Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
50 C 127/2026-57
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem Mgr. Marianem Heresem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B
pro částka s příslušenstvím
takto:
I. Vyhlášen částečný rozsudek pro uznání:
Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka měsíčně, splatných vždy do každého posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozhodnutí, pod ztrátou výhody splátek.
II. Vyhlášen rozsudek:
Žaloba se v části požadující zaplatit částku částka a dále zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, částku částka, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, zamítá.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalované.
Odůvodnění:
I. Vyhlášen částečný rozsudek pro uznání:Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, měsíčně, splatných vždy do každého posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozhodnutí, pod ztrátou výhody splátek.II. Vyhlášen rozsudek:Žaloba se v části požadující zaplatit částku , částka, a dále zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, částku , částka, , to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, zamítá.III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalované.
1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne datum domáhala na žalované zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši částka. Žalovaná se zavázala žalobkyni vrátit úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek. K uzavření smlouvy o úvěru došlo po řádném posouzení úvěruschopnosti žalované. K ověření výše příjmu žalovaná poskytla žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy, které žalobkyně dokládá v příloze tohoto přípisu. Žalovaná byla dále žalobkyní lustrována ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného a byla žalované schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Dle odst. 10.9. smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouva podepsána prostřednictvím pětimístného verifikačního SMS kódu, který žalobkyně zaslala žalované na jí uvedené telefonní číslo. SMS kód ve znění Anonymizováno žalovaná následně vložila do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně a odesláním potvrdila svoji vůli být smlouvou vázána. Žalovaná výše uvedenými kroky dne datum, datum uzavřela s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“). Žalobkyně poskytla žalované úvěr dne datum, datum, a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalované č. č. účtu, který je totožný s bankovním účtem, z něhož byla provedena výše popsaná ověřovací platba. Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu var. symbol, jenž odpovídá rodnému číslu žalované, jak je patrno z přiloženého potvrzení o platbě. Žalovaná se dle odst. 2.1.6. Smlouvy zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaná měla dle odst. 2.1.7. Smlouvy splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 20. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání Smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byla žalobkyní opakovaně upomínána. V poslední upomínce ze dne datum byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni datum a vyzvána k jeho úhradě. Žalovaná se tak prokazatelně dostala do prodlení úhradou celého úvěru dne datum. Právo žalobkyně na zesplatnění úvěru je sjednáno v čl. VI Smlouvy. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne datum. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla dle odst. 4.2. písm. c) Smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalovaná se do prodlení dostala následující den po dni zesplatnění úvěru, který nastal datum. Žalobkyně proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % p. d., kterou počítá z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení datum do data odeslání předžalobní výzvy datum. Kapitalizovaná výše smluvní pokuty činí částka. Žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny ve výši částka, smluvního úroku v kapitalizované výši částka a smluvní pokuty ve výši částka. Žalobkyně se dále domáhala uhrazení zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení.
2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že považuje uzavřenou Smlouvu za neplatnou z důvodu řádného nezkoumání úvěruschopnosti žalované. Žalovaná uvedla, že do podání žaloby na Smlouvu uhradila částku částka, po podání žaloby pak další dvě splátky po částka a to dne datum a datum. Podáním ze dne datum pak částečně uznala žalobkyně ve výši částka s tím, že se jedná o bezdůvodné obohacení, na které má žalobkyně nárok. Ve zbytku žalobou uplatněný nárok neuznala.
3. Z listinných důkazů a skutkových tvrzení soud po provedeném dokazování zjistil následující skutkový stav:
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr ve formě úvěrového rámce ve výši až částka na dobu neurčitou. Žalovaná se zavázala poskytnutý revolvingový úvěr vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek. Měsíční splátka byla dohodnuta ve výši měsíčního úroku za předešlý měsíc a jistina bude splacena ke dni skončení Smlouvy. Měsíční úrok při čerpání částky částka činil částka. Pro případ prodlení žalované se splácením byla mezi stranami dohodnuta smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Ve smlouvě si účastníce dohodly možnost zesplatnit úvěr v případě prodlení delšího než dva kalendářní měsíce nebo delší.
5. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr osud zjistil, že v ní žalovaná uvedla svůj měsíční příjem ve výši částka, měsíční výdaje ve výši částka
6. Potvrzení o platbě prokazuje, že byla z účtu žalobkyně na účet uvedený ve smlouvě č. č. účtu dne datum poukázána částka částka, dne datum částka částka. Ze zprávy Anonymizováno, Anonymizováno.Anonymizováno. soud zjistil, že se jednalo o účet žalované.
7. Kopie občanského průkazu a průkazu zdravotní pojišťovny žalované prokazují pouze to, že jimi žalobkyně disponuje.
8. Z výplatních pásek žalované za prosinec 2023, leden, únor, březen, duben 2024, soud zjistil, že tato pobírala měsíčně mzdu od zaměstnavatele právnická osoba ve výši částka, částka, částka, částka.
9. Ze smlouvy o podnájmu z listopadu 2021 soud zjistil, že žalovaná bydlí v nájemním bytě, kde dle dodatku z roku 2025 podnájem byl sjednán do konce června 2026.
10. Z potvrzení o platbách žalované soud zjistil, že žalovaná zaslala bezhotovostní platby žalobkyni, označení variabilním symbolem čísla Smlouvy platby v celkové výši částka.
11. Z výpisu z bankovního účtu žalované za období od prosince 2023 do května 2024 bylo zjištěno, že příjmy žalované za posuzované období byly tvořeny jednak mzdou a jednak četnými spotřebitelskými úvěry. Bez těchto spotřebitelských úvěrů by její mzda nepostačovala na pravidelné výdaje. Dále je z výpisu zřejmé, že žalované byl poskytován příspěvek na bydlení jako dávka SSP. Při povinnosti platit splátky dle uzavřené Smlouvy by žalovaná by se žalovaná dostala do finančního ohrožení, neboť její měsíční pravidelné splátky by činily částka (částka Anonymizováno + částka právnická osoba), dále žalovaná splácela v posuzovaném období kartou platby ve výši částka v květnu, částka v dubnu, částka v březnu, částka v únoru, částka v lednu. Lze konstatovat, že z dostupných dat z výpisu jejího účtu, žalovaná nebyla úvěruschopná.
12. Ze zesplatnění úvěru ze dne datum vyplývá zesplatnění dlužné částky ve výši částka ke dni datum.
13. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne datum (včetně poštovního podacího lístku ze dne datum) vyplývá, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby.
14. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek z října 2023 a přílohy č. hodnota ke smlouvě o kontokorentním úvěru a ke Smlouvě o zřízení zástavního práva soud zjistil nic podstatného.
15. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen ,,o.z .“), neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po datum).
16. Dle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o.z. “), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
17. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
18. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
19. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
20. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
21. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
22. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
23. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
24. Dle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
25. Dle § 87 odst. 1 věta první a třetí a odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
26. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že žalobkyně se žalovanou jako spotřebitelem uzavřela smlouvu o kontokorentním úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši částka. Žalovaná se zavázala žalobkyni úvěr vrátit spolu se smluvním úrokem v dohodnuté výši prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek. Žalovaná na úvěr uhradila částku částka. Žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalované. Řádným zkoumáním úvěruschopnosti nelze rozumět pouze činnosti spočívající v opatření si dostatečné ho množství podkladů k řádnému posouzení schopnosti žadatele o úvěr tento v případě poskytnutí splácet. Obsahuje v sobě i povinnost řádně posoudit předložené podklady a zhodnotit úvěruschopnost žadatele o úvěr na základě zjištěných skutečností majících původ ve výdajích a příjmech žadatele, jejich struktuře a původu, osobním a zdravotním stavu žadatele, v návaznosti na posouzení, zda dávají žadateli možnost být schopen, pravidelně po dobu trvání smluvního vztahu, hradit sjednaný závazek, spotřebitelský úvěr. Na základě zajištěných podkladů a vlastního šetření, muselo být žalobkyni zřejmé, že žalovaná již nebude, bez značných obtíží, schopna dostát novému závazku z uzavřené Smlouvy. Pokud tuto skutečnost žalobkyně ignorovala, nedostála své zákonné povinnosti řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované. V takovémto případě je uzavřená Smlouva absolutně neplatná, žalovaná má povinnost vydat žalobkyni získané bezdůvodné obohacení.
