Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 162/2026-52

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Teplicích rozhodl soudcem Janem Sýkorou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

naposledy bytem Adresa žalovaného

pro 14 013 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 14 013 Kč s úrokem z prodlení v sazbách:

12 % ročně z částky 2 820 Kč od 1. 1. 2025 do zaplacení,

12 % ročně z částky 2 820 Kč od 9. 4. 2025 do zaplacení,

11,5 % ročně z částky 7 473 Kč od 10. 7. 2025 do zaplacení,

a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení 2 615 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 14 013 Kč s úrokem z prodlení v sazbách:12 % ročně z částky 2 820 Kč od 1. 1. 2025 do zaplacení,12 % ročně z částky 2 820 Kč od 9. 4. 2025 do zaplacení,11,5 % ročně z částky 7 473 Kč od 10. 7. 2025 do zaplacení,a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení 2 615 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem, došlým soudu dne 27. 2. 2026, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni shora v I. výroku uvedené plnění z titulu úhrady zákonného příspěvku nepojištěných (2 820 Kč; 2 820 Kč; 7 473 Kč) za nepojištěné období od 28. 6. 2024 do 2. 4. 2025 (60 + 60 + 159 dní), když žalovaný jako vlastník či provozovatel (dle údajů v registru silničních vozidel) osobního automobilu se zdvihovým objemem motoru mezi 1 350 do 1 850 cm3 s registrační značkou SPZ (Anonymizováno 2) neuzavřel v rozhodném období pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla s úrokem z prodlení, a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (3x 300 Kč).

2. Žalobkyni soud v tomto řízení nemusel vyzvat k předložení výpisu z registru vozidel, neboť jej předložila již s návrhem. V jiných četných řízení ze soudu neznámého a nepochopitelného důvodu jej nepřikládá a soud ji musí vyzývat k doplnění. Zřejmě jí tento způsob neustálé a nepochybně zbytečné komunikace se soudem z nepochopitelného důvodu vyhovuje více, než úprava postupů pro laickou administrativu, která zjevně masu návrhů vyřizuje. O tom svědčí i návrh na opravu rozsudku ve věci téhož žalovaného ve sp. zn. spisová značka, kde prokázala, že (administrativní aparát?) neumí ani aritmetiku a nečte odůvodnění rozhodnutí a domáhala se opravy rozsudku, kde přitom toliko soud zjednodušil výrok (a odůvodnil to). Rovněž není zřejmé, proč u některých osob nároky spojuje, tak jako u žalovaného, zatímco u jiných žaluje třemi samostatnými návrhy v rozpětí měsíců.

3. Soud věc rozhodl postupem dle (dále jen „ “) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní (v důsledku jeho nezájmu o dosažitelnost na adrese trvalého pobytu se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděl), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil. Na adrese trvalého pobytu mu bylo doručeno náhradním způsobem a obálka se poté vrátila soudu, neboť doručující orgán (právnická osoba.) nenalezl označenou domovní schránku. Z přehledu řízení žalovaného je zřejmé, že je mu tento stav dlouhodobě lhostejný, soud po něm tedy neměl důvod pátrat pro případ, že jde o náhodné selhání doručovací adresy (které často není vinou občana samotného). Žalovaný je příjemcem invalidního důchodu druhého stupně (č. l. 47). V minulosti (ve sp. zn. spisová značka) mu soud iniciativně doručoval na adresu adresa v Anonymizováno, kde převzal písemnost z jiného řízení do vlastních rukou dne 17. 5. 2023, ale jelikož nedošlo k doručení do vlastních rukou (natož k závaznému pokynu žalovaného v takovém řízení, aby soud doručoval právě na takovou adresu), není tím soud v tomto řízení nijak vázán.

4. Od novely , provedené , je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí y nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. spisová značka). I nadále je tedy oficiální doručovací adresou žalovaného adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu lze procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud takovou adresu vůbec soud sám zjistí, zkusí obesílat (což při ceně přes 100 Kč za každou takovou písemnost nelze považovat za samozřejmé) a dojde na ní k převzetí do vlastních rukou (k čemuž v řízení nedošlo). Žalovaný by tedy měl zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi „skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelným pro úřední korespondenci. Pro účely doručování přitom každý může vedle své adresy trvalého pobytu vůči ohlašovně (typicky obecní/městský úřad v místě trvalého pobytu) nahlásit i tzv. doručovací adresu ( , o evidenci obyvatel), pokud je odlišná. Taková adresa je pak zobrazena v každém výpisu z centrálního registru obyvatel pro všechny státní instituce. Její uvedení není na rozdíl od trvalého pobytu podmíněno doložením právního vztahu k nemovitosti. Nejspolehlivějším řešením je však bezplatná datová schránka. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. ze dne 29. 3. 2012). Ignorováním svých práv žalovaný (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sám připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit (neb jsou poměrně často relativně neplatnými), či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí „zaplatit“ v nákladech následné exekuce). Tím spíše to platí u nároků této žalobkyně, které mají tendenci se opakovat za navazující období, či být překvapivá v situaci, kdy nový vlastník (nepojištěné) vozidlo řádně nepřeregistruje či likvidátor vozidla neoznámí jeho vyřazení z provozu.

