Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 224/2026-27
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Sabinou Kubáňovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
pro 31 304 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení částky ve výši 31 304 Kč s příslušenstvím, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice doplatek soudního poplatku ve výši 313 Kč, na účet Okresního soudu v adresa vedeného u České národní banky č. č. účtu, variabilní symbol var. symbol, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení částky ve výši 31 304 Kč s příslušenstvím, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice doplatek soudního poplatku ve výši 313 Kč, na účet Okresního soudu v , adresa, vedeného u České národní banky č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu domáhala po žalované zaplacení částky 31 304 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba, uzavřela s žalovanou dne 17. 8. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 49 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované z informací získaných od žalované ohledně jeho rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů. Příjem žalované ve výši 17 426 Kč právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z pracovní smlouvy a výplatnic žalované. Další příjmy žalované činily 28 800 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně společně s jistinou i částku 50 104 Kč, sestávající se z kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 36 518 Kč, částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 747 Kč, a pojistného ve výši 3 339 Kč. Celkovou částku byla žalovaná povinna zaplatit v 21 měsíčních splátkách po 4 720 Kč. Splatnost poslední splátky měla nastat dne 17. 5. 2024. Žalovaná ve sjednané lhůtě splatnosti právní předchůdkyni žalobkyně celkovou dlužnou částku neuhradila. Celkově žalovaná na svůj dluh uhradila částku 67 800 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2026 s účinností k témuž dni na žalobkyni. Žalovaná doposud žalobkyně dluží jistiny ve výši 21 252,62 Kč, poplatek ve výši 10 051,38 Kč, úrok kapitalizovaný za období od 18. 5. 2024 do 20. 1. 2024 ve výši 6 130,52 Kč, zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný za totéž období ve výši 5 337,80 Kč a dále úrok ve výši 14,75 % ročně a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny od 21. 1. 2026 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k zaplacení žalované částky.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění:
5. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 17. 8. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 49 000 Kč a žalovaná se zavázala peněžní prostředky v této výši právní předchůdkyni žalobkyně vrátit a zaplatit poplatek ve výši 46 765 Kč, který představoval úrok ve výši 36 518 Kč, částku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 747 Kč, a poplatek za doplňkové pojištění ve výši 3 339 Kč. Celkovou částku 99 104 Kč byla žalovaná povinna zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v 21 měsíčních splátkách po 4 720 Kč, přičemž poslední splátka měla činit pouze 4 704 Kč. První splátka byla splatná do měsíce od uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru (smlouva o úvěru č. hodnota ze dne 17. 8. 2022 včetně smluvních podmínek a standardních informací o spotřebitelském úvěru).
6. Žalovaná v žádosti o úvěr ke svým poměrům uvedla, že žije v nájmu, je rozvedená, dosáhla učňovského vzdělání, o úvěr žádá z důvodu neočekávaných výdajů, nemá žádnou vyživovací povinnost, pracuje na plný úvazek a její příjem dosahuje výše 17 426 Kč, z nějž platí odhadované měsíční výdaje ve výši 4 000 Kč. Další příjmy domácnosti činily 28 800 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně zaškrtla, že příjem žalované ověřila z pracovní smlouvy a výplatních pásek za měsíce 5, 6/2022 (zákaznická karta).
7. Z tabulky umoření ke smlouvě č. hodnota soud zjistil, že žalovaná zaplatila v období od 16. 9. 2022 do 17. 5. 2024 v 25 splátkách celkovou částku 67 800 Kč (přehledová tabulka umoření).
8. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2026 s účinností k témuž dni na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem z téhož dne (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2026 včetně seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2026).
9. Před podáním žaloby právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky do 14. 4. 2026 upomínkou ze dne 30. 3. 2026 odeslanou žalované téhož dne (předžalobní výzva k plnění ze dne 30. 3. 2026 včetně podacího lístku z téhož dne).
10. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující závěr o skutkovém stavu:
11. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě uzavřené smlouvy peněžní prostředky ve výši 49 000 Kč. Žalovaná vrátil právní předchůdkyni žalobkyně částku 67 800 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně neprovedla před poskytnutím úvěru řádně kontrolu úvěruschopnosti žalované. Na žalobkyni byla platně postoupena pohledávka za žalovanou z titulu shora uvedené smlouvy. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k zaplacení jejího dluhu do dne 14. 4. 2026.
12. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
13. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
15. Dle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
16. Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
17. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
19. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
20. Dle § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
21. Dle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
22. Dle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
23. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
24. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
25. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
26. V rozsudku č. j. spisová značka ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.
27. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.
28. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování a tvrzení žalobkyně vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dle smluvních ujednání částku 49 000 Kč, na níž žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně vrátila částku 67 800 Kč. Žalobkyně nepředložila důkazy, kterými by prokázala, že její právní předchůdkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, jak jí ukládalo v době uzavření smlouvy o úvěru platné a účinné ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve spojení se závěry učiněnými v rozsudku Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost OPR-právnická osoba. proti GK. Povinnost právní předchůdkyně žalobkyně uchovat dokumenty, ze kterých při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela, jí byla stanovena § 78 odst. 1 z. s. ú. Právní předchůdkyně žalobkyně především nezkoumala výdaje žalované, spokojila se pouze s odhadem jejich výše, jak ji žalovaná uvedla, a neznala tedy nejen jejich přesnou výši, ale ani strukturu, tj. jako částku vynakládala žalovaná za bydlení, zejména na nájemné, za stravu, za telefon, internet, zábavu apod. Pokud žalovaná žádala poskytnutí úvěru na neočekávané výdaje, bylo zřejmé, že žalovaná nevytváří rezervy, tedy že její příjem může pokrývat výdaje, ale peněz na zbyt nemá. Důkazy o tom, jak žalovaná právní předchůdkyni doložila své příjmy v tvrzené výši 17 426 Kč, například výpisem z účtu, výplatní páskou, rovněž žalobkyně nepředložila. Stejně tak žalobkyně nepředložila důkaz, že by její právní předchůdkyně zkoumala zdroj a výši ostatních příjmů domácnosti v tvrzené výši 28 800 Kč. Zda právní předchůdkyně žalobkyně lustrovala žalovanou v dostupných registrech dlužníku, žalobkyně rovněž nedoložila. Právní předchůdkyně žalobkyně tak nemohla poznat dostatečně finanční situaci žalované, aby bylo možné posoudit, zda je v jejích možnostech úvěr splácet. Žalobkyně tak neunesla břemeno důkazní co do řádného prověření úvěruschopnosti žalované, a tedy i co do platného sjednání smlouvy o úvěru. Břemeno důkazní nelze v civilním nalézacím řízení delegovat na soud, je pouze na účastníkovi samém, aby rozhodné skutečnosti tvrdil a prokázal, a tím byl ve věci úspěšný.
29. Dále soud dodává, že se neztotožnil s argumentací žalobkyně s odkazem na rozsudek Krajského soudu v adresa, č. j. spisová značka, neboť tento řeší situaci za účinnost zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 1. 12. 2016. Soud tedy nemohl opomenout ustanovení § 86 a zejména § 78 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 12. 2016, ve kterém je zakotvena povinnost evidovat doklady k prokázání úvěruschopnosti.
30. Při nedostatečném posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného úvěrujícím přihlíží soud k neplatnosti takové smlouvy i bez návrhu, neboť porušením povinností dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. žalobkyně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (viz rozsudek sp. zn. spisová značka ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky).
31. Jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla břemeno důkazní co do prokázání dostatečného posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Soud proto v souladu s § 87 odst. 1 z. s. ú. shledal smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 49 000 Kč, jako neplatnou. Převzala-li žalovaná peněžní prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Protože žalovaná na jí poskytnutou částku 49 000 Kč již uhradila částku 67 800 Kč, vrátila již, oč se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně obohatila. Soudu tedy nezbylo, než žalobu jako celek zamítnout, neboť žalovaná již není vůči žalobkyni povinna ničeho plnit.
32. Pro úplnost soud dodává, že účastníce se svojí neúčastí na jednání dne 10. 9. 2026 samy dobrovolně vzdaly možnosti být řádně poučeny dle ust. § 118b o. s. ř. o. s. ř. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, a následně být řádně poučeni dle ust. § 118a o. s. ř. o. s. ř. (zejména v otázce úvěruschopnosti žalované) a rovněž ohledně následků nesplnění této výzvy. K tomu soud uvádí, že ust. § 118a o. s. ř. o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a , jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst. 3 . Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. adresa : právnická osoba. Beck, 2009, s. 831, 832).
33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Protože však procesně zcela úspěšné žalované, která zůstala v řízení zcela nečinná, žádné náklady řízení nevznikly, soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
34. Protože ve věci nebyl vydán platební rozkaz a soud pokračoval v řízení, je žalobkyni dle položky č. hodnota bod 2 Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. , doměřen poplatek za její návrh do výše dle položky č. hodnota bod 1 písm. b), tj. do výše 5 % z žalované částky. Žalobkyně, která na poplatku za podaný návrh doposud uhradila částku 1 253 Kč, je tak povinna zaplatit na poplatku za podaný návrh ve výši 1 566 Kč doplatek 313 Kč. Lhůta k zaplacení je stanovena dle § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soudní poplatek je třeba uhradit na účet č. č. účtu vedený u České národní banky, variabilní symbol var. symbol.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění po právní moci rozhodnutí domáhat exekučním návrhem.