Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 32/2023-435

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY (anonymizovaný opis)

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudkyní JUDr. Mgr. Olgou Karfíkovou, LL.M., ve věci

žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci]

proti

žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci]

pro 357 934 Kč / zhodnocení předmětu nájmu

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 62 934 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 62 934 Kč od 4. 12. 2020 do zaplacení a dále pak úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 92 066 Kč od 4. 12. 2020 do 22. 9. 2022 a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 404 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit částku 295 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 245 000 Kč od 4. 12. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 50 000 Kč od 7. 6. 2022 do zaplacení a náklady spojených s uplatněním pohledávky ve výši 6 396 Kč, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 174 882 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech na nákladech řízení částku 10 516,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech na nákladech řízení částku 2 308,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 62 934 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 62 934 Kč od 4. 12. 2020 do zaplacení a dále pak úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 92 066 Kč od 4. 12. 2020 do 22. 9. 2022 a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 404 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit částku 295 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 245 000 Kč od 4. 12. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 50 000 Kč od 7. 6. 2022 do zaplacení a náklady spojených s uplatněním pohledávky ve výši 6 396 Kč, se zamítá.III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 174 882 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech na nákladech řízení částku 10 516,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech na nákladech řízení částku 2 308,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 357 934 Kč s příslušenstvím s tím, že účastníci uzavřeli dne 1. 11. 2017 nájemní smlouvu, na základě které žalovaná pronajala žalobkyni jednotku [číslo] v k.ú. [část obce], obec Karlovy Vary, na adrese [adresa], za účelem provozování kavárny. V čl. VI. odst. 10 nájemní smlouvy se účastníci dohodli na tom, že nájemce má právo provést změnu předmětu nájmu jen s předchozím souhlasem pronajímatelem. Dále bylo dohodnuto, že dojde-li změnou předmětu nájmu k jeho zhodnocení, pronajímatel se s nájemcem při skončení nájmu vyrovná podle míry zhodnocení. Písemným souhlasem ze dne 20. 12. 2017 a dalším písemným souhlasem ze dne 22. 5. 2018 žalovaná souhlasila se změnou předmětu nájmu ve formě jeho rekonstrukce. Souhlas se týkal provedení nových omítek, nové elektroinstalace, zhotovení příček, odvozu suti - to vše podle položkového rozpočtu stavby ze dne 19. 12. 2017 (zhotovitel [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [obec], [IČO]) a podle položkového rozpočtu stavby ze dne 10. 5. 2018 (zhotovitel [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [obec], [IČO]) o celkové rozpočtované výši 390 742 Kč včetně DPH a dále napojení kanalizace, rozvodů teplé vody o celkové výši 59 113 Kč a zhotovení podlah ve výši 56 000 Kč, tedy v celkové rozpočtované výši 505 855 Kč. Po provedení rekonstrukce jednotky [číslo] v ní žalobkyně zahájila provoz kavárny "v Havaně", který trval do ukončení nájemního vztahu dohodou ke dni 31. 7. 2020. Veškeré výše zmíněné stavební práce byly při rekonstrukce jednotky [číslo] provedeny a uhrazeny. Žalobkyně si nechala vyhotovit znalecký posudek [číslo] ze dne 21. 3. 2022 paní [jméno] [příjmení], který stanovil hodnotu nákladů na stavební úpravy částkou 544 645 Kč včetně DPH k období jejich vynaložení a částkou 621 804 Kč včetně DPH k období ukončení nájmu. Výzvou ze dne 18. 11. 2020 žádala žalobkyně žalovanou o uhrazení částky 400 000 Kč nejpozději do 3. 12. 2020, výzvou ze dne 20. 5. 2022 pak žádala žalobkyně žalovanou o uhrazení částky 450 000 Kč. Žalovaná dne 22. 9. 2022 žalobkyni uhradila částku 92 066 Kč. Zbývající dlužná částka je tak ve výši 357 934 Kč.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že žalovaná pohledávku žalobkyně z titulu investic do nebytové jednotky [číslo] v k.ú. [část obce], obci [obec], na adrese [adresa], která je v jejím vlastnictví, uhradila, a to v souladu se znaleckým posudkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 30. 12. 2021, který ocenil zhodnocení jednotky žalované stavebními pracemi a úpravami, které provedla žalobkyně, na částku 120 366 Kč. Poukázala na čl. VI. odst. 10 nájemní smlouvy ze dne 1. 11. 2017. Uvedla, že žalovaná přispěla na opravu kanalizace částkou 28 300 Kč, když odpustila žalobkyni nájemné za měsíc červen 2018 a nájemné za část měsíce července 2018 [ulice] vzájemné vyrovnání pak žalovaná plnila žalobkyni ve prospěch jejího účtu dne 22. 9. 2022 částku 92 066 Kč. Upozorňovala na skutečnost, že dohoda (jejíž součástí je souhlas se stavebnímu úpravami) ze dne 22. 5. 2018 byla žalované předložena až po provedení stavebních úprav, že nikdy nepodepsala žalobkyni žádnou u, kde by byl uveden seznam stavebních prací.

3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, když žalovaná je občankou Vietnamu. Soud proto nejprve zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních vyhlášená jako vyhláška Ministerstva zahraničních věcí č. 98/1984 Sb., neurčuje pro danou věc zvláštní jurisdikční pravidla, soud určil pravomoc k projednání dané věci dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Podle čl. 4 odst. 1 je dána pravomoc českých soudů s ohledem na bydliště žalované v České republice. Rozhodným ve věci je podle čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) právo české, neboť předmětem smlouvy o nájmu byla nemovitost na území České republiky.

4. Soud z provedeného dokazování a z nesporných tvrzení účastníků učinil následující skutková zajištění:

5. Účastníci dne 1. 11. 2017 uzavřeli nájemní smlouvu prostoru sloužícího podnikání na dobu určitou počínaje 1. 11. 2017 a konče 1. 11. 2018 s automatickou prolongací, na základě které žalovaná jako pronajímatelka a majitelka nemovitosti pronajala žalobkyni jako nájemkyni jednotku [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], na adrese [ulice a číslo] (dále též jen„ jednotka“ či„ nebytový prostor“,„ nebytová jednotka“,„ provozovna [ulice a číslo]), za účelem provozování kavárny. Nájemné bylo sjednáno ve výši 17 000 Kč měsíčně (dále též jen„ nájemní smlouva“). V čl. VI odst. 10 nájemní smlouvy se účastnice dohodly na tom, že nájemce má právo provést změnu předmětu nájmu jen s předchozím souhlasem pronajímatele; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Změnu nájmu provádí nájemce na svůj náklad; dojde-li změnou předmětu nájmu k jeho zhodnocení, pronajímatel se s nájemcem při skončení nájmu vyrovná podle míry zhodnocení. Provede-li nájemce změnu předmětu nájmu bez souhlasu pronajímatele, uvede předmět nájmu do původního stavu, jakmile o to pronajímatel požádá, nejpozději však při skončení nájmu. Neuvede-li nájemce na žádost pronajímatele předmět nájmu do původního stavu, může pronajímatel nájem vypovědět s tříměsíční výpovědní dobou (mezi účastníky nesporné, dále z nájemní smlouvy prostoru sloužícího podnikání ze dne 1. 11. 2017, nahlížení do katastru nemovitostí – informace o jednotce).

6. Žalovaná má od 13. 5. 2002 živnostenská oprávnění, předmět podnikání: Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, Prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin, provozovny k předmětu podnikání má zapsány na adrese: [adresa tlumočníka] (z výpisu ze živnostenského rejstříku žalované).

7. Nájemní vztah byl ukončen dohodou účastníků ke dni 31. 7. 2020 (z dohody o ukončení nájmu prostoru sloužícího podnikání ze dne 16. 7. 2020).

8. Před uzavřením nájemní smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou byla nájemcem nebytové jednotky [právnická osoba], s.r.o., sjednané nájemné bylo ve výši 17 000 Kč měsíčně (ze smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání ze dne 30. 6. 2016). Po skončení nájemního vztahu mezi účastníky se stala novým nájemcem za účelem provozu denní kavárny společnost [právnická osoba], nájemné bylo sjednáno ve výši 17 000 Kč měsíčně (z nájemní smlouvy prostoru sloužícího k podnikání ze dne 17. 7. 2020).

9. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že v první polovině roku 2018 žalobkyně prováděla rekonstrukci nebytové jednotky [číslo] za účelem změny pro provoz denní kavárny.

10. Žalovaná jako majitelka nemovitosti udělila dne 20. 12. 2017 písemný souhlas s vnitřními úpravami nebytové jednotky. V tomto souhlasu bylo odkazováno na čl. VI odst. 10 nájemní smlouvy s tím, že je zde uvedeno, že„ pronajímatelka tímto uděluje souhlas nájemkyni s provedením úprav předmětu nájmu a to v následujícím rozsahu: nové omítky, nová elektroinstalace, zhotovení příčky, odvoz suti – viz příloha položkový rozpočet stavby ze dne 19. 12. 2017 (zhotovitel [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [obec], [IČO]). Náklady vnitřních úprav uhradí v plném rozsahu nájemce“. Písemný souhlas je podepsán žalovanou (ze Souhlasu majitele nemovitosti s vnitřními úpravami provozovny [ulice a číslo] ze dne 20. 12. 2017 – dále jen„ souhlas z 20. 12. 2017“). V položkovém rozpočtu stavby ze dne 19. 12. 2017 jsou uvedeny jednotlivé položky stavebních prací, je proveden rozpis ceny, cena celkem s DPH činí 180 355 Kč, rekapitulace dílů (z položkového rozpočtu stavby ze dne 19. 12. 2017).