5. Soud posoudil předložené listinné důkazy a tvrzení žalobkyně a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný jako vlastník a provozovatel osobního automobilu Anonymizováno 2 se zdvihovým objemem motoru 1 399 cm3, maximálním výkonem 50 kW a maximální hmotností 1 530 kg s RZ jak výše neuzavřel v tvrzené době povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Výzvou ze dne 17. 10. 2024, 23. 1. 2025 a 25. 4. 2025 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částek jak shora. Žalovaný na výzvy žalobkyně nereagoval, a proto jej žalobkyně o zaplacení upomněla upomínkami ze dne 8. 1. 2025, 31. 1. 2025, 15. 4. 2025, 23. 7. 2025, doručovanými rovněž na platnou adresu trvalého pobytu žalovaného. Dále byla dne 12. 5. 2025 (2x), 3. 6. 2025 (2x), 20. 8. 2025, 9. 9. 2025 zasílána upomínka od inkasní agentury právnická osoba., kterou žalobkyně ze soudu neznámého důvodu považuje za účelnou, přestože jde pouze o čtvrtou výzvu v řadě, zasílanou (dle obsahu všech dosavadních řízení senátu 20C) zpravidla na shodnou adresu, kam následně míří i předžalobní výzva od advokáta. V tomto případě byla použila i Lounská ulice. Přitom tyto upomínky ani nesplňují všechny zákonné náležitosti výzvy ( tehdy platného , ani dle aktuálně platného ), nemohou tedy v případě obeslání správné adresy ani přivodit následek včasného uplatnění nároku v prekluzivní lhůtě – a je tedy pro soud nepochopitelné, proč tyto písemnosti vůbec soudu předkládá. Je však věcí žalobkyně (a jak vykonává péči řádného hospodáře), jak případně marní částku 300 Kč, na kterou má nárok i bez zasílání této upomínky. Dne 8. 7. 2025 (2x) a 17. 10. 2025 zástupce žalobkyně odeslal žalovanému předžalobní upomínku ve smyslu z téhož dne na shodnou adresu.

6. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle ustanovení (zejména , a ) (od 1. 7. 2025 až 47 ), o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a (a sazeb dle ), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni plnění dle I. výroku shora. Příležitost prokázat, že žalovaný vozidlo již nevlastnil, či v rozhodné době bylo fakticky zničeno (o čemž poplatníky ve výzvách povinně poučuje žalobkyně), žalovaný procesně promeškal. Není tak vyloučeno, že tyto nároky vznikají zcela zbytečně jen proto, že se žalovaný o stav registru vozidel rovněž vůbec nezajímá. Protože je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle nárok na zaplacení úroku z prodlení a použitá sazba odpovídá Dále má nárok na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 3x 300 Kč. Důvod ke krácení příslušné sazby dle zdvihové kubatury motoru soud v případě tohoto vozidla neshledal, neboť rozpor v parametru zdvihového objemu a rizika zvýšených škod vůči ostatním účastníkům silničního provozu zde nedosahuje takové zjevné intenzity, aby se soud odchyloval od platné vyhlášky.

7. Údaje ke splnění peněžité pohledávky žalovaný nalezne v již dříve doručovaném žalobním návrhu v sekci F), soud nicméně neručí za jejich případnou změnu v mezidobí a jejich ověření je tak záležitostí mezi účastníky řízení (tj. bez ingerence soudu, pro který řízení končí vydáním rozsudku). Dále je již výlučně na žalovaném, zda doručení tohoto rozsudku a z jeho strany nezasloužené navýšení zákonné třídenní lhůty k plnění pochopí jako příležitost uhradit pohledávku a předejít vzniku dalších nákladů (zejm. náhrada zastupování v exekučním řízení, odměna a náklady soudního exekutora), či nikoliv. Soudní exekutor již po povinném z úřední povinnosti a na náklady povinného pátrat musí a na rozdíl od soudu k tomu má čas mnoha let.

8. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle , advokátní tarif, po 300 Kč a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á 100 Kč ve smyslu , advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, se zasláním kvalifikované předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč. Náhrada nákladů řízení je však dle splatná k rukám advokáta jako celek. S ohledem na spojení tří nároků do jednoho řízení neměl soud důvod náhradu krátit na náklady nezastoupeného účastníka jako v jiných řízeních, byť i nadále platí, že žalobkyně je povinna příspěvky do Garančního fondu vymáhat a advokátní kancelář, kterou k tomu používá, činnost objektivně nevykonává advokátem (případně ne advokátem, který by neměl čelit kárnému postihu za zjevně neprofesionální přístup k výkonu své profese).

9. Lhůty k plnění soud ve smyslu věta první neprodlužoval, neboť je zřejmé, že žalovaný o dobrovolné plnění závazků nemá zájem a ponechává pohledávky přecházet do exekučního vymáhání i za cenu jejich dramatického navýšení o náklady exekučního vymáhání.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně ve stanovených lhůtách k plnění, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo provedení exekuce.