupních soudní soustavy má za následek prodloužení délky posuzovaného řízení. Soud také rozhodoval i o návrhu otce ve věci samé, dále bylo rozhodováno o návrzích na výkon rozhodnutí. Je nutné i zmínit, že v dané věci se vyskytoval cizí prvek, když otec nezletilých je státním občanem anonymizováno, kde i žije. Bylo nutné tak v daném řízení ustanovit tlumočníka, kdy bylo i nutné překládat některé y do anonymizováno jazyka, což se samozřejmě muselo odrazit na samotné délce řízení. V průběhu řízení byla podávána i opakovaná vyjádření a důkazní návrhy, kdy i sám soud žádal přes Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí o zajištění součinnosti ohledně provedení šetření v místě bydliště otce ve anonymizováno. Dále soud zaslal i přípis zaměstnavateli otce ve anonymizováno, když zjišťoval skutečný příjem otce. Z daného je patrné, že bylo složité zajistit veškeré podklady pro rozhodnutí v otázce výživného, ostatně toto i sám konstatoval soud I. stupně, když uvedl, že otázka výživného je důkazně natolik složitá, že nebylo možno vydat rozhodnutí ve věci samé bezprostředně při jednání dne datum, a proto nezbylo, než toto řízení vyloučit k samostatnému projednání a rozhodnutí. Žalobci pak namítali, že první jednání ve věci bylo nařízeno až po 9 měsících od podání návrhu matky, nicméně ze samotného průběhu řízení je zřejmé, že soud I. stupně činil veškeré úkony, tak aby ve věci nařídil co nejdříve první jednání, nicméně v mezidobí bylo nutné rozhodnout o odvolání opatrovníka a dále první jednání bylo 2krát důvodně odročeno na pozdější termín, jak bude popsáno dále.

16 Samotní žalobci se na délce naříkaného řízení nepodíleli nijak pozitivně ani negativně, když matce nelze klást k tíží, že využívala opravných prostředků. Otec se pak opakovaně domáhal odročení jednání, když mu vždy bylo vyhověno, nicméně žádosti o odročení soud neshledal nedůvodnými, když otec žádal o odročení z důvodu porodu jeho partnerky, z důvodu epidemiologické situace – covid 19, dovolené s dětmi a z důvodu nemožnosti sehnání zpáteční letenky, aniž by si otec musel brát delší dovolenou. Když soud je toho názoru, že se jedná o důvody, pro které by soud měl přistoupit k odročení jednání. Je pravdou, že otec celkem žádal o odročení 7krát, nicméně soud v daném jednání nespatřuje obstrukční jednání, když otec vždy své žádosti o odročení náležitě odůvodnil. Žalobci pak namítali, že účast otce u jednání nebyla vždy nutná. K tomu soud uvádí, že každý účastník má právo se účastnit jednání, a to i v situacích, když jeho účast není nutná a je v řízení zastoupen advokátem. V případě, že důvody pro odročení jsou důvodné, tak soudu nezbývá nic jiného než dané jednání odročit.

anonymizováno se tak jedná o postup soudu ve věci, tento byl plynulý, úkony byly činěny v přiměřených lhůtách a postup samotného soudu v řízení, jak před soudem I. stupně, tak před odvolacím soudem. Soud v řízení neshledal žádné větší průtahy. Jednání byla koncentrovaná a bylo při nich prováděno rozsáhlé dokazování.

18 Dle ustálené judikatury je vyšší význam předmětu řízení presumován u věcí trestních, péče o nezletilé, pracovněprávních sporů, věcí osobního stavu aj. Nejde-li o vyjmenované případy domněnky vyššího významu předmětu pro poškozeného, je pro něj význam předmětu řízení standardní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. ). Předmětem naříkaného řízení byla péče o nezletilé děti. Význam řízení pro žalobce byl tedy nepochybně zvýšený, nicméně, věc byla složitá, jak je popsáno shora, soud postupoval v řízení plynule, pročež soud i ohledně daného kritéria dospívá k závěru, že celková délka řízení odpovídá složitosti dané věci.

