Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 88/2026-22

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní Mgr. Gabrielou Sedláčkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

pro 48 840 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 30 000 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se pro zaplacení částky 18 840 Kč s úrokem z prodlení z vyšších částek nebo za jiné období, než uvedeno ve výroku I. rozsudku, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 107 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jičíně doplatek soudního poplatku ve výši 488 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 30 000 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se pro zaplacení částky 18 840 Kč s úrokem z prodlení z vyšších částek nebo za jiné období, než uvedeno ve výroku I. rozsudku, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 107 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jičíně doplatek soudního poplatku ve výši 488 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 48 840 Kč. Mělo se jednat o nárok ze smlouvy o úvěru ze dne 10. 11. 2024 č. hodnota. Žalobkyně žalovanému poskytla celkem částku 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny, a to vždy nejpozději ke 3. dni v měsíci. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou úvěru, byl v poslední upomínce z 5. 3. 2025 informován o zesplatnění celého úvěru a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný do dnešního dne nic neuhradil. Žalobkyně tak požaduje jistinu ve výši 30 000 Kč a smluvní úrok ve výši 12 000 Kč (40 % z 30 000 Kč za první měsíc doby čerpání úvěru) spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dále žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny od 5. 3. 2025 do data odeslání předžalobní výzvy, kterou vyčíslila na částku 6 840 Kč.

2. Žalobkyně měla posoudit úvěruschopnost žalovaného tak, že byla vyhodnocena jeho data z lustrací v ISIR, SOLUS, NRKI a BRKI a dalších. Příjmy a výdaje žalovaného zjišťovala prostřednictvím údajů zjištěných z výpisu z účtu žalovaného. Úvěruschopnost ověřovala výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 %, která musí odpovídat výši životního minima.

3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 10. 11. 2024 č. hodnota soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky do výše 30 000 Kč. Žalovaný mohl čerpat úvěr opakovaně. Žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky ve výši 40 % měsíčně vždy ke 3. dni v měsíci s tím, že jistinu může žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Strany se dohodly, že v případě prodlení žalovaného po dobu dva kalendářní měsíce nebo delší se bez dalšího stává splatný celý dluh. Dále se dohodly, že žalobkyně je oprávněna jednostranně požadovat splacení celého dluhu, dojde-li k porušení smluvní povinnosti žalovaného.

5. Z y nazvané „žádost o spotřebitelský úvěr č. hodnota“ bylo zjištěno, že žalovaný je svobodný, má základní vzdělání. Bydlí v pronájmu. Je osobou samostatně výdělečně činnou s příjmem 41 042 Kč měsíčně. Jeho výdaje činí 14 000 Kč měsíčně.

6. Z výpisu z účtu žalovaného za období od března 2024 do srpna 2024 soud zjistil, že měl žalovaný jako OSVČ nepravidelný příjem od více různých osob, a to od drobných po relativně vysoké částky. Stejně tak měl žalovaný, mimo běžnou spotřebu, i relativně vysoké výdaje, mnohdy v řádech desítek tisíc. Nadto soud z výpisu zjistil, že žalovaný má evidovány jak příchozí, tak odchozí platby od dalších poskytovatelů nebankovních úvěrů, např. právnická osoba., právnická osoba., právnická osoba právnická osoba., právnická osoba., právnická osoba či právnická osoba.

7. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalovanému na jeho bankovní účet dne 10. 11. 2024 částku ve výši 30 000 Kč.

8. Z podání označené jako „výzva k úhradě před podáním žaloby“ soud zjistil, že žalovaný byl vyzván žalobkyní k úhradě zesplatněné pohledávky včetně úroku z prodlení s upozorněním, že v případě neuhrazení bude ve věci podána žaloba. Z potvrzení o odeslání zásilky bylo zjištěno, že výzva byla žalovanému odeslána dne 21. 10. 2025.Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném v době uzavření předmětné smlouvy (dále též jen „ZSÚ“) je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle ZSÚ poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

9. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že v daném případě nelze učinit závěr, že žalobkyně při uzavírání úvěrové smlouvy s žalovaným postupovala s odbornou péčí a splnila svou povinnost řádně posoudit schopnost žalovaného úvěr splácet. Účelem povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, jenž vyplývá ze shora cit. zákonných ustanovení, je ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnosti jako celku, neboť napomáhá předcházet negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí a součástí této péče je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k jejich prověření a posouzení. Důsledkem nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele je dle již ustálené judikatury závěr o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku. K tomu viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C-679/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. , rozsudky Nejvyššího soudu ČR sp. zn. a sp. zn. . Soud má za to, že žalobkyně sice zjišťovala schopnost žalovaného úvěr splácet, což ostatně doložila u nazvanou jako „žádost o spotřebitelský úvěr č. hodnota“, ze které vyplývají základní ekonomické údaje žalovaného, a dále doložila výpis z účtu žalovaného, tyto údaje však dle názoru soudu nesprávně vyhodnotila tak, že shledala žalovaného úvěruschopným. Jak je patrno z výpisu z účtu, v době sjednávání úvěru měl žalovaný nejméně sedm dalších závazků v podobě nebankovních úvěrů. Zároveň měl žalovaný nepravidelné příjmy v různých částkách, relativně vysoké výdaje. Žalobkyně ani přes výzvu nijak neobjasnila, jakým způsobem dospěla k závěru, že pravidelné výdaje žalovaného činí 14 000 Kč měsíčně a jeho příjmy 41 042 Kč měsíčně. Soud proto neměl za prokázané, že úvěruschopnost žalovaného byla před uzavřením smlouvy posouzena řádným způsobem tak, jak požaduje zákon podle ZSÚ, a uzavřel, že úvěr byl poskytnut v rozporu s větou druhou ZSÚ.

13. Již první důvod vede k neplatnosti celé smlouvy. Nad rámec uvedeného soud dodává, že předmětná smlouva by byla absolutně neplatná i podle § 588 o. z. ve spojení s § 580 o. z., a to pro rozpor sjednaného úroku s dobrými mravy dle ust. § 1 odst. 2 o. z. Nemravnost smluvních podmínek je zjevná, když dle databáze ARAD dosahovala obvyklá úroková sazba u spotřebitelských úvěrů v dubnu 2024 8,51 % ročně. V daném případě si účastníci měli sjednat úrok ve výši 40 % měsíčně, tj. úrok ve výši 480 % ročně. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy a smlouva je v důsledku toho absolutně neplatná podle § 588 o. z., k čemuž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. a ), nikoli mnohonásobek jako v tomto případě.

14. Nárok žalobkyně proto soud posoudil jako pohledávku z bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o. z. Žalobkyně poskytla žalovanému částku celkem ve výši 30 000 Kč. Žalovaný nic neuhradil. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč. Soud vzhledem k přijatým výše uvedeným závěrům zbytek žaloby shledal za nedůvodnou a jako takovou ji zamítl, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku. O úroku z prodlení rozhodoval soud podle § 1970 o. z. a uložil jej žalovanému zaplatit od 22. 10. 2025, tj. od data následujícího poté, co byl žalovaný v prodlení se zaplacením dlužné částky podle předžalobní výzvy, u které žalobkyně prokázala, že byla žalovanému zaslána.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , (dále jen „ ”) tak, že přiznal žalobkyni, která měla ve věci převážný úspěch, náhradu nákladů řízení v částce 1 106,88 Kč, přičemž tato částka představuje 22,86 % z celkové výše nákladů řízení (rozdíl mezi úspěchem žalobkyně v rozsahu 61,43 % a úspěchem žalovaného v rozsahu 38,57 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku včetně doplatku v částce 2 442 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 48 840 Kč, přičemž odměna činí 700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v a. t. (příprava a převzetí, předžalobní výzva, podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. Celkové náklady řízení tak činí 4 842 Kč, z nichž 22,86 % představuje částku 1 106,88 Kč, po zaokrouhlení 1 107 Kč.

16. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 1 954 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky 2 442 Kč. K doplacení tedy zbývá částka 488 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice-Okresnímu soudu v Jičíně doplatek soudního poplatku ve výši 488 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím Okresního soudu v Jičíně.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.