11. Dne 22. 5. 2018 byla mezi účastníky uzavřena dohoda ohledně vnitřních stavebních úprav. Součástí této dohody byl souhlas majitelky nemovitosti (žalované) s vnitřními úpravami provozovny [ulice a číslo]. V tomto souhlasu bylo odkazováno na čl. VI. odst. 10 nájemní smlouvy s tím, že je zde uvedeno, že„ pronajímatelka tímto uděluje souhlas nájemkyni s provedením úprav předmětu nájmu a to v následujícím rozsahu: nové omítky, nová elektroinstalace, zhotovení příčky, odvoz suti – viz příloha položkový rozpočet stavby ze dne 10. 5. 2018 (zhotovitel [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [obec], [IČO]) o celkové výši 390 742 Kč a dále napojení kanalizace, rozvody teplé vody o celkové výši 59 113 Kč, zhotovení podlahy ve výši 56 000 Kč Náklady vnitřních úprav uhradí nájemce. Na část kanalizace přispěje pronajímatel, a to snížením nájemného ve výši 17 000 Kč za měsíc červen 2018“. Dále bylo součástí dohody prohlášení nájemce, že v případě ukončení nájmu pronajímateli v provozovně ponechá veškerá zařizovací zařízení koupelen (toalety, pisoár, umyvadlo). Dohoda je podepsána žalobkyní i žalovanou (z Dohody mezi nájemcem a pronajímatelem ohledně vnitřních stavebních úprav, jejíž součástí je souhlas majitele nemovitosti s vnitřními úpravami provozovny [ulice a číslo] – dále též jen„ souhlas z 22. 5. 2018“). V položkovém rozpočtu stavby ze dne 10. 5. 2018 jsou uvedeny jednotlivé položky stavebních prací, je proveden rozpis ceny, cena celkem s DPH činí 390 742 Kč, rekapitulace dílčích částí, rekapitulace dílů (z položkového rozpočtu stavby ze dne 10. 5. 2018).

12. Mezi účastníky není sporu o tom, že souhlasy (resp. dohodu včetně souhlasu) z 20. 12. 2017 a z 22. 5. 2018 vyhotovila žalobkyně a tyto předložila žalované k podpisu.

13. V únoru 2018 byla vyhotovena dokumentace týkající změny užívání jednotky, původní užívání: obchod (drogerie), nové užívání: denní kavárna (ze Změny užívání jednotky [číslo] z 02/ 2018, zakázka [číslo] 2017). Žalovaná udělila plnou moc [právnická osoba] s.r.o. (jednatelem společnosti je [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení] – viz výpis z obchodního rejstříku) k zastupování k jednání na stavebním úřadě v celém řízení na akci [ulice] úpravy jednotky [číslo] [obec] (z plné moci ze dne 12. 2. 2018). [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byla v únoru 2018 pro účely stavebního řízení vypracována projektová dokumentace – změna užívání jednotky [ulice a číslo] z prodejny drogerie na denní kavárnu, kdy stavební úpravy měly spočívat ve zřízení lehkých dělících sádrokartonových příček (z projektové dokumentace z 02/ 2018). Žádost o stavební záměr s provedením rekonstrukce byl žalobkyní podán 9. 4. 2018, dne 11. 4. 2018 byl vydán souhlas stavebního úřadu s provedením stavebního záměru – přebudování z původně prodejny drogistického zboží na denní kavárnu, dne 11. 5. 2018 byl vydán kolaudační souhlas k užívání nebytového prostoru (mezi účastníky nesporné). V souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru je popsán druh a účel stavebního záměru tak, že se jedná o stavební úpravy a změnu v užívání týkající se pouze jednotky [číslo] která je nebytovým prostorem, v rámci stavebních úprav budou v prostoru provedeny nové dělící sádrokartonové příčky (ze souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru ze dne 11. 4. 2018). Kolaudační souhlas s užíváním stavby – stavební úpravy jednotky [číslo] – změna v užívání, byl vydán dne 11. 5. 2018, kdy na závěrečné kontrolní prohlídce bylo zjištěno, že stavba byla provedena dle ověřené projektové dokumentace a obecných technických požadavků na stavbu (z kolaudačního souhlasu s užíváním stavby ze dne 11. 5. 2018).

14. Žalobkyni byly vyfakturovány provedené práce na rekonstrukci kavárny nejprve ve výši 181 500 Kč a následně ve výši 209 242 Kč dodavatelem [jméno] [příjmení], tyto částky žalobkyně uhradila (z faktury [číslo] 2018 ze dne 5. 1. 2018, faktury [číslo] 2018 ze dne 14. 5. 2018, potvrzení o provedení platby 181 500 Kč dne 11. 1. 2018, potvrzení o provedení platby 209 242 Kč dne 21. 5. 2018, výpisu z účtu za období květen 2018), dále bylo žalobkyni vyfakturováno provedení instalatérských a topenářských prací ve výši 55 313 Kč, za opravu kanalizace ve sklepě ve výši 3 800 Kč, za rozvod měděného potrubí v kavárně [ulice a číslo] ve výši 21 622 Kč dodavatelem [jméno] [příjmení], přičemž tyto částky žalobkyně uhradila v květnu 2018 (z faktury č. 2018 ze dne 2. 5. 2018, faktury č. 2018 ze dne 17. 5. 2018, faktury č. 2018 ze dne 17. 5. 2018, výpisu z účtu za období květen 2018) a provedené projektové práce na akci„ Změna užívání [ulice a číslo], [obec], nebytová jednotka [číslo]“, v částce 17 666 Kč dodavatelem [právnická osoba], kterou žalobkyně uhradila dne 22. 1. 2018 (z faktury [variabilní symbol], výpisu z účtu ze období leden 2018).

15. Z hojné fotodokumentace (která byla předložena jak stranou žalující, tak stranou žalovanou) původního stavu (před rekonstrukcí provedenou žalobkyní), průběhu těchto stavebních (rekonstrukčních) prací, po provedení rekonstrukce paní [celé jméno žalobkyně], stavu ke dni 27. 9. 2023, současného stavu (nová rekonstrukce na květinářství), fotografií stěn a stropu pronajaté části nebytové jednotky pořízených před provádění úprav pro žalobkyni, v průběhu provádění těchto úprav a po jejich provedení, soud zjistil, jak vypadala provozovna původně, jak v průběhu provádění stavebních prací paní [celé jméno žalobkyně], po provedené rekonstrukci paní [celé jméno žalobkyně], ke dni 27. 9. 2023 a při a po rekonstrukci v roce 2025 na květinářství. Je zřejmé, že v rámci rekonstrukce pro paní [celé jméno žalobkyně] byla částečně otlučena omítka, oškrábána malba, došlo k vyzdění nového baru, za barem byly zapojeny nové spotřebiče, byla nově založená předstěna (příčka) před WC, došlo k novému odkanalizování, výměně podlah, nové výmalbě, výměně světelných těles. Z fotografie realizovaných obkladů se podává, že v provozovně byly provedeny keramické obklady (bar, stěna za/vedle baru).

16. Z fotografie elektrických rozvaděčů se podává, že v nebytové jednotce se nachází (resp. v době pořízení fotografie nacházel) hlavní rozvaděč a podružný rozvaděč.

17. Dne 2. 11. 2020 poslala žalobkyně žalované e-mail s žádostí o finanční vyrovnání za zhodnocení prostor kavárny, žádala uhrazení částky 605 000 Kč včetně DPH (z e-mailu ze dne 2. 11. 2020).

18. Dopisem ze dne 18. 11. 2020 doručeným 19. 11. 2020 byla žalovaná prostřednictvím jejího právního zástupce vyzvána k zaplacení peněžitého vyrovnání za zhodnocení nemovitosti ve výši 400 000 Kč ve lhůtě do 14 dnů od doručení (z výzvy ze dne 18. 11. 2020 včetně dodejky).

19. Žalobkyně zaslala žalované e-mail dne 26. 11. 2020, kde navrhovala společné oslovení znalce ke zpracování znaleckého posudku a v příloze zasílala faktury za stavební úpravy kavárny a přední stranu položkového rozpočtu (není zřejmé o který konkrétní položkový rozpočet se jedná) – z e-mailu ze dne 26. 11. 2020.

20. Žalobkyně si nechala vypracovat znalecký posudek za zjištění výše nákladů vložených do stavebních úprav provozovny (jednotky [číslo]) [ulice a číslo], [obec], provedených v 1. pololetí 2018, výše těchto nákladů byla zjištěna ve výši 544 645 Kč včetně DPH (ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného paní [jméno] [příjmení], znalkyní z oboru stavebnictví, odvětví: stavební odvětví různá /rozpočty staveb/, dne 21. 3. 2022). Za vypracování tohoto posudku byla žalobkyni vyfakturována částka 7 800 Kč (z faktury [číslo] ze dne 13. 4. 2022).

21. Následně byla žalovaná prostřednictvím jejího právního zástupce vyzvána žalobkyní k zaplacení peněžitého vyrovnání za zhodnocení nemovitosti ve výši 450 000 Kč ve lhůtě do 14 dnů od doručení dopisem ze dne 20. 5. 2022 (z výzvy ze dne 20. 5. 2022 včetně doručenky datové schránky).

22. Dne 16. 6. 2022 zástupce žalované sdělil žalobkyni, že žalovaná odmítá požadavek žalobkyně na úhradu zhodnocení (z dopisu ze dne 16. 6. 2022 včetně dodejky datové zprávy).