19 Na základě popsaných hledisek, která lze (postup soudů v posuzovaném řízení) či nelze (složitost řízení v její skutkové a procesní rovině a postup účastníků) přičítat státu, dospěl soud k závěru, že dobu naříkaného řízení nelze s ohledem na okolnosti případu považovat za nepřiměřenou. Na základě uvedeného tak lze konstatovat, že k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona nedošlo. Byť by se na první pohled mohlo zdát, že řízení o péči o nezletilého uvedené délky je nepřiměřeně dlouhé, zvláště s ohledem na § 471 odst. 2 z. ř. s., je třeba zohlednit veškerá kritéria daného případu. Bez dalšího se jedná o řízení se zvýšeným významem, tudíž je žádoucí, aby soudní ochrana byla poskytnuta rychle. Nicméně je třeba brát ohled i na další důvody, pro které řízení trvalo po výše uvedenou dobu, přičemž soud v daném odkazuje na shora uvedené.

20 Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2012, sp. zn. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. k porušení práva na přiměřenou délku soudního řízení ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a d, a tím i k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu věta druhá a třetí zákona nedochází tehdy, není-li věc projednána v ideální době, ve které by projednána být mohla, ale teprve tehdy, není-li projednána v době odpovídající její složitosti a významu předmětu řízení pro poškozeného, přičemž důvody, proč k tomu došlo, spočívají v postupu orgánu veřejné moci, a to buď zcela nebo v míře významně převažující podíl poškozeného na celkové délce projednávání věci. Zároveň musí být celková délka řízení nepřijatelná. Délka 3 let a 5 měsíců je s ohledem na výše uvedené zcela odpovídající, tedy přiměřená.

21 S ohledem na shora uvedené lze uzavřít, že v naříkaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v jeho nepřiměřené délce, nejsou tak splněny předpoklady pro vznik odpovědnosti žalované a je namístě žalobu zcela zamítnout.

22 O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”) tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 450 Kč, a to za písemné vyjádření k žalobě. Danou částku soud pak rozdělil poměrně mezi žalobce, když každý z žalobců mohl svůj nárok žalovat samostatně (výroky IV.-IV. tohoto rozsudku).

23 K samotné náhradě v částce 450 Kč soud uvádí, že v souladu s ustanovením žalované náleží náhrada hotových výdajů v paušální výši stanovené zvláštním právním předpisem. Zmíněným předpisem je , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle a podle exekučního řádu, jejíž stanoví, že má tato náhrada činit 300 Kč. Nelze ovšem přehlédnout, že paušální náhradu hotových výdajů nezastoupeného účastníka zákonodárce zavedl, aby bylo odstraněno – Ústavním soudem kritizované (srovnej nález pléna Ústavního soudu ze dne 7. 10. 2014, sp. zn. ) – nerovné zacházení s účastníky zastoupenými zástupcem dle a účastníky takovým zástupcem nezastoupenými [viz důvodová zpráva k , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)]. Paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka byla přitom stanovena ve výši 300 Kč proto, že právě takovou náhradu za hotové výdaje dříve přiznával ve spojení s advokátního tarifu (ve znění účinném do datum), respektive advokátního tarifu (ve znění účinném od datum do datum), účastníku zastoupenému advokátem. Jestliže advokátního tarifu ve znění účinném od datum stanoví, že náhrada za vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné přísluší ve výši 450 Kč, představovalo by přiznávání náhrady týchž výdajů nezastoupenému účastníku toliko ve výši 300 Kč návrat k bezdůvodnému rozlišování mezi stranami civilního sporu podle toho, zda jsou, či nejsou zastoupeny zástupcem ve smyslu Nejvyšší soud, jenž se v souladu s cítí nadále vázán nosnými důvody plenárního nálezu , proto pokládá jakožto podzákonného předpisu za neaplikovatelný pro rozpor s d (k postupu obecného soudu při zjištění nesouladu podzákonného právního předpisu s ústavním pořádkem srovnej např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , bod 55). Takto vzniklou mezeru v právu je pak zapotřebí vyplnit analogickou aplikací předpisu svou povahou a účelem nejbližšího, tj. advokátního tarifu, a nezastoupenému účastníku přiznat v situacích, na něž by jinak dopadal , srovnatelnou náhradu, jaká by za shodných okolností náležela straně zastoupené advokátem (shodně viz Jäger, M. Zapomenutá vyhláška? Soudní rozhledy, 2025, č. hodnota–8, s. 229). Tyto úvahy vedly zdejší soud k závěru, že je žalované nutno přiznat na základě paušální náhradu hotových výdajů za jeden úkon ve výši 450 Kč, ostatně k obdobným závěrům dospěl i Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne datum, sp. zn. .

24 Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení , když neshledal důvod pro její prodloužení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání k Městskému soudu v Praze do patnácti dnů od jeho doručení prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se domáhat nuceného splnění povinnosti návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.