Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

37 C 212/2026-11

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Barborou Tichou Markovou ve věci

žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně,

zastoupená advokátkou Jméno advokátky

sídlem Adresa advokátky

proti

žalované:Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované

bytem Adresa žalované,

o zaplacení částky 36 919,44 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 16 000 Kč od 18. 8. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 16 000 Kč od 18. 8. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbytku se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobou doručenou zdejšímu soudu se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 36 919,44 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela se žalovanou dne 13. 11. 2025 smlouvu o revolvingovém úvěru, dle které žalovaná čerpala úvěr. Žalovaná poskytnuté prostředky ve výši 16 000 Kč spolu s ujednaným poplatkem a úrokem v domluvených denních splátkách nehradila. Pohledávka byla proto zesplatněna. Před zahájením řízení byla žalované zaslána předžalobní výzva, na kterou nereagovala. Pro případ, že by soud neshledal nárok důvodným ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, domáhala se žalobkyně zaplacení žalované jistiny z titulu bezdůvodného obohacení.

Žalovaná se k žalobě, přes výzvu a poučení soudu, nevyjádřila.

Soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání, neboť byly splněny podmínky ustanovení ve spojení s

Na základě provedených listinných důkazů, zejména smlouvy o revolvingovém úvěru, souvisejících obchodních podmínek, dokladů o čerpání úvěru, dokumentace předložené žalobkyní k posouzení úvěruschopnosti, předžalobní výzvy a podacího dokladu, vzal soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 13. 11. 2025 smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky v celkové výši 16 000 Kč. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky žalobkyni splácet v pravidelných denních splátkách dle sjednaných podmínek ve smlouvě, a to včetně výpůjční úrokové sazby, která byla sjednána ve výši 1,016 % denně z nesplaceného části jistiny, RPSN 1 908,26 %. Dne 11. 8. 2026 byla žalované zaslána předžalobní výzva k úhradě dluhu, která zůstala bez odezvy.

Po právním zhodnocení skutkových zjištění a zhodnocení všech důkazů v jejich vzájemné souvislosti dle dospěl soud k závěru, že žaloba je z části nedůvodná.

Soud se zabýval otázkou, zda předmětná úvěrová smlouva není v rozporu s dobrými mravy a s principy zakotvenými v občanském právu na ochranu spotřebitele a ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu České republiky a Ústavního soudu České republiky.

Právní posouzení věci vychází z příslušných ustanovení , (dále jen o.z.), a dále , o spotřebitelském úvěru, a to s ohledem na postavení žalovaného jakožto spotřebitele.

Podle ust. , - dále „o.z.“ nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

Podle rozsudku Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. „neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník poskytoval věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky; podle Nejvyššího soudu nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení , která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ „V projednávané věci soudy zjistily, že úroková míra u úvěrů poskytovaných bankami činila v době uzavření smluv o půjčce 9 % až 15,5 % ročně. Vzhledem k tomu, že dohodnutá výše úroků (ve výši 60 % ročně) podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy ve smyslu ustanovení neplatné.“

V souzené věci byla účastníky sjednána úroková sazba ve výši 1,016 % denně (tj. 370,84 % ročně) z nesplaceného úvěru, RPSN 1 908,26 %. Soud toto ujednání shledal v rozporu s dobrými mravy dle citované právní úpravy a rozhodnutí Nejvyššího soudu, neboť podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, porušuje základní hodnoty, na kterých stojí naše společnost, protože je obecně známo, že odměna za poskytnutí peněz spotřebitelům (domácnostem) dlouhodobě činila v době poskytnutí úvěru u banky cca 5 až 10 % ročně, u jiných, nebankovních subjektů cca 20 až 30 % ročně.

Soud dále dospěl k závěru, že neplatné ujednání o úroku nelze od ostatního obsahu smlouvy oddělit, neboť představovalo podstatnou součást ekonomické rovnováhy smluvního vztahu a nelze důvodně předpokládat, že by smlouva byla uzavřena i bez něj. Neplatnost tohoto ujednání proto způsobuje neplatnost smlouvy jako celku. Předmětná smlouva je tak jako celek neplatná.

Práva a povinnosti mezi účastníky soud posoudil podle zásad bezdůvodného obohacení, které vzniklo na straně žalované podle § 2993 o.z., neboť žalovaná od žalobkyně obdržela plnění z absolutně neplatného právního jednání. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná přijala z titulu neplatné smlouvy peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, které představují částku poskytnutou žalobkyní. Současně nebylo zjištěno ani prokázáno, že by žalovaná žalobkyni čehokoliv plnila. Žalovaná se tedy obohatila o částku 16 000 Kč, kterou je dle § 2993 o.z., povinna vrátit žalobkyni.

Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úrok z prodlení v souladu s ust. o.z. Zákonný úrok z prodlení upravuje , kterým se určuje výše úroků z prodlení. Zákonný úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. o.z., dle nějž „se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání“. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu dne 11. 8. 2026. V předmětné výzvě stanovila žalobkyně žalované lhůtu k plnění 3 dny. Žalovaná je tedy v prodlení s plněním dluhu od 18. 8. 2026.

Soud žalovanému výrokem I. uložil zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 000 Kč, odpovídající rozsahu jejího bezdůvodného obohacení, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 16 000 Kč od 18. 8. 2026 do zaplacení. Ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (II.). Lhůtu k plnění ve výroku I. soud stanovil dle

O nákladech řízení rozhodl soud podle , 2 tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalované přitom žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím podepsaného soudu. Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon, resp. exekuci.