23. Žalovaná si nechala vypracovat znalecký posudek panem [příjmení] [jméno] [příjmení] na posouzení zhodnocení jednotky (nebytového prostoru) [číslo] skutečně provedenými stavebními pracemi nájemcem (v období duben až květen 2018) a dále stavebními úpravami v souladu se souhlasem ze dne 20. 12. 2017 a ze dne 22. 5. 2018. Znalec uvedl, že údaje o provedených rekonstrukcích, úpravách a opravách a rozsah těchto oprav čerpal z informací objednatele (žalované), poskytnuté částečné projektové dokumentace (půdorysu návrhu a provedení současného stavu) a odborným odhadem. Konstatoval, že bylo prokazatelně provedeno (dle výpovědi objednatele posudku, místního šetření) mimo jiné: oškrábány omítky v předmětné části jednotky, vysekání rýh pro přivedení kabelů k osvětlovacím tělesům nad stolky, malby všech oškrábaných omítek (ze znaleckého posudku [číslo] 2020 vypracovaného dne 30. 12. 2020 Ing. [jméno] [příjmení]).

24. Zástupce žalované 21. 9. 2022 sdělil žalobkyni, že žalovaná na konečné vzájemné vyrovnání provede platbu ve výši 92 066 Kč (z dopisu ze dne 21. 9. 2022 včetně dodejky datové zprávy).

25. Žalovaná dne 22. 9. 2022 uhradila žalobkyni částku 92 252 Kč jako konečné vzájemné vyrovnání (mezi účastníky nesporné, z dokladu o úhradě ze dne 22. 9. 2022, potvrzení o provedené platbě vystavené ČSOB, a s.).

26. V srpnu 2003 byla vypracována technická zpráva ohledně elektroinstalace k projektu pro stavební řízení na vnitřní silnoproudé rozvody pro hernu na [ulice] ulici 9, [obec] (z technické zprávy ohledně elektroinstalace zpracované 8/ 2003). Z této y se nepodává, zda skutečně popsaný projekt řešení nových silnoproudých rozvodů byl uskutečněn, zda došlo k realizaci.

27. Z účastnické výpovědi žalované soud zjistil, že žalovaná vypověděla, že při podepsání smlouvy souhlasila s takovými drobnými úpravami, aby tam mohla být provozována kavárna, že jí byl předložen papír, který se týkal oprav, kdy jí bylo řečeno, že tyto bude platit nájemkyně. Následně až po kolaudaci jí byl předložen druhý papír. Žalovaná popsala, jaké úpravy byly v provozovně provedeny – oškrábání stěn, malování stropu, něco s elektřinou, sádrokarton před toaletou, úklid, předělání odpadů, z podlah byly odstraněny koberce, položen cement a následně linoleum, záměna velkého topení na malé a jeho posunutí, postavena stěna za barem. Žalovaná dále uvedla, že nerozumí česky, že žádné přílohy nebyly k souhlasům přiloženy, že se jednalo vždy pouze o jeden papír, který podepisovala. Co se týče prvního souhlasu, který jí byl předložen někdy v prosinci 2017, tak ten podepisovala za účasti jejího manžela. Žalobkyni žalovaná sdělila, že úpravy musí provést„ ze svého“. U druhého souhlasu si žalovaná nebyla jista, zda u podpisu byl či nikoli i její manžel. Tento souhlas podepisovala až po nějaké době poté, co byla kavárna otevřena. Myslela si, že tento potřebuje žalobkyně k podnikání. Konstatovala, že běžně nepodepisuje dokumenty, kterým nerozumí, že u toho bývá její manžel. Až několik měsíců po ukončení smlouvy jí dala žalobkyně seznam provedených prací, aby po ní mohla požadovat peníze. Z výslechu nevyplynulo, zda byla či nikoli žalovaná (případně prostřednictvím jejího manžela) s položkovými rozpočty před podpisem (či při podpisu) seznámena, zda je měla k dispozici (ačkoliv dle jejího tvrzení nebyly přílohou /pevně/ připojenou k samotné ě obsahující souhlas). Žalovaná si nechala vypracovat odhad u pana [příjmení], z něhož vyplynulo, že má žalovaná uhradit 92 000 Kč jméno FO tento odhad provedl na základě fotografií pořízených před a po rekonstrukci. V době rekonstrukce žalovaná pracovala cca 20 m od provozovny kavárny, skoro každý den chodila kolem, dívala se přes velkou výlohu. Nepamatovala si, kdy byla naposledy prováděna rekonstrukce nebytového prostoru v době před stavebními úpravami za účelem provozu kavárny.

28. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně vypověděla, že souhlasy se stavebními pracemi sepisovala ona na základě nájemní smlouvy, kterou předložila žalovaná. Tyto sepsala poté, co měla položkové rozpočty od pana [příjmení]. Položkové rozpočty, na něž bylo odkazováno přímo v souhlasech, byly součástí těchto souhlasů, byly jejich přílohou. Uvedla, že se manžel žalované (o kterém si nejdříve myslela, že je majitelem nemovitosti), který byl u podpisu obou souhlasů a vše kontroloval, seznámil s položkovými rozpočty. Nevěděla však, zda si je i ponechal. Z výslechu nevyplynulo, zda byli či nikoli položkové rozpočty (pevně) jako přílohy připojeny k samotným listinám obsahujícím souhlas. Žalobkyně nevěděla, že žalovaná nemluví česky, žalovaná něco povídala i se smála. K rekonstrukci uvedla, že se musela udělat podlaha, nové omítky, případně je opravit, malba, dodělat elektriku pro potřebu kavárny, dodělat kabely, rozšířit na trojfázi, napojení na kanalizaci (u toalet byly„ přečerpávačky“, které nevyhovovaly), přivedení teplé vody k baru. Dále se přesouvala topení a jedno se přidávalo, dodělávaly se příčky, přičemž některé byly na základě požadavků hygieny – oddělení šaten příčkami, oddělení skladu a obklady kolem dřezu a mycího zařízení. Dělala se příčka před toaletami (z estetického hlediska) a nový bar, byla přidána toaleta.

29. Z výslechu svědka pana [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byli (na rekonstrukci pracoval pan [příjmení], pan [příjmení], dále ještě nějací pracovníci) osloveni k úpravě prostor po bývalé drogerii v k.ú. [část obce]. Prostor byl celý vybydlený, vyžitý, nutný k opravě. Provedli rozvody odpadu, elektroinstalaci dle projektu pro potřeby kavárny, rozvody teplé a studené vody, vyzdili příčku pro budoucí kancelář, opravili stávající sociální zařízení, vyzdili samotný bar. Pak začali provádět omítky v rozsahu cca 30 %, opravy sádrokartonových konstrukcí (došlo ke kompletnímu přebroušení a vytmelení), některé sádrokartonové konstrukce se dělaly nové (např. podhledy). Následně byly prováděny obklady a dlažby v prostorách sociálních zařízení. Dále byla provedena hloubková penetrace, stěrka, malby, nastala kompletace elektroinstalace, osvětlení, zprovoznění samotného topení a rozvodů. Dávali se některá topná tělesa, došlo k revizi a opravě kotle. Nakonec přišli na řadu podlahy (samonivelační stěrka a lino nebo vinyl) a nátěry, instalovala se ozdobná římsa kolem místnosti (štuk). Určitě se někde prováděla i omítka stropu. Investice týkající se rekonstrukce byly statisícové, paní [celé jméno žalobkyně] za práce zaplatila. Práce se prováděly zhruba 3 – 4 měsíce, od listopadu do ledna. Svědek nevěděl, komu patří nebytový prostor, vždy jednal s paní [celé jméno žalobkyně], možná někdy viděl toho pána (majitele). Vyslovil domněnku, že položkový rozpočet byl jeden, možná se nějakým způsobem upravoval. Pracoval přesně podle rozpočtu, který dělal on dle požadavků paní [celé jméno žalobkyně].

30. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že je otcem právního zástupce žalobkyně, že byl požádán paní [celé jméno žalobkyně] o zpracování projektu pro nebytovou jednotku v [ulice] ulici, kde byla dříve provozována prodejna drogerie. Zadání stavebníka bylo, aby on, resp. jeho společnost (a manželky) [právnická osoba], vypracoval projekt změny užívání a zajistil k tomu související inženýring, tedy vydání stavebního souhlasu, řádné projednání projektu. Současně byl požádán o stavební dozor, prováděl občasný dozor, kontrolu, kontroloval průběh prací, vyjadřoval se k vyúčtování, zajistil přejímku od zhotovitele a kolaudační souhlas stavebního úřadu. Projektové práce byly prováděny v druhé polovině roku 2017. Následně proběhlo stavební řízení, které v květnu 2018 končilo vydáním kolaudačního souhlasu. Udržovací práce nepodléhaly stavebnímu povolení, ty mohly být zahájeny již před projednáním stavebním úřadem, někdy v únoru 2018. Jednalo se o opravu omítek, podlah a hygienických zařízení. Další práce, které řešily částečnou změnu dispozice (příčky), probíhaly až po vydání stavebního souhlasu. Původní stav provozovny byl neutěšený, nebyla tam funkční kanalizace, chyběla tam zařízení jako záchody, umyvadla, úprava povrchu byla nevyhovující, zejména nerovnost podlah, stav omítek; bylo třeba nad rámec dokumentace zadat zhotoviteli opravu těchto částí stavby. Práce skončily asi v květnu 2018. Co se týče dozoru svědka, ten byl občasný, zhruba 2x týdně. Zhotovitelem byl pan [příjmení], resp. pan [příjmení] jako stavbyvedoucí. Ti představili koncem roku 2017 nabídku, která byla výchozím podkladem pro zahájení prací, účtování. Konečný uzavírací rozpočet skutečně provedených prací byl předložen zhotovitelem v květnu 2018. jméno FO [anonymizováno] s panem [příjmení] ale nebyli kompletním zhotovitelem prací. právnická osoba provedli ještě práci podlaháři. jméno FO [celé jméno žalobkyně] si dál vyžádala instalatérské práce – topení, vodovod, kanalizace, tyto prováděla jí spřízněná osoba. Kontrola finálního vyúčtování proběhla tak, že vyúčtování ze strany pana [příjmení] bylo předloženo položkovým rozpočtem ze dne 10. 5. 2018 zpracovaným dle metodiky ÚRS. Kontrola byla provedena kontrolou výkazu výměr, tedy kontrolou množství provedených prací. Druhá kontrola byla kontrola cenová, zda dílčí cenové položky odpovídají cenám obvyklým. Rozpočet je předložen, poté probíhá komunikace a následně je vypracován rozpočet konečný. Poté je stavebníkovi předložen k vyplacení. K tomu, co vše bylo v provozovně děláno, svědek uvedl, že byly částečně otlučeny nesoudržné omítky, tyto byly opraveny. Do omítek se dělaly drážky instalací (voda, elektrika), následně byly tyto instalace opět omítnuty. Pokračovalo se štukováním omítek. Byly demontovány nefunkční přečerpávací stanice, byly provedeny nové rozvody kanalizačních svodů, byly doplněny chybějící zařizovací předměty (sociální zařízení). Dále se zřizovaly příčky, ty se vyzdily, případně se dělaly ze sádrokartonu. Následně se opravoval strop, současně s novým osvětlením, instalovaly se potřebné nové zásuvky, malovalo se. K většímu zásahu došlo v prostoru pultu kavárny, tam se instalovaly elektrické spotřebiče, což mělo dopad na to, že byly potřebné nové elektrické rozvody, nový podružný rozvaděč. [jméno], kde byla potřeba manipulace s vodou, zřídilo se nové vedení vody, nová kanalizace, nové obklady. V podstatě se kompletoval celý barový pult, aby bylo kompletní připojení elektro i vody. Instalovalo se nové odvětrání, dva nové ventilátory (mřížky). Dělala se kompletace svítidel, zásuvek, muselo být dokompletováno sociální zařízení, doplněny chybějící dveře. Na závěr se dělalo zarovnání podlah a dále výmalba. Ještě se prováděla úprava umístění topných těles. V období od 11. 4. 2018 (stavební povolení) do 11. 5. 2018 (kolaudační rozhodnutí) probíhaly práce spočívající ve zřízení tří příček. Tyto příčky dokumentují změnu dispozice. Ostatní práce nepodléhaly povolení stavebním úřadem. Objekt je více než 100 let starý. Pravděpodobně tam byly původní omítky. Průběhem času omítky ztrácejí soudržnost a pevnost. Kvalita omítek se zjišťuje poklepem. Tam, kde kvalita byla nevyhovující, tam se oklepaly. Vyhodnotilo se systémem ÚRS, že se jednalo o 30 %. Odstranila se malba, oklepalo se na cihlu, znovu se nanesla omítka a poté štuk. Dělalo se nové umístění zásuvek, optimalizace dle požadavku stavebníka, upravilo se i umístění svítidel zavěšených na stropě. Původně tam byly světelné rampy (liniové světelné zařízení), dělalo se nové osvětlení, aby vyhovovalo provozovně. Co se týče zásahu do stávají elektroinstalace, tak největším problémem bylo zásobování nových spotřebičů za barovým pultem. Např. k zapojení kávovaru byl potřebný nový okruh. Elektro změny týkající se barového pultu nepovažoval za malou změnu. Za malou změnu považoval přemístění zásuvek, ke kterým také došlo. Dále vznikly v zázemí 3 nové místnosti, které musely být nově vybaveny elektroinstalací. Zřízení nového elektro okruhu znamenalo zřízení podružného rozvaděče, doplnění vedení od tohoto rozvaděče k novým zásuvkám k elektrospotřebičům, vybavení rozvaděče novými jističi a proudovými chrániči a realizace propojení mezi stávajícím rozvaděčem a rozvaděčem původním. Svědek dále konstatoval, že byl v kontaktu s majitelkou provozovny i s jejím manželem, věděl, kde sídlí, majitelka objektu seděla několik desítek metrů od provozovny, byla majitelkou dvou obchodů. Osobně je znal, komunikovali spolu v případě potřeby, vydali mu i plnou moc pro zastupování ve stavebním řízení, kde byli účastníky řízení. Do průběhu stavby nijak nezasahovali, mysleli si, že je to věc paní [celé jméno žalobkyně]. S paní majitelkou provozovny mluvil svědek česky. Je přesvědčen, že mu rozuměla. Odpovídala mu„ jejím způsobem“, komunikaci neviděl vůbec jako problematickou.

31. Soudní znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] odborně posoudila zhodnocení nebytového prostoru (jednotky) stavebními úpravami prostoru v roce 2017, 2018 ke dni ukončení nájmu 31. 7. 2020. Znalkyně porovnávala výchozí stav s konečným stavem po stavebních úpravách, přičemž jednotlivě stanovila zhodnocení jednotky stavebními úpravami provedenými na základě souhlasu z 20. 12. 2017 k ukončení nájemní smlouvy a zhodnocení jednotky stavebními úpravami provedenými na základě souhlasu z 22. 5. 2018 k ukončení nájemní smlouvy. Pro rozhodnutí v dané věci bylo přitom rozhodné (viz závěr níže) určení zhodnocení jednotky stavebními úpravami provedenými na základě předchozího souhlasu z 20. 12. 2017. Toto zhodnocení stavebními pracemi bylo znalkyní stanoveno ve výši 155 000 Kč (ze znaleckého posudku [číslo] vyhotoveného dne 5. 4. 2024 znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení] a jeho přepracování posudkem [číslo] vyhotoveným dne 28. 10. 2024 znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení]). Z posudku je zřejmé, jaké části jednotlivých konstrukci/vybavení byly stavebními pracemi dotčeny (např. u souhlasu z prosince 2017 u elektroinstalace došlo k úpravám v části 10 %, u stropů v části 5 %, u svislých konstrukcí v části 8 %, u úpravy vnitřních povrchů v části 100 %). S otázkami, připomínkami strany žalované se znalkyně vypořádala v odpovědích na dotazy ve vyjádření žalované ke znaleckému posudku, odpovědích na dotazy žalované ze dne z 3. 12. 2024 k přepracovanému znaleckému posudku, odpovědích k připomínkám strany žalované ze dne 28. 3. 2025, kde znalkyně řádně, podrobně, srozumitelně a logicky vysvětlila, co je výsledkem znaleckého posudku, proč použila nákladovou metodu dle prováděcí oceňovací k , o oceňování majetku, jaký má vliv stav a stáří krovů a základů na cenu zhodnocení nebytové jednotky, proč a jakým způsobem aplikovala analytickou metodu opotřebení, jaké použila podklady, vysvětlila algoritmus výpočtu, jednotlivé položky.

32. V rámci výslechu znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] v plném rozsahu odkázala na vypracované znalecké posudky a další písemná vyjádření. Uvedla, že na místě samém byla dvakrát, vycházela z rozpočtu, který zpracoval pan [příjmení]. Vše, co mohla přezkoumat vzhledem k podkladům (stavební dokumentace) a místním šetřením, tak v rozpočtu přezkoumala, s tím, že rozpočtář musel z něčeho vycházet (např. z ÚRS). Každou položku zkontrolovala vzhledem k úpravě prostoru. Na stropě byly provedeny sádrokartonové úpravy, byl zčásti snížen, musel být upravován i vzhledem k novým instalačním rozvodům, zapravení omítek. Má za to, že všechny práce, které byly provedeny, byly potřebné.

33. V roce 2025 proběhla další rekonstrukce nebytové jednotky, kdy byla nově provedena povrchová úprava baru/barové příčky (byly strženy původní omítky a obklady) a úprava podlahy. V současné době je v nebytové jednotce provozována prodejna květin, provozovna je nově vymalována (z fotodokumentace týkající se rekonstrukce v roce 2025 a současného stavu provozovny).

34. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další relevantní skutečnosti pro rozhodnutí v dané věci.

35. S ohledem na to, že je třeba v předmětném řízení posuzovat, o kolik se investicemi nájemce (žalobkyně) zvýšila cena provozovny v době ukončení nájmu oproti stavu provozovny v době před investicemi, nemohl být znalecký posudek [číslo] [jméno] [příjmení], znalkyně v oboru stavebnictví, odvětví stavební odvětví různá (rozpočty staveb), resp. závěry v něm vyslovené, podkladem pro rozhodnutí soudu v dané věci (pro zjištění zhodnocení nebytového prostoru), když účelem tohoto posudku bylo určení výše nákladů vložených do stavebních úprav provozovny (jednotka [číslo]) v 1. pololetí 2018. V předmětné věci není relevantní určená výše nákladů vložených do stavebních úprav provozovny (na zaplacení takto vynaložených nákladů nemá žalobkyně nárok ze zákona ani na základě smlouvy), ale to, jak byla předmětná provozovna provedenými stavebními pracemi skutečně zhodnocena (o kolik se zvýšila její hodnota).

