Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

37 C 191/2026-13

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Barborou Tichou Markovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 55 749,92 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 17. 7. 2026 domáhala po žalované zaplacení částky 55 749,92 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že původní věřitel (společnost Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno. – dříve Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno.) uzavřel dne 20. 3. 2025 s žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru, a to distančním způsobem prostřednictvím internetové stránky původního věřitele www.Anonymizováno.cz. Před samotným uzavřením smlouvy původní věřitel ověřil úvěruschopnost žalované porovnáním tvrzených příjmů a výdajů a lustrací ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a EUCB. Na základě smlouvy čerpala žalovaná úvěr v celkové výši 55 749,92 Kč. Úvěr byl vyplacen z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. č. účtu. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli vrátit tyto prostředky včetně příslušenství nejpozději do 20. 5. 2026. Žalovaná však poskytnutý úvěr původnímu věřiteli do data splatnosti nevrátila. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 ve znění dodatku č. 2 postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalobkyně žalované zaslala dne 22. 6. 2026 předžalobní výzvu, ovšem ani k této výzvě žalovaná dluh nesplatila.

2. Žalovaná se k žalobě přes poučení a výzvu soudu nevyjádřila.

3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu , (dále jen ), ve spojení s , když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili.

4. Z listinných důkazů soud zjistil následující právně významné skutečnosti:

5. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru uzavřené dne 20. 3. 2025 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel předmětnou smlouvu s žalovanou. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s možností čerpání až do výše schváleného maximálního úvěrového limitu 35 000 Kč. Částka prvního čerpání byla stanovena na 35 000 Kč. Smlouva stanovila pevnou denní úrokovou sazbu ve výši 0,4026 % z nesplacené části jistiny (146,949 % ročně), roční procentní sazbu nákladů (dále jen RPSN) ve výši 299,98 % a poplatky za opožděnou platbu ve výši 250 Kč. Žalovaná se uvedenou smlouvou zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách odpovídajících minimální částce platby, kterou tvoří buď 13 % z nesplaceného úvěru spolu s úrokem z úvěru a poplatkem za výběr, nebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto částek je vyšší. Parametry sjednaného úvěru rovněž vyplývají z y nazvané jako informace o spotřebitelském úvěru, se kterou byla žalovaná před uzavřením smlouvy seznámena. Nedílnou součástí smlouvy jsou rovněž standardní podmínky úvěrové smlouvy vztahující se na klienty v České republice.

6. Z y obsahující posouzení úvěruschopnosti žalované (dokumentu vytvořeného v interním systému původního věřitele) soud zjistil, že žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně poskytla své kontaktní údaje, včetně čísla účtu: č. účtu. Ověření totožnosti a kontaktních údajů právní předchůdce žalobkyně provedl na základě občanského průkazu žalované. Z y se podává, že právní předchůdce žalobkyně od žalované požadoval zejména informace vztahující se k jejím příjmům, resp. zaměstnání. Žalovaná je, dle předmětné y, zaměstnána jako ošetřovatel skotu, její průměrný měsíční výdělek činí 33 000 Kč. Výdaje žalovaná vyčíslila na 21 000 Kč měsíčně. Dále uvedla, že žije ve vlastní nemovitosti, v její domácnosti hospodaří celkem dvě dospělé osoby a jedna nezletilá osoba. ovšem neobsahuje další dokumenty, z nichž by bylo možné ověřit výši příjmů, výdajů žalované a pracovní poměr žalované.

7. Z potvrzení o platbách (listin nazvaných jako proof of payment) soud zjistil, že dne 21. 3. 2025 byla na bankovní účet žalované připsána částka 35 000 Kč, dne 9. 6. 2025 částka 1 500 Kč, dne 30. 6. 2025 částka 9 000 Kč, dne 2. 7. 2025 částka 10 000 Kč, dne 7. 7. 2025 částka 9 000 Kč, dne 14. 7. 2025 částka 15 000 Kč, dne 19. 9. 2025 částka 9 000 Kč, dne 22. 12. 2025 částka 5 000 Kč – platba byla označena jako Anonymizováno platba a dne 7. 1. 2026 částka 6 000 Kč – platba byla rovněž označena jako Anonymizováno platba. U všech plateb byl odesílatelem právní předchůdce žalobkyně (Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.). Z navazující y nazvané jako payments and withdrawal report se podává, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v období od 20. 3. 2025 do 21. 5. 2026 finanční prostředky v celkové výši 99 500 Kč na podkladě uzavřené úvěrové smlouvy (dne 20. 3. 2025 částku 35 000 Kč, 6. 6. 2025 částku 1 500 Kč, dne 29. 6. 2025 částku 9 000 Kč, dne 1. 7. 2025 částku 10 000 Kč, dne 7. 7. 2025 částku 9 000 Kč, dne 14. 7. 2025 částku 15 000 Kč, dne 19. 9. 2025 částku 9 000 Kč, dne 22. 12. 2025 částku 5 000 Kč a dne 7. 1. 2026 částku 6 000 Kč), zatímco žalovaná mu, v předmětném časovém období, vrátila celkem 101 368,50 Kč, tj. dne 15. 4. 2025 částku 5 099,55 Kč, dne 21. 5. 2025 částku 5 099,55 Kč, dne 19. 6. 2025 částku 10 000 Kč, dne 22. 6. 2025 částku 28 933 Kč, dne 14. 7. 2025 částku 10 000 Kč, dne 13. 8. 2025 částku 6 000 Kč, dne 12. 9. 2025 částku 6 000 Kč, dne 18. 9. 2025 částku 5 500 Kč, dne 16. 12. 2025 částku 20 000 Kč a dne 14. 1. 2026 částku 4 736,40 Kč.