27. Žalovaná výslovně uznala svůj závazek zaplatit žalované částku částka, jako rozdíl mezi obdrženou a zaplacenou částkou žalobkyni. V důsledku tohoto uznání části uplatněného nároku, soud rozhodl částečným rozsudkem pro uznání (výrok I.).
28. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne datum ve věci sp. zn. C-679/18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
29. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka, ze dne datum věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.
30. Byť shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje na starý zákon o spotřebitelském úvěru, tak soud je toho názoru, že není sebemenší důvod nepostupovat obdobně i podle nového zákona o spotřebitelském úvěru.
31. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.
32. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaná nemusela neplatnost smlouvy o úvěru namítat, naopak soud byl povinen k ní přihlédnout z úřední povinnosti. Podstatné je, že úvěruschopnost nebyla žalobkyní řádně posouzena před poskytnutím úvěru žalované. Žalobkyně v žalobě u posouzení úvěryschopnosti žalované uvedla, že provedla u žalované lustraci databází ISIR, CEE, CRKI, a BRKI, příjmy a výdaje si ověřila z dokladů, které jí předložila žalovaná, včetně výpisu z účtu žalované. Lze konstatovat, že žalobkyně měla k dispozici dostatek podkladů pro stanovení úvěruschopnosti žalované a pro její posouzení. Posouzení úvěruschopnosti žalované tak dle soudu s ohledem na zjištěné okolnosti nebylo provedeno, v souladu se shora citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru ani s uvedenou judikaturou, s odbornou péčí. Je nutno konstatovat, že poskytovatel úvěru měl celkem dobrou možnost přesvědčit se o majetkových, zejména pak příjmových a výdajových poměrech žalované za dobu předchozích pěti měsíců před uzavřením úvěrové smlouvy. Z předložených výpisů z účtu žalované věděl, nebo vědět měl, že žalovaná není schopna „vyjít se svými příjmy a má minusové osobní hospodaření po delší sledovanou dobu.
33. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo částečně prokázat tvrzení obsažená v žalobě týkající se jistiny a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě v částce částka z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované (výrok I. rozsudku). Soud žalobkyni nepřiznal úrok z prodlení z této částky ve smyslu § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , neboť v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, z nichž by byl zřejmý okamžik vzniku prodlení žalované s úhradou dlužné částky. Dle rozsudku NS ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). S ohledem na skutečnost, že žalovaná neuvedla žádná tvrzení, ze kterých by soud mohl stanovit míru možných splátek vymáhané pohledávky, určil dobu splatnosti od právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s ustanovením § 160 o.s.ř. , jako třídenní. S ohledem na novou dobu splatnosti určenou soudem, se nemohla žalovaná dostat do prodlení, proto soud nepřiznal zákonný úrok z prodlení, za dobu předcházející. V části požadující zaplacení smluvní pokuty, smluvního a zákonného úroku soud žalobu z výše popsaných důvodů zamítnul (výrok II. rozsudku).
34. O náhradě nákladů řízení (viz výrok III) soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. , dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná do částky částka, což představuje 36,96 % ve věci. Žalovaná byla úspěšná co do částky částka, což představuje 63,04 % ve věci. Rozdíl činí 26,08 %. V tomto rozsahu má žalovaná právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalované tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání odporu, zastoupení při jednání) 3 x částka, tj. celkem částka, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. částka, náhrada za použití OA na jednání dne datum v délce 88 km, spotřeba 4,3l/100 km, benzín, tj. částka, tj. celkem částka. Z toho má žalobkyně právo na náhradu 26,08 %, tj. částka.
35. Soud rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Protože žalovaná doložila, že její mzda je na hranici minimální mzdy, má problém vyjít se svými příjmy, povolil žalované splácení ve splátkách po částka měsíčně, což jí umožní zaplatit dlužnou částku do jednoho roku a pro žalobkyni tato doba splácení není nepřiměřeně dlouhá.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.