36. S ohledem na závěr soudu učiněný níže (že co se týče zhodnocení provozovny, jsou rozhodné jen stavební práce, které byly provedeny na základě souhlasu z prosince 2017) pak nebyl pro soud v tomto ohledu významný ani znalecký posudek Ing. jméno FO [číslo] 2020 (resp. závěry v něm vyslovené), když znalec zde posuzoval a zjišťoval výši zhodnocení stavby provedenými stavebními pracemi nájemcem, nicméně zohlednil nejen stavební práce provedené na základě souhlasu z 20. 12. 2017, ale i provedené následně a schválené až poté souhlasem ze dne 22. 5. 2018.

37. Pro rozhodnutí pak logicky nebylo ani významné, jak se znalec [příjmení] [příjmení] vyjádřil ke znaleckému posudku [jméno] [příjmení].

38. S ohledem na shora uvedené ke znaleckému posudku [číslo] paní [jméno] [příjmení] a znaleckému posudku [anonymizována dvě slova] pak soud logicky nevyslýchal znalkyni [jméno] [příjmení] a znalce [příjmení] [příjmení].

39. Soud neprovedl důkaz místním šetřením, když zhodnocení nebytové jednotky je odbornou otázkou, kterou si nemůže soud posoudit sám. Nadto v průběhu řízení došlo ke změně provozovny, došlo k úpravám provozovny, k další rekonstrukci, nyní je zde provozováno květinářství. Soud neprovedl ani důkaz výslechem [jméno] [příjmení], která se měla vyjádřit k tomu, jak provozovna vypadala před rekonstrukcí, když tuto skutečnost má soud za dostatečně prokázanou provedenými důkazy (zejména rozsáhlou fotodokumentací). Soud dále neprovedl výslech pana [jméno] [jméno], když tento měl vypovídat k instalatérským pracím při přebudování kanalizace. Přebudování kanalizace je však součástí souhlasu z 22. 5. 2018, nikoli z 20. 12. 2017. Soud neprovedl výslech manžela žalované pana [jméno] [jméno] [příjmení] k rozsahu provedených rekonstrukčních prací, když tento byl navržen žalovanou po nastalé koncentraci řízení. Rozsah provedených stavebních úprav na základě souhlasu z prosince 2017 byl přitom dostatečně prokázán jinými provedenými důkazy. Ze stejného důvodu soud neprovedl výslech pana [jméno] [příjmení].

40. Dále soud neprovedl k důkazu korespondenci manžela žalované s panem [jméno] [příjmení], fakturou [číslo] ze dne 24. 7. 2020 včetně přílohy, když tento důkaz byl opět navržen až po nastalé koncentraci řízení. K tomu soud pro úplnost uvádí, že důkazy týkající se prodeje vnitřního vybavení kavárny a know how byly pro rozhodnutí bez významu (navíc skutečnost, že vnitřní vybavení kavárny a know how bylo žalobkyní prodáno za částku cca do 400 000 Kč, nebyla mezi účastníky sporná).

41. Soud z důvodu nadbytečnosti neprovedl k důkazu ani výslech navrženého svědka [jméno] [příjmení], kterým mělo být prokázáno skutkové tvrzení žalované, že práce na podlaze provedené žalobkyní nebyly pro žalovanou využitelné, že na podlaze nebyla v rámci rekonstrukce pro žalobkyni položena stěrka. [ulice] (rekonstrukční) práce týkajících se opravy (rekonstrukce) podlahy byly provedeny (měly být provedeny) až na základě souhlasu z 22. 5. 2018, tyto ani nebyly předmětem rozpočtů vypracovaných panem [příjmení], když práce na podlaze byly prováděny jiným dodavatelem. I ze znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] je zřejmé, že předmětem ocenění zhodnocení nebytového prostoru nebyly žádné úpravy podlah. Pokud pak měl svědek vypovídat k nevyužitelnosti baru a obkladu baru žalovanou, tak ne/využitelnost provedených úprav pronajímatelem není pro zjištění zhodnocení nemovitosti (nebytového prostoru) relevantní.

42. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následující závěru o skutkovém stavu:

43. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o nájmu prostoru sloužícího podnikání na dobu určitou počínaje 1. 11. 2017 a konče 1. 11. 2018 s automatickou prolongací, na základě které žalovaná jako pronajímatelka a majitelka nemovitosti pronajala žalobkyni jako nájemkyni jednotku [číslo]. V nájemní smlouvě bylo sjednáno, že„ nájemce má právo provést změnu předmětu nájmu jen s předchozím souhlasem pronajímatelem; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Změnu nájmu provádí nájemce na svůj náklad; dojde-li změnou předmětu nájmu k jeho zhodnocení, pronajímatel se s nájemcem při skončení nájmu vyrovná podle míry zhodnocení. Provede-li nájemce změnu předmětu nájmu bez souhlasu pronajímatele, uvede předmět nájmu do původního stavu, jakmile o to pronajímatel požádá, nejpozději však při skončení nájmu“. Nájemní vztah byl ukončen dohodou ke dni 31. 7. 2020. Žalobkyně v první polovině roku 2018 provedla na své náklady rekonstrukci nebytové jednotky za účelem provozu denní kavárny (dříve byla v nebytovém prostoru prodejna drogerie). Původní stav před rekonstrukcí nebytového prostoru byl neutěšený, prostor byl vybydlený. Objekt byl více než 100 let starý. Dne 20. 12. 2017 žalovaná udělila žalobkyni písemně předchozí souhlas se změnami na pronajatých prostorech spočívajících v nových omítkách, nové elektroinstalaci, zhotovení příčky, odvozu suti, a to v rozsahu přílohy - položkového rozpočtu stavby ze dne 19. 12. 2017. Rekonstrukční práce vycházely z položkového rozpočtu stavby ze dne 19. 12. 2017, který zpracoval (hlavní) zhotovitel pan [příjmení] na základě požadavku stavebníka (žalobkyně). Žalovaná do průběhu stavby nezasahovala, pouze se občas dívala přes prosklenou výlohu, měla za to, že se jedná pouze o věc žalobkyně. Následně, poté, co byly rekonstrukční práce (které byly provedeny nad rámec původního rozpočtu ze dne 19. 12. 2017) ukončeny, po udělení kolaudačního souhlasu, po předložení konečného položkového rozpočtu panem [příjmení], žalovaná dne 22. 5. 2018 podepsala žalobkyní předložený souhlas s provedenými stavebními pracemi, a to: nové omítky, nová elektroinstalace, zhotovení příčky, odvoz suti, v rozsahu přílohy položkového rozpočtu stavby ze dne 10. 5. 2018; dále napojení kanalizace, rozvody teplé vody, zhotovení podlahy. Provedené stavební práce byli žalobkyni dodavateli vyfakturovány a žalobkyní řádně uhrazeny. Finální vyúčtování podložené položkovým rozpočtem bylo zkontrolováno stavebním dozorem panem [příjmení] [jméno] [příjmení], a to co do množství i ceny. Po ukončení nájemního vztahu mezi účastníky dohodou žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 450 000 Kč z důvodu zhodnocení předmětu nájmu nájemcem (žalobkyní). Žalovaná z tohoto titulu uhradila žalobkyni částku 92 066 Kč.

44. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

45. Dle , (dále jen „o. z.“), má nájemce právo provést změnu věci jen s předchozím souhlasem pronajímatele; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Změnu věci provádí nájemce na svůj náklad; dojde-li změnou věci k jejímu zhodnocení, pronajímatel se s nájemcem při skončení nájmu vyrovná podle míry zhodnocení.

46. Dle § 2220 odst. 2 o. z. provede-li nájemce změnu věci bez souhlasu pronajímatele, uvede věc do původního stavu, jakmile o to pronajímatel požádá, nejpozději však při skončení nájmu věci. Neuvede-li nájemce na žádost pronajímatele věc do původního stavu, může pronajímatel nájem vypovědět bez výpovědní doby.

47. Podle ustanovení § 2302 odst. 1 o. z. se ustanovení tohoto pododdílu vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.

48. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

49. Podle § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

50. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

51. Soud dospěl k závěru, že žaloba je opodstatněná, avšak pouze zčásti.

52. V projednávané věci jde o právo nájemce na vypořádání zhodnocení pronajaté věci nájemcem se souhlasem pronajímatele upravené v ustanovení § 2220 odst. 1 o. z., jenž stanoví, že jakoukoliv změnu provádí nájemce na svůj náklad a pouze se souhlasem pronajímatele, který musí být dán předem a musí být písemný, je-li v této formě uzavřena nájemní smlouva.

53. Ustanovení § 2220 o. z. slouží k ochraně vlastnického práva pronajímatele před neoprávněnými zásahy ze strany nájemce do předmětu nájemního (vlastnického) vztahu. Jedině vlastník je totiž oprávněn rozhodnout, jakým způsobem se svou věcí naloží, tedy kupříkladu, jde-li o nebytový prostor, zda a jakým způsobem jej stavebně upraví či opraví.

54. Není pochyb o tom, že žalobkyně jako nájemkyně v předmětném nebytovém prostoru provedla v první polovině roku 2018 na své náklady rekonstrukční práce směřující k úpravě (změně) za účelem provozování denní kavárny. Nicméně není možno žalovanou zavázat k tomu, aby žalobkyni uhradila požadované investice (náklady vložené do stavebních úprav nebytové jednotky), jak je žalobkyně vyčíslila dle znaleckého posudku paní [jméno] [příjmení]. Žalobkyni je možno přiznat jen vyrovnání zhodnocení nemovitosti (nebytové jednotky), a to jen v rozsahu žalovanou předem odsouhlaseném.

