Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 218/2026-30

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Benešově rozhodl Mgr. Petrem Šimkem, jako samosoudcem, ve věci

žalobkyně: Anonymizováno., IČO Anonymizováno

sídlem Adresa advokáta

zastoupená advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované

bytem Adresa žalované

o zaplacení částky částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu s 11,5 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylé části se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s 11,5 % ročním úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbylé části se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o úvěru. Před uzavřením smlouvy byla zkoumána úvěruschopnost žalované odborníky žalobkyně, kteří v rámci kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují, zda má jiné úvěry, jak je hradí, žadatele prověřuje v dostupných rejstřících (SOLUS, BRKI, insolvenční a exekuční rejstřík). Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalované prostředky ve výši částka. Žalovaná měla uhradit poskytnutou jistinu společně s poplatkem za poskytnutí ve výši částka. Dále si žalovaná sjednala doplňkovou službu „bezpečná splátka“, za kterou měla hradit částka měsíčně. Dále byla žalovaná povinna hradit úrok ve výši částka a to datum, datum a datum. Žalovaná měla úvěr splatit ve 24 měsíčních splátkách, na které však nic neuhradila. Žalovaná následně dne datum využila možnosti odložení splátky a to tak, že zaslala platbu ve výši částka na účet žalobkyně. Za odložení splátky požaduje žalobkyně dle smlouvy poplatek ve výši částka. Jelikož žalovaná porušila svou povinnost hradit úvěr řádně a včas, žalobkyně jí vyzývala k úhradě prostřednictvím SMS i emailu. V souladu se smlouvu jí následně naúčtovala smluvní pokuty v pevné výši částka (celkem 3x) a náklady vzniklé s prodlením. Žalobkyně žalovanou opětovně vyzývala k úhradě celé dlužné částky a upozorňovala jí na možnost zesplatnění. Žalovaná ani přes výzvy nehradila, proto došlo ke dni datum ke zesplatnění úvěru. Na předžalobní upomínku žalovaná nereagovala.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, přestože byla řádně a včas předvolána. Soud proto jednal a rozhodl v její nepřítomnosti.

3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Žalobkyně je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku, jejímž předmětem činnosti je mimo jiné poskytování nebankovních spotřebitelských úvěrů (z výpisu z obchodního rejstříku). Dne datum žalobkyně s žalovanou elektronicky uzavřela smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši částka. Žalovaná se zavázala úvěr splatit společně s poplatky a úroky dle Sazebníku (ze smlouvy o úvěru včetně formuláře pro standardní informace, ze Sazebníku, z opisu výpisu proplacení smlouvy z datum, ze splátkového kalendáře). Žalovaná na úvěr uhradila částka (z opisu výpisu z datum). Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s jednotlivými úhradami splátek, žalobkyně jí vyzývala k úhradě dlužné částky včetně sankcí a nákladů vzniklých z prodlení. Nakonec žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě celého dluhu dne datum (z výzvy před zahájením vymáhání včetně podacího archu, z výzvy ke splacení celé půjčky včetně podacího archu). Následně žalobkyně prostřednictvím svého zástupce zaslala žalované předžalobní upomínku, na kterou žalovaná nereagovala (z předžalobní upomínky včetně podacího archu).

4. Ohledně úvěruschopnosti žalované žalobkyně předložila Metodiku posuzování, kartu klienta. Soud zjistil, že v dostupných rejstřících (ISIR, NRKI, SOLUS, CRIBIS) neměla žalovaná dle žalobkyně žádný negativní záznam. Další důkazy soudu předloženy nebyly, a to ani po písemné výzvě a poučení.

5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a ze , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „ “).

6. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 stejného ustanovení pak poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 stejného ustanovení platí, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 stejného ustanovení pak platí, že změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví

10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

12. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o úvěru je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit.

13. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, [PR 21/2018 s. 757], dle něhož „věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“

14. Soud reflektuje, že výklad ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru by neměl vést k nereálným požadavkům kladeným na poskytovatele úvěrů v souvislosti s povinností zde jim ukládanou. Pokud má být zachován smysl a účel dané úpravy a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze ovšem přehlížet, že v daném směru toto posouzení není možné bez skutečného zjištění nejen příjmů či dosavadního dluhového zatížení klienta, ale taktéž alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitele zásadně očekávat. Takovými výdaji jsou především náklady na bydlení a výdaje na jiné dluhy. Splnění povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost je třeba vždy hodnotit s ohledem na individuální okolnosti věci. V souzeném případě shora popsaná zjištění, z nichž je dovozována úvěruschopnost žalované, vedou k závěru, že provedené hodnocení klienta bylo pouze formální a účelové, vedené snahou uvést údaje, které postačí k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta.

15. Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru č. hodnota, která naplnila znaky spotřebitelského úvěru, absolutně neplatnou, je žalovaná povinna vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení podle § 2991 o. z., tj. částku, o níž se na úkor žalobkyně obohatila. Vzhledem k tomu, že žalovaná dosud na čerpanou částku ve výši částka uhradila pouze částku částka, je povinna vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši částka. Ohledně této částky soud žalobě ve výroku I. vyhověl a žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky, a to ode dne datum, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění předmětného bezdůvodného obohacení před tímto datem.

16. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu ve výroku II. rozsudku zamítl, neboť uplatněný nárok nemá oporu v zákoně a ani ve smlouvě, neboť ta je absolutně neplatná.

17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož poměr úspěchu a neúspěchu byl téměř shodný.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není možné podat odvolání ( ).

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle (exekučního řádu).