Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 182/2026-30

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY (anonymizovaný opis)

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudkyní JUDr. Mgr. Olgou Karfíkovou, LL.M., ve věci

žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci]

proti

žalovanému: [osobní údaje žalovaného]

pro 43 827,32 Kč s přísl.

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 755,52 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 439,07 Kč, s úrokem ve výši 11,50 % ročně z částky 9 660,52 Kč od 31. 3. 2026 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 300,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 11 755,52 Kč od 31. 3. 2026 do zaplacení, částku ve výši 32 071,80 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 581,77 Kč, s úrokem ve výši 11,50 % ročně z částky 29 618,28 Kč od 31. 3. 2026 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 831,52 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 32 071,80 Kč od 31. 3. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 658 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 755,52 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 439,07 Kč, s úrokem ve výši 11,50 % ročně z částky 9 660,52 Kč od 31. 3. 2026 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 300,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 11 755,52 Kč od 31. 3. 2026 do zaplacení, částku ve výši 32 071,80 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 581,77 Kč, s úrokem ve výši 11,50 % ročně z částky 29 618,28 Kč od 31. 3. 2026 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 831,52 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 32 071,80 Kč od 31. 3. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 658 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 11 755,52 Kč s příslušenstvím a částky 32 071,80 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smluv o revolvingovém úvěru ze dne 9. 9. 2024, [číslo] (smlouva [číslo]) a ze dne 20. 8. 2024, [číslo] (smlouva [číslo]). Podle smlouvy [číslo] poskytnula žalobkyně žalovanému úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný načerpal na úvěru celkem částku ve výši 11 441 Kč a uhradil 4 659,27 Kč. Výše minimální měsíční splátky činila 4 % z úvěrového rámce, tj. 400 Kč. Podle smlouvy [číslo] poskytnula žalobkyně žalovanému úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč, přičemž žalovaný načerpal na úvěru celkem částku ve výši 33 321 Kč a uhradil 12 923 Kč. Výše měsíční splátky činila 3,31 % z dlužné částky, tj. 993 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté úvěry včetně smluvního úroku, při prodlení včetně smluvní pokuty a poplatku za náklady na vymáhání.

2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, po celou dobu řízení zůstal procesně pasivní.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Žalovaný byl v řízení pasivní, na svou obranu nic netvrdil a k důkazu nepředložil. Soud proto provedl k důkazu y předložené žalobkyní a z nich učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:

5. Mezi účastníky byla dne 9. 9. 2024 uzavřena úvěrová smlouva [číslo] na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému možnost čerpat revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 10 000 Kč, žalovaný se zavázal hradit sjednané splátky a případné poplatky (ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 9. 9. 2024). Před uzavřením smlouvy svým majetkovým poměrům žalovaný uvedl, že je zaměstnán a má čistý měsíční příjem 30 000 Kč, že příjem ostatních členů domácnosti činí 65 000 Kč a že jeho výdaje sestávají z výdajů na bydlení ve výši 4 000 Kč, ze splátek úvěrů ve výši 2 300 Kč a z ostatních výdajů ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech NRKI, JAP PUJCKA, SOLUS a v centrální evidenci exekucí. Lustrací v příslušných bankovních a nebankovních systémech bylo zjištěno, že s žalovaným není vedena žádná exekuce a ani insolvenční řízení. Dále nebylo ani zjištěno, že by byl žalovaný zatížen větším počtem závazků v souvislosti s poskytováním spotřebitelských úvěrů vůči žalobkyni či dalším bankovním a nebankovním subjektům (ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 9. 9. 2024, karty klienta, úvěrové zprávy). Žalobkyně dále provedla výpočet jméno FO žalovaného (maximálního limitu splátky), kde na základě údajů, které uvedl žalovaný v žádosti, vypočetla, že žalovaný měl dostatečné MLS k tomu, aby mohl hradit úvěr. Žalobkyně za účelem posouzení úvěruschopnosti využívá automatizovaný statistický model. Žalobkyně prování kontrolu bonity klienta jejímž výsledkem je MLS (limit nejvyšší měsíční splátky). Pro účely výpočtu MLS je zohledňováno rodinné postavení klienta, zejména jeho vyživovací povinnosti, příjem partnera, dále je zjišťována částka životního minima klienta, jakož i členů jeho domácnosti, částka nákladů na bydlení dle ČSÚ a nákladů na placení dalších závazků klienta dle údajů v NRKI. Tyto údaje žalobkyně porovná s částkou reálných výdajů uvedených klientem. Pokud jsou reálné výdaje vyšší než hodnota součtu životních minim, statistických nákladů na bydlení a nákladů na splátky dalších závazků dle NRKI, počítá žalobkyně pro účely výpočtu MLS s touto vyšší částkou. Vyvstávají-li pochybnosti ohledně pravdivosti tvrzení klienta, přistupuje žalobkyně k žádosti o předložení potvrzení o výši příjmu nebo výpisu z bankovního účtu, ověření údajů o zaměstnání apod. Prostřednictvím výpočtu MLS žalobkyně ověřuje, zda měsíční příjmy a výdaje žadatele skutečně umožňují splácet částku odpovídající splátce úvěru dle aktuálně posuzované žádosti. MLS je vždy vypočítán jak na žadatele, tak i na domácnost žadatele. Oba výpočty se následně porovnají a použije se ten MLS, který je nižší (z ověření bonity MLS ke smlouvě [číslo]). Žalobkyně ověřila pravidelný měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání v měsíci červenci a srpnu 2024 v průměrné výši 25 703 Kč (z výpisu z účtu žalovaného za období od 11. 6. 2024 do 7. 9. 2024). Žalovaný na základě této smlouvy čerpal celkem částku 11 441 Kč a uhradil 4 659,27 Kč (z výpisu čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě [číslo]).