55. Zákon stanoví, že změny na věci provádí nájemce s předchozím souhlasem pronajímatele, na svůj náklad. Dojde-li změnou věci k jejímu zhodnocení, je pronajímatel povinen se s nájemcem vyrovnat podle míry zhodnocení. Pronajímatel je povinen uhradit nájemci rozdíl mezi hodnotou věci ke dni skončení nájmu a hodnotou, kterou věc měla před provedením změny. Při určení zhodnocení se přitom přihlíží pouze ke změnám povoleným pronajímatelem.

56. Citovaná právní úprava v podstatě vyjadřuje princip bezdůvodného obohacení. O bezdůvodné obohacení však nejde. Právo na vydání protihodnoty toho, oč se zvýšila hodnota věci, vzniká teprve skončením nájmu, nikoliv již plněním. Na rozdíl od určení výše bezdůvodného obohacení není rozhodující pro určení výše zhodnocení okamžik, kdy ke změně předmětu nájmu dochází, ale až okamžik skončení nájmu.

57. Účastníci mezi sebou uzavřeli dne 1. 11. 2017 řádně smlouvu o nájmu prostoru sloužícího k podnikání ve smyslu § 2201 a násl. o. z. ve spojení s § 2302 o. z., na jejímž základě žalovaná jako majitelka a pronajímatelka přenechala žalobkyni jako nájemkyni do užívání nebytovou jednotku za účelem provozování denní kavárny a žalobkyně se oproti tomu zavázala platit žalované sjednané nájemné. V této nájemní smlouvě si účastníci komplexně upravili vzájemné vztahy, a to včetně práv a povinností v případě úprav (změn) předmětu nájmu. Účastníci výslovně sjednali, že změny předmětu nájmu vyžadují předchozí písemný souhlas pronajímatele a že dojde-li změnou předmětu nájmu k jeho zhodnocení, pronajímatel se s nájemcem při skončení nájmu vyrovná podle míry zhodnocení.

58. Soud uzavírá, že účastníci s vědomím smluvní volnosti uzavřeli jako autonomní subjekty soukromého práva nájemní smlouvu, jejíž jednotlivá sjednaná ustanovení jsou v souladu se zásadou pacta sunt servanda povinni dodržovat a plnit, tedy i konkrétně čl. VI odst. 10 týkající se změn (a případně zhodnocení) předmětu nájmu.

59. Předmětná nájemní smlouva stanoví zcela jasně a jednoznačně jako podmínku práva nájemce na vyrovnání zhodnocení předmětu nájmu, aby se jednalo o písemný souhlas pronajímatele daný předem, nikoli až dodatečně. Účastníci se tedy neodchýlili od zákonného režimu § 2220 odst. 1 o. z. v tom smyslu, že by pro nárok nájemce na vyrovnání zhodnocení předmětu nájmu po jeho ukončení byl dostatečný jakýkoliv souhlas (tedy i následný, dodatečný). Dodatečný souhlas by byl s to zhojit případně pouze následek v podobě nutnosti odstranění provedených změn a úprav (viz čl. VI odst. 10 nájemní smlouvy, shodně § 2220 odst. 2 o. z.).

60. S ohledem na uvedené má tedy žalobkyně jako nájemce právo pouze na vyrovnání zhodnocení nebytové jednotky těmi konkrétními pracemi, které byly provedeny s předchozím písemným souhlasem žalované jako pronajímatelky (souhlas z prosince 2017). Souhlas udělený až po provedení (dalších) změn nebytové jednotky (souhlas z května 2018) právo nájemkyně na vyrovnání zhodnocení nezakládá.

61. V tomto ohledu se soud neztotožnil s názorem žalobkyně, že není v dané věci podstatné, kdy byl druhý souhlas (z května 2018) se změnou nebytové jednotky žalovanou žalobkyni udělen, že podstatné je, že udělen byl, že následný souhlas by měl mít v podstatě větší relevanci než souhlas předchozí. K tomu soud jen pro úplnost dodává, že jistý význam souhlas pronajímatelkou udělený po provedení rekonstrukce nájemkyní nepochybně má, nikoli však pro vznik nároku na vyrovnání zhodnocení.

62. Soud tak považuje návrh žalobkyně na přiznání vyrovnání zhodnocení předmětu nájmu týkající se i provedených změn (stavebních úprav), k nimž nebyl dán předchozí písemný souhlas pronajímatele (žalované), ale které byly pronajímatelem (žalovanou) odsouhlaseny až následně (zpětně) po provedení, za v dané věci nedůvodný, neopodstatněný.

63. Jestliže žalobkyně namítala, že dohodou ze dne 22. 5. 2018 byl změněn článek VI odst. 10 nájemní smlouvy tak, že už předchozí písemný souhlas není podmínkou pro vznik nároku nájemkyně na vyrovnání zhodnocení předmětu nájmu po ukončení nájmu vůči pronajímatelce (že tedy stačí i souhlas udělený následně, dodatečně), pak soud uvádí, že z obsahu dohody účastníků ze dne 22. 5. 2018, jejíž součástí je souhlas se změnou předmětu nájmu, se nepodává, že by se mělo o takovouto změnu čl. VI bodu 10 nájemní smlouvy jednat. Naopak, je-li součástí této dohody ujednání, že na část kanalizace přispěje pronajímatelka (snížením nájemného) a dále že nájemkyně v případě ukončení nájmu ponechá pronajímatelce v provozovně veškeré zařizovací zařízení koupelen, pak je zřejmé, že tato dohoda upravuje vzájemnému vypořádání ohledně úprav učiněných až na základě dodatečného souhlasu s provedením změn předmětu nájmu. Strany se mimo jiné dohodly na tom, že pronajímatelka se bude podílet na nákladech (což by za situace, kdy by měla pronajímatelka po skončení nájmu vyrovnat nájemkyni zhodnocení v souvislosti se všemi náklady vynaloženými na zhodnocení předmětu nájmu, nedávalo smysl – pronajímatelka by se tak současně podílela na nákladech na změnu předmětu nájmu a současně by po ukončení nájmu musela platit i zhodnocení, na němž se částečně již svými prostředky podílela). Výslovné ujednání, že by nájemci náleženo po skončení nájmu zhodnocení vzniklé z provedených změn (stavebních úprav) předmětu nájmu zde (v této dohodě, resp. souhlasu) popsaných, i když byl souhlas udělen až po jejich provedení (nikoli předem), není obsahem předmětné dohody/souhlasu. Naopak, je zde výslovně poukazováno právě na znění čl. VI bodu 10 nájemní smlouvy. Nic tedy nenasvědčuje tomu, že by strany uzavřením dohody ze dne 22. 5. 2018 měly v úmyslu tento článek nájemní smlouvy jakkoliv změnit. Navíc dle čl. VII bodu 3 nájemní smlouvy bylo dohodnuto mezi stranami, že veškeré změny či doplnění této smlouvy lze provést jen formou písemných vzestupně číslovaných dodatků podepsaných oběma stranami. Dohoda ze dne 22. 5. 2018 takové změně či doplnění neodpovídá, tudíž by ani nemohla být považována za řádnou a účinnou změnu čl. VI bodu 10 nájemní smlouvy.

64. Pro úplnost zde soud uvádí, že žalobkyně si musela být dobře vědoma znění a závaznosti sjednaného čl. VI odst. 10 nájemní smlouvy, když na toto ustanovení smlouvy je v obou souhlasech (které navíc připravovala sama žalobkyně) výslovně odkazováno. Žalobkyni přitom nic nebránilo v tom, aby, poté, co se rozhodla provádět další stavební práce v provozovně [ulice a číslo] (nad rámec souhlasu ze dne 20. 12. 2017), požádala žalovanou předem o souhlas s těmito dalšími pracemi. Jak vyplynulo z tvrzení i provedených důkazů, žalovaná sídlila (měla svoji provozovnu) jen pár desítek metrů od předmětné rekonstruované nebytové jednotky. Vyhotovení dalšího následného souhlasu s vnitřními úpravami provozovny [ulice a číslo] působí spíše dojmem, že si žalobkyně poté, co byly stavební práce ukončeny a byl jí předložen konečný položkový rozpočet zhotovitelem panem [příjmení] (který původní rozpočet překročil o více než 200 000 Kč), uvědomila, že má předchozí souhlas žalované s pracemi (úpravami) toliko v rozsahu a ceně dle rozpočtu ze dne 19. 12. 2017 (že se tedy bude její případný nárok na vyrovnání zhodnocení nebytového prostoru odvozovat z tohoto původního rozpočtu), a tak předložila žalované k podpisu další souhlas (zřejmě s tím, aby jí případně při ukončení nájmu žalovaná uhradila částku, kterou ona sama za rekonstrukci skutečně následně zaplatila a která neodpovídala původnímu rozpočtu z 19. 12. 2017, ale konečnému rozpočtu z 10. 5. 2018).

65. Pokud tedy žalobkyně provedla další úpravy předmětu nájmu (nad rámec úprav dle souhlasu a rozpočtu z prosince 2017) bez předchozího písemného souhlasu žalované, nemá právo požadovat vydání protihodnoty toho, oč se těmito dalšími úpravami zvýšila hodnota pronajaté věci. Ostatně opačná interpretace by zcela setřela rozdíl mezi změnami provedenými s řádným předchozím souhlasem pronajímatele a bez něj. Soud se tedy dále nezabýval rozsahem provedených stavebních prací na základě souhlasu pronajímatele ze dne 22. 5. 2018 a v důsledku těchto zhodnocením nemovitosti (nebytového prostoru).