8. Z faktury vystavené předchůdcem žalobkyně s datem splatnosti dne 20. 5. 2026 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně vyčíslil žalované celkovou dlužnou částku na 55 609,52 Kč. Z faktury se dále podává, že žalovaná byla vyzvána k úhradě alespoň minimální částky k zaplacení ve výši 25 436,60 Kč do výše uvedeného data splatnosti.

9. Ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 1. 2020 ve znění dodatku č. hodnota mezi společností Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno. jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem soud zjistil, že došlo k postoupení souboru pohledávek, přičemž ze seznamu postoupených pohledávek bylo ověřeno, že se uvedené právní jednání týkalo rovněž pohledávky za žalovanou ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru uzavřené dne 20. 3. 2025. O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna, jak vyplývá z oznámení o postoupení pohledávky.

10. Předžalobní výzvou ze dne 18. 6. 2026 vyzvala právní zástupkyně žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky ze smlouvy o úvěru. Předžalobní výzva byla žalované zaslána dne 22. 6. 2026. Výzva zůstala bez odezvy.

11. O skutkovém stavu věci soud učinil následující závěr. Dne 20. 3. 2025 uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovanou smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, a to distančním způsobem. Před samotným uzavřením smlouvy posuzoval právní předchůdce žalobkyně úvěruschopnost žalované, kdy si za tímto účelem obstaral od žalované její kontaktní údaje a informace o zaměstnání žalované, resp. jejím měsíčním příjmu, který žalovaná vyčíslila na 33 000 Kč, výdaje pak na 21 000 Kč. Současně předchůdce žalobkyně ověřil, že žalovaná hospodaří v domácnosti spolu s další výdělečně činnou osobou, v domácnosti žalované se dále nachází jedna osoba nezletilá. Na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru původní věřitel poskytl žalované peněžní prostředky celkem ve výši 99 500 Kč na účet žalované, a to dne 21. 3. 2025 částku 35 000 Kč, dne 9. 6. 2025 částku 1 500 Kč, dne 30. 6. 2025 částku 9 000 Kč, dne 2. 7. 2025 částku 10 000 Kč, dne 7. 7. 2025 částku 9 000 Kč, dne 14. 7. 2025 částku 15 000 Kč, dne 19. 9. 2025 částku 9 000 Kč, dne 22. 12. 2025 částku 5 000 Kč, dne 7. 1. 2026 částku 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli vrátit poskytnuté finance spolu se sjednaným úrokem ve výši 0,4026 % denně. Podle úvěrové smlouvy byla žalovaná povinna splácet čerpaný úvěr v pravidelných měsíčních splátkách odpovídajících minimální částce platby. Žalovaná zaplatila právnímu předchůdci žalobkyně na dluh celkem 101 368,50 Kč, resp. dne 15. 4. 2025 částku 5 099,55 Kč, dne 21. 5. 2025 částku 5 099,55 Kč, dne 19. 6. 2025 částku 10 000 Kč, dne 22. 6. 2025 částku 28 933 Kč, dne 14. 7. 2025 částku 10 000 Kč, dne 13. 8. 2025 částku 6 000 Kč, dne 12. 9. 2025 částku 6 000 Kč, dne 18. 9. 2025 částku 5 500 Kč, dne 16. 12. 2025 částku 20 000 Kč a dne 14. 1. 2026 částku 4 736,40 Kč. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 ve znění dodatku č. 2 postoupena na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně tak v tomto řízení po žalované požaduje zaplacení částky uvedené v žalobě. Zákonný úrok z prodlení požaduje žalobkyně z dlužné částky za období od 21. 5. 2026 do zaplacení. Předžalobní výzva byla žalované zaslána dne 22. 6. 2026, a to na poslední známou adresu žalované. Tato však zůstala bez odezvy.

12. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ), když žalovaná při sjednání smlouvy vystupovala v pozici spotřebitelky. Dále byla věc posouzena dle příslušných ustanovení , (dále jen o.z.).

13. Po zhodnocení jednotlivých důkazů samostatně i v jejich vzájemné souvislosti ( ) a posouzení zjištěného skutkového stavu s právní úpravou dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně s žalovanou uzavřel dne 20. 3. 2025 smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru, dle níž se původní věřitel zavázal žalované poskytnout peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce, který činil 35 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně si dle tvrzení žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřil úvěruschopnost žalované porovnáním tvrzených příjmů a výdajů a lustrací ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a EUCB. Žalobkyně však k těmto tvrzením doložila pouze u vypracovanou v interním systému původního věřitele, obsahující posouzení úvěruschopnosti žalované. Z této y vyplývá, že žalovaná původnímu věřiteli sdělila výši svých příjmů a výdajů a údaj o svém zaměstnání. Další podklady či relevantní y, z nichž by bylo zřejmé, že se původní věřitel úvěruschopností žalované dále zabýval a ověřoval ji, žalobkyně soudu nepředložila. Nepředložil zejména podklady, z nichž by vyplývalo, zda byla žalovaná zaměstnána, zda její pracovní poměr ke dni uzavření smlouvy trval a zda dosahovala tvrzených příjmů, kdy k uvedenému mohl předložit například pracovní smlouvu, výplatní pásky žalované či výpisy z jejího účtu. Rovněž soud neměl k dispozici y, z nichž by vyplývalo, že se původní věřitel dále zabýval výdaji žalované a nespokojil se pouze s jejím tvrzením o jejich výši. Žalobkyně ve svém podání odkázala na to, že jeho právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalované lustrací ve veřejně dostupných databázích, avšak ani tyto lustrace soudu nepředložil. Z provedených důkazů tedy nevyplývá, že by úvěruschopnost žalované byla řádně posouzena. V řízení nebylo prokázáno, jaké konkrétní podklady měl právní předchůdce žalobkyně v době uzavření smlouvy k dispozici, tj. zda disponoval údaji o příjmech, pravidelných výdajích, dalších závazcích a způsobu splácení dosavadních dluhů žalované, případně zda tyto údaje ověřil z objektivních a spolehlivých zdrojů a jak je vyhodnotil z hlediska schopnosti žalované úvěr řádně splatit. Posouzení úvěruschopnosti tak nebylo založeno na nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích, jak vyžaduje a 2 ZoSÚ. Současně předchůdce žalobkyně nevynaložil při své činnosti, tj. posouzení schopnosti žalované úvěr řádně splácet, odbornou péči, jak vyžaduje ZoSÚ. Výkladem pojmu odborná péče v intencích ust. ZoSÚ se zabýval Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , v němž dospěl k závěru, že odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka a klíčová je povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu, a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Jelikož žalobkyně soudu předložila pouze výpis z interní databáze jeho předchůdce a žádné další y, z nichž by bylo možné posuzovat, zda úvěruschopnost žalované byla řádně zkoumána, dospěl soud k závěru, že úvěr byl spotřebitelce (žalované) poskytnut v rozporu s větou druhou a ZoSÚ. Smlouva je tedy podle ZoSÚ neplatná ex tunc (od počátku) jako celek, a to absolutně, ve smyslu ustanovení o.z., neboť předchůdce žalobkyně při jejím uzavření porušil povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalované. Soud k této neplatnosti přihlédl i bez návrhu.

14. K povinnosti poskytovatele spotřebitelských úvěrů dle ZoSÚ se vyjádřil i Ústavní soud ČR v nálezu sp. zn. ze dne 26. 2. 2019, v němž uvedl, že poskytovatel úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v článku 36 odst. 1 d.

15. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná na základě smlouvy, jež je neplatná ex tunc, přijala peněžní prostředky ve výši celkem 99 500 Kč. Žalovaná žalobkyni, resp. jeho předchůdci, již před podáním žaloby uhradila celkem 101 368,50 Kč. Uhradila tak částku převyšující poskytnutou jistinu. Žalobkyni proto vůči žalované nenáleží žádné další plnění a soud žalobu v celém rozsahu zamítl. Jestliže je smlouva neplatná, žalobkyni nevznikl nárok na sjednané úroky, ani jiné poplatky.

16. Výrok II. týkající se nákladů řízení vychází z ust. V daném případě by měla právo na náhradu nákladů žalovaná, které však žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Hradci Králové.