6. Mezi účastníky byla dne 20. 8. 2024 uzavřena úvěrová smlouva [číslo] na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému možnost čerpat revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 30 000 Kč, žalovaný se zavázal hradit sjednané splátky a případné poplatky (ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 20. 8. 2024). Před uzavřením smlouvy svým majetkovým poměrům žalovaný uvedl, že je zaměstnán a má čistý měsíční příjem 30 000 Kč, že příjem ostatních členů domácnosti činí 65 000 Kč a že jeho výdaje sestávají z výdajů na bydlení ve výši 4 000 Kč, ze splátek úvěrů ve výši 1 300 Kč a z ostatních výdajů ve výši 4 000 Kč. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech NRKI, JAP PUJCKA, SOLUS a v centrální evidenci exekucí. Lustrací v příslušných bankovních a nebankovních systémech bylo zjištěno, že s žalovaným není vedena žádná exekuce a ani insolvenční řízení. Dále nebylo ani zjištěno, že by byl žalovaný zatížen větším počtem závazků v souvislosti s poskytováním spotřebitelských úvěrů vůči žalobkyni či dalším bankovním a nebankovním subjektům (ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 20. 8. 2024, karty klienta, úvěrové zprávy). Žalobkyně dále provedla výpočet jméno FO žalovaného (maximálního limitu splátky), kde na základě údajů, které uvedl žalovaný v žádosti, vypočetla, že žalovaný měl dostatečné MLS k tomu, aby mohl hradit úvěr. Žalobkyně za účelem posouzení úvěruschopnosti využívá automatizovaný statistický model. Žalobkyně prování kontrolu bonity klienta jejímž výsledkem je MLS (limit nejvyšší měsíční splátky). Pro účely výpočtu MLS je zohledňováno rodinné postavení klienta, zejména jeho vyživovací povinnosti, příjem partnera, dále je zjišťována částka životního minima klienta, jakož i členů jeho domácnosti, částka nákladů na bydlení dle ČSÚ a nákladů na placení dalších závazků klienta dle údajů v NRKI. Tyto údaje žalobkyně porovná s částkou reálných výdajů uvedených klientem. Pokud jsou reálné výdaje vyšší než hodnota součtu životních minim, statistických nákladů na bydlení a nákladů na splátky dalších závazků dle NRKI, počítá žalobkyně pro účely výpočtu MLS s touto vyšší částkou. Vyvstávají-li pochybnosti ohledně pravdivosti tvrzení klienta, přistupuje žalobkyně k žádosti o předložení potvrzení o výši příjmu nebo výpisu z bankovního účtu, ověření údajů o zaměstnání apod. Prostřednictvím výpočtu MLS žalobkyně ověřuje, zda měsíční příjmy a výdaje žadatele skutečně umožňují splácet částku odpovídající splátce úvěru dle aktuálně posuzované žádosti. MLS je vždy vypočítán jak na žadatele, tak i na domácnost žadatele. Oba výpočty se následně porovnají a použije se ten MLS, který je nižší (z ověření bonity MLS ke smlouvě [číslo]). Žalobkyně ověřila pravidelný měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání v měsíci červnu, červenci a srpnu 2024 v průměrné výši 24 329 Kč (z výpisu z účtu žalovaného za období od 11. 6. 2024 do 7. 9. 2024). Žalovaný na základě této smlouvy čerpal celkem částku 33 321 Kč a uhradil 12 923 Kč (z výpisu čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě [číslo]).

7. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou závazků z výše uvedených smluv zesplatnila žalobkyně úvěry ke dni 23. 12. 2025, žalovaný byl vyzván k splacení celého úvěru (z výpisu čerpání, splátek a úhrad, výzev ke splacení celého úvěru ze dne 23. 12. 2025 včetně poštovních podacích lístků ze dne 29. 12. 2025). Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní (prostřednictvím jejího právního zástupce) vyzván k úhradě dlužné částky (z předžalobní výzvy k plnění ze dne 15. 1. 2026 včetně poštovního podacího lístku ze dne 16. 1. 2026).

8. Soud dospěl k následujícím právním závěrům.

9. Podle smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

11. Podle lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

12. Dle se odstoupením od smlouvy závazek zrušuje od počátku.

13. Dle ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

14. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na citovaná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

20. Mezi žalobkyní a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Nejprve soud posuzoval platnost předmětných smluv o úvěru.

21. Soud má za to, že v daném konkrétním případě žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí dle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila žalobkyně úvěruschopnost žalovaného, kdy za tímto účelem využila automatizovaný statistický model. Jedná se přitom o jeden ze způsobů, který zákonodárce připouští ( zákona o spotřebitelském úvěru). Žalobkyně vyšla u údajů uvedených žalovaným, který byl svobodný, bezdětný, bydlel u rodičů a ověřila si příjem žalovaného. Žalobkyně dále povedla i lustrace žalovaného v příslušných bankovních i nebankovních systémech, které měly vždy kladný výsledek ohledně úvěruschopnosti žalovaného. Soud ne zcela sdílí postup žalobkyně spočívající v tom, že při ověřování úvěruschopnosti klientů vychází ze statistických modelů, statistických dat (byť to zákonná úprava jako možnost připouští). Nicméně v předmětném případě s ohledem na příjmy žalovaného, výši a povahu poskytnutých úvěrů, výši měsíčních splátek, dosavadní úvěrové a splátkové zatížení i platební kázeň žalovaného po dobu téměř jednoho roku má soud za to, že žalobkyně v předmětném případě ověřila úvěruschopnost způsobem přiměřeným dané situaci. Nelze proto dospět k závěru, že by uzavřené smlouvy měly být absolutně neplatné z důvodu nedostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného.

22. Soud dále posuzoval spotřebitelské smlouvy podle právní úpravy ochrany spotřebitele, představované ustanoveními a násl. , která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13 EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Soud neshledal žádná nepřiměřená ujednání, výše sjednaných smluvních úroků odpovídá judikatuře Nejvyššího soudu, u smlouvy [číslo] činilo RPSN 31,8 % ročně, u smlouvy [číslo] pak 29,7 %. Stejné platí i pro sjednanou smluvní pokutu pro případ prodlení jakož i výše sjednaných nákladů na vymáhání.

23. Provedeným dokazováním tedy bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byly platně uzavřeny smlouvy o úvěru podle a násl. , na jejichž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s poplatky. Žalobkyně své povinnosti vyplývající ze smluv splnila, finanční prostředky žalovanému poskytla, žalovaný však svému závazku úvěr řádně splácet nedostál. Žalobkyně proto využila svého oprávnění založeného smlouvami ve spojení s a od smluv odstoupila. S ohledem na uvedené vzniklo žalobkyni vůči žalovanému právo na vrácení celého nesplaceného úvěru (úvěrů) včetně sjednaných úroků, poplatků a smluvní pokuty. Protože žalovaný neuhradil na žalované částky ničeho (bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal opak), soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán dle ve výši dle , a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě dle výzvy ze dne 23. 12. 2025 (jak požadovala žalobkyně).

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 658 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 754 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 43 827,32 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.