66. Soud tak posuzoval zhodnocení předmětu nájmu (nebytového prostoru) na základě stavebních (rekonstrukčních) prací provedených na základě předchozího písemného souhlasu pronajímatele (žalované) ze dne 20. 12. 2017. Tato přitom obsahuje souhlas s blíže specifikovanými stavebními úpravami.

67. Soud má po provedeném dokazování za prokázané, že dne 20. 12. 2017 žalovaná udělila žalobkyni písemně předchozí souhlas se změnami na pronajatých prostorech spočívajících v nových omítkách, nové elektroinstalaci, zhotovení příčky, odvoz suti, a to v podrobné specifikaci a rozsahu dle přílohy tohoto souhlasu – rozpočet ze dne 19. 12. 2017. Žalovaná nepopírala, že by tuto u podepsala, nepopírala tedy její pravost. Sporovala však, zda byl rozpočet ze dne 19. 12. 2017 skutečně přílohou tohoto souhlasu, tedy v tomto ohledu pravdivost souhlasu (když v něm bylo uvedeno, že rozpočet je přílohou). Soud však dospěl k závěru (k tomuto podrobně viz níže – když závěry týkající se pravdivosti souhlasu ze dne 22. 5. 2018 ohledně existence jeho citované přílohy platí shodně i na posouzení pravdivosti souhlasu ze dne 19. 12. 2017), že se žalované nepodařilo pravdivost souhlasu ze dne 20. 12. 2017 ohledně tvrzení týkající se přílohy (rozpočtu) zpochybnit. Nicméně ani ze skutečnosti, že žalovaná podepsala souhlas ze dne 20. 12. 2017, jehož přílohou (součástí) byl položkový rozpočet ze dne 19. 12. 2017 (když nebylo žalovanou prokázán opak), nebylo možno bez dalšího dovodit, že byly žalobkyní na její náklady skutečně provedeny práce v tomto rozpočtu specifikované.

68. Sporným mezi účastníky tedy zůstalo, v jakém rozsahu byly skutečně provedeny stavební práce učiněné na základě souhlasu ze dne 20. 12. 2017. Žalobkyně tvrdila, že práce skutečně provedené odpovídají příloze souhlasu - položkovému rozpočtu ze dne 19. 12. 2017; žalovaná toto sporovala.

69. Jestliže žalovaná neuznala určité práce z důvodu, že těmito pracemi nedošlo ke zhodnocení nebytové jednotky, že se jednalo o zhodnocení prostoru pro konkrétní účely nájemce, pak soud zdůrazňuje, že není podstatné, za jakým účelem došlo původně ke zhodnocení nebytového prostoru. Rozhodné je v dané věci pouze to, zda pracemi skutečně došlo ke zhodnocení nebytového prostoru v době ukončení nájmu (v porovnání se stavem původním). Úvahy ohledně prospěšnosti, využitelnosti úprav nebytového prostoru pro pronajímatelku zde nemají místo. Právní úprava s takovým posouzením nepočítá.

70. Dále soud upozorňuje, že žalovaná v písemném podání ze dne 23. 5. 2025 sporovala provedení omítek vnitřních stěn. Sama žalovaná však ve svém výslechu uvedla, že bylo provedeno oškrábání stěn. Z výslechu svědka pana [příjmení], pana [příjmení] [jméno] [příjmení] a znalkyně [příjmení] [příjmení] zcela jasně vyplynulo, že byly v určitém rozsahu provedeny nové vnitřní omítky, případně byly opraveny. Provedení nových omítek je pak výslovně konstatováno i v samotném souhlasu ze dne 20. 12. 2017 podepsaném žalovanou.

71. To, že rozsah skutečně provedených prací uskutečněných na základě souhlasu z 20. 12. 2017 odpovídá položkovému rozpočtu ze dne 19. 12. 2017 vyplývá z výslechu svědka pana [příjmení] (pan [příjmení] potvrdil, že provedené práce odpovídají položkovému rozpočtu), pana [příjmení] [jméno] [příjmení] (pan [příjmení] [jméno] [příjmení] konstatoval, že rekonstrukční práce na provozovně odpovídaly položkovému rozpočtu, když práce v rozpočtu specifikované jím byly řádně /i/ co do skutečně provedeného množství zkontrolovány /ověřeny/), znaleckého posudku a výslechu znalkyně [příjmení] [příjmení] (znalkyně uvedla, že vycházela z podkladů včetně stavební dokumentace a místního šetření /které vykonala dvě/, vše, co bylo možné přezkoumat pohledem, tak přezkoumala, položky v rozpočtu zkontrolovala vzhledem k reálné úpravě prostoru), faktur dodavatelů stavebních prací a potvrzeními o provedených platbách za tyto práce (soudu se jeví jako vysoce nepravděpodobné, že by žalobkyně zaplatila vyfakturované stavební práce, pokud by tyto nebyly skutečně provedeny), výslechu žalobkyně. Tyto provedené důkazy jsou v naprostém souladu, není tak důvod k významným pochybnostem. Pokud žalovaná vypovídala jako účastnice řízení tak, že popsala jiný druh či rozsah provedených prací, pak se evidentně jednalo pouze o její subjektivní laické zhodnocení prací, prováděné práce pozorovala toliko zvenku přes prosklenou výlohu. Žalovaná netvrdila, že by průběh jednotlivých prací či jejich výsledek kontrolovala, že by se rekonstrukce jakkoliv aktivně účastnila. Osobně se neúčastnila ani stavebního řízení.

72. Je však třeba vyjít i z toho, že žalovaná podepsala souhlas ze dne 22. 5. 2018 (o tom nebylo sporu), jehož přílohou byl dle textu, který je obsahem souhlasu („ viz příloha položkový rozpočet stavby ze dne 10. 5. 2018“), položkový rozpočet stavby ze dne 10. 5. 2018.

73. Příloha nemusí být ke smlouvě pevně fyzicky připojena. Musí být ale v ě jasně označena, což v daném případě nastalo, když označení přílohy bylo jednoznačné, srozumitelné.

74. Samotná existence a obsah položkového rozpočtu ze dne 10. 5. 2018 byla prokázána, nebyla mezi účastníky sporná. Žalovaná však tvrdila, že s ním byla seznámena až následně v roce 2020, že tento nebyl přílohou (součástí) souhlasu ze dne 22. 5. 2018, že nikdy nepodepsala u, na které by byl seznam provedených stavebních prací, že jí podepsaný souhlas s provedením stavebních prací neobsahoval žádnou specifikaci těchto prací.

75. Žalovaná nepopírala, že by soukromou u souhlas ze dne 22. 5. 2018 podepsala, tudíž nepopírala pravost této y. Žalovaná však tvrdila, že přílohou této y nebyl položkový rozpočet ze dne 10. 5. 2018, ačkoliv je v souhlasu konstatováno, že tento přílohou je. Tedy popírala v tomto ohledu správnost této y (souhlasu).

76. V této souvislosti však nelze přehlédnout závěry, které (ve vztahu k tzv. soukromé ě) vyplývají z ustanovení o. z.

77. Podle o. z. platí, že je na každém, kdo se dovolává soukromé y, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá použita proti osobě, která u zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost y byla uznána.

78. Uvedené ustanovení je zapotřebí vnímat jako ustanovení procesního práva, řešící problematiku rozvrhu důkazního břemene v soudním řízení; věta první je odrazem standardní judikatury k této problematice (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2001, sp. zn. ), věta druhá potom dílem odrazem doplňujících rozhodnutí k této otázce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2014, sp. zn. , a zde vyjádřený (zopakovaný) právní názor, že„ …je-li zpochybněna pravost soukromé y, nese důkazní břemeno pravosti ten, kdo z této y vyvozuje sobě příznivé následky. Je-li toto důkazní břemeno uneseno, tj. je-li pravá, dokazuje, že jednající osoba projevila vůli v ě vyjádřenou a důkazní břemeno opaku, tedy popření pravdivosti y nese ten, kdo pravdivost y popírá…“); ve svých důsledcích jde však současná právní úprava ještě dále, neboť (nesporně) podepsaná osoba, je-li soukromá použita proti ní, prokazuje i pravost takové y (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ).

79. Pochybnosti v tomto ohledu nemá ani odborná literatura. Například A. Macková k tomu uvádí v díle ŠVESTKA, J. a kol. : komentář. Svazek I, Obecná část ( až 654) . 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2020, s. 1310, že takto výslovně vyjádřený koncept chrání především třetí osoby (nabyvatele) a posiluje význam odpovědnosti za vlastní právní jednání. Proti závěru, který vyplývá z vyvratitelné domněnky, nepostačí pouhé jeho zpochybnění, nýbrž je třeba prokázání opaku. Důkazní břemeno ohledně opaku, tj. že použitá soukromá není pravá nebo že její obsah není pravdivý, bude tížit osobu, která u podepsala, resp. jejího dědice, resp. právního nástupce právnické osoby, který nabyl jmění při její přeměně.

80. Žalovaná ani po výzvě soudu nedoplnila tvrzení a neoznačila důkazy k prokázání, že obsah souhlasu ze dne 22. 5. 2018 týkající se konstatování přílohy – rozpočtu stavby ze dne 10. 5. 2018 není pravdivý.

81. Jak bylo popsáno shora, ačkoliv není možno ze souhlasu ze dne 22. 5. 2018, jehož přílohou byl rozpočet ze dne 10. 5. 2018 (žalovaná neprokázala opak), dovodit, že by žalovaná souhlasila s tím, že zhodnocení stavebními úpravami specifikovanými v tomto následném (konečném) položkovém rozpočtu po ukončení nájmu žalobkyni vyrovná dle míry zhodnocení, tento souhlas však dle mínění soudu prokazuje (svědčí o tom), že žalovaná věděla o stavebních úpravách kavárny, které byly provedeny na základě předchozího písemného souhlasu ze dne 20. 12. 2017 (když práce specifikované v rozpočtu ze dne 10. 5. 2018 obsahovaly i práce provedené na základě rozpočtu ze dne 19. 12. 2017), tyto odsouhlasila, nic nenamítala. Svým podpisem souhlasu z 22. 5. 2018 (který byl udělen až následně, po provedené rekonstrukci) totiž žalovaná potvrdila, že se seznámila s provedenými stavebními pracemi specifikovanými v rozpočtu ze dne 10. 5. 2018, že jí byl seznam provedených rekonstrukčních prací znám. Jestliže tedy potvrdila, že byly provedeny práce specifikované v rozpočtu ze dne 10. 5. 2018, pak logicky potvrdila i to, že byly provedeny práce specifikované v rozpočtu ze dne 19. 12. 2017 (k nimž udělila předchozí písemný souhlas), když tyto byly zcela evidentně podmnožinou prací provedených při rekonstrukci kavárny v první polovině roku 2018 ve svém souhrnu (celkem).

82. Pro úplnost soud uvádí, že se soudu jeví důvodné od žalované očekávat, že se seznámila s listinami (případně prostřednictvím svého manžela), které měly souvislost (byly přílohami) s jejími udělenými souhlasy s provedením stavebních úprav (změn) nebytové jednotky, které podepsala. Když žalovaná podepsala jednostranná prohlášení o tom, že souhlasí s provedením stavebních úprav, které měly být podrobně popsány v přiložených položkových rozpočtech, musela mít logicky specifikované rozpočty k dispozici. Není tedy uvěřitelné, když následně žalovaná tvrdí, že tyto položkové rozpočty k dispozici neměla, že si je nemohla prostudovat, a to dokonce v obou případech udělení souhlasu. Jedná se o zcela zásadní část jinak stručného textu. To, že žalovaná v době podpisu zřejmě nevěděla, jaké právní následky udělení souhlasu může mít, žalovanou neomlouvá. Nic jí nebránilo, aby si před podpisem zajistila pomoc odborníka, vše zkonzultovala. Je nutno na tomto místě i podotknout, že žalovaná nejednala v pozici spotřebitele či slabší smluvní strany.

83. S ohledem na vše shora uvedené tak má soud za to, že rekonstrukční práce skutečně provedené na základě předchozího písemného souhlasu žalované ze dne 20. 12. 2017 odpovídají stavebním pracím specifikovaným v položkovém rozpočtu ze dne 19. 12. 2017. Jiný rozsah rekonstrukčních – stavebních prací, s nimiž by žalovaná vyslovila předchozí souhlas, prokázán nebyl. Rekonstrukční stavební práce specifikované v položkovém rozpočtu ze dne 19. 12. 2017 tak byly žalobkyní na její náklad skutečně provedeny a zhodnocení předmětného nebytového prostoru těmito pracemi bylo odborně (znalecky) oceněno částkou ve výši 155 000 Kč. Otázku zhodnocení (vyčíslení zhodnocení) nebytového prostoru si přitom soud nemohl sám posoudit. Jedná se o odbornou otázku, ke které je třeba odborných znalostí. Soud tudíž vyšel z odborného závěru, z posudku (přepracovaného) znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]. Soud přitom neshledal důvod pro zpochybnění závěru vysloveného v předmětném znaleckém posudku ohledně ocenění zhodnocení nebytového prostoru na základě prací provedených dle souhlasu (položkového rozpočtu) z prosince 2017, když znalecký posudek (ve spojení s výslechem znalkyně) je v tomto ohledu srozumitelný, logický, přesvědčivý. Závěr znaleckého posudku přitom soud hodnotit v souvislosti s dalšími provedenými důkazy, když v řízení nevyplynula z ostatních provedených důkazů odlišná zjištění. Toto odborné ocenění zhodnocení nebytového prostoru přitom v zásadě koresponduje (i s přihlédnutím k opotřebení provedených stavebních úprav v první polovině roku 2018 ke datu ocenění) i s celkovou cenou stavebních prací určenou v položkovém rozpočtu z 19. 12. 2017.

84. Jelikož žalovaná žalobkyni z titulu vyrovnání zhodnocení nebytové jednotky rekonstrukčními pracemi (provedenými na náklad žalobkyně) zaplatila již dne 22. 9. 2022 částku 92 066 Kč (což je mezi účastníky nesporné), zbývá žalované z tohoto titulu uhradit žalobkyni částku 62 934 Kč.

85. Jen pro úplnost soud uvádí, že pokud žalovaná upozorňovala na skutečnost, že žalovaná dále„ odpustila“ žalobkyni nájemné v celkové výši 28 300 Kč, pak se jednalo o součást dohody ze dne 22. 5. 2018, kdy touto částkou žalovaná přispěla částečně na opravu kanalizace (podílela se na nákladech žalobkyně). Tato částka tak nemohla plnit uhrazovací funkci stavebních úprav provedených na základě souhlasu z 20. 12. 2017.

86. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 62 934 Kč včetně souvisejícího úroku z prodlení v zákonné výši jdoucího ode dne, kdy se žalovaná dostala do prodlení, tedy ode dne, kdy uplynula lhůta stanovená ve výzvě ze dne 18. 11. 2020, tedy ode dne 4. 12. 2020. Soud dále vyhověl i požadovanému zákonnému úroku z prodlení z částky 92 066 Kč, a to ode dne, kdy se žalovaná dostala do prodlení (tedy opět ode dne 4. 12. 2020, kdy uplynula lhůta stanovená ve výzvě ze dne 18. 11. 2020), do 22. 9. 2022 (kdy tuto částku žalobkyni uhradila). Ve zbývajícím rozsahu co do žalované jistiny a úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

87. Co se týče žalobkyní rovněž uplatněného nároku na zaplacení nákladů na vyhotovení znaleckého posudku vypracovaného paní [jméno] [příjmení] ve výši 7 800 Kč, který je příslušenstvím uplatněného nároku ve smyslu § 513 o. z., podle něhož jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním (k tomu srov. Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 22. 9. 2021), pak soud tento přiznal toliko ve výši 1 404 Kč (18 % z požadované částky 7 800 Kč) s ohledem na výsledek řízení (poměr úspěchu žalobkyně ve věci) a ve zbytku co do částky 6 396 Kč zamítnul.

88. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení z větší míry úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 174 882 Kč (zaokrouhleno na celé koruny), přičemž tato částka představuje 64,84 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 82,42 % a úspěchu žalobce v rozsahu 17,58 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 357 934 Kč sestávající z částky 9 740 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t. ze dne 15. 2. 2023, z částky 9 740 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. ze dne 15. 2. 2023, z částky 9 740 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. ze dne 8. 3. 2023, z částky 19 480 Kč (2 x 9 740 Kč) za účast na jednání soudu trvajícího déle než 2 hodiny dle a. t. dne 25. 9. 2023, z částky 9 740 Kč za účast na jednání soudu dle a. t. dne 30. 10. 2023, z částky 9 740 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. ze dne 18. 6. 2024, z částky 9 740 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. ze dne 3. 12. 2024, z částky 9 740 Kč za účast na jednání soudu dle a. t. ze dne 5. 3. 2025, z částky 9 740 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. ze dne 28. 3. 2025, z částky 9 740 Kč za jednání s protistranou dle a. t. ze dne 14. 5. 2025, z částky 9 740 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. ze dne 19. 5. 2025, z částky 9 740 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. ze dne 23. 5. 2025, z částky 19 480 Kč (2 x 9 740 Kč) za účast na jednání soudu trvajícího déle než 2 hodiny dle a. t. dne 28. 5. 2025, z částky 9 740 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. ze dne 6. 6. 2025, z částky 9 740 Kč za účast na jednání soudu dle a. t. ze dne 1. 10. 2025, z částky 9 740 Kč za účast na jednání soudu dle a. t. dne 12. 11. 2025, z částky 19 480 Kč (2 x 9 740 Kč) za účast na jednání soudu dle a. t. dne 14. 1. 2026, z částky 9 740 Kč za účast na jednání soudu dle a. t. dne 4. 2. 2026 a z částky 4 870 Kč za účast na jednání soudu dle a. t. dne 11. 2. 2026 včetně čtrnácti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle a. t., ve znění účinném od 1. 1. 2025, a osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t., ve znění účinném do 31. 12. 2024, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 218 110 Kč ve výši 45 803,10 Kč a dále nákladů na znalecký posudek ve výši 5 800 Kč (podle předložené faktury) dle

89. O povinnosti účastníků uhradit státu náklady řízení jím vynaložené (přiznané znalečné ve výši 10 800 Kč – viz usnesení č.j. -203, přiznané znalečné ve výši 2 025 Kč – viz usnesení č.j. -414) bylo rozhodnuto dle ustanovení , kde se stanoví, že stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Soud rozhodl o povinnosti hradit náhradu nákladů řízení státu dle úspěchu ve věci, když žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 18 % (po zaokrouhlení na celá %), tedy je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení státu částku ve výši 10 516,50 Kč (tj. odpovídající 82 %). Žalovaná byla úspěšná v rozsahu 82 % (po zaokrouhlení na celá %), tedy je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení státu částku ve výši 2 308,50 Kč, která představuje 18 % z jejich celkové výše.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.